Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU pvanhara@med.muni.cz MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE A VÝVOJ GIT játra, pankreas, slinné žlázy vývoj GIT ŽLÁZY ASOCIOVANÉ S TRÁVICÍ TRUBICÍ: játra • Jaterní parenchym – největší žlázová tkáň lidského těla • Nutritivní a funkční krevní zásobení • Endokrinní i exokrinní funkce • Uniformní histologická struktura ve všech čtyřech hlavních anatomických oddílech (lalocích) i segmentech - Hepatocyty a další buněčné typy - Stroma pojivové tkáně - Krevní a lymfatické cévy - Sinusoidy - Inervace - Vazivové pouzdro - Serózní pokryv JÁTRA (HEPAR) • Seróza - mesothelium • Vazivo – kolagenní a elastická vlákna • (Glissonovo pouzdro) • 70-100m • Porta hepatis CAPSULA FIBROSA HEPATIS Porta hepatis CAPSULA FIBROSA HEPATIS JATERNÍ PARENCHYM Portobiliární oblast Centrální véna FUNKČNÍ • kapilární řečiště žaludku a střev • vena portae • interlobulární vény • cirkumlobulární venuly NUTRITIVNÍ • aorta, truncus coeliacus • arteria hepatica communis • (segmentové tepny) • interlobulární tepny • cirkumlobulární arterioly • jaterní sinusoidy • venae centrales hepatis • venae sublobulares • venae hepaticae • vena cava inferior 70-75% 25-30% VASKULARIZACE Gartner, Hiatt: Color Textbook of Histology (2001) VASKULARIZACE IVC V. hepatica d. m. s. Porta hepatis JATERNÍ PARENCHYM – PORTOBILIÁRNÍ OBLASTI A CENTRÁLNÍ VÉNY Možné definice jednotek jaterního parenchymu • Morfologická – lalůček centrální vény - lobulus venae centralis • Metabolická – jaterní acinus − metabolická zóna 1 – 3 • Funkční - portální lalůček - lobulus venae interlobularis - spíše historická jednotka wiki MIKROSKOPICKÉ ČLENĚNÍ JATERNÍ TKÁNĚ JATERNÍ ACINUS – FYZIOLOGICKÁ JEDNOTKA JATERNÍ PARENCHYM – PORTÁLNÍ TRIÁDY A CENTRÁLNÍ VÉNY • Klasická morfologická jednotka • Polygonální jednotky (hexagonální), 0.7 x 2mm • Centrální véna • Trámce hepatocytů – radiální uspořádání • Jaterní sinusoidy • Portální triáda, portobiliární oblast LALŮČEK CENTRÁLNÍ VÉNY Lalůček centrální vény – lobulus venae centralis LALŮČEK CENTRÁLNÍ VÉNY (LOBULUS VENAE CENTRALIS) Kontakt tří-čtyř sousedících lalůčku • Interlobulární arterie (a. interlobularis) • Interlobulární véna (v. interlobularis) • Interlobulární žlučovod (d. bilifer interlobularis) • Lymfatické cévy • Inervace – nervus vagus Řídké intersticiální vazivo PORTÁLNÍ TRIÁDA Ham: Textbook of Histology V A Ž PORTÁLNÍ TRIÁDA Interlobulární žlučovod Interlobulární arterie Interlobulární véna CENTRÁLNÍ VÉNA VS PORTÁLNÍ TRIÁDA • tenkostěnná véna • kolagenní vlákna • minimum svalových buněk CENTRÁLNÍ VÉNA (VENA CENTRALIS) CENTRÁLNÍ VÉNA (VENA CENTRALIS) CENTRÁLNÍ VÉNA (VENA CENTRALIS) Sinusoidy – 9-15m – Anastomozující síť plochých endoteliálních buněk – Bez bazální membrány – minimální difuzní bariéra – Fenestrace – 50-100nm, chybí diafragma • Insulin, farmaka, lipoproteiny, … – Intercelulární prostor – Kupfferovy buňky (makrofágy) – Perisinusoidální (Dissého) prostor – Retikulární vlákna – Perisinusoidální Itovy buňky JATERNÍ SINUSOIDY JATERNÍ SINUSOIDY JATERNÍ SINUSOIDY JATERNÍ SINUSOIDY JATERNÍ SINUSOIDY https://doi.org/10.1038/s41575-018-0020-y