Interindividuální rozdíly v používání strategií učení cizímu jazyku mezi pokročilými a začátečníky Kateřina Vlčková Centrum pedagogického výzkumu, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno Obsah • Co jsou to strategie učení • Interindividuální rozdíly v používání strategií • Rozdíly mezi pokročilými a začátečníky • Metodologie • Výsledky Strategie učení • Specifické postupy učících se, kterými podporují své učení. • Jako latentní proměnná zahrnují konkrétní postupy, kterými si jedinec usnadňuje příjem, zpracování, podržení a znovu vybavení a aplikaci informací, které se učil. Interindividuální rozdíly v používání strategií dané proměnnými jako • věk, • pohlaví, • znalost dané oblasti (např.úroveň pokročilosti v cizím jazyce), • motivace, • sociokulturní příslušnost, • sociální prostředí, • doba učení, • styl učení, • osobnostní charakteristiky a předpoklady, • postoje a přesvědčení jako např. pojetí učení, • typ učebního úkolu, • učitelovo očekávání, • způsob osvojování strategií Výzkumná otázka, hypotézy • Pokročilejší učící se používají více strategií než začátečníci, • používají jiné strategie. Výzkumná metoda • SILL (Oxford 1990) • Česká verze: Cronbach aplha > 0,95 • 85 strategií učení cizímu jazyku – kategorizováno do 2 hlavních skupin a 6 podskupin (CFA a EFA nepodporuje) • strategií přímých (paměťových, kognitivních, kompenzačních) • nepřímých (metakognitivních, afektivních a sociálních). – Škála 1 - 5 Výzkumný vzorek Základní soubor • brněnská gymnázia (2004, 16) Vzorek • 14, 29 tříd, 606 respondentů • 315 dívek (52%) • 3. roč. čtyřletých a jim ekvivalentní ročníky víceletých gymnázií – 46% čtyřletá – 5% šestiletá – 49% osmiletá Výběr • blízký úplnému na úrovni škol, • dostupný na úrovni tříd Analýza dat • Neparametrická data • (Kolmogorov-Smirnov test) – Spearmanův koeficient pořadové korelace – Mann-Whitney U-test (kontrola vztahů, dichotomizace kategorizující proměnné) • P>0,05 a lepší • Statistica 6 Znalost jazyka (nezávisle proměnná) • 60% se učí dva jazyky • 99% se učí anglicky • necelých 70% se učí 6-10 let • německy se učí 70% • 79% uvádí AJ jako preferovaný jazyk • Zkoumá výzkum pouze strategie učení AJ? • Znalost preferovaného CJ hodnotí jako dobrou • Nejzdatnější se cítí ve: • čtení • mluvení • psaní • porozumění slyšenému Používání strategií (závisle proměnná) • Žáci strategie málo používají. • 2,7 na škále (někdy, občas) • Obvykle nepoužívají 32 (38%) ze zkoumaných 85 strategií. • 84% (71) strategií málo používají. • < 3,50 na škále Používání strategií učení Které strategie jsou efektivní? • nejvíce kognitivních strategií • napodobování rodilých mluvčích • používání známých slov v nejrůznějších kombinacích • iniciování konverzace v CJ • myšlení v CJ • čtení v CJ pro zábavu • psaní sms, referátů, dopisů aj. v CJ • nepřekládání všeho doslovně Které strategie jsou efektivní? • Z metakognitivních strategií • vyhledávání co nejvíce příležitostí k procvičování a používání jazyka • všímání si chyb a zjišťování jejich příčiny • Ze sociálních strategií • kamarád na dopisování, konverzaci • žádání rodilých mluvčích o pomoc s CJ • zájem o CJ kulturu • Efektivita paměťových strategií se neprokázala vůči žádnému z indikátorů efektivity učení CJ. Liší se pokročilí od začátečníků? • Čím vyšší pokročilost žáka, tím vyšší míra používání strategií učení CJ. • Pokročilí žáci (ve znalosti jazyka i ve všech dovednostech) používali především signifikantně více kognitivní strategie. • Dále také metakognitivní a sociální strategie (kromě dovednosti čtení – zde neprůkazné). • Žáci pokročilí z hlediska znalosti jazyka používali signifikantně více kompenzační strategie, • naopak začátečníci se lišili v používání kompenzačních u dovednosti čtení a mluvení a v používání afektivních strategií v dovednosti čtení. Paměťové strategie u pokročilých Pokročilí žáci (žáci s vyšší úrovní znalosti CJ a vyšší úrovní rozvoje CJ dovedností) používají signifikantně více následující strategie: • Rýmy, vracení se k učivu. Kognitivní strategie u pokročilých Pokročilí žáci (žáci s vyšší úrovní znalosti CJ a vyšší