4  Řeč, hlas, artikulace sluchově postižených

   

   Ontogenetický vývoj řeči:

   nprenatálním období - dítě se připravuj na komunikaci např. olizování pupeční šňůry, dumlání
   palečku, nitroděložní kvílení

   npři narození - křik - reakce na změnu prostředí

   n3 týdny - 1 měsíc - vyjadřuje nelibé pocity – křik s citovým zabarvením

   n1. - 3. měsíc - signalizuji i libé pocity, následuje broukání, a pudové žvatlání (trénuje
   mluvidla, zvuková kontrola ještě není zapojena)

   n6. - 9. měsíc - napodobivé žvatlání zrakové sluchové dráhy již vyzrály, dítě napodobuje zvuky
   svého okolí období broukání a žvatlání (až 9 měsíc)

   ndiagnostický moment - obd. 7. měsíce - SP dítě přestává žvatlat, ztichne, popř. vydává zvuky

   nobdobí počátečního rozumění řeči a napodobování (do 1 roku)

   

   Charakter vývoje řeči u SP se odvíjí:

   •stupně a typu sluchového postižení

   •přítomnosti dalšího postižení (kombinované vady)

   •věku a dosaženého stádia řeči, kdy SP vzniklo

   •exogenních sociálních faktorů (rodina, škola)

   •včasné diagnostiky, včasné intervence, rané péče, rehabilitační péče

   

   Vývoj řeči u sluchově postižených dětí:

   •opožděný - u nedoslýchavých dětí

   •omezený - u neslyšících dětí

   •přerušený - při ztrátě sluchu do určitého věku

   

   Vývoj řeči u dětí s vrozenou hluchotou:

   - předverbální řečové projevy – běžné, křik tlumený, žvatlání monotónní, stadium
   napodobujícího žvatlání - projevy zanikají, nedochází ke spontánnímu rozvoji řeči, nechápou
   souvislosti, zaostání ve vývoji myšlení a citovém vývoji, další charakteristické projevy
   (hlučná chůze…)

   

   Vývoj řeči u dětí se získanou hluchotou:

   - pokud dojde ke ztrátě sluchu po 7. roce, nedochází k zanikání řečových projevů, kolem 7.
   roku má dítě osvojený slovník a zafixovanou artikulaci, úloha čtení a psaní, důležitost
   poskytnutí okamžité logopedické pomoci, i po ukončení vývoje řeči hrozí změny v orálním
   projevu (zvuk, artikulace apod.)

   

   Vývoj řeči u dětí nedoslýchavých:

   - u těžké percepční nedoslýchavosti vývoj podobný jako u dětí s vrozenou hluchotou, převodní
   nedoslýchavost – podobnost slyšícím dítětem, záleží na věku, s  nástupem chození dojde k
   opoždění až zastavení vývoje řeči (podle velikosti vady), střední nedoslýchavost ještě
   umožňuje normální vývoj řeči

   

   Charakteristika jednotlivých jazykových rovin u sluchově postiženého jedince:

   Lexikálně-sémantická rovina

   •kvalitativní hledisko

   nvýstavba pojmů jiná než u slyšících

   ndéle trvá

   nSP chápou pojmy buď příliš široce nebo úzce

   ntendence k názornému chápání pojmů

   nmálo nadřazených pojmů

   •kvantitativní hledisko

   nvýzkum prokázal, že

   núroveň slovní zásoby 14letých neslyšících dosahovala úrovně 5,5 letých dětí slyšících

   

   Morfologicko-syntaktická rovina

   •dysgramatismy, agramatismy - vývojová neschopnost až ztráta schopnosti správně používat
   gramatické slovní tvary a větnou vazbu na různém stupni

   ndůvody - absence sluchových podnětů, rozdílnost orálního systému a znakového jazyka

   nmorfologie - nadměrné užívání podstatných jmen, problém s rozlišením slovních druhů (jíst,
   jídlo)

   n syntax - hromadění slov, časté užívání nadbytečných slov, používá nesprávný slovosled, slova
   seřazuje bez gramatických souvislostí (př. Pták střecha sedět.)

   

   Foneticko-fonologická rovina

   •spontánní vývoj ustává v období napodobivého žvatlání

   •chybí okamžitá zvuková kontrola, pouze částečná - zraková (ne vždy) a kinestetická

   •charakteristiky řeči neslyšících a SP

   •nejvíce nápadná, přehnaná a namáhavá artikulace

   •prodloužená artikulační doba hlásek

   •vkládání nepatřičných zvuků

   •dyslalie, dysprozodie, dysfonie, narušené dýchání, další projevy (např. huhňavost)

   

   Pragmatická rovina

   •nápadnost v užívání ZJ, chyby v písemném projevu

   •problémy s navazováním komunikace - zábrany navázat rozhovor, být v rozhovoru aktivní,
   přihlásit se do diskuse, zanedbaná oblast - význam sociální taktiky, neschovávat své postižení
   na jedné straně a dostatečně vysoká vlastní identita na druhé straně

   

   Poruchy řeči

   •audiogenní dyslalie (při ztrátě 60-70 dB)

   •kopholalie (po ukončení vývoje řeči)

   •dysprozodie - zvuková stránka řeči, kolísání melodie, narušena dynamika a tempo řeči (některé
   hlásky zkrácené, jiné prodloužené) 

   •audiogenní dysfonie (při ztrátě 60-70 dB)

   

   Prevence hlasových poruch

   •hygiena hlasu

   •nácvik správné hlasové techniky - měkký hlasový začátek, přiměřená hlasová výška a síla

   •hygiena prostředí - čistota vzduchu, vlhkost

   

   Logopedická péče o neslyšící a SP

   •ve škole  - předměty na ZŠ pro SP

   ntvoření a rozvíjení řeči

   nčeský jazyk

   nlogopedická péče

   •individuální logopedická péče