G:\Děti II\sejmout0038.jpg FYZIOLOGIE DĚTSKÉHO VĚKU Věková období dítěte • věk název období charakteristika •0 – 28dnů novorozenecké období adaptace •0 – 1 rok kojenecké intenzivní růst •2. – 3. rok batolecí rozvoj řeči, myšlení •4. – 5. rok předškolní zmírnění tempa růstu •6. - 11.rok mladší školní •12. – 15. rok starší školní diferenciace dle pohlaví, zrychlení růstu a vývoje •15. –18.(19.) rok dorostové ukončeno rozkvětem tělesných a duševních sil •19 – 21 let mladý dospělý Novorozenec (0 – 28. den po narození) •Klasifikace: •Dle délky těhotenství: •Nedonošený < 37. týden gestace •Donošený 38. – 41. týden gestace •Přenošený 42. > týden gestace •Dle porodní hmotnosti •Hypotrofický < 2 500 g •Eutrofický 2 600 – 3 900 g •Hypertrofický > 4 000 g •Dle WHO: •Novorozenec s nízkou porodní hmotností •(por.hm < 2 500 g bez ohledu na délku těhotenství) G:\Děti II\sejmout0024.jpg •Klinické příznaky nezralosti: •Červená kůže se slabou vrstvou podkožního tuku •Měkké nehty, které na rukách nedosahují konce prstů •Úpon pupečníku blíže k symfýze •Nesestouplá varlátka do skrota •Labia maiora nepřekrývají labia minora •Charakteristika novorozeneckého období: ADAPTACE •Stupeň vývoje fyziologických funkcí, na kterém závisí jejich výkonnost, odpovídá jejich životní důležitosti: •Dýchací a kardiovaskulární systém po funkčních změnách je dobře výkonný •GIT, uropoetický systém, termoregulace, imunitní systém – méně výkonné •Specifická nezralost centrálního nervového systému Fetální oběh •Má svá specifika ve srovnání s oběhem po narození: •Placenta •1 umbilikální žíla – vede okysličenou krev •2 umbilikální arterie odvádí odkysličenou krev •Zkraty přes: foramen ovale • ductus arteriosus Botalli • ductus venosus •Změny po narození: •Odpojení placentárního řečiště a začátek dýchání vedou: •ke zvýšení tlaku v systémovém krevním oběhu •zvýšení alveolárního pO2 •snížení plicního cévního odporu •zvýšení průtoku krve plícemi •k uzavření ductus arteriosus (vasokonstrikce ) i foramen ovale (tlakové změny) G:\Děti II\sejmout0032.jpg Dýchací systém •Má důležitou úlohu v poporodní adaptaci •Začátek dýchání je zajištěn souhrou velkého počtu podnětů z mnoha oblastí •Od okamžiku porodu k 1.vdechu: 20-30s •Do 90 s – spontánní pravidelné dýchání •U novorozence: 40-60 dechů/min, • dechový objem 20 ml •Od 20. týdne gestace začínají dýchací pohyby plodu – jde pouze o výměnu tekutiny, kterou je vyplněn bronchoalveolární systém: 1-2 ml •Složení: organické i anorganické látky •pH 6,4 •Množství bílkovin 30mg/100 ml •Látky s vysokou povrchovou aktivitou-fosfolipidy Surfaktant – antiatelektatický faktor •Tvorba: granulované pneumocyty, asi od 20.týdne gestace •Tvorba výstelkového komplexu je kontrolována hormony štítné žlázy – hlavně tyroxinem •Nepřítomnost či nedostatečné množství surfaktantu - v klinice: syndrom respirační tísně (Respiratory Distress Syndrom) •Hlavní úkol: snížit povrchové napětí a zabránit kolapsu alveolů – snížit energetickou náročnost dýchání Kardiovaskulární systém •Změny vycházejí z odpojení placentárního řečiště a jsou propojeny se začátkem dýchání •Zvýšení systémového krevního tlaku •Zvýšení alveolárního pO2 •Snížení plicního cévního odporu •Zvýšený průtok plícemi •Uzavření ductus arteriosus a foramen ovale Trávicí systém •Intrauterinně: motorická, sekreční i resorpční aktivita GIT nízká •Při narození : •trávicí enzymy pro mateřské mléko připraveny •struktura sliznice se neliší od dospělého •slabší vrstva svalstva – náchylnost k meteorismu •obsah smolky (mekónia) ve střevě - je možné její vylučování do 4.dne života •Snížená kontrola střevní motility enterálním nervovým systémem se snadným zpětným pohybem stravy k dutině ústní, nedokonalost sání a polykání, pomalejší vyprazdňování žaludku – časté ublinkávání a zvracení • •Po porodu: • rychlé mikrobiální osídlení GIT – důležité