\\Hyperion\whealthedu\studium1.htm     Šikanování
(= šikana =šikan) .... z franc. chicane (zlomyslné obtěžování,
týrání, sužování, pronásledování....)
Definic je mnoho, např.:
˙   "agrese, které se dopouští jedinec nebo skupina vůči
  jedinci nebo skupině víceméně bezbranným, ať už pro svou
  fyzickou nebo jinou slabost nebo nemožnost účinné obrany"
  (Říčan)
˙   "násilně ponižující chování jednotlivce nebo skupiny vůči
  slabšímu jedinci, který nemůže ze situace uniknout a nemůže se
  účinně bránit" (Vágnerová)
˙   "agresivní jednání, jímž si strůjce působením fyzických či
  psychických útrap zjednává nebo udržuje převahu nad obětí"
  (Příhoda)

Vymezení šikany na základě výčtu charakteristických znaků:
1.   Je  patrný  úmysl  ublížit druhému, ať  už  fyzicky  nebo
  psychicky.  Například bití, strkání, krádeže peněz  a  věcí,
  schovávání  a  ničení věcí, ale také pomlouvání,  nadávky  a
  vyloučení ze společnosti ostatních (ostrakizace)
2.   Útočníkem  může  být  jedinec nebo  skupina  (ve  školním
  prostředí pak jedno dítě nebo skupina dětí)
3.   Incidenty jsou opakované (jednorázová akce se obvykle  za
  šikanování nepovažuje), oběť je předmětem agrese opakovaně, a
  to ze strany téhož útočníka či skupiny útočníků
4.   Důležitým znakem je nepoměr sil mezi útočníkem  a  obětí.
  Asymetrická agrese je důležitým znakem ve vymezení šikany.

Trojí pohled na šikanování:
˙    Behaviorální (nemocné chování), popisující konkrétní typy
  a  formy  agrese  a manipulace: fyzická agrese  a  používání
  zbraní, slovní agrese a zastrašování, krutý výsměch, krádeže,
  ničení a manipulace s věcmi, násilné a manipulativní příkazy;
  také vyloučení ze skupinových aktivit, intriky a pomluvy (tzv.
  skryté šikanování)
˙     Psychodynamický:  za  klíčové  je  považováno:  projekce
  vlastní  slabosti  a  strachu agresora na  oběť,  "generační
  řetězec",   patologická   závislost   na   udržení    pocitu
  nadřazenosti, síly, moci...
˙    Sociálně psychologický pohled: "onemocnění" celé skupiny,
  porucha vztahů, skupinová dynamika, význam "těch ostatních"...

Skupinová dynamika šikanování
vnitřní vývoj šikanování z hlediska dynamiky skupiny --
negativní proces, kterým se destruují vztahy mezi členy
skupiny -- pět kvalitativně odlišných stadií destruktivního
vývoje šikanování ve skupině:
1.  Obětní beránek, outsider, "omega", jedinec, který má nízký
  sociometrickým status, neoblíbený (z nějakých důvodů...) -- pokud
  učitel či vychovatel dostatečně nevnímá vztahy mezi žáky a
  cíleně s nimi nepracuje, může vzniknout tendence k agresi vůči
  tomuto jedinci -- zpočátku nepřímá (pomlouvání, intriky,
  vysmívání, "legrácky" -- ostrakizování)
2.  Určité podmínky (zvýšené napětí ve skupině, žáci delší
  dobu spolu např. na výletě apod.) vedou k přitvrzování
  manipulativního a násilného chování, objevuje se fyzická
  agrese: ranná podoba šikanování, její vývoj závisí na
  psychologických zdrojích imunity skupiny vůči násilí páchanému
  na slabším jedinci -- na míře prosociálních postojů. Někde tato
  forma šikany již "neprojde", někde se naopak práh tolerance
  k tomuto druhu násilí zvýší a destrukce pokračuje.
3.  Klíčový moment celé skupinové dynamiky šikanování; zde se
  zásadním způsobem rozhoduje o dalším průběhu procesu. Utvoření
  "úderného jádra", šikana již není náhodná, ale systematická.
4.  Většina skupiny v rámci tlaku ke konformitě přijímá normy
  agresorů. U členů skupiny dochází k vytvoření alternativní
  pseudoidentity, konformní s normami vůdců.
5.  V posledním stadiu jsou normy agresorů přijaty nebo
  respektovány všemi nebo téměř všemi členy skupiny -- dochází
  k plnému nastolení totalitní ideologie šikanování (pozn.:
  totalita = násilně vnucená jednota). Násilí (často i velmi
  brutální) se stává normou a i původně umírnění členové skupiny
  (neutrální či nesouhlasící s agresí) se stávají přihlížiteli
  popř. se do šikanování aktivně zapojují.

Které faktory jsou vzhledem k destruktivnímu vývoji šikanování
rizikové?
Přílišná konformita členů skupiny, absence přirozené autority
(učitele, vychovatele), hierarchicky-autoritářský styl vedení
skupiny, v němž nejsou brány v úvahu vztahy mezi jejími členy,
nízká úroveň prosociálnosti členů skupiny -- tím silná "mlčící
většina",  "hodnotové prázdno" v pedagogickém procesu,
pedagogův bagatelizující postoj k šikaně atd.

Za základní literaturu k tomuto tématu lze považovat:
Kolář,M.: Bolest šikanování. Portál. Praha 2001
Užitečné internetové odkazy, kde najdete i odkazy na další
literaturu:
http://www.sikana.cz/
http://www.sikana.org/
http://obchod.studovna.cz/kniha.asp?Csl=7848&lk=1
http://www.detskaprava.cz/nactileti/letaky_sikana.htm
http://www.ostrov.cz/mp/prevence/sikana.html
http://scio.cz/indiv/rodina_a_skola/2003_11/sikana.html
http://www.sikana.cz/sikana_prav_rozb.html