Staročeské nápoje a stolování



   medovina

   stč. med, medovka, sladuška

   

   pivo

   z psl. slovesa piti pomocí sufixu --vo = "pití, nápoj"

   Smil Flaška, z konce 14. století: "kde škop, tu pivo; kde zvonie, tu kostel; kde oběd, tu
   milá; kde večeře, tu jiná"

   Dalimilova kronika, na poč. 14. století: "nerad by jí škopa piva rozvrátil"

   pivo "staré, mladé, prostřední, lechké, husté,  tenké, nevykysalé, řídké"

   pivo pálené -- kořalka z piva

   Odvozeniny:

   pivko ve stč. s pejorativním významem, Jan Rokycana: "pivko nějakové řiedké

   pivnicě, u Husa: "nenie lepšie silnice než z kuchyně do pivnice";

   "radějše běžíme do pivnicě než do kaplicě";

   Odvozená vlastní jména:

   Pivolúšček (z pivo a lúskati), Pivonóška (z pivo a nositi)

   Zlámalpivo, Pišpiivo/-a, duspivo/ duspiva/ ojed. pivodus

   

   víno

   buď přímo z latinského vinum nebo z německého wein

   stč. rév, révie pochází z německého rebe

   sídla Vinná, Vinary, Vinaře, Vinařice, pražské Vinohrady = Viničné hory

   vinobeř, vinobercě (osoba)

   vinné jahody nebo jahódky;

   lisicě

   přísloví u Štítného: "sahaje vína rozlíš piva"

   víno žžené -- pálenka z vína

   

   malvaz

   stč. malvazí - z Řecka, z města Malvasia na Peloponesu,

   další druhy: "vína těžká, totižto malvazie, romanie, rivola"

   Jan Neruda: "Pivečko je jako malvaz."