Drogy a drogová závislost
˙   Co je vlastně droga?
Každá látka (ať přírodní či syntetická), která splňuje tato kritéria:
Ř   Má psychotropní účinek (tj. ovlivňuje nějakým způsobem vnímání a
  prožívání reality, mění vnitřní naladění, jednoduše: působí na
  psychiku)
Ř   Může vyvolat závislost, tzn. má potenciál závislosti (menší či
větší, ale je přítomen vždy)
Pozn.: termín droga je východního původu, k nám se dostal přes
španělštinu (droga) z arabského durawa, přejatého z Persie (v
perštině dárú=lék)

˙   Jak je to s rizikem vzniku závislosti?
Různé drogy jsou spojeny s různou mírou rizika ztráty kontroly nad
původně občasnou konzumací a postupného vzniku závislosti.
Toto riziko je přítomno u každé drogy (viz df.), míra rizika je
hlavní (ovšem problematické a diskutabilní) kritérium pro dělení drog
na "měkké" a "tvrdé", popř. "lehké" a "těžké".
Pozn.: např. v Holandsku dělení drog na skupinu "s akceptovatelným,
přijatelným rizikem" a "neakceptovatelným, nepřijatelným rizikem".

˙   Co to znamená: závislost?
Má více znaků (symptomů) charakteristicky seskupených (proto: syndrom
závislosti). Ten je charakteristický:
Ř   Silnou touhou, pocitem puzení užívat látku (pozn.: craving,
  bažení)
Ř   Potížemi v sebeovládání při užívání látky, a to pokud jde o
začátek a ukončení užívání, a o množství látky
Ř   Tendencí ke zvyšování dávek spolu se zvyšující se tolerancí
k účinkům látky (jednoduše: vyžadování vyšších dávek látky pro
dosažení účinku původně vyvolaného nižšími dávkami)
Ř   Postupným zanedbáváním jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch
užívané psychoaktivní látky (drogy) a zvýšeným množstvím času
věnovanému získávání nebo užívání látky (popř. zotavování se z jejího
účinku)
Ř   Pokračováním v užívání látky i přes jasně prokázané naprosto
zjevné škodlivé následky (fyzické: např. poškození jater, ledvin...,
psychické: např. depresivní stavy, psychotické epizody, poškození
některých kognitivních funkcí -- myšlení, paměť apod...., sociální:
např. destrukce vztahů s rodinnými příslušníky, partnerem, přáteli...)
Pozn.: medicínské vymezení je vcelku jasné: definice dle 10. revize
MKN, jinak jde o velice složitý fenomén -- z mnoha hledisek

˙   Jaké jsou druhy syndromu závislosti? (dle návykové látky)
Ř   Závislost na alkoholu
Ř   Závislost na opioidech
Ř   Závislost na kanabinoidech
Ř   Závislost na sedativech a hypnotikách
Ř   Závislost na kokainu
Ř   Závislost na (jiných) stimulanciích (pervitin např.)
Ř   Závislost na halucinogenech
Ř   Závislost na tabáku
Ř   Závislost na organických rozpouštědlech
Ř   Polymorfní závislost (na několika látkách současně, event.
zkřížená závislost)
Ř   Závislost na jiných psychoaktivních látkách

Patologické hráčství, závislost na internetu, na PC hrách, nestřídmé
pojídání jídel, závislost na práci atd. mají mnoho společných rysů se
závislostmi zde uvedenými, mluvíme o tzv. návykovém chování.
               Závislost na alkoholu (stručný přehled)
˙   Alkoholová závislost: viz obecné symptomy závislosti
  (návyková látka: alkohol, u nás legalizovaná, tolerovaná, v jistém
  slova smyslu i podporovaná!)
˙   Působení alkoholu
  Anxiolytické, uvolňuje psychické napětí, může zlepšovat náladu a
  zvyšovat sebejistotu, odstraňuje psychické bloky, zábrany; u
  někoho: smutek, depresivní stavy, zažívací obtíže; velký vliv má
  očekávání účinku alkoholu, které je dáno zkušeností: teorie
  expektance
  
˙   Rizikové faktory alkoholové závislosti
1.  Genetická dispozice: metabolická dispozice: alkohol přináší
  zvlášť příjemné pocity a nemá nepříjemné následky => snadnější půda
  pro rozvoj závislosti; vrozený předpoklad reagovat "pozitivně" na
  alkohol => vliv na proces dalšího učení (v negativním slova smyslu)
2.  Osobnostní faktory: nezdrženlivost, impulsivita, neschopnost
zpracovat (svými silami) déledobější frustraci či jiné zátěžové
situace, nízká frustrační tolerance, nízké sebehodnocení, zvýšená
úzkostnost, nejistota v kontaktu s lidmi (např. ohrožení u sociální
fóbie), depresivní ladění ("rozpouštění smutku"), "naučená
bezmocnost" (pozn.: psychol. termín) , nezpracované trauma
(posttraumatický stav), některá z poruch osobnosti (tj. dříve
"psychopatie") apod.
3.  Faktor učení: nápodoba rodičovského či jiného modelu (autorita:
event. i parta), sociálního vzoru (navíc s určitým sociálním
konsenzem). "Začarovaný kruh" (cirkulární kauzalita): pokud alkoholik
nedostane "svou dávku", je mu zle; napije se a subjektivně pociťovaný
pozitivní vliv příjmu alkoholu posílí jeho kladný postoj (učení)