pro výživu, homeostázu a imunitu •IgG prochází placentou – zajištěna pasivní imunita proti bakteriálním a virovým infekcím •IgA sekreční protilátky získávány z mateřského mléka (nejvíce – první porce-kolostrum) – chrání před záněty GIT •Kojení oddaluje vystavení sliznice potravinovým antigenům ! • Játra •Funkce dostatečně vyvinuté •ALE •Snížená aktivita glukuronyltransferázy •Novorozenecká žloutenka (icterus neonatorum) •Příčina: zvýšená produkce bilirubinu (menší životnost fetálních erytrocytů, jejich větší množství i větší množství hemoglobinu) nekoresponduje s funkčně nezralými enzymatickými a transportními systémy pro jeho odbourávání •Nástup: 2.-3.den po porodu, trvání: nejdéle 1 týden C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin1.jpg C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin2.jpg C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin3.jpg C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\bilirubin4.jpg TEPLOTA •In utero je teplota fétu regulována přes placentu, která slouží jako výkonný tepelný výměník •Teplota fétu je vyšší než teplota matky: přibližně kolem 38.5 °C •Po narození je novorozenec situován do prostředí bez amniové tekutiny a tedy pro něho velmi chladného: 20-25 °C •Teplota dítěte rychle klesá: • kožní teplota rychlostí 0,3 °C/min • teplota jádra (vnitřní, měřená např. rektálním teploměrem) pak rychlostí 0,1 °C/min • •Protože u novorozence je povrch těla ve vztahu k tělesné hmotnosti relativně velký, převažují u něho velké tepelné ztráty •Ideální teplota prostředí je nazývána jako neutrální teplota prostředí: jedná se o takovou teplotu zevního prostředí, ve které má novorozenec nejmenší nejen tepelné ztráty, ale i nejmenší spotřebu kyslíku. •1 hodina po narození: 33-34 °C •1 den po narození: 31-33 °C •1 týden po narození: 27-33 °C G:\Děti II\sejmout0034.jpg G:\Děti II\sejmout0039.jpg G:\Děti II\sejmout0040.jpg G:\Děti II\sejmout0041.jpg Ledviny •Moč (od poloviny těhotenství) odchází do plodové vody (jej její hlavní součástí) •Anatomické odlišnosti ve stavbě nefronů - kratší délka kapilár glomerulů a Henleových kliček, nevyzrálost epitelu kapilárních kliček mají za následek: •Po narození: • nízký průtok krve ledvinami, snížená glomerulární filtrace, snížená koncentrační schopnost(snížená sekreceADH), snížené hranice pro transport glukózy a bikarbonátů •Z toho vyplývá snížená schopnost korigovat poruchy acidobazické rovnováhy •ALE •Při přirozené výživě se funkční kapacita nepřekročí !!! Kůže •Je pokryta bílým mazivem – vernix caseosa • •Po očištění – sytě červená – erytema neonatorum Hmotnost •Fyziologické snížení: 1. - 3. den po porodu (nízký příjem potravy, ztráty tekutin a stolice) •7 – 10 % porodní hmotnosti •Od 4. do 10. dne dochází k vyrovnání hmotnosti APGAR skóre •vyšetření novorozence dle speciálního bodovacího systému v 1., 5. a 10. minutě po narození •Sledované parametry: srdeční frekvence, pravidelnost dýchání, barva kůže, svalový tonus, reakce na podráždění •Udělují se : nula, jeden nebo dva body •Napomáhá určení dalšího postupu péče o novorozence Vyšetření novorozence na porodním sále •Apgar skóre • parametr přidělení bodů • 0 1 2 üsrdeční frekvence: 0 <100 /min >100/min üdýchání: nepřítomno slabý pláč usilovný křik üsvalový tonus nepřítomný napnuté tělo, ochablé končetiny napnuté tělo, flexe končetin üodpověď na podráždění: žádná pohyb malého rozsahu křik, výrazný pohyb übarva těla a končetin: modré zabarvení růžové tělo, modravé končetiny růžové vše ü ü üVyšetření proběhne v 1., 5. a 10.minutě po porodu üZápis u fyziologického novorozence: příklad - 8/10/10 Examination of newborn at the delivary room •Apgar score –acronym or backronymAppearance, Pulse, Grimace, Activity, Respiration • Signs Points • 0 1 2 ü2Heart rate: 0 <100 /min >100/min ü üRespiratory effort: none weak cry vigorous cry ü ü4Muscle tone • 3reflex response/irritability: none some motion cry, withdrawal • ü1Color of body: blue pink body, pink all over • blue extremities G:\Děti\sejmout0012.jpg Vývojová pediatrie G:\Děti\sejmout0017.jpg Růstová charakteristika období •novorozenec 50 cm 3000 - 4000g •kojenec 75 cm 3 x porodní hmotnost •2.rok o 11 cm o 2-3 kg •3.rok o 9 cm o 2-3 kg •dále o 4-6 cm •puberta o 10-12cm/1rok o 5 kg i více Obvod hlavy - hrudníku •novorozenec 34 cm 32-34 cm •6.měsíc 43 cm •1.rok 46-47 cm 48 cm •5.