úrovní rozvoje CJ dovedností) používají signifikantně více následující strategie: • Napodobování výslovnosti rodilých mluvčích; • kontrolování a opravování napsaného; • používání frází; • kombinování známého; • všechny strategie procvičování – (KG8–13: iniciace konverzace, sledování televize, rádia, myšlení v CJ, mimoškolní akce, čtení, psaní v CJ); • aplikace pravidel; • snaha porozumět bez doslovného překládání; • obezřetnost při mezijazykovém transferu. Kompenzační strategie u pokročilých Pokročilí žáci (žáci s vyšší úrovní znalosti CJ a vyšší úrovní rozvoje CJ dovedností) používají signifikantně více následující strategie: • Odhadování významu na základě lingvistických a nejazykových vodítek; • používání opisu a synonym. Metakognitivní strategie u pokročilých Pokročilí žáci (žáci s vyšší úrovní znalosti CJ a vyšší úrovní rozvoje CJ dovedností) používají signifikantně více následující strategie: · Vytváření si přehledu a až následně učení; · zajímání se o to, jak se lépe učit; · plánování programu s dostatkem času na učení, · studijní plán – soustavné procvičování, · poznámkový sešit, · dlouhodobé cíle, · rozpoznání účelu CJ úkolu, · vyhledávání příležitostí k procvičování, · aktivní vyhledávání osob na konverzaci, · všímání si chyb a zjišťování jejich příčiny, · učení se z chyb, · evaluace pokroku. Afektivní strategie u pokročilých Pokročilí žáci (žáci s vyšší úrovní znalosti CJ a vyšší úrovní rozvoje CJ dovedností) používají signifikantně více následující strategie: · Sebepovzbuzování – pozitivní tvrzení, · dodávání si odvahy k akceptaci přiměřeného rizika při učení a používání CJ. Sociální strategie u pokročilých Pokročilí žáci (žáci s vyšší úrovní znalosti CJ a vyšší úrovní rozvoje CJ dovedností) používají signifikantně více následující strategie: · Když nerozumí, žádání o zpomalení, vysvětlení apod.; · kamarád na konverzaci, dopisování; · spolupráce s dobrými a rodilými mluvčími; · seznamování se s kulturou; · rozvíjení empatie. Jak se učí začátečníci? • Uvedené strategie začátečníci používali signifikantně méně a naopak používali více následující strategie, které pokročilí používali signifikantně méně: Paměťové strategie u začátečníků • Představování, • nakreslení slova; • vybavování si slova pomocí místa, kde bylo napsané; • kombinování zvukové a vizuální představy; • časté opakování nového učiva. Kognitivní strategie u začátečníků · Procvičování – opakované vyslovení, napsání slova; · psaní si poznámek ve výuce, · vypracovávání souhrnů z učiva. Kompenzační strategie u začátečníků · Když si nemohou vzpomenout na CJ slovo, řeknou ho alespoň česky; · požádají druhého, aby ho řekl; · vytvoří ho nějak podobně nebo vytvoří neologismus; · když neví, jak něco říct, snaží se to zjednodušit, přizpůsobit; · svá sdělení směřují k tématům, kde znají slovíčka; · konverzaci na témata, kde neznají slovíčka se vyhýbají. Metakognitivní strategie u začátečníků · žádné Afektivní strategie u začátečníků · Zaznamenávání si pocitů, postojů souvisejících s CJ, snaha je zlepšovat. Sociální strategie u začátečníků · Žádání jiných o opravování, · žádání o potvrzení porozumění či správnosti vlastního sdělení. Závěry • Ukazuje se, že rozdíly mezi pokročilými a začátečníky logicky nalézá i tento pedagogický výzkum strategií učení. • Pokročilí používají do jisté míry více jiné strategie než začátečníci • a používají určité strategie více. Závěry Čím pokročilejší žáci, tím více především • co nejvíce procvičovali CJ v přirozeném kontextu, • spolupracovali s lepšími mluvčími, • byli proaktivní – (chtějí rozumět a řeknou si, když nerozumí, iniciují konverzaci, zajímají se o kulturu a rozvíjí empatii, zajímají se o proces učení), • analytičtější (dedukce, prve přehled – až pak učení detailů, obezřetnost při transferu, kombinují známé) • a (sebe)reflektivní (sledování chyb, zajímají se o proces učení, plánují učení), • stavěli na svých znalostech (odhadování významu, nepřekládání doslova, kombinování slov). Výzkum strategií učení cizímu jazyku Centrum pedagogického výzkumu (CPV) Pedagogická fakulta Masarykova univerzita Brno