Fenestrace nejsou jen „díry v endotelu“ JATERNÍ SINUSOIDY https://doi.org/10.3389/fphys.2021.735573 Fenestrace jsou složité dynamické membránové struktury JATERNÍ SINUSOIDY https://doi.org/10.3389/fphys.2021.735573 Struktura fenestrací se mění během stárnutí JATERNÍ SINUSOIDY Struktura fenestrací se mění i po poškození Normální Alkohol https://doi.org/10.1002/hep.1840040306 • Polygonální buňky jaterního parenchymu • 20x30m • Nepravidelné trámce mezi sinusoidy • Obvykle jedno centrálně umístěné jádro, ale dvou- a vícejaderné buňky jsou časté (20%) • Jadérka • Lyzosomy • Glykogen • Společný vývojový původ s cholangiocyty HEPATOCYTY Funkční povrchy: • Žlučový pól - sekreční – membrány sousedících hepatocytů tvořící žlučový kanálek • Krevní pól - absorpční - sinusoidální – mikroklky orientované do Disseho prostoru Membrány se spojovacími komplexy FUNKČNÍ DOMÉNY HEPATOCYTU • Dlouhé mitochondrie s plochými nebo tubulárními kristami • Zřetelné RER, SER a Golgi • Glykogen, tukové kapénky, lysosomy, peroxisomy ULTRASTRUKTURA HEPATOCYTU Erytrocyt Těsný spoj Žlučový kanálek Disseho prostor Kupferovy buňky Itovy buňky Jádro Dissého prostor Z krevní plazmy: Glukóza, aminokyseliny, žlučové kyseliny Krevní proteiny (sérový albumin, fibrinogen, protrombin, komplement, transferin, atd.) FUNKČNÍ VZTAHY HEPATOCYTŮ Žlučové kyseliny Bilirubin Steroidy Léčiva K+ Poruchy sekrece žluči - cholestasa FUNKČNÍ VZTAHY HEPATOCYTŮ Syntéza a metabolismus látek krevní plazmy − Proteosyntéza – RER + Golgi (plasmatické proteiny – albuminy, prothrombin, fibrinogen) − Metabolismus tuků – SER, peroxisomy (lipidová konverze mastných kyselin a glukózy, syntéza lipoproteinů) − Metabolismus glukózy a sacharidů - syntéza glykogenu, glykogenolýza a glukoneogeneze (insulin / glukagon) METABOLICKÁ AKTIVITA HEPATOCYTŮ Detoxifikace ‒ SER (steroidy, barbituráty, polyaromatické látky rozpustné v tucích atd., endo- a exotoxiny) ‒ Lysozomy (autofagie, degradace endocytovaných molekul) ‒ Peroxisomy Metabolismus a deponování vitamínů a stopových prvků Produkce žluči ‒ Recyklace žlučových kyselin (90%) ‒ 10% syntéza de novo ‒ konjugace nerozpustného (toxického) bilirubinu a glukuronové kyseliny na rozpustný (netoxický) komplex bilirubin- glukuronid ‒ SER ‒ hyperbilirubinemie (nekojugovaný/konjugovaný bilirubin) METABOLICKÁ AKTIVITA HEPATOCYTŮ JATERNÍ PARENCHYM • Mezibuněčný prostor mezi endotelem sinusoid a hepatocyty – Spojení Dissého prostoru a lumen sinusoidů díky fenestrovaným endoteliálním buňkám – Hepatocyty v přímém kontaktu s krevní plazmou (mikroklky) – Itovy buňky DISSEHO PROSTOR • Mezibuněčný perisinusoidální prostor mezi endotelem sinusoid a hepatocyty – Spojení Dissého prostoru a lumen sinusoidů díky fenestrovaným endoteliálním buňkám – Hepatocyty v přímém kontaktu s krevní plazmou (mikroklky) – Perisinusoidální Itovy buňky JATERNÍ PARENCHYM Joseph Disse (1852-1912)DISSEHO PROSTOR ITOVY BUŇKY • Hvězdicovité (stelátní, perisinusoidové) buňky • Kupffer 1876 • Tukové kapénky (→ lipocyty) • Deponují vitamin A • Produkují jemné retikulární vazivo • Antigen prezentující buňky (lipidové antigeny?) • Pericyty, myofibroblasty? DALŠÍ BUŇKY