-6.rok 51 cm 55 cm •11.rok 52-53 cm 63-64cm •14.rok 54 cm 68 cm G:\Děti II\sejmout0027.jpg G:\Děti II\sejmout0028.jpg G:\Děti II\sejmout0035.jpg G:\Děti II\sejmout0030.jpg KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM Počet tepů podle věku •novorozenec 135-140 tepů/min •6 měsíců 130-135 •1 rok 120-125 •2 roky 110-115 •5 let 98-100 •8 let 80-85 •15 let 70-76 Elektrokardiografie •obtížnější hodnocení než v dospělosti •na definitivní tvar má vliv: –poměr svaloviny pravé a levé komory –postup aktivace síňového a komorového myokardu –proces repolarizace – –Hodnocení křivky je nutné provádět komplexně –a individuálně – v součinnosti klinického –a laboratorního nálezu – •obecně: –u novorozence – převaha pravé komory –do 3 měsíců po narození – nárůst levostranných sil –ve 2 letech – pravá i levá komora v rovnováze –od 3 let – převaha levé komory Krevní tlak •bezprostředně po narození je vysoký: –poporodní stres – vyplavení katecholaminů a kortizolu •po 1.dnu se ustálí 70/50 mmHg: –otevření pulmonálního a intestinálního řečiště •další mírný vzestup až k hodnotám pro dospělé • v období puberty: –postupné dozrávání regulačních mechanismů –stimulace z vnějšího prostředí •novorozenec 80/46 mmHg 10,6/6,1 kPa •3 roky 100/67 13,3/8,9 •10-11 let 111/58 14,8/7,7 •13-14 let 118/60 15,7/8,0 •Velikost tonometrické manžety vzhledem • k obvodu paže • •hmotnost věk minimální šířka manžety •1 500 g * 2,5 cm • 5 kg 3 měsíc 4,5 cm •10 kg 15 měsíců 6 cm •30 kg 9 let 7,5 cm •30 a více kg 10 a více let 12 cm TEORIE STÁRNUTÍ C:\Documents and Settings\ja\Dokumenty\Obrázky\81-svetsenioru.jpg STÁŘÍ • •časné stáří: věk od 65 do 75 let •střední stáří: věk mezi 75 a 85 lety •pozdní stáří: věk nad 85 let • •Stárnutí je naprogramovaný biologický děj • TEORIE STÁRNUTÍ •Teorie volných radikálů • •– primární příčinou stárnutí jsou poškození makromolekul a buněčných struktur vlivem volně radikálových reakcí •Neuroendokrinní teorie stárnutí • -vychází z předpokladu, že centrem řídícím stárnutí je epifýza, jejímž hlavním působkem je hormon melatonin • (jeho produkce s věkem výrazně klesá) •Genetická teorie stárnutí •Teorie mutační – v somatických buňkách dochází během života k hromadění mutací. Mutace jsou brány jako prvotní příčina stárnutí. •Teorie programovaného stárnutí vychází z předpokladu, že funkce jednotlivých genů či jejich skupin je časově ohraničena a předem naprogramována •Stárnutí je tak výsledek uplatnění určitého genetického programu (Hayflick 1985) Příznaky stárnutí •Snižování funkčních schopností jednotlivých systémů: •ubývá svalové síly •snižuje se kapacita plic, srdeční výdej a rezerva, funkce ledvin a jater, metabolizmus •snižuje se i počet neuronů v CNS •Příznaky morfologické: •Změna v ukládání tuku •Změna ochlupení kůže •Změna paměti – hlavně krátkodobé •Změna chování „Každý je starý podle toho, jak se sám cítí být starý.