Jana Topolářová, UČO 104900 Jana Jansová, UČO 53902 Obor: Učitelství pro 1.stupeň ZŠ Škola: Pedagogická fakulta MU Předmět: Základy pedagogické metodologie Vyučující: Mgr.Kateřina Vlčková Semestr: 6. Datum: 28.06.2006 Strategie učení cizímu jazyku v 5. třídách ZŠ (zpráva z výzkumu) Obsah: Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Metodologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 Výsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 Interpretace výsledků . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 ÚVOD: Daný výzkum je zaměřen na strategie učení AJ u dětí 5.tříd ZŠ. Výzkum se dělí do dvou částí. První tvoří otázky zjišťující dané strategie: paměťové, kognitivní, kompenzační, metakognitivní, afektivní a sociální. Druhá oblast zjišťuje dosaženou úroveň znalostí AJ. Výzkum byl proveden na ZŠ Smíškova v Tišnově a ZŠ T.G.Masaryka v Rajhradě. CÍLE: o Rozdíl v používání strategií mezi děvčaty a chlapci 5.tříd ZŠ o Rozdíl v používání strategií mezi ZŠ Smíškova v Tišnově a ZŠ T.G.Masaryka v Rajhradě METODOLOGIE: Výzkum byl proveden formou dotazníku, který vyplňovaly děti 5.tříd ZŠ (ZŠ Smíškova v Tišnově a ZŠ T.G.Masaryka v Rajhradě). Výzkumu se zúčastnilo 45 dětí, z toho 19 děvčat a 26 hochů. Vyplněné dotazníky byly přepsány do databáze v programu Excel. Tabulky byly rovněž vytvořeny v programu Microsoft Excel. VÝSLEDKY: Vytvořené grafy byly vytvořeny v programu Microsoft Excel a zachycují procentuální zastoupení strategií při učení se cizímu jazyku. Graf č.1 uvádí, jaké strategie učení používají dívky, graf č.2 uvádí, jaké strategie učení používají chlapci. Graf č.3 uvádí, jaké strategie učení používají žáci 5.tříd na ZŠ Rajhrad. Graf č.4 uvádí, jaké strategie učení používají žáci 5.tříd na ZŠ Smíškova. GRAF Č.1 GRAF Č.2 GRAF Č.3 GRAF Č.4 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ: Z grafů č.1 a č. 2 ( viz výše) je zřejmé, že rozdíly v používání jednotlivých strategií ( kognitivní, paměťové, kompenzační, afektivní, sociální a metakognitivní) mezi chlapci a dívkami nejsou nijak výrazné. Dívky používají nejčastěji strategie sociální a kompenzační ( v zastoupení 18 %), chlapci pak strategie kompenzační ( 20 %). Nejmenší procentuální podíl v používání strategií učení u děvčat zaujímají strategie kognitivní, a to 14 %. U chlapců se k nejméně používaným kognitivním strategiím řadí ještě strategie asociativní, a to 15 % v obou případech. Grafy č.3 a č.4 prokázaly, že na ZŠ Rajhrad žáci 5.tříd používají nejčastěji metody metakognitivní, žáci ZŠ Smíškova naopak nejčastěji používají metody kompenzační. ZÁVĚR: Z výše uvedených výsledků jsme dospěly k závěru, že strategie jsou používány rovnoměrně. Žádná ze strategií nepřevažuje jak při používání děvčaty, tak hochy. Patrné nejsou rozdíly ani mezi jednotlivými školami.