Masarykova Univerzita v Brně Pedagogická fakulta Sociální strategie při učení cizích jazyků na ZŠ Komenského 6, Odry ZŠ Předklášteří - Zpráva z výzkumu - Vypracovaly: O/ Pošvicová Markéta O/ Kouřilová Kateřina Obor: Učitelství pro 1. st. ZŠ Školní rok: 2006/ 2007 Předmět: Základy pedagogické metodologie Vyučující: Mgr. Mgr. Kateřina Vlčková, Ph. D. Úvod: Hlavním tématem tohoto výzkumu jsou strategie učení se cizímu jazyku na základních školách. V našem případě jsme si k provedení výzkumu vybraly Základní školu Předklášteří a ZŠ Odry, Komenského 6, kde se výzkumu zúčastnily v obou případech 5. ročníky. Pedagogický výzkum zkoumá metody a formy nabývání jazykových znalostí a dovedností, jak žáci postupují při osvojování si cizích jazyků. Dotazník z výzkumu se skládá ze dvou částí. První „Jak se učím cizí jazyk“ a druhá „Opakování angličtiny“. První část je ještě rozdělena na otázky týkající se učení angličtiny doma obsahující 30 otázek a ve škole ( 7 otázek) a druhá se skládá ze dvou úkolů, kdy děti pracují přímo se svou znalostí angličtiny. Pro naši zprávu z výzkumu jsme si vybraly z každé strategie jedno tvrzení, ke kterému jsme vytvořily graf pro každou školu zvlášť. Cíl: Cílem celého výzkumu bylo zjistit používání strategií učení se cizím jazykům, tj. způsoby, jakými si žáci 5. tříd základních škol osvojují cizí jazyky. Cílem námi vybraných otázek z každé strategie pro obě školy bylo zjistit případné rozdíly mezi žáky z různých škol. Žáci si vybíraly ze tří odpovědí – ano, někdy, ne ohodnoceny 2, 0 a 1 bodem. Metodologie: Námi využitou výzkumnou metodou byl dotazník, který obsahoval jak otevřené, tak uzavřené otázky. Dotazník je způsob písemného kladení otázek a získávání tak písemných odpovědí. Je určen především pro hromadné získávání údajů, což byl přesně náš případ. Administrace proběhla ve dvou pátých třídách (jak jsme již uvedly z jiných škol), které dohromady tvořilo 43 žáků. Vyplňování celého dotazníku trvalo dětem na ZŠ Komenského, Odry 20 – 25 minut, na ZŠ Předklášteří zhruba 30 minut. Děti byly v obou případech ukázněné a soustředěné. Výsledky: Žáci zapisovaly jednotlivé odpovědi na otázky dle následující jednoduché stupnice, které se říká škálování, kdy posuzovatel vyjadřuje svoje hodnocení určením polohy na škále. ANO – NĚKDY - NE Výsledky našeho výzkumu jsou zpracovány v následujících grafech ( graf 1 – 7 pro každou školu, tzn. 14 grafů) ZŠ Předklášteří - počet respondentů 21 1. Angličtinu se učím i doma 2. Dívám se na filmy v angličtině 3.Neznámá slovíčka si hledám ve slovníku 4. Mám doma klid na učení 5. Učím se z chyb, které při používání angličtiny dělám 6.Baví mě se učit anglicky 7. Ve škole si říkáme, jak se angličtinu učit a co je při učení důležité ZŠ Komenského, Odry - počet respondentů 22 1. Angličtinu se učím i doma 2.Dívám se na filmy v angličtině 3. Neznámá slovíčka si hledám ve slovníku 4. Mám doma klid na učení 5. Učím se z chyb, které při používání angličtiny dělám 6. Baví mě učit se anglicky 7. Ve škole si říkáme, jak se angličtinu učit a co je při učení důležité Interpretace výsledků: 1. Angličtinu se učím i doma - již tady se žáci lišily ve svých odpovědích, překvapením byl výsledek ze ZŠ Komenského, Odry, kde celých 18% žáků odpovědělo NE. 2. Dívám se na filmy v angličtině - výsledky se výrazně nelišily. Odpověď NĚKDY měla docela velké %, 43% a 46 %. 3. Neznámá slovíčka si hledám ve slovníku - odpověď ANO a NĚKDY se výrazně nelišila, pouze na ZŠ Předklášteří odpovědělo 10% žáků NE. 4. Mám doma klid na učení - zde na ZŠ Komenského odpovědělo celých 73% dětí ANO, což je velmi dobrý výsledek, na ZŠ Předklášteří byly odpovědi vyrovnané. 5. Učím se z chyb, které při používání angličtiny dělám - výsledky opět velmi vyrovnané jak v odpovědích, tak i ve školách. 6. Baví mě učit se anglicky - přijatelnější výsledky se nám jevily na ZŠ Předklášteří, na ZŠ Komenského, Odry hrůzostrašně jeví celých 36= s odpovědí NE. 7. Ve škole si říkáme, jak se angličtinu učit a co je při učení důležité - rozdíl ve školách, zatímco ZŠ Předklášteří odpovídala pro učitele velmi uspokojivě, na ZŠ Komenského, Odry by se mohla paní učitelka zamyslet nad vysokým % žáků, kteří odpověděly NE (celých 23%) Závěr: Shrneme-li celý výzkum, respektive náš záměr srovnat postoje v jednotlivých strategiích učení na dvou odlišných školách, z nichž ani jedna nebyla zaměřena na angličtinu, nabyly jsme dojmu, že na ZŠ Předklášteří jsou na tom děti s postojem k angličtině jako k povinnému předmětu o něco lépe, dalo by se říci, že mají lepší vztah k tomuto předmětu, což nemusí být samozřejmě jen jejich chyba nebo jakýsi nezájem. Může to souviset s postojem paní učitelky, s pestrostí její výuky, ale také se ve třídě mohlo prostě jen sejít více dětí, kteří nemají angličtinu v kolonce svých nejoblíbenějších předmětů, vždyť každý žák je jiný a má jiné myšlení a přístup k předmětu. Při vyplňování části „ Opakování angličtiny“ se žáci neustále vyptávaly na způsob vyplnění, přestože jsme jim to na začátku vysvětlily, ale to spíše vyplývalo z jejich neznalosti. Byly jsme však trpělivé. Paní učitelky měly tendenci žákům radit, tak jsme je musely vícekrát upozorňovat, že cílem výzkumu není, aby měly všichni všechno správně. I přes všechna tato drobná úskalí byly žáci soustředění a dotazníky vyplňovaly svědomitě.