Pedagogika Célestina Freineta v teorii a praxi Připravil: Tomáš Janík Obsah přednášky o Kdo byl Célestin Freinet? o Principy, pojmy a kréda freinetovské pedagogiky. o Aktivnost o Práce o Bádání a objevování o Spojení školy se životem o Svobodné vyjádření o Ateliéry o Školní tiskárna o Korespondence mezi školami o Freinetovské školy v ČR -- neexistují... Kdo byl Célestin Freinet? o Narodil 15. 10. 1896 v rodině chudého jihofrancouzského rolníka ve vesnici Gars jako páté z celkového počtu osmi dětí. o Dětství strávené na venkově ve styku se sedláky, řemeslníky a pastevci výrazně ovlivnilo jeho pozdější pedagogické myšlení. o Léta strávená ve škole a později na gymnáziu mu příliš radosti nepřinesla, přesto roku 1913 vstoupil do učitelského semináře (École normale), z něhož musel o dva roky později odejít do války. o 1916 utrpěl těžké zranění a jako válečný invalida strávil čtyři roky v lazaretech a sanatoriích. o 1920 začíná jeho učitelská dráha, a to na venkovské škole. o Jeho zájem o tehdy přicházející reformní pedagogiku jej přivádí ke spisům Decrolyho, Lietze, Geheeba, Ferriera. o Hledání nové cesty k výchově ho vede ke spolupráci s Ferrierovou "Mezinárodní ligou pro novou výchovu". o Freinet je přesvědčen o tom, že změna školy musí vycházet "zdola" tj. ze školy samotné, od učitelů. Nečeká tedy na ministerské vyhlášky a zakládá své hnutí "moderní škola" (l´ecole moderne). o V letech 1920-1923 se slučuje s idealizovaným socialismem -- stává členem PCF -- Komunistické strany Francie. o Setkává se zde také s Peterem Petersenem a mnoha dalšími reformními pedagogy. o Inspirován Rousseauovým požadavkem výchovy přírodou (education natruelle) a praktickými snahami Lietzovými a Geheebovými zákládá Freinet na přelomu let 1934/1935 ve Vence u Cannes svůj venkovský výchovný ústav. o V letech 1941-1944 pracuje v ilegálním hnutí odporu proti fašismu (Résistance). o Po roce 1945 je jeho venkovský výchovný ústav znovu otevřen a C. Freinet se zde spolu se svoji ženou věnuje vědecké a publikační činnosti v oblasti pedagogiky a pedagogické psychologie. o 1946 vychází jeho kniha s názvem "Moderní francouzská škola" (L´école moderne française). o V roce 1966 umírá, je pohřben ve své rodné vesnici Gars. Hnutí freinetovských škol o C. Freinet se osvědčil jako výborný organizátor a podněcovatel. o Byl zakladatelem mezinárodního hnutí učitelů, které je dodnes živé. o Díky korespondenci mezi třídami se mu podařilo vytvořit obrovskou síť učitelů, kteří jej následovali. o Freinet každoročně tyto učitele svolával na kongresy (vytvořen plán na založení časopisu pro výměnu zkušeností a založení střediska pro tvorbu a ověřování nových pomůcek...) o Dnes je hnutí "moderní školy" hnutím lidí všech možných povolání, kteří se chtějí spolupodílet na zlepšování školství a výchovy a jsou ochotni tento cíl podpořit materiálně, duchovně i finančně. Jde o jakousi "akciovou společnost pro moderní výchovu". o S příslušníky Freinetova mezinárodního hnutí "moderní školy" se dnes lze setkat ve více než 40 zemích světa. o V České republice toto hnutí nemá svoji pobočku... Základy pedagogiky C. Freineta o "Skutečně důležité nejsou vědomosti, nejsou to ani objevy: důležité je zkoumání." o Převážně negativní zkušenosti C. Freinet s tzv. "kasárenskou školou" -- kritika o Píše dílo Moderní francouzská škola - požaduje "školu přiměřenou dětem": o "Do středu svého výchovného působení by měla budoucí škola postavit dítě jako člena společnosti. o Ze základních potřeb dítěte pramenících z požadavků společnosti, ke které dítě náleží, je třeba odvozovat manuální i duchovní dovednosti, které se mají získávat, stejně jako obsah vzdělání, způsob jeho zprostředkování, způsob a druh výchovného působení. o Přitom se jedná o to, aby se škola opravdu zase stala rozumnou, účinnou a lidskou a umožnila dítěti plně rozvinout jeho lidskost" (1979, s. 15). o Předpokladem pro vytvoření školy přiměřené dítěti jsou poznatky o procesech vývoje dítěte a didaktická orientace na potřeby dětského vývoje. o Teprve potom se škola může stát nejen místem pro učení, ale i místem pro život. o C. Freinet: Jádrem nové pedagogiky nemůže být nová metoda vyučování a učení, nýbrž -- ve smyslu "kopernikovského obratu" -- je to dítě a jeho individuální rozvoj v dané společnosti. o Pedagogika jako koncept rozvoje dítěte: připravovat a dávat dítěti to, co v daném věku aktuálně potřebuje pro svůj rozvoj. Pojmy: práce -- myšlenka pracovní školy o "Práce bude principem, motorem a filozofií národní pedagogiky." o C. Freinet vidí vysoký pozitivní účinek cílené a promyšlené práce na konkrétních problémech každého člověka, tedy i dětí. Dítě od začátku usiluje o to, pracovat s rodiči a pracovat jako oni. o Proto je pedagogika C. Freineta spojována s myšlenkou pracovní školy. o Hlavní náplní školy má být smysluplná a tvůrčí práce, která přispívá k rozvoji dítěte. Pojmy: práce, aktivnost, politika o C. Freinet: práce jako základní právo člověka