Kritické myšlení, kognitivní chyby a dezinformace Jak přemýšlet jako odborník Mgr. Tatiana Malatincová, PhD. VLPS051p Lékařská psychologie a psychosomatika – přednáška ZLKM0311c Komunikace a sebezkušenost - cvičení Myslím sám za sebe ≠ Myslím kriticky Co je a není kritické myšlení? Kritické myšlení je... • Pečlivé přemýšlení za účelem hodnocení výroků • Založeno na zákonitostech induktivní a deduktivní logiky (posuzování důkazů) • Konzistentní (i vzhledem k chování) • Uvědomování si možných zdrojů zkreslení vlastního myšlení bez ohledu na pocit jistoty! Lidé běžně neuvažují kriticky... Proč? Lidé běžně neuvažují kriticky... Proč? Omezená kapacita zpracování informací – úspornost: • Návyky • Normy • Napodobování • Heuristiky • Defenzivní mechanismy Všichni jsme přirozenými obhájci vlastních předpojatostí. Kritické myšlení je nákladné. Heuristiky = „mentální zkratky“ – úsudky, které ignorují část informace ve prospěch rychlejšího dosažení závěru Příklad: HEURISTIKA DOSTUPNOSTI ̶ Dáváme vyšší důraz na (více v rozhodování využíváme) informace, které jsou snadno dostupné a často se s nimi setkáváme – umíme si je rychle a snadno vybavit (proto máme také tendenci využívat osobní zkušenost) ̶ Běžné zdroje: nedávný pacient; zprávy v médiích; stereotypy o etnických menšinách; typický problém v daném období Naše vlastní mysl je náš největší manipulátor... ̶ Tendence redukovat kognitivní disonanci – pokud je moje chování v rozporu s mými přesvědčeními, změním to, co je pro mne snadnější změnit ̶ Konfirmační zkreslení – hodnotím argumenty tak, aby vždy potvrzovaly to, čemu již věřím r = .00 KONFIRMAČNÍ ZKRESLENÍ: Podceňujeme, jak snadné je v komplexním světě nalézt podporu pro jakékoliv tvrzení... Zdraví Množství přípravku r = .70 KONFIRMAČNÍ ZKRESLENÍ: Podceňujeme, jak snadné je v komplexním světě nalézt podporu pro jakékoliv tvrzení... Zdraví Množství přípravku r = .70 Se svými zdroji informací si mohu dělat, co chci... KONFIRMAČNÍ ZKRESLENÍ: Podceňujeme, jak snadné je v komplexním světě nalézt podporu pro jakékoliv tvrzení... Zdraví Množství přípravku Případ k zamyšlení V rámci doporučené preventivní prohlídky lékař dělá Ivanovi test na přítomnost zhoubného nádoru. Sdělí mu, že daný test umí detekovat rakovinu u 90 % případů lidí, kteří daný nádor skutečně mají. Zároveň ale někdy falešně detekuje přítomnost nádoru u lidí, kteří ji nemají, a to přibližně v 5 % případech. Bohužel je u Ivana test pozitivní. Čo je pravděpodobnější – že Ivan rakovinu má, anebo že ji nemá? Případ k zamyšlení V rámci doporučené preventivní prohlídky lékař dělá Ivanovi test na přítomnost zhoubného nádoru. Sdělí mu, že daný test umí detekovat rakovinu u 90 % případů lidí, kteří daný nádor skutečně mají. Zároveň ale někdy falešně detekuje přítomnost nádoru u lidí, kteří ji nemají, a to přibližně v 5 % případech. Bohužel je u Ivana test pozitivní. Čo je pravděpodobnější – že Ivan rakovinu má, anebo že ji nemá? Nevíme, protože neznáme % lidí s rakovinou v populaci – tato informace je nezbytná! Důležitost míry výskytu (base rate) Důležitost míry výskytu (base rate) Důležitost míry výskytu (base rate) Důležitost míry výskytu (base rate) Výskyt daného typu rakoviny v populaci, např 0,1% Důležitost míry výskytu (base rate) Důležitost míry výskytu (base rate) Zpátky ke kritickému myšlení... Kritické myšlení je... • Pečlivé přemýšlení za účelem hodnocení výroků • Založeno na zákonitostech induktivní a deduktivní logiky (posuzování důkazů) • Konzistentní (i vzhledem k chování) • Uvědomování si možných zdrojů zkreslení vlastního myšlení bez ohledu na pocit jistoty! DEDUKTIVNÍ LOGIKA • POKUD POVAŽUJI PREMISY ZA PRAVDIVÉ A ARGUMENT JE POSKLÁDÁN SPRÁVNĚ, MUSÍM I ZÁVĚR POVAŽOVAT ZA PRAVDIVÝ. Stihnu přes víkend napsat esej? • K vypracování eseje potřebuji minimálně 15 hodin. Po započtení všech plánovaných aktivit mi v sobotu zbyde na esej pouze 5 hodin. Esej tudíž v sobotu nestihnu napsat. INDUKTIVNÍ LOGIKA DEDUKTIVNÍ LOGIKA • POKUD POVAŽUJI PREMISY ZA PRAVDIVÉ A ARGUMENT JE POSKLÁDÁN SPRÁVNĚ, MUSÍM I ZÁVĚR POVAŽOVAT ZA PRAVDIVÝ. Stihnu přes víkend napsat esej? • K vypracování eseje potřebuji minimálně 15 hodin. Po započtení všech plánovaných aktivit mi v sobotu zbyde na esej pouze 5 hodin. Esej tudíž v sobotu nestihnu napsat. INDUKTIVNÍ LOGIKA • PRAVDIVOST ZÁVĚRU NELZE OVĚŘIT – MOHU POUZE POSUZOVAT SILU DŮKAZŮ. JAKÉKOLIV NOVÉ INFORMACE MOHOU ARGUMENT POSILNIT NEBO OSLABIT, DOKONCE I ZÁVĚR ZCELA VYVRÁTIT. Je lék X bezpečný? • Z 5000 lidí, kteří zatím užili lék proti bolesti X, nikdo nenahlásil žádné vedlejší účinky. DEDUKTIVNÍ LOGIKA • POKUD POVAŽUJI PREMISY ZA PRAVDIVÉ A ARGUMENT JE POSKLÁDÁN SPRÁVNĚ, MUSÍM I ZÁVĚR POVAŽOVAT ZA PRAVDIVÝ. Stihnu přes víkend napsat esej? • K vypracování eseje potřebuji minimálně 15 hodin. Po započtení všech plánovaných aktivit mi v sobotu zbyde na esej pouze 5 hodin. Esej tudíž v sobotu nestihnu napsat. INDUKTIVNÍ LOGIKA • PRAVDIVOST ZÁVĚRU NELZE OVĚŘIT – MOHU POUZE POSUZOVAT SILU DŮKAZŮ. JAKÉKOLIV NOVÉ INFORMACE MOHOU ARGUMENT POSILNIT NEBO OSLABIT, DOKONCE I ZÁVĚR ZCELA VYVRÁTIT. Je lék X bezpečný? • Z 5000 lidí, kteří zatím užili lék proti bolesti X, nikdo nenahlásil žádné vedlejší účinky. • Pak se paní AB po užití léku přibližně do hodiny udělalo špatně. DEDUKTIVNÍ LOGIKA • POKUD POVAŽUJI PREMISY ZA PRAVDIVÉ A ARGUMENT JE POSKLÁDÁN SPRÁVNĚ, MUSÍM I ZÁVĚR POVAŽOVAT ZA PRAVDIVÝ. Stihnu přes víkend napsat esej? • K vypracování eseje potřebuji minimálně 15 hodin. Po započtení všech plánovaných aktivit mi v sobotu zbyde na esej pouze 5 hodin. Esej tudíž v sobotu nestihnu napsat. INDUKTIVNÍ LOGIKA • PRAVDIVOST ZÁVĚRU NELZE OVĚŘIT – MOHU POUZE POSUZOVAT SILU DŮKAZŮ. JAKÉKOLIV NOVÉ INFORMACE MOHOU ARGUMENT POSILNIT NEBO OSLABIT, DOKONCE I ZÁVĚR ZCELA VYVRÁTIT. Je lék X bezpečný? • Z 5000 lidí, kteří zatím užili lék proti bolesti X, nikdo nenahlásil žádné vedlejší účinky. • Pak se paní AB po užití léku přibližně do hodiny udělalo špatně. • Paní AB užila lék proto, že měla v daný den silné bolesti hlavy, na jaké nebyla zvyklá. „Jak jsem si toho mohl nevšimount??