MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Základy pedagogické metodologie (VYUŽÍVÁNÍ STRATEGIÍ UČENÍ SE CIZÍMU JAZYKU) (zpráva z výzkumu) Vypracovaly: Dokoupilová Monika: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ Šmerdová Jitka: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ Žemličková Pavla: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ Zadala: Mgr. Mgr. Kateřina Vlčková Školní rok: 2005 – 2006 OBSAH Úvod………………………………………………………………………….…3 Cíle…………………………………………………………...…………………3 Metodologie……………………………………………………….……………3 Výsledky…………………………..…………………………………………4-10 Interpretace výsledků………………………………………………………4-10 Závěr…………………………….……………………………………………10 Úvod Cílem výzkumu bylo zjistit používání strategií při učení cizího jazyka. Výzkum jsme prováděly u žáků pátých tříd na základní škole Větrná v Uherském Hradišti. Žákům jsme daly vyplnit dotazník, který se skládal ze tří částí: 1. inventář strategií (paměťové, kognitivní, kompenzační, metakognitivní, afektivní, sociální) 2. testové otázky 3. faktografické údaje (pohlaví, známka z vysvědčení, atd.) Ve výzkumu jsme se zaměřily především na téma „Baví mě učit se anglicky“ a sledováním závislosti této skutečnosti na výsledcích v didaktickém testu a na konečné známce na vysvědčení z anglického jazyka. Cíle Naším cílem je zjistit vztah mezi používáním afektivní strategie „Baví mě učit se anglicky“ s výsledky didaktického testu a na známce na vysvědčení z anglického jazyka v předchozím pololetí. Úkolem bylo zjistit, zda oblíbenost učení anglického jazyka má přímý vliv na znalosti. Metodologie Dotazníky vyplňovalo 75 dětí z pátých tříd. Výzkum byl proveden metodou didaktického testu a dotazníku, který obsahoval otázky uzavřené s výběrem odpovědí a otázky otevřené. Výzkumné otázky: 1. Porovnání otázky z oblasti afektivních učebních strategií („Baví mě učit se anglicky“) s výsledky didaktického testu. 2. Porovnání otázky z oblasti afektivních učebních strategií („Baví mě učit se anglicky“) se známkou z anglického jazyka na pololetním vysvědčení. Před samotným plněním výzkumných otázek jsme se zabývaly otázkou, jestli žáky v 5. třídě baví se učit anglicky: Z tohoto grafu je patrné, že většina žáku se přiklání k odpovědi někdy, zřejmě z důvodu různých témat v anglickém jazyce (např. obtížná gramatika atd.). Kdybychom porovnávaly odpovědi ano-ne, tak převažuje odpověď ano, což znamená, že dětí, které se anglicky učí nerady, je menšina. Zajímalo nás také, jak dopadly děti v didaktickém testu celkově, bez přihlédnutí k oblíbenosti učení angličtiny. počet bodů počet žáků 0 1 1 2 2 2 3 4 4 5 5 10 6 12 7 10 8 14 9 5 10 6 11 4 12 0 Pozn: Hodnota 0 je v grafu brána jako 13 (nedostatek programu MS Excel) 1) „Baví mě učit se anglicky“ x výsledky didaktického testu Sledovaly jsme závislost otázky „Baví mě učit se anglicky“ v případě ano, ne, někdy s celkovým počtem bodů dosažených v didaktickém testu. Předpoklad je, že pokud je baví se učit anglicky, dosáhli v didaktickém testu lepších výsledků než děti, které se učit anglicky nebaví. Interpretace: Žáci, které baví se učit anglicky, dosáhli konečného počtu bodů v didaktickém testu v rozmezí 5-11 bodů. 12 bodů, což bylo maximum, nedosáhl nikdo. Je vidět, že se předpoklad potvrdil. Žáci s oblibou v učení angličtiny dosahují v průměru dobrých výsledků, nikdo neklesl pod 5 bodů. Interpretace: Žáci, které nebaví se učit anglicky, dosáhli konečného počtu bodů v didaktickém testu v rozmezí 2-10 bodů. Nenašel se žák, který by měl 0 bodů. Předpoklad se potvrdil částečně. Žáci dosáhli v průměru nižšího počtu bodů, klesli i na počet bodů 2., což se u žáků s oblibou v učení angličtiny neobjevilo. Zároveň se však objevili i žáci s vyšším počtem bodů 8 až 10. Interpretace: Předpokladem bylo, že žáci, kteří se anglicky učí rádi pouze někdy, se budou pohybovat i v celkovém počtu bodů ve středních hodnotách, což se nepotvrdilo. Rozmezí celkového počtu bodů bylo 0-11( pozn.: V grafu je chybně uveden počet žáků, kteří dosáhli 0 bodů, tohoto počtu bodů dosáhl 1 žák – chyba MS Excel). Zřejmě se v této skupině žáků vyskytují jak žáci s dobrými, tak se špatnými výsledky, respektive znalostmi v anglickém jazyce. 2) „Baví mě učit se anglicky“ x známka z anglického jazyka na pololetním vysvědčení Před samotnou závislostí jsme se zabývali tím, jaké jsou celkové výsledky žáků v pátých třídách, jaké dostávají známky z angličtiny. známka počet dětí 1 40 2 29 3 2 4 0 5 0 Potom jsme sledovaly závislost otázky „Baví mě učit se anglicky“ v případě ano, ne, někdy se známkou z anglického jazyka na vysvědčení v pololetí. Předpoklad je, že pokud je baví se učit anglicky, dosahují celkově lepších výsledků a mají tudíž lepší známku. Interpretace: Na otázku, jakou měly děti známku na vysvědčení, neodpověděli všichni. 3 děti ze skupiny Učit se anglicky mě baví někdy a 1 dítě ze skupiny Učit se anglicky mě baví otázku nezodpověděly. Doložené grafy vyvracejí náš stanovený předpoklad . Rozložení známek je rovnoměrné a nezáleží na tom, zda žáky baví se učit anglicky nebo ne. Převažují především jedničky, popř. dvojky. Závěr Z našeho výzkumu vyplývá, že otázka užívání strategií u dětí pátých tříd při učení cizího jazyka je velmi individuální. Naše předpoklady se potvrdily pouze částečně. Obecně platí, že děti, které baví se učit anglicky, nedosahují špatných výsledků. Celkově jsou 5. třídy ZŠ Větrná na vysoké úrovni. Co se týká didaktického testu, nemusely všechny otázky korespondovat s tím, co se děti ve škole již naučily. Individuální je také věk, ve kterém děti začínaly s výukou angličtiny.