jako důležitá součást lidského bytí. o Proto by práce měla prostupovat celou školou. o Učení ve třídách je ve velké míře orientováno na činnost a každý žák si je určuje sám. o C. Freinet: důležité zkušenosti musí každé dítě ve svém životě učinit samo, každé dítě má právo samo objevovat pravdu. o Aktivní učení -- dítě začleněné do emočních a sociálních vztahů skupiny a v úzké vazbě na své okolí začíná objevovat svět, jeho hodnoty a vzájemné vztahy. o Freinetova pedagogika však rozvíjí i vědomí o tom, že tento svět můžeme svou "politickou" prací také změnit. o Má-li mít učení a práce pro děti smysl a má rozvíjet jejich individualitu, musí se odehrávat tady a teď a musí odpovídat potřebám a zájmům dětí. o Proto má být vyučování zaměřené na zkušenost, věcné, smysluplné a plné prožitků. o Např. psaní jako kulturní technika by mělo být vždy zaměřeno na určitého adresáta, jemuž lze takto něco sdělit, něco si s ním vyměnit. o K čemu je psaní v tradiční škole, když práce žáků kromě učitele nikdo jiný nečte? o Pedagogika C. Freineta vynakládá velké úsilí a mnoho prostředků na to, aby: o podněcovala žáky v hledání o probouzela jejich zvědavost o podporovala učení založené na zkušenosti. Pojmy: práce se odehrává v ateliérech o Práce se realizuje především v pracovních ateliérech. o Třída je zařízena jako "dílna" sestávající z jednotlivých "ateliérů". o V těch mohou děti individuálně či skupinově pracovat na různých úkolech. o Využívat přitom mohou i třídní knihovny, v níž by měly nacházet potřebné informace, a především školní tiskárnu, která zde slouží jako prostředek pro vyjadřování "svobodného výrazu". o Dnes jsou ve freinetovských školách klasické staré tiskárny nahrazeny výpočetní technikou. o K metodám a technikám, které C. Freinet doporučuje pro samostatnou práci, patří např.: o práce na poli a péče o zvířata o kovárna a truhlářství o předení, tkaní, krejčovství, vaření, domácí práce o konstruování, mechanické práce, obchod o sbírání dokumentů o experimentování v přírodovědě, fyzice, chemii o meteorologie, školní muzeum, o tvůrčí činnost, grafické znázornění a korespondence o umělecká činnost, vyjadřování a sdělování... Pojmy: vztah k životu o Pojem "život" je pro C. Freineta důležitou metaforou v jeho filozofii. Neustále zdůrazňuje, jak mu záleží na tom, aby školy život přijímaly. o Život dětí pokračuje a proniká celým vyučováním. V tradičním vyučování je život často odříznut od reality a pomalu umírá. o Otevřenost školy mimoškolnímu světu (ze života do školy, ze školy do života). Pojmy: smysluplnost učení o Nejen obsah učení musí být smysluplný, ale také učení a život ve škole by měly podstatně přispívat k nalézání smyslu života. o Tento požadavek se také vztahuje na naučení se a používání psaní a čtení. C. Freinet k tomu říká: o "Motivaci k psaní jsme vzbudili pomocí našich technik, ke kterým patří: možnost volně se vyjádřit, rozmnožování nebo tisk, ilustrace, vytvoření třídního časopisu ..." (1979, s. 39). o "Rozhodujícím momentem pro takový způsob učení se psaní je, že dítě musí cítit užitečnost, smysl a nezbytnost vyjádřit se psaním, a to nejen pro sebe sama, ale všeobecně" (1979, s. 41). o Techniky a metody: svobodné vyjádření a volný text, školní tiskárna, třídní časopis, korespondence... Pojmy: svoboda a zodpovědnost o Svobodná v různých dimenzích: o svobodné vyjádření a volný text o svobodná volba práce o svoboda zkoumání o svoboda experimentování... o Mnoho úkolů vykonávají děti samostatně a tím se učí přebírat odpovědnost. o K tomu přispívá zejména možnost podílet se na vytváření školního života (pracovní plány, třídní shromáždění...) Pojmy: svoboda a svobodné vyjádření o Svobodné vyjádření se volným textem, "který vypovídá o tom, co v dítěti je, o jeho citových pohnutkách, které ho buď rozesmějí, nebo rozpláčí, o jeho splněných a nesplněných přáních ..." (Freinet in Jörg, 1981, s. 14). o Svobodné vyjádření je spontánní, necenzurovanou výpovědí dítěte a může se projevovat v mnoha podobách (psaní, malování, básně, zpěv, tanec, dramatika). o Ranní rozhovor -- ráno, dříve než začne výuka vedou děti s učitelem (volný/svobodný) rozhovor. o Rozhovor je pro učitele zdrojem informací o tom, co děti zajímá a jaké mají zkušenosti. Pojmy: spolupráce --tiskárna a korespondence o Spolupráce dětí stojí v protikladu vůči konkurenčnímu chování. o K metodám a technikám, pomocí kterých se děti učí a mohou prožít kooperaci, patří především: o společná a skupinová práce o hledání, objevování, experimentování o podíl hodnocení průběhu vyučování o tvorba volných textů o školní tiskárna (tisknou se "svobodné texty" a vytváří se z nich "třídní deník" nebo "třídní noviny") o Korespondence mezi školami o otevřenost školy mimoškolnímu světu (ze života do školy, ze školy do života) Freinetovské školy v ČR o ...bohužel... Literatura k freinetovské pedagogice o ŠTECH, S. Škola stále nová. Praha : Karolinum, 1992. o Časopis Komenský 5/2004. o www.freinet.org