“ Věž je přímo támhle! Tohle musí být ta správná cesta! KDYŽ SE MÝLÍM, JE TO STEJNÝ POCIT, JAKO KDYŽ MÁM PRAVDU, POKUD ŘEŠENÍ/ VYSVĚTLENÍ DÁVÁ SMYSL. To, že existují i další, stejně dobrá nebo dokonce lepší řešení/vysvětlení, si často uvědomíme, až když silutaci hodnotíme zpětně. Zkreslení v prospřech kongruence + přehnaná sebedůvěra V medicíně: PŘEDČASNÉ UZAVŘENÍ „Jak jsem si toho mohl nevšimount??“ Věž je přímo támhle! Tohle musí být ta správná cesta! KDYŽ SE MÝLÍM, JE TO STEJNÝ POCIT, JAKO KDYŽ MÁM PRAVDU, POKUD ŘEŠENÍ/ VYSVĚTLENÍ DÁVÁ SMYSL. To, že existují i další, stejně dobrá nebo dokonce lepší řešení/vysvětlení, si často uvědomíme, až když silutaci hodnotíme zpětně. Zpátky ke kritickému myšlení... Kritické myšlení je... • Pečlivé přemýšlení za účelem hodnocení výroků • Založeno na zákonitostech induktivní a deduktivní logiky (posuzování důkazů) • Konzistentní (i vzhledem k chování) • Uvědomování si možných zdrojů zkreslení vlastního myšlení bez ohledu na pocit jistoty! Kritické myšlení není... • Kritizování, pohrdání, negativismus, cynismus... • Odmítání tvrzení a doporučení na základě subjektivního pocitu nejistoty • „Rovnostářský“ přístup k názorům bez ohledu na důkazy • Automatický „průvodní jev“ inteligence nebo úrovně vzdělání Pozor na PŘEHNANÉ SEBEVĚDOMÍ – kognitivní zkreslení nezle „vypnout“!!! Prosím vás, já to mám všechno načtený... KDYŽ SE MÝLÍM, JE TO STEJNÝ POCIT, JAKO KDYŽ MÁM PRAVDU, POKUD ŘEŠENÍ/ VYSVĚTLENÍ DÁVÁ SMYSL. To, že existují i další, stejně dobrá nebo dokonce lepší řešení/vysvětlení, si často uvědomíme, až když silutaci hodnotíme zpětně. • Kritické myšlení je dovednost, která se musí systematicky rozvíjet a k níž nejsme přirozeně předisponováni. • Vysoce inteligentní lidé mají sice lepší předpoklady porozumět zákonitostem logického usuzování a podstatě chyb v usuzování, avšak mají stejně jako všichni tendenci se těchto chyb dopouštět! • Vysoká míra inteligence bývá navíc riziková v tom, že takovíto lidé umí přesvědčivě formulovat i zavádějící argumenty a mohou mít neadekvátní důvěru ve své intelektuální schopnosti (např. posuzování informačních zdrojů mimo obor) a tendenci spoléhat na závěry svých úsudků. Jak přemýšlí skutečný odborník ☺ Odborná intuice – jak funguje? Odborná intuice – jak funguje? NA INTUICI NENÍ NIC NADPŘIROZENÉHO... • Rychlé implicitní rozhodování bez vědomého rozvažování informací – rozhodovací „algoritmy“ jsou již uloženy v paměti • Funguje dobře pouze tehdy, je-li problém dobře známý a odborník má již zkušenosti s řešením postaveným na kvalitním zhodnocením důkazů • Když je potřeba, odborník umí říct, na základě čeho se rozhodl („algoritmus“ umí vědomě popsat, pokud se snaží) • Intuitivní rozhodnutí lze ale dělat i bez těchto zkušeností – pak jsou založené na... Odborná intuice – jak funguje? NA INTUICI NENÍ NIC NADPŘIROZENÉHO... • Rychlé implicitní rozhodování bez vědomého rozvažování informací – rozhodovací „algoritmy“ jsou již uloženy v paměti • Funguje dobře pouze tehdy, je-li problém dobře známý a odborník má již zkušenosti s řešením postaveným na kvalitním zhodnocením důkazů • Když je potřeba, odborník umí říct, na základě čeho se rozhodl („algoritmus“ umí vědomě popsat, pokud se snaží) • Intuitivní rozhodnutí lze ale dělat i bez těchto