˙   Vývoj alkoholové závislosti
1.  Počáteční stadium: potlačení nepříjemných stavů, dosažení dobré
  nálady, projev sociální konformity... Postupně se může zvyšovat
  frekvence pití a dávky alkoholu.
2.  Prodromální, varovné stadium: stoupá tolerance k alkoholu
("zvyk"), stoupá spotřeba, narušena kontrola nad pitím. Varovné:
tendence pít sám!  popř. tajné pití!  Zde si člověk ještě uvědomuje
nebezpečí (má náhled) a symptomy pociťuje jako varování.
3.  Kritické stadium: konzumace (a zároveň tolerance k...) alkoholu
dále roste, objevují se alkoholické amnézie ("okna"), ztráta kontroly
nad pitím; zároveň přesvědčení, že "kdyby chtěl, mohl by přestat",
potřebuje alkohol již téměř denně, ať je motivace k abúzu jakákoli;
to je spojeno s racioalizací: dává přednost společnosti lidí, kteří
také pijí (a tudíž mu pití nevyčítají, sociální "opora", změna
osobnostních vlastností, změna v hodnotovém žebříčku, oploštění zájmů
a závažné změny ve vztazích k lidem (citové oploštění)
4.  Terminální stadium: OBRAT: tolerance se začíná snižovat,
alkoholik se rychle opije, zároveň ale bez alkoholu není schopen
vydržet; nepřetržité pití (ranní doušky), objevují se somatické
poruchy, sociálně adaptační mechanismy a konflikty s lidmi častější a
závažnější; nevybírá si již mezi lidmi, je schopen být s každý, kdo
s ním pije; stavy bezmocnosti, uvědomuje si již neschopnost zvládnout
závislost. Má potíže když pije i když nepije; postupné fyzické i
psychické chátrání a sociální úpadek.
˙   Typy alkoholové závislosti
  ˙   Typ alfa dočasná psychická závislost
˙   Typ beta nadměrné, ne však pravidelné pití, pití víkendové,
příležitostné, společenské
˙   Typ gama ztráta kontroly nad alkoholem, časté středně těžké až
těžké omámení
˙   Typ delta  "ani střízlivý ani opilý", "trvalá impregnace"
˙   Typ epsilon kvartální pití, periodické pijácké excesy, "šňůry"
Sociální důsledky alkoholové závislosti
  ˙   Zaměstnání: zhoršení pracovní výkonnosti (zhoršení kognitivních
     funkcí: paměť, pozornost...), podrážděnost, vlivem snížené sebekritiky:
     vina "na ostatních" atd.
˙   Rodina: obrovská zátěž pro celý rodinný systém!, pro děti: není
bezpečným a předvídatelným prostředím => problémy (viz dále); pro
partnera: odcizení, osamělost, prázdnota, vyhasnutí emočních vztahů,
problémy, někde: agrese!, žárlivecké tendence závislého, celkově:
vážné narušení rodinného soužití; specifikum: co-alkoholismus (viz
dále)
                       Fenomén co-alkoholismu

Fenomén, který nebývá brán příliš vážně: dlouholetá laskavá péče
životního partnera o alkoholika (alkoholičku) je (paradoxně) zároveň
významným momentem, který neuspokojivý stav udržuje!

Co-alkoholismus  představuje určitý typický vzorec chování rodinných
příslušníků alkoholika; právě tak jako nemocný sám jsou i oni "lapeni
v pasti", v uzavřeném systému.

Fáze chování při fenoménu co-alkoholismu:
  ˙   1. fáze: utajování
˙   2. fáze: kontrola
˙   3. fáze: odmítání

  1.  rodinný příslušník udělá všechno pro to, aby alkoholismus
     partnera neproniknul na veřejnost; odstraňování lahví, popř. sám
     obstarává další alkohol; při návštěvách: výmluvy -- "není mu dobře",
     "má moc práce" apod.
  nátlak na děti: nesmějí si domů vodit kamarády, ze strachu, že by
  mohli vidět opilého partnera...
    rodina se uzavírá!, ubývají přátelé, ztrácejí se kontakty apod.

  2.  partner se snaží dostat pití druhého pod kontrolu:
     prozkoumávání, hlídání, kontrolování veškerých aktivit druhého
    konkrétně: i hledání lahví s alkoholem a jejich ničení
    v této fázi je velmi těžké se (za těchto podmínek) s partnerem
    rozejít (pocit viny: opustit nemocného, "léta jsme budovali..",
    "kvůli dětem" apod.
    
    Nebezpečí pro některé: v této fázi může partner začít pít
    s postiženým!

  3.  většinou po mnoha letech: rodinný příslušník již není schopen
     udrovat všechny mechanismy kontroly (resp. ještě utajování);
     následuje fáze odmítání ("já už takhle dál nemůžu"); tato fáze je
     (opět paradoxně) pro závislého partnera nejpříznivější (samozřejmě ne
     subjektivně příjemná)
  => nátlak na změnu (léčení) je v počáteční fázi rozhodování pro
  závislého silným motivačním faktorem
    velmi zjednodušeně: "buď alkohol nebo rodina"

Užitečné internetové odkazy; zde najdete jednak další odkazy a
případně i literaturu k dané problematice:

http://www.prevcentrum.cz/
http://www.sananim.cz/
http://www.kcentrum.cz/
http://www.drogy-info.cz/
http://antidrog.webzdarma.cz/index.htm
http://www.plbohnice.cz/nespor/addictcz.html
http://alkoholismus.zbynekmlcoch.cz/