JATERNÍHO PARENCHYMU Toshio Ito 1951 ITOVY BUŇKY DALŠÍ BUŇKY JATERNÍHO PARENCHYMU doi.org/10.1007/s10620-006-9082-8 Asociace s patologiemi (fibrotická onemocnění, nádory) KUPFFEROVY BUŇKY • Jaterní makrofágy v jaterních sinusoidách • Mononukleární fagocytární systém • Fagocytují cizí částice, poškozené erytrocyty, bakterie, ... DALŠÍ BUŇKY JATERNÍHO PARENCHYMU Karl Wilhelm Kupffer 1866 KUPFFEROVY BUŇKY MIKROPROSTŘEDÍ DISSÉHO PROSTORU MIKROPROSTŘEDÍ DISSÉHO PROSTORU ENTEROHEPATICKÝ OBĚH • Resorpce v terminální části ilea • Vena portae • Sinusoidy Hepatocyty • Žlučové kanálky • Intra a extrahepatální cesty • Duodenum Krevní pól Žlučový pól ENTEROHEPATICKÝ OBĚH Žlučové kanálky - mezibuněčný prostor mezi hepatocyty - 1-2m - nemají stěnu, ohraničené jen membránami hepatocytů - spojovací komplexy Heringovy kanálky - navazují na žlučové kanálky - jednoduchý dlaždicový epitel Interlobulární žlučovody - cholangiocyty - kubický nebo nízký cylindrický epitel + vazivo Lobární žlučovody - ductus hepaticus dexter et sinister - vysoký jednovrstevný cylindrický epitel - mucinózní žlázky Ductus hepaticus, ductus cysticus, ductus choledochus - sliznice - fibromuskulární vrstva - sfinkter INTRAHEPATÁLNÍ EXTRAHEPATÁLNÍ ŽLUČOVÉ CESTY INTRAHEPATÁLNÍ ŽLUČOVÉ CESTY http://alexandria.healthlibrary.ca/documents/notes/bom/unit_4/unit%204%202005/L- 39%202008%20%20histology%20of%20the%20pancreas.xml INTRAHEPATÁLNÍ ŽLUČOVÉ CESTY INTRAHEPATÁLNÍ ŽLUČOVÉ CESTY INTRAHEPATÁLNÍ ŽLUČOVÉ CESTY Centrální véna Cirkulobulární venula Portální arteriola Interlobulární žlučovod Heringův kanálek Žlučový kanálek HEPATOCYTYCHOLANGIOCYTY INTRAHEPATÁLNÍ ŽLUČOVÉ CESTY 4.2.1 POJA-L-3755+3756 Title: Ductules of Hering in liver (human) Description: Stain: Azan. (A) Survey and (B) detail of the transition of intercellular bile canaliculi (4) into the Hering canal (3) and subsequent bile ductules (2) that ends up in ducts in the periportal area. Note in (B) that the liver parenchymal cells turn into smaller cuboidal ductal cells. (1) Branch of portal vein. d. hepaticus communis + d. cysticus → d. choledochus papilla duodeni major m. sphincter ampullae hepatoduodenalis (Oddiho sfinkter) EXTRAHEPATÁLNÍ ŽLUČOVÉ CESTY DOI: 10.1007/s00534-010-0362-5· Sliznice - podélné řasy - jednovrstevný cylindrický epitel (cholangiocyty) - ve vazivu mucinózní žlázky a pohárkové buňky Fibromuskulární vrstva - hustá síť kolagenních a elastických vláken - leiomyocyty Modifikace žluči EXTRAHEPATÁLNÍ ŽLUČOVÉ CESTY Stěna silná 1-2mm - Sliznice - Svalová vrstva - Seróza/adventicie Sliznice - slizniční řasy - 20-50m jednovrstevný cylindrický epitel s mikroklky - četné spojovací komplexy - lamina propria mucosae - řídké kolagenní vazivo s mucinózními tuboalveolárními žlázkami - lamina muscularis mucosae chybí Svalová vrstva (Muscularis propria) - prostorová síť hladkých svalových buněk, - elastická vlákna Seróza - mohutná vrstva subserózního vaziva (l. propria serosae) ŽLUČNÍK (VESICA FELLEA) Koncentrace žluči - Sekrece žluči játry – cca 0,8-1l denně - Cholecystokinin (enteroendokrinní buňky) - Objem žlučníku 15-60 ml - Resorpce vody ŽLUČNÍK (VESICA FELLEA) ŽLUČNÍK (VESICA