www.ochrance.cz/

  

  1. Jaké je poslání veřejného ochránce práv(dále jen ochránce)?

   Veřejný ochránce práv v České republice působí podle zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném
   ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb. (dále jen "zákon"), k ochraně osob před
   jednáním úřadů a dalších institucí, vykonávajících státní správu, pokud:

   ˙  je takové jednání v rozporu s právem nebo

   ˙  neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy nebo

   ˙  jsou-li tyto orgány nečinné.

  2. Jakých institucí se může podnět týkat?

   ˙  Ministerstev a jiných správních úřadů s působností pro celé území státu a správních úřadů
   jim podléhajících,

   ˙  České národní banky, pokud působí jako správní úřad,

   ˙  Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,

   ˙  orgány uzemní samosprávy (tj. obce a kraje) při výkonu státní správy (nikoliv při výkonu
   samosprávy)

   ˙  obcí při výkonu státní správy, nikoli tam, kde obce rozhodují ve vlastní působnosti,

   ˙  Policie České republiky s výjimkou vyšetřování,

   ˙  Armády České republiky a Hradní stráže,

   ˙  Vězeňské služby České republiky,

   ˙  zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova a
   ochranné léčení,

   ˙  veřejných zdravotních pojišťoven,

   ˙  orgánů soudu při výkonu státní správy (zejména otázka průtahů v řízení, nečinnosti soudů a
   nevhodného chování soudců).

  3. Kam pravomoc ochránce nesahá? Čím se zabývat nemůže?

   Zákon sice poskytuje ochránci rozsáhlá oprávnění provádět v jednotlivých věcech nezávislá
   šetření, nemá však právo a nemůže v žádném případě nahrazovat činnost orgánů státní správy a
   nemůže měnit nebo rušit jejich rozhodnutí. Při zjištění pochybení však může požadovat od úřadu
   či instituce, aby sjednal nápravu. Zákon také nedává ochránci právo vstupovat do
   soukromoprávních sporů mezi občany (včetně sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli), do
   soudního rozhodování sporů, není odvolacím místem a ani jinak nemůže ovlivňovat výkon soudní
   moci. Působnost ochránce se tak nevztahuje na:

   ˙  Soudy všech stupňů a typů v jejich rozhodovacích pravomocích,

   ˙  Parlament, prezidenta republiky a vládu,

   ˙  Nejvyšší kontrolní úřad,

   ˙  zpravodajské služby České republiky,

   ˙  orgány činné v trestním řízení,

   ˙  státní zastupitelství.

  4. Jak má vypadat podnět?

   I když samotné vyřizování podnětů ochráncem není svázáno mnoha formálními pravidly, zákon
   ukládá, zejména v zájmu ochrany osob před neoprávněným zásahem do jejich práv, dodržení
   několika náležitostí podnětu. Jejich respektování ihned při prvním kontaktu pomůže nejen
   ochránci ale i stěžovateli tím, že se zabrání zbytečné korespondenci, spojené s doplněním
   podnětu, a tím se celá věc značně urychlí. Podnět může být učiněn písemně nebo také ústně do
   protokolu v sídle veřejného ochránce práv v Brně.

   Je třeba, aby podnět podala sama osoba, která se dožaduje ochrany svých práv, nelze podávat
   podnět ve prospěch jiných svéprávných osob. V případě, že je podáván podnět v zastoupení jiné
   osoby, je třeba oprávněnost tohoto úkonu doložit její písemnou plnou mocí či jiným dokladem s
   uvedením rozsahu oprávnění.

   

   Podněty podle uvedeného zákona lze podávat písemně na adresu: Kancelář veřejného ochránce
   práv, Údolní 39, 602 00 Brno, nebo osobně v místě KVOP do protokolu. Písemný podnět je možno
   osobně přinést do podatelny KVOP v pracovní dny v době 8:00 - 16:00 hod.

  5. Podnět by měl vždy obsahovat:

   ˙  Vylíčení podstatných okolností, včetně sdělení, zda věc, a s jakým výsledkem, byla
   předložena také jinému orgánu,

   ˙  označení úřadu či úřadů,

   ˙  doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká byl neúspěšně vyzván k nápravě,

   ˙  jméno, příjmení, bydliště stěžovatele, u právnické osoby název, sídlo a osobu oprávněnou
   jejím jménem jednat,

   ˙  pokud se podnět týká rozhodnutí, je třeba, aby stěžovatel přiložil jeho stejnopis (kopii).

  6. Jak bude ochránce postupovat s vadným podnětem?

   Určité formální, či obsahové vady, které podnět vykazuje, mají vliv na jeho projednání.
   Ochránce musí podnět odložit, pokud věc, které se podnět týká, nespadá do jeho působnosti (tj.
   nesměřuje proti jednání orgánů a institucí, uvedených v bodě 2) anebo se netýká osoby, která
   podnět podala.
   Ochránce může podnět odložit, jestliže

   ˙  nemá zákonem předepsané náležitosti (bod 5) a stěžovatel je ve stanovené lhůtě nedoplnil,

   ˙  je zjevně neopodstatněný,

   ˙  od právní moci rozhodnutí nebo od opatření či události, kterých se podnět týká, uplynula v
   den doručení podnětu doba delší jednoho roku,

   ˙  věc, které se podnět týká, je projednávána soudem nebo již byla soudem rozhodnuta,

   ˙  jde o podnět ve věci, která již byla ochráncem přešetřena a opakovaný podnět nepřináší nové
   skutečnosti.

   

                           Informace o podnětech zaslaných ochránci práv:

                             Tel.:              +420 542 542 888