ČLENOVCI PŘENÁŠENÉ INFEKCE NA ÚZEMÍ ČR A SR. Matúš Mihalčin Klinika infekčních chorob LFMU a FN Brno Hematofágní členovci - třídy • Klepítkatci(C/7e//cerafa) • Klíšťatovití (Ixodidae) -virus klíšťové encefalitidy, Anaplasma phagocytophilum, Francisella tularensis , rickettsie, babesie, dalšíarboviry ? • Klíšťákovití {Argasidae) • Sametkovití {Trombiculidae) • Čmelíkovití {Dermanyssidae) • Hmyz (I n sect a) • Vši {Anoplura) [řád] • Štěnicovití (Cimicidae) •—Zákcřnicovití {Rcduviidac) • Komárovití (Culicidae) - viryŤahyňa (Valtická horečka), Tribeč, Usutu, Batai -—Flobotomovó {Psychodidac) • Pakomárcovití (Ceratopogonidae) • Muchničkovití (Simuliidae) • Ovádovití (Tabanidae) • Bodalkovití (Stomoxyidae) •—Glosiny (Glo55Ínidac) • Klošovití (Hippoboscidae) • Blechy {Siphonaptera) [řád] Závislost typu kožní reakce na počtu předchozích expozic konkrétnímu druhu hmyzu. Stadium senzibilace Klinická prezentace IgE mediovaný zánět T-lymfocyty mediovaný zánět Předchozí kontakt s daným druhem parazita i Žádná. Není. Není. Žádný 2 Opožděný vznik kopřivky trvající několik dnů. Není. Přítomný. Několik málo poštípání. 3 Okamžité zarudnutí s následným vývojem kopřivky. Přítomný. Přítomný. Opakovaný kontakt. Okamžité zarudnutí s rychlým ústupem. Přítomný. Není. Častý kontakt. 5 Žádná. Může být přechodné svědění během sání. Není nebo jen velmi slabá. Není. Velmi častý předchozí kontakt. Upraveno podle Freeman TM, Tracy JM. Stinging insect allergy. In: Springer; 20i7:Chapter 13. Lokální alergické reakce. Lokální alergické reakce. ^^^^^^^^ *^P^jfM^ M i m < Lokálni reakce. okamžité účinky (trauma způsobené sacím aparátem a okamžitá reakce žírnych buněk pozdní účinky (nekrotoxické složky slin, eosinofilní degranulace, IgE) É antihistaminika opožděné reakce (antigenně nespecifická reakce imunity na poškození tkáně a specifická imunitní odpověďT-lymfocytů) É kortikoidy Nejvýznamnější čeledí jsou klíšťatovití • virus klíšťové encefalitidy • Borrelia burgdorferi sensu lato, původce Lymeské borreliózy • Anaplasma phagocytophilum • Francisella tularensis a Bartonella henselae • Babesia microti, B. venatorum • viryTribeč, Bhandža, Uukuniemi, ...? • bakterie Rickettsia helvetica, R. sibirica, R.conorii, R.slovaca, R. monacensis či Coxiella burnetii Klíšťata V našich podmínkách trvá životní cyklus 2 roky. Důležití pro přenos infekce jsou nejen dospělci, ale též larvy a nymfy. Klíšťová encefalitida . V ČR jedna z nejčastějších příčin nehnisavých neuroinfekcí. . V naprosté většině probíhají inaparentně či abortívne, čili skutečný počet onemocnění bude mnohem vyšší, než odpovídá počtu 400-700 hlášených ročně. . Výskyt infekce je ohniskový, především v oblasti říčních toků. Vysokou incidenci mají jižní a západní Čechy, také severní a jižní Morava. Počet nakažených klíšťat kolísá od 1 do 5 %. . Onemocnění může být přenášeno neupraveným kravským, kozím či ovčím mlékem či jeho produkty. . Inkubační doba kolísá mezi 4-28 dnů. Klíšťová encefalitida . Nejčastěji formy inaparentní = zcela bez příznaků • Manifestní formy: v úvodu nespecifické příznaky virové infekce . pak abortívni průběh = nemoc dále nepokračuje . U ostatních nemocných po několika dnech