FELLEA) ŽLUČNÍK (VESICA FELLEA) mucosa muscularis propria serosa ŽLUČNÍK (VESICA FELLEA) ŽLUČNÍK (VESICA FELLEA) ŽLÁZY ASOCIOVANÉ S TRÁVICÍ TRUBICÍ: pankreas • Složená, čistě serózní tuboalveolární žláza • Exokrinní i endokrinní charakter – pankreatický acinus – Langerhansovy ostrůvky • Hlavní vývod (Wirsungův) ústí na papilla duodeni major (Vateri) jako společný žlučový a pankreatický vývod. • Vedlejší vývod (Santorini), pokud je vytvořený, pak na papilla minor • Vazivové pouzdro z hustého kolagenního vaziva • Septa – krevní cévy, inervace a interlobulární vývody SLINIVKA BŘIŠNÍ (PANCREAS) • Epiteliální buňky pyramidového tvaru • Pankreatické trávicí enzymy • Vsunuté vývody • Serózní buňky acinů – Polarizované sekreční buňky – Bazofilní – Apikální část – Golgi a zymogenní granula – Microklky – Spojovací komplexy • Centroacinózní buňky – Centrálně umístěné jádro, dlaždicový charakter – Navazují na vsunuté vývody PANKREATICKÝ ACINUS PANKREATICKÝ ACINUS PANKREATICKÝ ACINUS PANKREATICKÝ ACINUS 5 m • Centroacinózní buňky • Vsunuté vývody – jednovrstevný plochý epitel + bazální membrána • Intralobulární a interlobulární vývody – jednovrstevný kubický – nízký cylindrický epitel • Hlavní pankreatické vývody – D. pancreaticus major – Wirsungi a D. pancreaticus accessorius – Santorini – vysoký, místy vrstevnatý cylindrický epitel a vrstva hustého kolagenního vaziva – intramurální mucinózní tubulózní žlázky, pohárkové buňky, EC buňky PANKREATICKÉ VÝVODY PANKREATICKÉ VÝVODY PANKREATICKÉ VÝVODY • cca 1000-2000 ml denně • alkalické pH (8.8), HCO3 - (epitel vsunutých vývodů) • mucin (epitel velkých vývodů) • Hydrolázy různého druhu – Trypsinogen – Chymotrypsinogen – Proelastáza – Karboxypeptidáza – Pankreatická lipáza – Amylázy – … 20 Trávicí enzymy Hormonální regulace (sekretin, cholecystokinin) + parasympatikus EXOKRINNÍ FUNKCE PANKREATU ENDOKRINNÍ FUNKCE PANKREATU Glukagon ▪ Spotřeba glykogenu v játrech a svalech ▪ Zvýšení hladiny krevní glukózy Insulin ▪ Zvýšení permeability buněčných membrán pro glukózu ▪ Oxidace glukózy v tkáních ▪ Snížení hladiny krevní glukózy ▪ Syntéza glykogenu v játrech a svalech Somatostatin ▪ Zastavuje uvolňování GIT hormonů Pankreatický polypeptid ▪ Autoregulace pankreatické sekrece ENDOKRINNÍ FUNKCE PANKREATU ENDOKRINNÍ FUNKCE PANKREATU • Skupiny světle zbarvených buněk • cca 1,5  106 • Tenké vazivové pouzdro • Trámce epiteliálních endokrinních buněk • Sinusoidy • Stromální buňky (fibroblasty, stelátní buňky, …) A buňky: 20%, glukagon ◼ B buňky: 60-70%, insulin ◼ D buňky: minoritní, somatostatin ◼ PP buňky: minoritní, pankreatický polypeptid ENDOKRINNÍ FUNKCE PANKREATU LANGERHANSOVY OSTRŮVKY LANGERHANSOVY OSTRŮVKY LANGERHANSOVY OSTRŮVKY INSULO-ACINÁRNÍ PORTÁLNÍ SYSTÉM DOI: 10.1007/978-90-481-9060-7_2 INSULO-ACINÁRNÍ PORTÁLNÍ SYSTÉM STRUČNÁ HISTORIE LÉČBY DIABETU Frederick M. Allen „starvation diet“ 1921 DM (I) • Kachexie • Ztráta zraku • Ztráta končetin • Diabetické koma • Renální selhání • Srdeční selhání • Smrt STRUČNÁ HISTORIE LÉČBY DIABETU 11th of January 1922, 14 year old Leonard Thompson became the first person in the world with autoimmune diabetes (type 1 diabetes) to