3
„Pressure pushing down on me,
Pressing down on you, no man ask for,
Under pressure that burns a building down,
Splits a family in two
Puts people on streets…“
Queen
4
První psychická pomoc, krize a základy
krizové intervence
Od stresu k odolnosti: Multidimenzionální pohled na krizové reakce a strategie
pro psychickou první pomoc
5
První psychická pomoc, krize a základy
krizové intervence
̶ Časy
̶ Bezpečné prostředí
̶ Vlastní hranice
̶ Vlastní kazuistiky
6
Obsah semináře
̶ Teorie stresu, stres a my
̶ Teorie krize – co to je, fáze
krizové reakce a fáze truchlení
̶ Trauma, posttraumatický růst
̶ Krizová intervence
̶ První psychická pomoc
̶ Akutní stresová reakce a
panická ataka
̶ Relaxace
7
Cíle semináře
Porozumění komplexnosti stresových a krizových situací:
Uvědomění si, že stres a krize jsou multifaktoriální, a že každá reakce je
unikátní, je zásadní pro efektivní péči o pacienty.
Praktické dovednosti pro krizovou intervenci: Schopnost rychle a
efektivně reagovat na akutní stresové situace a panické ataky, což jsou
dovednosti, které mohou výrazně změnit výsledek pacientovy krize.
8
Teorie stresu
9
Definice stresu
„Stres je reakce organismu
na hrozící nebezpečí. Jedná
se o funkční stav, kdy je
organismus vystaven
mimořádným podmínkám
(stresorům) a jeho následné
reakce, jenž mají za úkol
udržet vnitřní homeostázu a
zajistit přežití.“
10
Hans Selye
Eustres a distres
̶ Eustres – pozitivní zátěž,
v přiměřené míře stimuluje
jedince k vyšším výkonům
̶ Distres – nadměrná zátěž,
která může jedince poškodit a
vyvolat onemocnění až smrt
11
Jak vzniká stres?
̶ Stresor
̶ vnější nebo vnitřní událost nebo situace, která
vyvolává stresovou reakci
̶ stresory mohou být jednorázové, opakující se nebo
trvalé
̶ Typy stresorů:
• Externí – přicházejí z vnějšího prostředí
• Interní - přicházejí z vnitřního stavu organismu
• Materiální - biologické (málo potravy), fyzikální
• Nemateriální - sociální (mezilidské vztahy), emocionální
• Fyzikální (jedy, drogy, radiace, znečištění vzduchu,
přírodní katastrofy, nehody, úrazy apod.
• Emocionální (úzkostnost, zármutek, obavy, strach,
nenávist, nepřátelství aj.)
12
Jak vzniká stres?
̶ Percepce stresoru
̶ subjektivní hodnocení jedince, zda
daný stresor představuje hrozbu
̶ percepce stresoru je klíčová, protože
různí lidé mohou stejnou situaci
vnímat odlišně v závislosti na jejich
předchozích zkušenostech, zdrojích
podpory a strategiích zvládání
13
Jak vzniká stres?
̶ Stresová reakce
̶ tělesná a psychická odpověď na vnímanou hrozbu nebo výzvu
̶ zahrnuje řadu fyziologických změn, jako je zvýšení srdečního
tepu, uvolnění adrenalinu, zvýšení hladiny kortizolu a dalších
stresových hormonů
̶ tyto reakce mají za cíl připravit tělo na "boj nebo útěk", což je
evolučně zakódovaná odpověď na ohrožení
̶ stres také ovlivňuje chování a může vést k různým psychickým
projevům, jako jsou úzkost, depresivní nálady nebo problémy se
spánkem
14
Působení stresu na naše tělo
̶ HPA osa
̶ Hypothalamus-hypofýza-nadledvinky
̶ Aktivace sympatiku, inhibice
parasympatiku
̶ Efekt „bojuj nebo uteč“
̶ Krátkodobý x dlouhodobý efekt
15
Somatická onemocnění
̶ Kardiovaskulární onemocnění
̶ Gastrointestinální problémy
̶ Imunitní dysfunkce
̶ Metabolická onemocnění (diabetes melitus typu II, obezita atp.)
̶ Dermatologické problémy
̶ Muskulo-skeletární onemocnění (bolesti zad, krční páteře atp.)
