Základy pedagogické metodologie, přednáška č. 4; 18.3.2004, JS 2004, K. Vlčková Texty představují nerecenzované studijní podklady k přednáškám, jsou bez jazykové korektury. Je nutné je doplnit výkladem vyučujícího (zejména u konkrétních příkladů např. chybných formulací hypotéz). Výzkumný problém ˙ Výzkum musí začít vymezením výzkumného problému, toho, co chceme řešit, které otázky chceme zodpovědět, ˙ po vymezení problému definovat hlavní pojmy tak, aby byly měřitelné. Typické nedostatky při formulaci výzkumného problému: A/ Autor stanovil téma (oblast), nikoli výzkumný problém. Př. "Problémové vyučování přírodopisu." Př. "Otázky humanizace vyučování na středních školách." B/ Výzkumný problém není hodnotný nebo smysluplný. Př. Pomáhá domácí čtení rozvoji žáka? C/ Výzkumný problém je triviální, jednoduchý. Př. Jsou učitelé na ZŠ tvořiví? Druhy výzkumného problému A/ DESKRIPTIVNÍ ˙ popisný, otázka: Jaké to je? => zjišťuje a popisuje situaci, stav, výskyt jevu ˙ metody: dotazník, pozorování, interview, škálování Př. Jak vypadá typický den žáka? Př. Jaké jsou postoje rodičů propadajících žáků k učiteli a vedení školy? ˙ diagnosticko-vyhodnocovací problém (pro praxi, neslouží rozvoji teorie) Př. Jaké učební výsledky dosáhli žáci alternativních škol? Př. Jaké procento dětí z menšinových skupin navštěvuje školy tohoto okresu? B/ RELAČNÍ ˙ ptáme se, zda existuje vztah mezi zkoumanými jevy a jak je vztah těsný ˙ nedá se přesně stanovit, který jev zapříčiňuje který Př. ˙ Jaký je vztah mezi sebepojetím žáka a prospěchem z klíčových předmětů na SŠ? ˙ Jaká je závislost mezi výsledkem přijímací zkoušky a výsledkem studia na VŠ? ˙ Jaký je vztah mezi užíváním drog dítětem a socioekonomickým statusem rodiny? C/ KAUZÁLNÍ ˙ zjišťuje příčinu, která vedla k určitému důsledku, zjišťuje kauzální (příčinné) vztahy Př. ˙ Je nedirektivní výchovný styl efektivnější pro vytvoření pozitivních postojů žáků k učiteli než nedirektivní? ˙ Jaká je účinnost tzv. klinického semestru na VŠ ve srovnání s tradičním semestrem? ˙ Jaký je vliv změny režimu přestávek v ZŠ na práceschopnost ^áků? Shrnutí: ˙ Na většinu výzkumných témat se dají formulovat výzkumné problémy všech tří druhů. Př. Používání pochval učitelem. deskriptivní: Jaké druhy pochval používají učitelé? relační: Jaký je vztah mezi druhem pochval používaných učitelem a výkony žáků? kauzální: Jaká je účinnost oddálené pochvaly na výkon žáků ve srovnání s bezprostřední pochvalou? ˙ Vědecké hypotézy (tvrzení o vztahu mezi 2 proměnnými) se dají formulovat jen k relačnímu a kauzálnímu výzkumnému problému, ˙ nejlehčí (čas, prostředky) je deskriptivní výzkumný problém, pak relační, nakonec kauzální, ˙ nejhodnotnější, nejcennější výsledky pro pedagogickou teorii má kauzální, pak relační, pak deskriptivní problém. Proměnné ve výzkumu ˙ angl. variable(s) ˙ je to jev, vlastnost, podmínka, činitel, které zkoumáme (např. věk, vědomosti, IQ, délka praxe, chování,...) ˙ je to prvek zkoumání, který nabývá různé hodnoty a ty musíme definovat (věk: muž -- žena, stav: svobodný, ženatý, vdaná, rozvedený/á,...) ˙ je třeba je operacionalizovat, operačně definovat, tak aby byly měřitelné ˙ 2 druhy proměnných: a) měřitelné ˙ jde určit počet, míru (stupeň) určitého jevu nebo vlastnosti ˙ nabývají hodnoty v určitém rozpětí ( lepší -- horší; více -- méně; dříve-později) ˙ př. vědomosti, počet chyb v pravopise, oblíbenost předmětu na škále, neurotičnost dítěte pomocí Eysenkova dotazníku b) kategoriální ˙ nelze je kvantifikovat, jen zařadit do tříd, do kategorií ˙ dichotomické: pohlaví: žena -- muž, výsledek zkoušky: složil --nesložil ˙ př. rodinný stav, ročník: 1-9, vyučovací předmět, metoda, vzdělání rodičů ----- ------- Nezávisle proměnná ˙ je to příčina změny v druhé proměnné Závisle proměnná ˙ ta, co se mění vlivem druhé proměnné; je závislá na