receive insulin, isolated (“discovered”) by Frederick Banting and Charles Best 27th of July 1921 (the exact date is debated). Leonard was believed to have had the disease ~3 years when his father approved the experimental trial, and had only a few days left when he was drifting in and out of diabetic coma due to his high glucose and ketoacidosis (1). Within the first 24 hours improvement was seen, but they failed. Twelve days later, the 23d of January, the team (now including biochemist James Collip) resumed the administration of the extract and finally they were was successful. Remarkable progresses was seen and Leonard left the clinic in the Spring 1922, and lived 13 more years but passed away at age 27, eventually of pneumonia http://www.diabethics.com/science/99-years-since-first-patient-received-insulin/ F.G. Banting, C. Best a Pes 408 1922 1923 STRUČNÁ HISTORIE LÉČBY DIABETU STRUČNÁ HISTORIE LÉČBY DIABETU Timeline indicating key genetic discoveries in the context of our understanding of the hormone insulin and its use therapeutically. STRUČNÁ HISTORIE LÉČBY DIABETU ŽLÁZY ASOCIOVANÉ S TRÁVICÍ TRUBICÍ: slinné žlázy OBECNÁ SLINNÁ ŽLÁZA https://doi.org/10.1038/s41536-020-00115-x Tuboalveolární serózní žlázy Sekreční jednotky: • Serózní aciny • Serózní demiluny • Mucinózní tubuly (v některé literatuře: mucinózní aciny/aciny mucinózního typu) Vývody • Vsunuté (žíhané), interlobulární, hlavní Mucinózní tubuly Serózní demiluny Serózní aciny Žíhaný vývod Hlavní vývod VELKÉ SLINNÉ ŽLÁZY GL. PAROTIS GL. PAROTIS GL. PAROTIS GL. PAROTIS – ŽÍHANÉ VÝVODY GL. SUBMANDIBULARIS – GIANUZZIHO LUNULY GL. SUBMANDIBULARIS – GIANUZZIHO LUNULY GL. SUBLINGUALIS PANCREASGL. PAROTIS GL. SUBMANDIBULARIS GL. SUBLINGUALIS VELKÉ SLINNÉ ŽLÁZY VELKÉ SLINNÉ ŽLÁZY – VYÚSTĚNÍ A SLOŽENÍ SLIN Gl. parotis Gl.submandibularis Gl. sublingualis ductus parotideus: M2 ductus submandibularis: caruncula sublingualis ductus sublinguales minores: plica sublingualis nebo i ductus sublingualis major: caruncula sublingualis serózní smíšená, převaha serózní složky smíšená, převaha mucinózní složky Slina Serózní složka • α-amyláza • Cystatiny • Albumin • Ig • Statheriny • Histatiny • Lysozym Mucinózní složka • Mucin VÝVOJ GIT obličej a ústní dutina VÝVOJ OBLIČEJE A SOUVISEJÍCÍCH ANATOMICKÝCH STRUKTUR Klíčová vývojová struktura: FARYNGOVÝ (ŽABERNÍ) APARÁT FARYNGOVÝ APARÁT FARYNGOVÝ APARÁT Faryngový oblouk • sval • chrupavka • arterie • nerv • mezenchym/ektomezenchym Ektodermální štěrbiny (vklesliny) • z povrchu • ektoderm Faryngové výchlipky • laterálně z primitivního faryngu • entoderm Faryngové membrány • kontakt štěrbiny a výchlipky • ektoderm a entoderm • Membrana obturans/branchialis FARYNGOVÝ APARÁT Deriváty faryngového aparátu • Obličej včetně měkkých tkání • Mimické a žvýkací svaly • Jazyk • Zevní a střední ucho • Jazylka • Chrupavky laryngu • Thymus • Příštítná tělíska • Fossa tonsillaris (pro t. palatina) • Velké arterie FARYNGOVÝ APARÁT FARYNGOVÝ APARÁT – SINUS CERVICALIS FARYNGOVÝ APARÁT A JEHO DERIVÁTYDerivát ektodermové brázdy Faryngovýoblouk Aortálníoblouk Kraniálnínerv Příklad branchiomerních svalů Derivátyskeletu Deriváty entodermové