̶ Respirační onemocnění
16
Klasifikace dle MKN 10
Psychiatrické poruchy vznikající na základě
stresu – F4
̶ F43.0 – Akutní reakce na stres
̶ krátkodobá porucha, která se vyskytuje jako přímá reakce na značný stres nebo náhlou
katastrofickou událost
̶ F43.1 – Posttraumatická stresová porucha
̶ dlouhodobější reakce na stresovou událost, která může zahrnovat neustálé znovu
prožívání traumatu, vyhýbání se situacím připomínajícím trauma, zvýšenou ostražitost a
lekavost
̶ F43.2 – Poruchy přizpůsobení
̶ vzniká jako důsledek specifické životní události, na kterou pacient reaguje nepřiměřenou
intenzitou i délkou trvání
17
LF MUNI, ÚLPP MUNI, HZS ČR
Protilátky nepříjemných pocitů
̶ Odkaz NZIP: https://www.nzip.cz/clanek/1583-protilatky-
neprijemnych-pocitu
18
Teorie krize
19
Krize
̶ Psychická krize je reakcí člověka na náročnou životní situaci
̶ Selhání obranných mechanismů a copingových strategií
̶ Je často vnímána jako neřešitelná, dostává člověka do velkého
psychického tlaku
̶ Není něčím „nenormálním“, ale k člověku neodmyslitelně patří
̶ Její pozitivní význam spočívá v tom, že (je-li včas rozpoznána a
překonána) přispívá k osobnostnímu růstu a zrání člověka
20
Krize
̶ Velká většina krizových situací je překonávána
spontánně, intuitivně, bez odborné pomoci
pouze:
1. svépomocí (fyziologická např. tendence ke
změně x patologická např. abusus alkoholu)
2. vzájemnou pomocí (sociální opora)
3. komunitní pomocí (např. komunitní práce)
̶ Ale…
21
Charakteristiky krizových situací
Náhlý nástup: Krizové
situace obvykle nastávají
náhle a vyžadují
okamžitou reakci.
Vysoká míra stresu:
Situace je spojena s
intenzivním stresem, který
může překročit obvyklé
zvládací schopnosti
jedince.
Ohrožení základních
potřeb: Krize často
ohrožuje základní
psychologické nebo
fyzické potřeby, jako je
bezpečí, zdraví, nebo pocit
stability.
22
Psychologické a emoční znaky krize
Extrémní emoční reakce:
Jedinci mohou projevovat
extrémní strach, úzkost, zlost,
nebo smutek
Změny v myšlení:
Může dojít k záměně, snížené
schopnosti soustředit se, nebo
neschopnosti uvažovat logicky
Pocit bezmoci:
Jedinci se často cítí bezmocní a
neschopní kontrolovat situaci
nebo své reakce
23
Pohybujeme se v emocích
24
4 fáze krizové reakce - Gerard Caplan
Krizová reakce
̶ 1. fáze – Krátkodobé zvýšené
napětí
Člověk vnímá ohrožení; důsledkem je zvýšená úzkost.
Zaktivizuje proto obvyklé copingové strategie;
svépomoci nebo vyhledání pomoci u blízkých. Pokud se
to neosvědčí, nastupuje druhá fáze (během minut,
hodin, maximálně několika dní).
̶ 2. fáze – Plně uvědomované napětí
Neúčinnost vyrovnávacích strategií v první fázi vede
k dalšímu zmatku, člověk zažívá pocit zranitelnosti a
nedostatku kontroly nad situací. Může se objevit
ochromení a pokusy vyrovnat se se situací náhodným
způsobem. Pokud nenalézá řešení, úzkost přetrvává,
vstupuje do další fáze.
25
4 fáze krizové reakce - Gerard Caplan
Krizová reakce
̶ 3. fáze - Hledání nových řešení
V této fázi se člověk pokouší o předefinování
krize s nadějí, že vyrovnávací prostředky
budou účinné. Zvyšující se napětí mobilizuje
všechny psychické rezervy k hledání nových
způsobů řešení situace. Dochází buď k
překonání krize nebo k odmítnutí
existujících problémů. Pokud nedojde ani k
jedné z těchto dvou možností, dochází ke
čtvrté fázi.
̶ 4. fáze - Intervence zvenčí
Napětí se stává nesnesitelným i když
navenek to může vypadat tak, jakoby jedinec
situaci zvládl. Dochází ke zvyšování vnitřního
chaosu. Projevy: předrážděností,
sebevražednými tendencemi, abúzem alkoholu
či jiných návykových látek apod. Nezbytnost
krizové intervence.
