Obsah
Obsah.......................................................................................................................................... 1
Základy typografie ..................................................................................................................... 2
Druhy písma .......................................................................................................................................................... 2
Neproporcionální písmo..................................................................................................................................... 2
Proporcionální písmo ......................................................................................................................................... 2
Popis velikosti písma............................................................................................................................................. 2
Základní typografické pojmy............................................................................................................................... 2
Pravidla sazby textu.............................................................................................................................................. 3
Interpunkční znaménka ...................................................................................................................................... 3
Závorky .............................................................................................................................................................. 3
Pomlčky, spojovníky a rozdělovací znaménka................................................................................................... 3
Pravidla pro psaní čísel ...................................................................................................................................... 4
Použití zkratek.................................................................................................................................................... 5
Mezery ............................................................................................................................................................... 5
Výpustek ............................................................................................................................................................ 5
Apostrof ............................................................................................................................................................. 5
Uvozovky........................................................................................................................................................... 6
Stupeň, minuta, vteřina....................................................................................................................................... 6
Práce s odstavci ..................................................................................................................................................... 6
Sazba odstavců................................................................................................................................................... 6
Použití jednotlivých druhů zarovnání textu........................................................................................................ 6
Švícko................................................................................................................................................................. 6
Osamocené písmeno........................................................................................................................................... 7
Pozor na rozlomení následujících textů.............................................................................................................. 7
Číslování a odrážky............................................................................................................................................ 7

Základy typografie
Typografie je obor zabývající se úpravou tiskovin. Současně je to také druh grafického umění.
Druhy písma
a) neproporcionální: všechny znaky mají stejnou šířku. S neproporcionálním písmem pra-
cuje např. psací stroj.
b) proporcionální: znaky mají přiměřenou šířku, např. znak m je širší než znak i. Většinou
s tímto písmem pracují současné počítačové textové editory.
Neproporcionální písmo
Práce s ním je snadná. V době největšího používání neproporcionálního písma byla zavedena
tzv. normovaná strana. Tento termín se používá pro definování rozsahu textu.
Původní význam: Jedna normovaná strana je 30 řádků po 60 úhozech, tj. 1800 úhozů.
Dnešní význam (oba typy písma): Jedna normovaná strana je 1800 znaků včetně mezer.
Proporcionální písmo
Práce s ním je složitější, pro běžného uživatele je však řešena softwarově, takže naráží jen na
některé problémy. Např. odstavec se striktně musí odsazovat buď pomocí stylů, nebo ta-
belátorem (zobrazí se neviditelný znak . Při použití šesti mezer (analogie práce s ne-
proporcionálním písmem) je text rozházený, protože mezery mají různou šířku v závislosti na
okolním textu.
Popis velikosti písma
Provádí se pomocí tzv. bodů. V různých systémech mají body různou velikost:
a) evropský systém: 1 b = 0,376 mm
b) anglo-americký systém: 1 pt = 0,351 mm (podstatně častější)
Základní typografické pojmy
Písmová osnova určuje poměr velikosti písmen (důležité např. ve WORDu v tzv. editoru
rovnic). Při převodu textových souborů mezi různými programy se v některých případech
osnova mění. Přesný vzhled souboru je zachován např. ve formátu pdf (čitelný programem
Adobe Acrobat).
Font je úplný soubor znaků jednoho typu písma. Nejčastěji používáme TIMES NEW
ROMAN nebo ARIAL.
Př.: Tento text je psán fontem Times New Roman. Tento text je psán fontem Arial.
Kurzíva (italika) je nakloněné písmo.
Př.: Tento text je psán kurzívou.
Vyrovnání je úprava mezipísmenných mezer mezi dvojicemi písmen tak, aby měly opticky
stejnou velikost.
Př.: Tento text není vyrovnaný. Tento text je vyrovnaný.
Vyznačení je způsob zvýraznění částí textu.

Podtrhávání a p r o l o ž e n í se používalo zejména při psaní na stroji. V počítačové sazbě
se používá výjimečně. zejména proložení způsobuje technické problémy (slovo se může na
konci řádku bez varování rozpadnout na dvě části).
V počítačové sazbě se používá buď kurzíva, nebo písmo tučné (bold). Je také možno zvýraz-
nit pomocí VELKÝCH PÍSMEN.
