Barvy v češtině



   Sémiotika barevného

   barevné  x nebarevné (bezbarvé, šedé, šedivé, bledé)

   souvisí  s významem svobody

   

   barevnost oděvů ve středověku

   šeré sukno, šeř

   „Jedinéť smrt rovně měří, bez peněz každému měří, tak v šarlatu jako v šeři.“

   

                                         Barevnost v jazyce

   = barevná příznakovost

   barevné sklo, barevný papír, barevné dřevo, barevné kovy jakou barvu má pštros, „jazykově
   nebarevné“ věci

   doklady z Jungmannova Č-N slovníku:

     heslo barevný: dobře barevný člověk;  barevné pivo – opak bledé pivo

    barevné vlasy, obočí

   stč. frazémy:  víc barvy než pravdy

   často pod ovčí barvou tají se vlci loupežní

   nč. frazémy: přiznat barvu,

   muset s barvou ven

   

   prototyp nebarevnosti v jazyce

   šedá – šedý život, šedost a průměrnost literatury…

   

   prototyp barevnosti v jazyce

   červená – barva barev

   ad etymologie – červec nachový

   kras- (rusky krasnyj); psl. krasa

   kraslice

   prototypy – krev a oheň

   zabarvení tváře

   frazémy: modrý zimou, vzteky zelený, bílý jako stěna, rudý jako rak

   Jakou barvu má obličej člověka? – v jazyce žádnou

   

   mít dobrou barvu, nemít žádnou barvu (v obličeji), být bledý

   ad bledý - přenesené významy: bledé světlo, vypadá to s ním bledě,

   vidím to bledě, černě x růžově

   

   zelená

   barva rostlinnosti

   být celý zelený

   zelený démon, zelený přízrak.

   žlutá

   modrá

   v souvislosti s lidským tělem - ohrožení života, smrt:

   dusil se, až zmodral;  promodralý zimou

   ve stč.: siný, sinalý; rus. sinij = „tmavě modrý“, polsky siny

   modřina

   byl celý modrý  - více významů