26
Elisabeth Kübler-Rossová
5 fází krize/truchlení
̶ 1. Šok „---“
̶ 2. Protest + popření „To není možné!“ „Proč já?“ „Kdo za to
může?“
̶ 3. Vyjednávání, smlouvání „Třeba to nebude pravda…“
̶ 4. Smutek, deprese „Je to pravda, je to hrozný...“
̶ 5. Bilancování – smíření „V životě se dějí i těžké věci.“
Ukázková prezentace LF MU v jednotném vizuálním stylu28
Elisabeth Kübler-Rossová
„Nejkrásnější lidé, jež známe, jsou ti, kteří se museli
prodírat, kteří znají porážku, utrpení, ztrátu a kteří
nalezli cestu ven z hlubin. Tito lidé mají v sobě
vděčnost, citlivost a porozumění životu, které je
naplňuje soucitem, jemností a hlubokým laskavým
zájmem. Krásní lidé se nepřihodí jen tak.“
29
Trauma
̶ Může se objevit jako následek
těžké krize
̶ Postihuje jedince po psychické
i somatické stránce
̶ Sekundární traumatizace
̶ Může být příčinou
psychiatrických poruch
̶ V optimálním případě následuje
posttraumatický růst
30
Posttraumatický
růst
31
Krizová intervence
A co dál…?
32
Krizová intervence
• Krátkodobá pomoc poskytnutá osobám v
akutním emočním stavu, aby se zabránilo
trvalým psychologickým, fyzickým nebo
sociálním škodám
Co je krizová
intervence?
• Intervence je přímá, okamžitá a časově
omezená
Základní
charakteristiky:
Krizová intervence
33
Stabilizace
emocionálního stavu:
Uklidnit jedince, stabilizovat jeho
psychologický stav a zabránit
zhoršení situace
Prevence další škody:
Zamezit situacím, které by mohly
vést k další traumatizaci nebo
škodě
Podpora a zotavení
(mobilizace):
Poskytnout podporu a směrovat
jedince k dlouhodobějším zdrojům
pomoci
34
Cíle krizové intervence
̶ Interpretace
̶ Nalézt strategie řešení
̶ Umožnění katarze
̶ Zabránění vytěsnění
̶ Edukace
̶ Reintegrace a přijetí traumatu
35
Techniky intervenčního provázení
1. Aktivní vedení 2. Zrcadlení (reflexe) 3. Sumarizace 4. Parafrázování
5. Mapování
zvládacích
mechanismů a
vnitřních opěrných
bodů
6. Kotvení
(stabilizující
prostředek)
7. Dotazování
8. Hlas/tón/postoj
těla
9. Check up
36
Grounding
Ukázková prezentace LF MU v jednotném vizuálním stylu37
38
Buterfly hug
39
EmotionAid
5 kroků pro
zvládání stresu
41
Techniky intervenčního provázení
1. Aktivní vedení 2. Zrcadlení (reflexe) 3. Sumarizace 4. Parafrázování
5. Mapování
zvládacích
mechanismů a
vnitřních opěrných
bodů
6. Kotvení
(stabilizující
prostředek)
7. Dotazování
8. Hlas/tón/postoj
těla
9. Check up
Postup krizové intervence
̶ 1. Navázání vztahu – přijetí klienta a jeho potřeb, přijetí krize
̶ 2. Práce tady a teď – krátkodobé plánování, není terapie
̶ 3. Zjišťování spouštěče – příčiny krize
̶ 4. Zjišťování zakázky – to je to, co od nás klient chce
̶ 5. Práce s emocemi – akceptace emocí a jejich projevů, bezpečný prostor pro
sdílení
̶ 6. Hledání nadhledu – kladení otázek, kde se vidíte za 10 let, co by vám na to řekl
vám blízký člověk
̶ 7. Práce se zdroji – zkušenost z minulých krizí, identifikace silných stránek,
background, odborníci
̶ 8. Hledání a výběr řešení
̶ 9. Krizový, bezpečnostní plán - zkompetentnění
̶ 10. Sdílení naděje
43
Validace X devalvace
̶ Slyšíme a chápeme, co druhý říká a dělá
̶ Každé chování dává z určitého úhlu pohledu smysl
̶ Validace znamená najít validní část toho, co nám druhý říká
̶ Co validovat: fakta, minulost, bolest, emoce, rozdílnost názorů
̶ Emoce jsou vždycky validní, chování nemusí být
Zdroj: https://www.namimidhudson.org/
Překlad a úprava: DBT program FN Brno
44
Příklady DEVALVACE
̶ Říkat druhému, jak by se měl cítit. “Měl bys být rád, že…” “Však o nic nejde,
ne?”