“ •Po narození: üErytrocyty = 5-6 x 1012/l üLeukocyty = 20-22 x 10 9 /l üHemoglobin = 190 g/l •Ve třech měsících života: üErytrocyty = 4 x 10 12/l üLeukocyty = 10.5 x 10 9/l üHemoglobin = 110 g/l KREV - složení G:\Děti II\sejmout0026.jpg VÝŽIVA •Období výlučně mléčné výživy : * - 6. měsíc •MATEŘSKÉ MLÉKO!!!!!! – – G:\Děti III\sejmout0042.jpg G:\Děti III\sejmout0043.jpg G:\Děti III\sejmout0044.jpg G:\Děti III\sejmout0045.jpg G:\Děti III\sejmout0046.jpg G:\Děti III\sejmout0048.jpg G:\Děti III\sejmout0049.jpg •Období nemléčných přídavků: 5. – 7.měsíc •5. měsíc: zeleninová polévka nebo maso-zeleninový příkrm (vařený vaječný žloutek • 2 x týdně, rostlinný olej 5-10 g) •SUNAR •6. měsíc – ovocno-mléčný přídavek (tvaroh, jogurt s mixovaným ovocem, NESLADIT) •7. měsíc – cereálie s lepkem (kaše, piškoty) • •Období plné kojenecké výživy: 8. – 12. měsíc •výše uvedená strava •+ od 9. měsíce – kusovitá, zrnitá strava •důležitá vláknina (ovocné šťávy, džusy, ovesné vločky…) –zvyšuje obsah vody ve střevním obsahu –zpomaluje dobu pasáže střevem –příznivě působí na mikrobiologii (mikroekologii) obsahu v tlustém střevě trvalé zuby Sinel mléčné a trvalé zuby LidTel mléčné zuby Sinel Mléčné zuby Trvalé zuby G:\Nová složka\sejmout0033.jpg State screening for metabolic disorder in neonate •Congenital hypothyroidism: usually arises as a sporadic mutation which causes an insufficient production of thyroxine üThe expected incidenceof the disorder is as 1: 5 000 births üThe initial screening test is teh thyroxine radioimunoassey, which may be done on a heel stick blood spot at the first week after birth FENYLKETONURIE •Dědičná porucha metabolismu fenylalaninu (Phe) s převážně autozomálně recesivním typem dědičnosti •Podstatou je porucha přeměny Phe , jejímž výsledkem je zvýšení hladiny Phe ve tkáních a v séru •Důsledkem je tvorba anormálních katabolitů Phe, které poškozují mozkovou tkáň, bez včasného rozpoznání a včasné léčby dietou s nízkým obsahem Phe nastupuje mentální retardace (IQ pod 50) •Diagnostika: GUTHRIEHO TEST - bakteriální inhibiční test (schopnost Phe rušit inhibiční účinek beta-2-thienylalaninu na růst Bacilus subtilis) •Phenylketonuria (PKU) üthe annual incidence of this inborn error of metabolism is 1:16 000 live births. If the condition is not detected and treated during the first few month of life, severe or profound mental retardation occurs üScreening provide by Guthri inhibition assey test – blood spots specimen obtained from a heel stick üAs soon PKU is detected, a low phenylalanine diet is begun G:\Děti II\sejmout0021.jpg G:\Děti II\sejmout0022.jpg Vývoj vidění •Při narození není vývoj očí dokončen ani funkčně, ani po stránce anatomické •Předozadní délka bulbu novorozence: 17-18 mm (o 6 mm méně než dospělý) •Oční štěrbina: délka stejná, šířka o polovinu menší •Rohovka se zdá být větší =9,4 mm - jen protože není vidět bělima •Duhovka – modrá, uniformní, s úzkou líně reagující zornicí (svěrač má převahu nad ještě nerozvinutým rozvěračem pupily) • •Je přítomný vrozený posturální reflex, který kontroluje postavení očí vzhledem k poloze a pohybům hlavy a těla (vyvolán je z vestibulárního aparátu, mozečku a šíjového svalstva) • •Vrozený vizuální fixační a refixační reflex umožnuje sledování pohybujících se předmětů • •Další vrozené reflexy: reflex konvergenční nebo reflex zajišťující sevření víček při ostrém světle • •Tyto reflexy jsou postupně nahrazovány podmíněnými reflexy pod kontrolní činností mozku •Po narození – pohyby očí nepravidelné, bezcílné nebo vůbec žádné •Několik hodin po narození – schopnost krátké, vteřinové monokulární fixace •Ve dvou měsících – pokusy o binokulární fixaci •Ve 4.měsíci – dítě zvedá hlavu, sleduje svou ruku, sahá po podávaných předmětech •V půl roce – pohyby očí plynulé, klouzavé •V 1 roce je ustanovena fúze (spojování obrázků z obou očí do jednoho) •Zjištěná akomodační vzdálenost pro 1.měsíc = 18 cm – vhodná vzdálenost pro zjišťování zrakových odpovědí u novorozenců •Zraková ostrost se přibližuje dospělému asi ve 4 letech • •Zrak napomáhá vnímání zevního prostředí spolu s dalšími smysly – sluch, hmat, chuť • •Důležité: zraková dráha a její funkce se zachovávají jen při stimulaci při jejich používání – nezbytné odhalit včas poruchy vývoje zrakových funkcí!!! •např. tupozrakost