výchlipky vnější zvukovod 1 mandibulární a. maxillaris V trigeminus žvýkací kladívko, kovadlinka lig. sphenomandib. Meckelova chrupavka středoušní dutina, tuba auditiva zanikají 2 hyoidní a. stapedia a. hyoidea VII facialis mimické třmínek proc. styloideus, hyoidní chrupavka . fossa tonsillaris 3 a. carotis interna IX glossopharyn geus m. stylopharyn geus hyoidní chrupavka thymus, příštítná tělíska (inf) 4 a. subclavia dx. a. arcus aortae X vagus svaly faryngu a laryngu laryngeální chrupavky příštítná tělíska (sup) ABNORMALITY FARYNGOVÉHO APARÁTU Radiology Key VÝVOJ OBLIČEJE VÝVOJ OBLIČEJE processus maxillares processus mandibularis nasální plakoda stomodeum 2. faryngový oblouk processus frontonasalis stomodeum VÝVOJ OBLIČEJE VÝVOJ OBLIČEJE 4. týden • čichové jamky jsou ohraničeny valy – mediální a laterální nosní valy • zbytek čelního valu - area triangularis (základ pro hřbet a hrot nosu) • mediální nosní valy spolu srostou a vsouvají se mezi maxilární výběžky jako intermaxilární segment (střední část horního rtu, část horní čelisti v oblasti řezáků a části patra – primární patro) VÝVOJ OBLIČEJE VÝVOJ OBLIČEJE VÝVOJ OBLIČEJE • maxilární výběžky srostou 1. s intermaxilárním segmentem (vytvoření horní čelisti a rtu) 2. s laterálními nosními valy – (zbytek horní čelisti a křídla nosu • laterální nosní valy jsou od maxilárních výběžků zpočátku odděleny rýhou – sulcus nasolacrimalis, která se uzavře a vytvoří slzný kanálek 7. týden VÝVOJ OBLIČEJE VÝVOJ OBLIČEJE – PATRO • primární patro (intermaxilární segment) • sekundární patro (laterální patrové ploténky) Horizontalizace a srůst patrových ploténekVÝVOJ OBLIČEJE – PATRO VÝVOJ JAZYKA Základem jazyka je mezenchym faryngových oblouků I, III, IV I. tuberculum linguale laterale (dx. et sin.) + tuberculum impar (linguale mediale) → apex a corpus III-IV. copula + eminentia hypobranchialis → radix Svalové buňky z okcipitálních myoblastů Sulcus terminalis Vztah k vývoji štítné žlázy – ductus thyreoglossus a foramen caecum VÝVOJ VESTIBULUM ORIS Vestibulární lišta • definitivní ret • gingivální val 1. Mandibula 2. Dentální lamina 3. Dentální papilla 4. Orgán skloviny 5. Labiogingivální lamina 6. Meckelova chrupavka 7. Orální epitel 8. Jazyk http://www.chronolab.com/atlas/embryo/histo_head.htm 1. Oko 2. Mandibula 3. Maxila 4. Dutina nosní 5. Nosní septum 6. Dutina ústní 7. Patrové výběžky 8. Jazyk • Nazální kanálky – primitivní choany • Nazální septum z area triangularis – splývá se sekundárním patrem VÝVOJ VESTIBULUM NASI Interakce ektodermu a mesenchymu • primární dentální lamina – dočasná dentice • náhradní lamina (trvalé řezáky, špičáky, premoláry) • sekundární lamina (trvalé moláry) VÝVOJ ZUBU • Primordium • Zubní váček (zubní papila) • Zubní pohárek (orgán skloviny) VÝVOJ ZUBU • orgán skloviny (zevní a vnitřní ameloblasty, pulpa skloviny – sklovinné retikulum) - produkce sklovinných prizmat - diferenciace odontoblastů - ukládání dentinové matrix - výběžky odontoblastů: Tomesova vlákna VÝVOJ ZUBU vývoj kořene – prořezání zubu cervikální klička → Hertwigova kořenová pochva VÝVOJ ZUBU VÝVOJ ZUBU • rozštěp horního rtu (cheiloschisis) – laterální (uni, bi), mediální • rozštěp dolního rtu – mediálně, kombinovaný s dalšími vadami (čelist, jazyk) – gnathoschisis et cheiloschisis inf. • šikmý rozštěp (fissura orbitofacialis) • příčný rozštěp (fissura transversa) ABNORMALITY VÝVOJE OBLIČEJE - ROZŠTĚPOVÉ VADY Rozštěp měkké tkáně ABNORMALITY VÝVOJE OBLIČEJE - ROZŠTĚPOVÉ VADY • horní čelist - mezi špičákem a 2. řezákem - unilaterálně nebo bilaterálně - kombinována s rozštěpem patra (cheilognathoschisis) • patro (palatoschisis) - primární (před foramen incisivum) - sekundární (za foramen incisivum) • sdružené vady: cheilognathopalatoschisis Rozštěp tvrdé tkáně ABNORMALITY VÝVOJE OBLIČEJE - ROZŠTĚPOVÉ VADY VÝVOJ GIT: trávicí trubice, jater a pankreatu TÝDEN cca 4. 5. VELIKOST EMBRYA 3 mm 5 mm VÝVOJ GIT PRIMITIVNÍ STŘEVO cefalokaudální a laterální flexe embrya VÝVOJ GIT počátek 4. týdne • orofaryngová (stomodeoum) membrána • kloaková (proktodeum) membrána Přední střevo • primitivní farynx (→ a deriváty) • dolní cesty dýchací (→ laryngotracheální výchlipka) • jícen a žaludek • proximální duodenum • játra a žlučové cesty (→ jaterní divertikulum) • pankreas (→ pankreatické výchlipky) • Truncus coeliacus Střední střevo • distální duodenum, ileum, jejunum • caecum, appendix, colon ascendens, colon transversum (1/2-2/3) • A. mesenterica superior Zadní střevo • colon transversum (1/3-1/2), colon descendens, colon sigmoideum • rectum, anální kanál • část močového systému (výstelka močového měcháře, uretry) • A. mesenterica inferior PRIMITIVNÍ STŘEVO VÝVOJ TRÁVICÍ TRUBICE PŘEDNÍ STŘEVO • derivát předního střeva • tracheoezofágové septum (4. týden) • rychlý růst kaudálně díky vývoji srdce a plic (konečná relativní délka 7. týden) • výstelka endodermového původu • obliterace→rekanalizace do konce 8. týdne • svalová vrstva z mezenchymu kaudálních faryngových oblouků nebo splanchnopleury JÍCEN • derivát předního střeva • fusiformní dilatace (4. týden) v mediální rovinně • podélná a ventrolaterální expanze → vznik velké a malé kurvatury • rotace žaludku ŽALUDEK • rotace žaludku • 90° ventrální malá kurvatura → doprava dorsální velká kurvatura → doleva levá strana → ventrálně pravá strana → dorsálně kraniální část → doleva kaudálně kaudální část → doprava kraniálně → výsledná anatomická nervus vagus mezenteria žaludku • mezogastrium dorsale (zadní) → bursa omentalis a omentum majus • mezogastrium ventrale (přední) → fixace žaludku a duodena ŽALUDEK • duodenální klička • 5.a 6. týden: obliterace v důsledku proliferace endodermu→ rekanalizace a postupný vývoj definitivní výstelky: 8. týden • úzký vztah s vývojem jater a pankreatu • z kaudálního předního a kraniálního středního střeva • důsledek rotace žaludku a duodena: retroperitoneální poloha duodena a pankreatu DUODENUM • Výchlipka ventrální stěny embryonálního duodena = jaterní divertikulum • Výchlipka vytvoří klíčové části: 1. pars hepatica (jaterní parenchym + ductus hepaticus) 2. pars cystica (ductus cysticus: žlučník + vytváří d. choledochus JÁTRA rychle proliferující buňky divertikula pronikají do septum transversum (= mesodermální ploténka mezi perikardiální dutinou a žloutkovým vakem) a vrůstají do