̶ Povzbuzovat (povzbuzování je skvělé, ale v jiný čas). “Vím, že to zvládneš!”
̶ Označovat druhého nálepkami. “Chováš se jako mimino.” “Nebuď takový
zbabělec!” „Ty jsi prostě blázen…“ „Jsi střelená!
̶ Srovnávat s někým jiným. “Proč nemůžeš být víc jako tvoje sestra?” „Pro
ostatní je to úplně v pohodě…“
̶ Chlácholit. “Ale neboj, jsem si jistá, že se ti přednáška povedla úplně skvěle!!”
„Nemáš se vůbec čeho bát!!“
Zdroj: https://www.namimidhudson.org/
Překlad a úprava: DBT program FN Brno45
Příklady VALIDACE
̶ Vidím, že jsi fakt smutný/naštvaný/vyděšený…
̶ To fakt naštve. / Proboha! / Wow!!! / aj.
̶ Vidím, že z toho máš strach. A asi to bude opravdu těžké. A
zároveň věřím, že to zvládneš!
̶ V takové situaci bych byl/a taky naštvaná /nervózní /smutná
/vyděšená!
̶ Myslím, že v takové situaci by se tak cítila asi většina lidí
(normalizace emoce).
46
David, 45 let
Kazuistika
̶ David Verner, 45letý učitel matematiky a otec jednoho dítěte, je naplánovaný
na artroskopickou operaci kolene kvůli chronické bolesti a poškození
menisku, které mu znemožňují sportovní aktivitu a negativně ovlivňují kvalitu
života. Přestože si je vědom potřeby a přínosu zákroku, vyjadřuje výrazný
strach z operace a možných komplikací.
̶ David nikdy předtím nebyl operován a jeho strach je zesílen nedávným
případem v jeho blízkém okolí, kde došlo po operaci k vážným komplikacím.
Vyjadřuje obavy z následné rekonvalescence a možnosti, že nebude schopen
se postarat o svou rodinu během zotavování.
̶ David má schůzku se svým ortopedem, aby projednal detaily nadcházejícího
zákroku. Během konzultace se stává emočně zdrceným, když přemýšlí o
operaci, a je viditelně nervózní.
47
První psychická pomoc
Metoda 6P
̶ Promluv
̶ Při poskytování první psychické pomoci najděte odvahu na oslovení osoby v krizi,
zachovejte citlivý a respektující přístup, komunikujte klidně a jednoduše, a buďte
připraveni, že vaše pomoc nemusí být vždy přijata. Pokud osoba upřednostňuje
komunikaci s někým jiným, nabídněte svou pomoc v kontaktování této osoby.
̶ Podepři
̶ V prvních okamžicích je užitečné postiženého přesunout na klidnější místo, posadit a
poskytnout mu fyzickou oporu. Pokud je velmi neklidný, pomozte mu se „uzemnit“ tím, že
ho necháte sedět s pevným opřením nohou o zem a zády o podložku. Pro zklidnění
můžete využít techniky hlubokého břišního dýchání, přičemž dýchání můžete klidným
hlasem koordinovat slovy: „nádech, výdech“.
48
První psychická pomoc
Metoda 6P
̶ Připomínej realitu
̶ Zeptejte se postiženého na jméno a zda si je vědom situace, jasně a stručně mu
vysvětlete, co se stalo, kde se nachází a co bude následovat, přičemž informace
přizpůsobte jeho schopnostem a potřebám. Buďte připraveni na emocionální reakce a
projevujte empatii.
̶ Podpoř
̶ Normalizujte pocity a chování postiženého v krizové situaci jako běžné, aktivně
naslouchejte jeho vyprávění, oceňte jeho dosavadní zvládání situace a poskytněte podporu
v dalším zvládání.
̶ Pečuj
̶ Zeptejte se, co dotyčný potřebuje, a pomozte zajistit bezpečí, které je základem pro další
zotavení a rozhovor, což může zahrnovat poskytnutí tepla, přesun na bezpečnější místo
nebo ochranu osobních věcí. Podporujte naději.
