Vnímání času

   orloj

   z latinského horologium

   orloista, orlojník

   

   hodiny, hodinky

   

   minuta, sekunda

   z latiny: pars minuta prima = "část zmenšená první";

               secunda = "druhá", tj. část té první zmenšené části

   vteřina

   z ruské řadové číslovky vtoroj,

   počeštěno na vterý (= "druhý")

   hodina

    stč. po maléj hodině, po dlúhéj hodině, v tu hodinu, v brzské hodině

   držet černou hodinku

   ve stč. Životech svatých Otců: "(...) čtyři hodiny v noci spáchu a čtyři na modlitbách klekáchu
   a čtyři děláchu (...)" -- ukazuje na nestejnou délku hodin.

   hodina utvořeno od základu hod podobně jako rodina je od rod

   Boží hod vánoční

   Hodina orlojová

   závěť z poloviny 15. století: "(...) mají sě v lázni mýti hodinu orlojovú."

   

   dny v týdnu

   slovo den --společné ide. jazykům, např. lat. dies, lotyš. diena, rus. ďeň, pol. dzień, čes.
   den.

   dnieti -- "rozbřeskovat se" (dnes rozednívat se), dennicě -- "jitřenka"

   stč. týden, téhodne, témudni -- tý(ž) + subst. den.

   úterý -- ze staré číslovky vterý, =druhý (rus. vtoroj).

   sobota -- z židovského sabbat = odpočinek, klid

   latinské feria = sváteční, nepracovní den.

   

   měsíce

   -         pazdziernik -- pol. říjen

   -         sch. Srpanj = červenec ; sch. rujan = září

   roční období

   vesna, léto, jeseň, zima

   názvy jara: podletí, vesna,  jař (jěř, jaro)

   jarý = "letošní, čerstvý" ; jarý med -- letošní med, jěřátko -- letošní jehně

   

   vztah k času

   slovanské besěda

   maďarské beszéd

   prázdniti, čas prázdný, prázdnost, prázdněnie, krčemník, posvěcenník

   kratochvíl(e), kratochvíliti