Pravidla sazby textu
Interpunkční znaménka
Po interpunkčních znaménkách (. , ; : ! ?) se dělá mezera, před nimi nikoli.
Závorky
V běžném textu:
Před otevírací (levou) závorkou (v tomto textu je značena červeně) je vždy mezera, za ní není.
Před uzavírací (pravou) závorkou (v tomto textu značena modře) mezera není, za ní je.
Př.: Správně: Dědeček (z tatínkovy strany) je hodný.
Špatně: Dědeček(z tatínkovy strany)je hodný.
Špatně: Dědeček ( z tatínkovy strany ) je hodný.
V odborném textu mohou při zápisu termínů (např. v chemickém názvosloví) platit jiná pra-
vidla. Tato pravidla si určují příslušné vědní obory a mají přednost před pravidly zápisu běž-
ného neodborného textu.
Lomítko se na psacím stroji dříve používalo místo závorky. V počítačové sazbě by se použí-
vat nemělo. Výjimku tvoří oddělení např. veršů básně, pokud je psána průběžně na řádek:
Pec nám spadla, pec nám spadla, / kdopak nám ji postaví? / Starý pecař není doma / a mladý
to neumí.
Pomlčky, spojovníky a rozdělovací znaménka
Je-li potřeba na konci řádku rozdělit slovo, činíme tak pomocí ROZDĚLOVACÍHO ZNA-
MÉNKA. To zadáme stiskem kláves ctrl minus (nutno stisknout minus z klávesnice písmen-
kové (nikoli malé numerické, která je vpravo od písmenkové). Potřebná klávesa minus se na-
chází vlevo od klávesy shift. Před ani za toto znaménko nikdy nevkládáme mezery ani jiné
znaky (např. konec řádku, konec odstavce apod.).
Rozdělovací znaménko se zobrazí jako neviditelný znak nebo (pouze na konci řádku) jako
viditelný znak -.
Toto rozdělovací znaménko (na rozdíl od všech ostatních podobně vypadajících znaků) má tu
výhodu, že se jako viditelný znak zobrazí jen tehdy, pokud počet písmen na řádku rozdělení
slova skutečně umožní. Pokud pak před rozdělené slovo přidáme další text a rozdělené slovo
se tím přesune na následující řádek, původně rozdělené části slova se spojí k sobě a rozdělo-
vací znaménko se nezobrazí. Pokud se pak z nějakých důvodů text před rozdělovacím zna-
ménkem zkrátí a je vhodné slovo opět rozdělit, počítač si to ,,pamatuje" a slovo se v námi dří-
ve určeném místě rozdělí samo.
Nikdy nedovolíme automatické dělení slov (současné programy při automatickém dělení
slov dělají velké množství chyb).
Rozdělovací znaménko se zobrazí jako krátká pomlčka.

Dělení slov ponecháváme až do závěrečné fáze úprav dokumentů. Je výhodné provádět ho
při zarovnání odstavců doleva, protože v tomto zobrazení snadno odhadneme, kolik písmen se
vejde na předchozí řádek a kde tedy je vhodné slovo rozdělit.
POMLČKA ODDĚLUJÍCÍ VĚTNÉ CELKY (dlouhá pomlčka)
je na rozdíl od rozdělovacího znaménka dlouhá. Napíšeme ji stiskem kláves ctrl minus (nut-
no stisknout minus z klávesnice numerické, která je vpravo od písmenkové). Potřebná kláve-
sa minus se nachází vpravo od klávesy * a nad klávesou +.
V českém textu se před i za ní mezery píší, v anglické textu se před ní ani za ní mezery nepíší.
Př: Správně: Můj tatínek ­ ačkoli na mne občas křičí ­ mne má velice rád.
Správně: My father­although he cries on me sometimes­loves me very much.
Špatně: Můj tatínek­ ačkoli na mne občas křičí­mne má velice rád.
Špatně: My father ­ although he cries on me sometimes ­ loves me very much.
Špatně: Můj tatínek - ačkoli na mne občas křičí - mne má velice rád.
Špatně Můj tatínek ­ ačkoli na mne občas křičí - mne má velice rád.