49
První psychická pomoc
Metoda 6P
̶ Předej
̶ I ti nejsilnější mohou narazit na situace, které sami nezvládnou, ať už jsou přímo zasaženi
nebo nemají dostatek sil pomáhat druhým. Pamatujte, že není nutné zvládat vše sami;
spolupracujte s ostatními přítomnými a využijte jejich pomoc, když je to možné. První
pomoc se soustředí na praktickou pomoc a emocionální podporu, ne na rychlé řešení, a je
o provázení postiženého k nalezení vlastního potenciálu v krizi.
50
Petr, 40 let
Kazuistika
̶ Petr Novák, účetní, byl na cestě z práce domů, když se stal očitým svědkem vážné dopravní
nehody. Když stál na červenou na přechodu pro chodce, slyšel za sebou náhlý skřípot
pneumatik. Otočil se a viděl, jak auto nezvládá zatáčku, vybočuje z pruhu a s plnou silou
narazí do stojícího vozidla u krajnice.
̶ Petr běžel k místu nehody, aby zjistil, jestli může nějak pomoci. V šoku zaznamenal, že v
prvním autě je zaklíněný řidič, který je při vědomí, ale vypadá zmateně a krvácí z hlavy. V
druhém autě byla mladá žena, která se zdála být v bezvědomí.
̶ Petr okamžitě vytáhl telefon a zavolal záchrannou službu, předal jim veškeré potřebné
informace a podle jejich pokynů poskytl první pomoc zraněnému řidiči, když na místo dorazily
další osoby a pomohly mu. Když dorazili záchranáři, Petr jim podal svědectví o nehodě a
poskytl své kontaktní údaje pro další potřebný policejní výslech. Celou situaci sledoval s
rostoucím pocitem úzkosti a byl zjevně otřesen z toho, co viděl.
51
Petr, 40 let
Kazuistika
- Poté, co záchranáři převzali kontrolu nad situací, Petr odchází z
místa nehody.
- Během celé akce sedíte v nedaleké kavárně, takže jste
registrovali Petra i celý průběh akce. Nyní kolem kavárny prochází
očividně rozrušený a na první pohled lehce dezorientovaný Petr.
52
První psychická pomoc
RAPID model
̶ R – reflektující naslouchání
̶ Otázky: „Co se stalo?“ „Jak to zvládáte?“ “Na co byste se chtěl/a zeptat? Co myslíte tím,
když říkáte…?“
̶ A – zhodnocení situace
̶ P – priority
̶ Co je důležité řešit?
̶ Jaké jsou symptomy? (Trvání a vliv symptomů; varovné příznaky: trvající disociace;
psychotické projevy; amnézie; násilné sklony;…)
̶ I – intervence
̶ Fyzické potřeby, emocionální potřeby, edukace (např. strategie zvládání), korekce
alogických a katastrofických myšlenek a scénářů, odklad závažných rozhodnutí
̶ D – propuštění/odkázání na další pomoc
53
Klinický obraz šoku/akutní stresové reakce
Co dělat při šoku/akutní stresové reakci?
̶ Zúžené vnímání, vědomí a pozornost
̶ Neschopnost pochopit situaci, pacient může být i
dezorientován
̶ Stažení se do sebe až stupor (nadměrná strnulost
a ztuhlost), ale i hyperaktivita nebo agitovanost
(tělesný neklid)
̶ Můžou se objevit obecné symptomy jako je
tachykardie, hypotenze, chladné bledé končetiny,
pocení, periferní cyanóza a snížený kapilární
návrat
54
Postup
Co dělat při šoku/akutní stresové reakci?
̶ Posoudit závažnost situace (155,…)
̶ Nenechávat pacienta samotného
̶ Podat ruku, opřít, posadit, teplo, tekutiny
̶ Nedotazovat se, spíše mluvit o emocích
̶ Nechat pláč odeznít, důsledek povolení napětí
̶ Strukturovat čas - program, mluvit o praktických
věcech (kdo co zařídí)
̶ Může se objevit hněv, vztek, zlost – nebrat si to
osobně, obrana proti smutku
55
Martin, 50 let
Kazuistika
̶ Martin, 50letý manažer, byl uveden do ambulance lékaře, kde mu byla
sdělena diagnóza pokročilého onkologického onemocnění. Lékař podal
informace jasně a s empatií.
̶ Jakmile Martin pochopil vážnost své situace, jeho reakce byla prudká. Jeho
tvář zbledla a tělo se začalo třást, zatímco jeho oči byly široce otevřené a
zdály se být fixované na bod za lékařem. Jeho dech se stal rychlým a
nepravidelným, ruce se mu začaly potit a na čele se objevily kapky potu.