té, co na ni působí (nezávislé) ˙ př. výsledek žáků (mění se vlivem vyučovacího stylu učitele) Hypotézy Formulace výzkumného problému: Jaký je vliv učitelova stylu vyučování na výkon žáků? Formulace hypotéz: H1 U učitele ZŠ, který má nedirektivní styl vyučování, mají žáci pozitivnější postoj k jeho vyučovacímu předmětu než u učitele, který má direktivní styl vyučování. H2 U učitele ZŠ, který má nedirektivní styl vyučování, mají žáci méně vědomostí než u učitele, který má direktivní styl vyučování. Pravidla formulace hypotéz 1/ Hypotézy jsou tvrzení, je třeba formulovat je jako oznamovací věty a nezaměňovat je s výzkumnou otázkou (problémem). 2/ Hypotézy vyjadřují vztah alespoň dvou proměnných" ˙ rozdíly (víc, častěji, silněji, výš, odlišné) ˙ vztahy (pozitivní, negativní souvislost, korelace) ˙ následky (čím -- tím, jestliže -- pak, jak -- tak, když -- pak,..). 3/ Hypotéza se musí být testovatelná, musí se dát potvrdit nebo vyvrátit. Proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat: ˙ věk:16,17, ...; ˙ pohlaví: žena, muž; ˙ oblíbenost (míra oblíbenosti na škále) ˙ pozor!: kvalita života (je třeba najít indikátory kvality života) Př. Dobří učitelé využívají ve třídě humor. = výrok => přeformulovat do hypotézy (hypotéza vyjadřuje vztahy): Učitelé, kteří používají ve třídě humor, dosahují lepší učební výsledky než učitelé, kteří nepoužívají humor. Př. rozdíly: Žáci druhého ročníku mají školu raději než žáci pátého ročníku. Studium ve skupině přispívá ke zvýšení výkonu studentů. vztahy: Mezi vzděláním rodičů a inteligencí dítěte je pozitivní vztah. následky:Jak učitel zvýší počet pochval žáků, tak se žáci více naučí. Čím větší je kohezívnost skupiny, tím větší je její vliv na jednotlivé členy. Př. Dívky dosahují v testech jazykových schopností lepší výkony než chlapci. Př. Autoritatvní styl výchovy rozvíjí v menší míře tvořivost než demokratický styl výchovy. Př. Chybný příklad: Český denní tisk věnuje málo pozornosti problematice školy. Absolventů gymnázií je na vysokých školách více než jiných absolventů. Předpokládáme, že se ne vždy používají adekvátní formy spolupráce školy s rodinou. přeformulovat: Adekvátní formy spolupráce rodiny a školy se vyskytují méně často než neadekvátní formy. Další chyby při formulaci hypotéz: a) formulace je příliš složitá a dlouhá, b) hypotézy obsahují příliš mnoho proměnných, přičemž jsou mezi nimi nejasné vztahy c) vícero hypotéz, nad nimž není jedna hlavní, mezi nimiž není dostatečný vztah d) nepotvrzení hypotézy dané špatným výběrem hypotézy ˙ Pozor: nebo teorie platí jen pro určité podmínky (věk, velikost obce, kvalita učitele) => velmi cenné, že se to upřesní! Př. Chybný ad a, b) Hudební aktivita žáků 2.-7. ročníku ZŠ se zvyšuje, když se v plné míře využívá soustava hudebních činností zakotvených v současné koncepci vyučování, kterými učitelé tvořivě aktivizují žáky, využívají metody, formy, prostředky přiměřené věku přispívající k efektivnímu rozvoji hudebnosti a žákovy osobnosti vůbec. Rozmotání nepomůže, žádný výrok neobsahuje dvě proměnné: 1. Když se v plné míře využívá soustava hudebních činností podle současné koncepce vyučování, hudební aktivita žáků se zvyšuje. 2. Učitelé pracující podle současné koncepce vyučování tvořivě aktivizují žáky. 3. Učitelé v hudebních činnostech využívají metody, formy a prostředky přiměřené věku. 4. Tyto hudební činnosti přispívají k efektivnímu rozvoji hudebnosti žáka. 5. Tyto hudební činnosti přispívají k efektivnímu rozvoji osobnosti žáka vůbec. Př. vícera hypotéz H: Vyučování podle čítanky autorky Virgovičové způsobuje méně chyb ve čtení žáků než vyučování podle čítanky Němčíkové- Němčíka. H1: ............ méně chyb ve čtení písmen ........... H2: .....................................slabik ........... H3 .....................................vět ...............