SPOJOVNÍK
spojuje dvě části slova (např. připojuje částici -li, spojuje dvě části jména apod.). Píše se jako
krátká čárka stiskem klávesy minus vlevo od klávesy shift na písmenkové klávesnici. Před
ním ani za ním nesmí být mezera.
Př.: Naučíš-li se dobře Boyle-Mariotteův zákon, koupím ti žluto-zelený míč.1
KRÁTKÁ POMLČKA
se používá pro spojení jmen dvou lidí a ve smyslu až mezi číselnými údaji. Přinejhorším je
možno ji nahrazovat spojovníkem. Mezery se kolem ní nepíší.
Př.: Rajčata obsahují 20-80 mg askorbové kyseliny na 100 gramů jedlého podílu.
Co je to Boyleův-Mariotteův zákon?
ZNAMÉNKO MINUS
Jeho délka má být mezi délkou spojovníku a dlouhé pomlčky. S ohledem na problémy
spojené se sázením (a nutnost sázet tento znak v chemických textech velmi často ­ při značení
náboje aniontů) a s ohledem na ne vždy dokonalou kvalitu xeroxovaných materiálů se
dohodneme, že místo znaménka minus budeme sázet dlouhou pomlčku.
Pravidla pro psaní čísel
- Věta nesmí začínat číslicí. Je-li nutné začít větu číselným údajem, vypíšeme jej slovy.
V běžném textu se psaní číslic vyhýbáme, v odborném textu jim dáváme přednost.
- V evropských textech používáme desetinnou čárku, v amerických desetinnou tečku.
- Nesmíme zaměňovat číslici 0 (nula) od velkého písmene O.
- Nesmíme zaměňovat číslici 1 (jedna) od malého písmene l.
- Písmenu l ve smyslu litr se z důvodu obtížné odlišitelnosti od číslice 1 snažíme vyhýbat
a používáme jednotku dm3
.
- Po třímístných skupinách od desetinné čárky na obě strany nechávat mezi číslicemi
mezeru.
Př.: 1 273 258,425 16
1
Žluto-zelený znamená takový, který obsahuje části žluté a části zelené (např. puntíkovaný).
Žlutozelený znamená takový, který má jednu barvu (něco mezi žlutou a zelenou).

- Spojení číslic a slova je bez mezery.
Př.: 100krát, A4, 1000násobek
- Mezi číslem a jednotkami musí být mezera, pokud jednotky mají význam podstatného
jména a naopak nesmí být mezera, pokud jednotky mají význam přídavného jména.
Př.: Hmotnost tělesa je 10 kg. Použili jsme 5% roztok. Koncentrace roztoku byla 5 %.
- Datum se píše s mezerami.
Použití zkratek
- Věta nesmí začínat zkratkou.
- Zkratky mají ustálený způsob psaní, který je nutno znát. Vědecké a akademické tituly
nastudujte např. z informačního systému (např. výpis pracovníků katedry chemie).
- V některých zkratkách jsou povinné mezery mezi písmeny (po tečce):
Př.: s. r. o., a. s., č. j.
Mezery
Mezi jednotlivými slovy musí být právě jedna mezera. To se dobře kontroluje v režimu
zobrazení neviditelných znaků, kdy se za každou mezeru zobrazí tečka .
Program WORD často vkládá mezi jednopísmenkovou předložku a následující slovo tzv.
pevnou mezeru. Ta se zobrazí jako neviditelný znak zřejmý z následující ukázky:
Zadává se kombinací kláves ctrl shift mezerník.
Kolem znaménka = (rovná se) musí být z obou stran mezera, stejně jako kolem matematic-
kých symbolů +, ­. Výjimku tvoří např. zápis elektrického náboje iontů (bez mezer).
Výpustek
je trojice teček za větou naznačující, že věta nějak pokračuje (dalším výčtem, snadno domysli-
telnou souvislostí,...). Zapisuje se pomocí kombinace kláves ctrl tečka (druhá klávesa vlevo
vedle pravé klávesy shift.
Znak výpustku nesmíme zaměňovat za skupinu teček. Mají jiné vzdálenosti.
Př.: výpustek: ...
tři tečky: ...
Opakování výpustků např. pro zapsání tečkovaného řádku (třeba při zápise trojčlenky) je
nepřípustné, protože takto vzniklé tečkování není rovnoměrné:
Př. (zvětšeno): .......................................