zkušeností – pak jsou založené na nedostatečných, izolovaných zkušenostech, stereotypech, heuristikách nebo návycích – pocit odbornosti zůstává! Úskalí zkušenosti... ̶ Procedurální učení – automatizované chování je těžké odklonit nebo přeučit... ̶ Mentální set – tendence používat k řešení problémů vždy ten samý postup, i když není optimální; zavedení nové procedury je frustrující Zautomatizované (zaběhlé) postupy řešení a přemýšlení o problému zvyšují sebevědomí, avšak znižují ostražitost vůči možným chybám a kognitivním zkreslením (alternativní a potenciálně lepší vysvětlení/řešení). Jak na kognitivní chyby a zkreslení ̶ S POKOROU. • Kurz kritického myšlení – osvojení principů, povědomí o kognitivních chybách – jsou časté a vyskytují se vždycky! Nepodceňovat! • Návyk kladení otázek proti zkreslení („de-biasing“): „Jak by to mohlo být jinak?“ – alternativní vysvětlení a postupy; diferenciální diagnostika; ověření vyvrátitelnosti: „Co by se muselo stát, abych změnil názor?“ – podněcuji další ověřování • Medicína založená na důkazech – osvojení principů vědeckého myšlení, formulace a testování hypotéz i v praxi, schopnost posuzovat sílu důkazů – udělat z toho návyk • Odpočinek a prostor pro dělání rozhodnutí – k heuristikám se uchylujeme především, když nemáme dostatek zdrojů (čas, energie, mentální kapacita). • Dodržování protokolů; získávání druhého pohledu (second opinion) – obzvlášť u vysokého rizika zkreslení (emoční zaujatost, ovlivněnost specifickým informačním vstupem) Jak poznám člověka s vysokou úrovní kritického myšlení? Jak poznám člověka s vysokou úrovní kritického myšlení? • Klade důraz na DŮKAZY – u sebe i opozice, rozlišuje míru podpoření tvrzení (řádný důkaz vs. spekulace; srovnání síly důkazů protichůdných tvrzení; alternativní vysvětlení atd.) • Posuzuje věrohodnost zdroje informace – co to znamená? • Zajímá se o protiargument a pomáhá oponentovi formulovat jej co nejpřesněji (strání se argumentačních faulů a nezneužívá oslabenou pozici oponenta) • Uvědomuje si, že je vždycky zaujatý a náchylný k logickým chybám, i když to přímo „nepociťuje“, a testuje svá kognitivní zkreslení („Přijal bych tento argument od oponenta?“; „existuje alternativní vysvětlení?“; „co by změnilo můj názor?“) • Chová se zodpovědně ohledně toho, co říká (uvědomuje si, že i nepodložený výrok může lidi ovlivnit, např. vyvolat neoprávněné pochybnosti, nežádoucí chování...) • Zná povahu induktivních argumentů – je připravený změnit názor s příchodem nových informací; rozlišuje silný a slabý argument, dostatek a nedostatek informací; uvědomuje si, že někdy je nutné udělat závěr z limitovaných informací – posuzuje kvalitu argumentu v čase, kdy byl formulován, nikoliv ze zpětného pohledu (hindsight bias) Kritické myšlení je dovednost. Nepřichází sama od sebe – Musí se rozvíjet. Znaky kriticky myslícího člověka: • Otevřenost informacím, argumentům a změně názoru • Zdravý skepticismus • Zvídavost • Pečlivost a přesnost ve vyjadřování • Opatrnost a sebereflexe v myšlení a naslouchání • Pokora – uvědomování si vlastních limitů a otevřenost konstruktivní kritice (zkreslení, omezené znalosti a přístup k informacím, chybovost v usuzování) Kritické myšlení je dovednost. Nepřichází sama od sebe – Musí se rozvíjet. DOVEDNOSTI, NA NICHŽ SE ZAKLÁDÁ KRITICKÉ MYŠLENÍ: • IDENTIFIKOVAT TVRZENÍ A ZDŮVODNĚNÍ / VYSVĚTLENÍ • IDENTIFIKOVAT V DISKUZI „SPOLEČNOU PŮDU“ • POSOUDIT ADEKVÁTNOST SÍLY (JISTOTY) TVRZENÍ A SÍLU DOSTUPNÝCH DŮKAZŮ • ADEKVÁTNĚ ZDŮVODNIT VLASTNÍ TVRZENÍ • LOGICKY SPRÁVNĚ USUZOVAT Z DOSTUPNÝCH INFORMACÍ A VYVOZOVAT ZÁVĚRY • POSOUDIT MÍRU (NE)JISTOTY ZÁVĚRU • PTÁT SE RELEVANTNÍ OTÁZKY A AKTIVNĚ NASLOUCHAT • VYHLEDÁVAT INFORMACE A POSOUDIT, KDY JSOU DALŠÍ INFORMACE NUTNÉ • POSOUDIT RELEVANTNOST INFORMACÍ I DALŠÍHO ZDŮVODŇOVÁNÍ VZHLEDEM K SITUACI • ZNÁT RIZIKA ZKRESLENÍ A PŘEDPOJATOSTÍ V MYŠLENÍ A ZPŮSOBY, JAK SE JIM VYVAROVAT NEBO MINIMALIZOVAT JEJICH DOPADY CHARAKTER * USUZOVÁNÍ * ARGUMENTACE * ADEKVÁTNÍ KRITÉRIA * METAKOGNICE KRITICKÁ DISKUSE: Náměty, které vám možná nenapadly... • Začít od sebe a své referenční skupiny – „Je toto dobrý argument? Přijal bych takovéto zdůvodnění od oponenta? Dopouští se osoba nebo médium, kterému jinak důvěřuji nebo se s ním ztotožňuji, nějaké problematické strategie v prezentaci argumentů a snaze lidi přesvědčit? Kde vidím možná konfirmační zkreslení? Jaké alternativy nezvažuji?“ • V debatě s oponentem se spíše než na komunikaci svého postoje a vyvracení tvrzení, s kterými nesouhlasím, zaměřit na důsledné reflektování postoje druhé strany (= AKTIVNÍ NASLOUCHÁNÍ) – pomoct MU verbalizovat argument tak, jak je zamýšlen („Je tohle to, co jsi myslel?“) • Hledání společné půdy („v čem spolu souhlasíme?“) a základního bodu rozporu • Otevřené přiznávání omylů jako samozřejmost a schopnost měnit názor na základě nových informací jako ctnost Kognitivní zkreslení a dezinformace Dezinformace a ukotvení • Informace z prvního zdroje slouží – často nevědmoky – jako kotva pro posuzování dalších informací • Případ “poučeného dezinformátora” – heuristika ukotvení a omyl předčesného uzavření (= pokud již „všechno do sebe zapadá“, příjmám řešení, aniž bych posuzoval další informace a alternativní vysvětlení) založený na heuristice kongruence (= pokud mi informace podpoří určitou teorii, neposuzuji alternativní vysvětlení) HEURISTIKA DOSTUPNOSTI ̶ Dáváme vyšší důraz na (více v rozhodování využíváme) informace, které jsou snadno dostupné a často se s nimi setkáváme – umíme si je rychle a snadno vybavit (protomáme také tendenci využívat osobní zkušenost) Heuristika dostupnosti zhoršuje problém se šířením dezinformací! • Lidé nemusí dezinformaci vysloveně věřit – pouhá existence „odlišných pohledů“ v médiích, ačkoli mohou být všechny vyvráceny, vytváří iluzi, že doporučené řešení je kontrovenzní a že je těžké správně se rozhodnout • Kvůli zkreslení ve prospěch status quo vede k nedostatku kompliance (spíše než konkrétnímu postoji) • Postoj se může změnit dodatečně na základě kognitivní disonance („Nedělám to, protože... mám na to dobrý důvod“) Zkreslení v prospěch STATUS QUO = když je rozhodnutí náročné, volím aktuální stav Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 2024 Děkuji za pozornost!