Přestože se na chvíli zdálo, že vnímá vysvětlení lékaře, brzy se u něj objevil
stav zúženého vnímání, kdy nebyl schopen reagovat na další otázky a zdál
se být zcela ponořený do svých myšlenek. Ve snaze reagovat na situaci se
zvedl z křesla a začal bezcílně chodit po místnosti, zatímco mumlal otázky,
které byly sotva srozumitelné.
56
Klinický obraz
Panická ataka
Klinický obraz – tělesné příznaky
̶ Psychické napětí
̶ Pocit ztráty kontroly a sebeovládání
̶ Katastrofické interpretace tělesných
příznaků
̶ Pocity na omdlení
̶ Strach ze zešílení, smrti, nebo
zmizení
̶ Pocity depersonalizace či
derealizace
̶ Pocity svírání v hrudníku či v krku
̶ Zvýšený svalový tonus
̶ Tachykardie
̶ Bolest na hrudi či v hlavě
̶ Dechová nedostatečnost
̶ Svalový třes
̶ Vertigo
̶ Nauzea
̶ Sucho v ústech
̶ Návaly horka či chladu
̶ Mžitky před očima
Ukázková prezentace LF MU v jednotném vizuálním stylu57
58
Hyperventilace
Panická ataka
̶ Symptom – hyperventilace
̶ snižování parciálního tlaku oxidu uhličitého s
následnými změnami pH krve a s tím
souvisejícím posunem v koncentraci
vápenatých iontů -> nepříjemné pocity, které
mohou být zaměněny za úzkost -> bludný kruh
59
Postup
Panická ataka
̶ 1. možnost:
̶ Pevný kontakt s podložkou (sed)
̶ Ruce na břicho (odklon pozornosti) -> brániční dýchání
̶ Nádech je 3-5 vteřin, výdech 4-7 vteřin
̶ Mluvíme dostatečně zřetelně a nahlas, aby nás byl schopen člověk vnímat
kapacita pozornosti v takové situaci je výrazně snížena vlivem intenzivních emocí
̶ 2. možnost:
̶ Dýchání do papírového pytlíku
̶ Nahromadění CO2-> opětovným vdechování vydechnutého vzduchu se v krvi
poměrně rychle obnoví parciální tlak oxidu uhličitého -> nepříjemné tělesné pocity
vymizí
̶ Délka ataky cca 3-15 minut
60
Jak se sebou
pracovat, když
jsem ve stresu?
61
Dlouhodobý stres a prevence
̶ Fyzické strategie
̶ Pohyb, jídelníček, spánek, pitný režim
̶ Behaviorální strategie
̶ Sdílení, povzbuzení, zpomalení,
přítomný okamžik
̶ Strategie spojené s místem a
časem
̶ Klidné místo, čas pro sebe, time-
management
̶ Ostatní strategie
̶ Smysl, naděje, autenticita, seberegulace
62
Akutní stres
̶ Soustředění se na dech, uzemnění
̶ Uvědomění si přítomnosti stresu a
identifikace příčiny
̶ Prioritizace úkolů
̶ Hledání podpory
63
Progresivní svalová relaxace (PMR)
̶ Evidence Based Medicine (EBM)
̶ Vychází z předpokladu, že tělesné
uvolnění vede k mentálnímu uvolnění
̶ Cílem je naučit se rozpoznávat a
kontrolovat svalové napětí
̶ Kromě snížení stresu a úzkosti může
PMR pomoci při nespavosti, bolestech
hlavy způsobených napětím, vysokém
krevním tlaku a dalších stavech spojených
se stresem
64
Progresivní svalová relaxace (PMR)
65
Tipy, triky
̶ Web, ig, fb Ústavu lékařské
psychologie a psychosomatiky
̶ Poradenské centrum MU
̶ Podané ruce – kurzy
̶ Úřad práce – kurzy
66
První psychická pomoc
̶ Co to je
̶ Techniky a postupy
̶ Specifické skupiny
̶ Jak se o sebe postarat
67
Nepanikař
̶ Techniky a postupy
̶ Seznam krizových center i
krizových linek
̶ Poradna
68
Duševní zdraví
NZIP
̶ https://www.nzip.cz/dusevni-zdravi
69
Take home message…
70
Dotazy?
Mgr. Bc. Zdeňka Barešová
zdenka.baresova@med.muni.cz