Apostrof
není na klávesnici. Píše se pomocí stisknutí klávesy alt a současného napsání čísla 0146 na
numerické klávesnici vpravo.
Př.: L'Hospitalovo pravidlo.

Uvozovky
Uvozovky na začátku označeného textu jsou tzv. otvírací, uvozovky na konci označeného
textu jsou uzavírací. Před otvírací a za uzavírací uvozovkou je mezera. Za otvírací a před
uzavírací mezera není.
Př.:
V českém textu má dvojice uvozovek vypadat takto: ,,Kdo to řekl?"
V anglickém textu má dvojice uvozovek vypadat takto: "Who told it?"
Jiné kombinace nejsou přípustné.
Stupeň, minuta, vteřina
se zapisují pomocí kombinací kláves
alt 0176, alt 0180, alt 0189.
Práce s odstavci
Sazba odstavců
Zakončíme ji klávesou enter. Označí se neviditelným znakem . Toto je nutno odlišovat od
znaku konec řádku, zadávaného klávesami shift enter, který se používá k odstraňování jed-
notlivých písmen z konce řádků a v textu je znázorněn neviditelným znakem .
Na závěr odstavce zarovnáme, např. kliknutím na některou z ikonek , , , .
Použití jednotlivých druhů zarovnání textu
Často se používá pro zarovnání nadpisů např. kapitol v knihách nebo pro psaní se-
znamů (např. seznam použité literatury v diplomové práci). Pro zarovnání dlouhého
souvislého textu není vhodné. Při tomto typu zarovnání je však pohodlnější např. děle-
ní slov (snadněji se odhaduje, jak velká část slova z následujícího řádku by se mohla
vejít na řádek předchozí). Tento typ zarovnání preferují vydavatelství některých časo-
pisů (např. Chemie-biologie-zeměpis) nebo vydavatelé sborníků z konferencí.
Tento způsob zarovnání je vhodný např. pro psaní nadpisů jednotlivých krátkých
článků. Také se často používá pro zarovnání textu v tabulkách.
Toto zarovnání se používá pro delší souvislé texty. Je však vhodné je aplikovat až po
rozdělení slov a odstranění osamocených jednotlivých písmen z konce řádků. Pozor,
toto zarovnání bezpodmínečně nutně předpokládá, že odstavce budou ukončeny zna-
kem konec odstavce (neviditelný znak ), nikoli znakem konec řádku.
Švícko
je jeden osamocený řádek nahoře na stránce. Není to hezké, navíc se takový řádek snadno pře-
hlédne. Z toho důvodu se snažíme, aby na stránce nahoře byly buď alespoň dva řádky z před-
chozího odstavce, nebo aby se celý text vešel na předchozí stranu.

Osamocené písmeno
nesmí být na konci řádku. Pokud se nám to stane, upravíme to až v závěrečné fázi práce s do-
kumentem (spolu s dělením slov). Jednotlivá osamocená písmena (zejména jednopísmenkové
předložky) pak odrazíme na následující řádek současným stiskem kláves shift enter. Takto
vložený znak konec řádku je v textu znázorněn neviditelným znakem .
Jiná možnost je použití tzv. pevné mezery kombinací kláves ctrl shift mezerník.
Pozor na rozlomení následujících textů
Nesmí se přes řádek rozlomit iniciály od příjmení. J. K.
Tyl
Nesmí zůstat na jednom řádku číslice a na druhé jednotka. 5
kg
Nesmí se rozpadnout jednotka. 10 kg
m s­1
Nesmí se rozpadnout víceciferné číslo. 1 273
258,425 16
Mezi znaky, které se od sebe nesmějí rozlomit, vkládáme tzv. pevnou mezeru kombinací
kláves ctrl shift mezerník.
Číslování a odrážky
WORD umí odstavce automaticky číslovat. To je vhodné pro psaní sbírek příkladů, zadání
úkolů v písemkách, číslování literárních pramenů (seznam literatury v diplomové práci),...
Další výhodou je, že na automaticky číslované odstavce je možno se odvolávat aktualizova-
telnými odkazy (systém citací v odborném textu, diplomové práci apod.) a že se při použití
automatického číslování nesrovnatelně snadněji udržuje jednotná úprava dokumentu. Je nutno
striktně odlišovat konec odstavce od konce řádku.