klidu bolesti hlavy zvracení, světloplachost, třesy závratě, vysoká horečka. • Forma bulbární, encefalomyelitická (plexus brachialis, ..) . Postencefalitický syndrom • Úmrtnost 1-3 osoby v ČR za rok. Klíšťová encefalitida • V i. fázi laboratorně v krvi leukopenie, trombocytopenie a zvýšená sérová aktivita aminotransferáz. • V 2. fázi krevní obraz většinou v normě nebo s mírnou leukocytózou (neutrofilií), CRP není významně vyšší, jaterní testy nebývají mimo normu. Již lze detekovat protilátky proti viru KM E v krvi. • V diagnostice je zásadní vyšetření mozkomíšního moku. Většinou lze již na základě anamnézy přisátí klíštěte v posledním měsíci a dvoufázového průběhu nemoci celkem spolehlivě vyslovit podezření na onemocnění. • Léčba symptomatická, v případě neurologických projevů za hospitalizace. Klíšťová encefalitida 1. preočkovaní další preočkovaní Standardní očkovací schéma pro chladné měsíce denO 1-3 5-12 měsíce mésiců po 2. dávce 3 roky po 3. dávce vždy po 3-5 letech Zrychlené očkovací schéma ^ ' pro letní měsíce den 0 14 dnů 5-12 měsíců po 2. dávce 1. preočkovaní dalií preočkovaní 3 roky po 3. dávce vidy po 3-5 letech Lymeská borrelióza • Onemocnění je způsobeno bakterii Borrelia burgdorferi sensu lato. • Postižena je nejvíce kůže (65 % případů), muskuloskeletální aparát (17 %) a nervový systém (14 %). Lymeská borrelióza Diagnostika: typické klinické příznaky —> screeningový test ELISA —> konfirmace Western Blot u neurologických potíží vyšetření likvoru (EIA), u kloubního výpotku synoviální tekutina (PCR) Léčba: doxycyklin 200mg/den ve dvou denních dávkách, není nutný interval 12 hodin, lépe s jídlem, nutné omezit z diety Ca, Mg, Fe amoxicilin 3 x 500-1 OOOmg cefuroxim-axetil 2x500mg Makrolidy až pokud nelze předchozí ceftriaxone i.v. u neuroborreliozy (nebo někdy u kloubních forem) Koncentrace specifických protilátek nekoreluje ani s aktivitou, ani délkou, případně tíží borreliózy. Koncentrace protilátek není hodnotícím parametrem úspěšnosti léčby. Signifikantní pokles protilátkové odpovědi lze očekávat za několik měsíců, někdy i let. Lymeská borrelióza Přenos nákazy jiným krev sajícím hmyzem nebyl doposud prokázán. (Lze připustit jen to, že pacient klíště neviděl.) Vyšetření odstraněného klíštěte nemá klinický význam. (I v případě pozitivního nálezu borreliové DNA v klíštěti se nedoporučuje sérologické vyšetření ani antibiotická léčba. Protilátky se tvoří později, nevytvoří se u všech infikovaných a jejich přítomnost bez klinických projevuje bezvýznamná, proto se sérologie bez typické Symptomatologie nevyšetřuje.) ATB profylaxe po odstranění nasátého klíštěte není doporučena. Kauzální souvislost postižení plodu s borreliovou infekci nebyla prokázána, stejně jak přenos mateřským mlékem. Lymeská borelióza - diagnostika a léčba https://www.infekce.cz/DPLB18.htm 94 Tularémie • Při přisátí klíštěte raritně ulceroglandulárníforma tularémie. • Vzniká nehojící se kožním defekt v místě přisátí klíštěte a bolestivé zduření regionálních uzlin, většinou i se zvýšenou teplotou (u neléčených s kolikvaci uzlin a později pištěli). • Laboratorně zvýšené zánětlivé parametry a leukocytóza s neutrofilií, někdy i zvýšená sérová