ventrálního mesenteria VÝVOJ JATER A ŽLUČOVÝCH CEST • Výchlipka ventrální stěny embryonálního duodena – jaterní divertikulum • Pars hepatica (parenchym + ductus hepaticus) a pars cystica (ductus cysticus + žlučník) vytváří d. choledochus • Rychle proliferující buňky pronikají do septum transversum (mesodermální ploténka mezi perikardiální dutinou a žloutkovým vakem) a vrůstají do ventrálního mesenteria • Entoderm: jaterní trámce • Interakce mezi buňkami jaterních trámců a vv. omphalomesentericae indukují vznik jaterních sinusoid • Vazivo, Kupfferovy a hematopoetické buňky – z mesodermu septum transversum • Mesoderm na povrchu diferencuje ve viscerální peritoneum • 10. týden: - 10% těla - hematopoeze • 12. týden: produkce žluči VÝVOJ PANKREATU Pankreas • dvojí výchlipka kaudálního úseku předního střeva - pancreas dorsale - pancreas ventrale • rotace a růst • ductus pancreaticus (major et accesorius) – vývod ventrálního pankratu splývá s vývodem dorsálního pankreatu a dělí jej na proximální a distální část – proximální část dorsálního vývodu zaniká, případně přetrvává jako vedlejší vývod – vývod ventrálního pankreatu a distální část vývodu dorsálního pankreatu – hlavní vývod • pankreas je sekundárně retroperitoneální • Langerhansovy ostrůvky aktivní od 4. měsíce PANKREAS – SEKUNDÁRNĚ RETROPERITONEÁLNÍ VÝVOJ PANKREATU STŘEDNÍ STŘEVO • distální duodenum, ileum, jejunum, caecum, appendix, colon ascendens, colon transversum (1/2-2/3) • a. mesenterica superior • pupeční klička se dvěma raménky komunikuje se žloutkovým vakem • komunikace s extraembryonálním coelomem – fyziologická pupeční hernie – 6. týden • repozice 10. týden STŘEDNÍ STŘEVO A JEHO DERIVÁTY • v pupečníku rotace o 90° • po repozici rotace o dalších 180° https://www.youtube.com/watch?v=eB0tcf-mDH8 STŘEDNÍ STŘEVO – ROTACE STŘEDNÍ STŘEVO – FYZIOLOGICKÁ UMBILIKÁLNÍ HERNIE https://www.youtube.com/watch?v=vJA1A0v6Aa4 ZADNÍ STŘEVO • colon transversum (1/3-1/2), colon descendens, colon sigmoideum • rectum, anální kanál • část močového systému • a. mesenterica inferior • kloaka - společné přechodné vyústění urogenitálního a trávicího systému - kloaková membrána - entoderm kloaky a ektoderm proktodea ZADNÍ STŘEVO A KLOAKA ZADNÍ STŘEVO A KLOAKA • kloaka - kloaková membrána - entoderm kloaky a ektoderm proktodea • urorektální septum dělí kloaku na dorsální anorektální kanál a ventrální sinus urogenitalis • srůstem s kloakovou membránou vznikne membrana analis a membrana urogenitalis • perineum • 8. týden – perforace anální membrány močový měchýř urethra feminina horní část urethra masculina vestibulum vaginae rektum horní část análního kanálu KLOAKA A JEJÍ DERIVÁTY • anální kanál 2/3 ze zadního střeva, 1/3 z proktodea linea pectinata – původní poloha anální membrány anokutánní linie – změna epitelu ZADNÍ STŘEVO – RECTUM A ANUS VÝVOJ TRÁVICÍ TRUBICE VÝVOJ TRÁVICÍ TRUBICE • M. sphincter cloacae je rozdělený urorektálním septem na dvě části: → m. sphincter ani externus → m. transversus perinei superficialis m. bulbocavernosus m. ischiocavernosus nn. perineales nn. rectales inferiores n. pudendus Děkuji za pozornost Otázky? Komentáře? pvanhara@med.muni.cz