aktivita aminotransferáz. • Protilátky lze v séru detekovat nejdříve ve 3. týdnu, v titru vyšším než 1:80 nebo 4-násobným vzestupem titru v párovém vzorku odebraném po 6 týdnech. • Antibiotikem volby je doxycyklin na 2-3 týdny. Při kolikvaci uzlin je nutný chirurgický výkon. Ehrlichióza / anaplazmóza • Malé intracelulárně parazitující bakterie Anaplasma/ Ehrlichia napadající podle druhu granulocyty nebo monocyty. • Klinický obraz je necharakteristický: horečky, myalgie, artralgie, bolesti hlavy, u části pacientů (cca 1/3) nespecifický exantém, někdy průjem, zvracení či neurologické symptomy. • Laboratorně neutropenic a/nebo trombocytopenie, s elevací CRP v prvním týdnů (desítky mg/l), s elevací sérových aminotransferáz (v 86%). • Potvrzení odběrem párové sérologie se 4-nás. vzestupem titru protilátek, ev. PCR. • Při podezření empiricky doxycyklin na 2 týdny 78 Rickettsie TIBOLA (Tick-borne lymphadenopathy) nebo DEBONEL (Dermacentor-borne necrosis erythema lymphadenopathy) • původci Rickettsia slovaca a R. raoultii, které přenáší klíšťata, nejčastěji Dermacentormarginatus. • Projevuje se vznikem nekrotické léze v místě přisátí klíštěte a bolestivým zduřením lymfatických uzlin asi za 4-5 dnů po přisátí klíštěte, většinou bez horečky. • Elevace jaterních testů patří mezi popisované charakteristiky onemocnění. • Lékem volby při podezření je doxycyklin. Sérologickou diagnostiku lze doplnit s odstupem minimálně 3 týdnů. Babesióza Jednobuněčný parazit rodu Babesia, primárně napadá jiné obratlovce než člověka, množí se v erytrocytech. U pacientů s imunodeficitem, vyšším věkem nebo asplenií může dojít k rozvoji symptomatické infekce, projevující se horečkou, zimnicí, myalgiemi, artralgiemi, bolestí hlavy. V laboratorním vyšetření jsou známky hemolytické anémie, lymfocytopenie, trombocytopenie,ř vyšší sérová aktivita laktátdehydrogenázy a většinou i sérových aminotransferáz a koncentrace bilirubinu. K potvrzení infekce lze provést mikroskopické hodnocení krevního nátěru nebo PCR vyšetření krve. Korná rovití (Culicidae) • Celosvětově největší počet nemocí (dengue, chikungunya, žlutá zimnice,...) • Komáři rodů Culex, Aedes, Culiseta, Anopheles, mohou být vzácně v některých oblastech (zejména jižní Morava a jižní regiony Slovenska) přenášeči virů West Nile virus (západonilská horečka), Ťahyňa (Valtická horečka), Tribeč, Usutu, Batai, a pravděpodobně i jiných virů. • Symptomatologie zahrnuje „chřipkové příznaky" s horečkou, bolesti svalů a kloubů, někdy i gastrointestinálními příznaky či příznaky postižení centrální nervové soustavy (možnost vzniku serosní meningoencefalitidy). • Laboratorně nízké zánětlivé parametry, leukopenie, trombocytopenie, hepatopatie. Pa korná rcovití neboli tiplíci (Ceratopogonidae) • Drobný hmyz (1-2,5 nnm), šedočerné barvy těla, většinou se skvrnitými křídly. • Přes den se zdržují ve stínu a při setmění napadají pasoucí se dobytek a koně. Můžou napadnout i člověka. • Bodnutí vyvolává u člověka silnou alergickou reakci, která někdy přetrvává až 2 týdny. • Z druhu Culicoides obsoletus byl v ČR izolován virus Ťahyňa, přenos infekčního onemocnění na člověka zatím ale prokázán nebyl. Děkuji za pozornost.