Komunita neslyšících

   ·        vytvořili si společenství s charakteristikami typickými pro kulturní menšinu -
   odlišují se používáním znakového jazyka

   ·        existují místní, státní, národní a mezinárodní organizace neslyšících

   ·        SP pořádají kulturní akce, atletické a jiné soutěže, volba Miss neslyšících apod.

   ·        mají vlastní folklór, historii, písně, poezii, umění, rostoucí počet divadelních her,
   hříčky, žertíky ve znakovém jazyce

   ·        Neslyšící s velkým N – členové kultury – cílem je dosáhnout toho, aby byli sluchově
   postižení lidé přijímáni jako rovnocenní v zaměstnání, v politické reprezentaci, kontrole
   institucí, které navštěvují sluchově postižení, usilují o přijetí a uznání jejich historie  a
   užívání jejich jazyka – znakového jazyka, jako prostředku komunikace

   

   Osobnost SP se může odlišovat v různých aspektech:

     o v stupni ztráty sluchu
     o v době kdy ke ztrátě došlo
     o v použití komunikačních metod
     o v postoji vlastnímu postižení
     o v postoji rodičů  a blízkého okolí ke SP

   

   Osobnostní charakteristika – sociální oblast

     o příslušnost k určité skupině
     o izolace, plachost, nedostatek iniciativy
     o sociální nezačleněnost
     o pojetí sebe sama - cítí se méněcenní, když nerozumí, nebo jim není porozuměno, stáhnou se,
       mohou se snadno vzdávat
     o nezralost sociálních vztahů

   

   Osobnostní charakteristika – kognitivní oblast

     o slabé koncepční myšlení
     o chybná introspekce
     o naivita, nejistota
     o nízké sebevědomí
     o upřednostňování materiálních hodnot
     o tvrdohlavost, nedůvěřivost

   

   Osobnostní charakteristika – emocionální oblast

     o strach, agresivita
     o emocionální nezralost, narušenost, nedostatek empatie
     o citová oploštělost
     o nízká frustrační tolerance, náladovost
     o neadekvátní reakce
     o neurotické, paranoidní a psychotické reakce
     o vášnivost, vážnost, necitlivost, impulsivnost

   (Zdroj: Požár, L. K osobnosti dětí a mládeže s těžkým sluchový postižením. SP, 1999 č.2)

   

   Doporučené zdroje informací k uvedené problematice:

   www.ruce.cz

   www.ticho.cz

   www.neslyšící.cz

   Organizace sluchově postižených

   

     o ASNEP – Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel
     o FRPSP – Federace rodičů a přátel SP
     o ČUN – Česká unie neslyšících
     o ČMJN - Českomoravská jednota neslyšících
     o Evropské centrum pantomimy neslyšících
     o Labyrint Brno
     o PEVNOST – České centrum znakového jazyka

   

    (viz Adresář služeb SP – www.frpsp.cz)

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   Problematika integrace sluchově postižených žáků

   

   Činitelé účastnící se procesu integrace a jejich předpoklady

   ·         sluchově postižené dítě

   ·         rodina

   ·         učitel

   ·         spolužáci

   

   Přednosti integrace SP do školy běžného typu 

     o dítě nemusí během týdne bydlet v internátě, doma citové zázemí
     o doma má dostatek mluvních vzorů k napodobování
     o identifikace se skupinou slyšících
     o slyšící přátelé, pokračování sluchově-řečové výchovy, běžné sociální vzory
     o společné aktivity po škole (kroužky)
     o partner spíše slyšící
     o význam též pro slyšící děti
     o běžná škola je motivací a výzvou - lepší návaznost školy na SŠ a VŠ

   

   Nevýhody integrace

   ·        učitel nemusí vždy odhadnout speciální potřeby SP žáka, ne vždy kvalitní vysvětlení

   ·        SP dítě se může cítit izolované

   ·        slyšící spolužáci nejsou vždy ochotni pomoci

   ·        třídy se špatnou akustikou, zvýšená hladina zvuku ve třídě – architektonické,
   akustické, materiální podmínky

   ·        zaniknou výborní SP žáci ve třídě

   ·        větší vytížení rodičů během týdne

   

   

   Doporučená literatura:

   

   Adresář služeb pro sluchově postižené 2005. Praha: FRPSP, 2005. (www.frpsp.cz)

   FREEMAN,R.D. et al. Tvé dítě neslyší? Praha: FRPSP, 1992.

   HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 1.
   a 2. díl. Praha: Septima, 1997, 1998.

   HRUBÝ, J., BAREŠOVÁ. Didaktické a technické pomůcky pro sluchově postižené v MŠ a ZŠ. Praha:
   Septima, 1999

   JANOTOVÁ, N., SVOBODOVÁ, K. Integrace sluchově postiženého dítěte v mateřské a základní škole.
   Praha: Septima, 1998.

   KRAHULCOVÁ, B. Komunikace sluchově postižených. Praha: Karolinum, 2002.

   LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003.

   LEONHARDT, A. Úvod do pedagogiky sluchovo postihnutých. Bratislava: Sapientia, 2001.

   POTMĚŠIL, M. Čtení k surdopedii. Olomouc: UP, 2003

   STRNADOVÁ, V. Potom ti to povíme. Praha: Česká unie neslyšících, 1994.

   STRNADOVÁ, V. Jaké je to neslyšet.Praha: Česká unie neslyšících, 1995.

   STRNADOVÁ, V. Hluchota a jazyková komunikace. Praha: FF UK, 1998.

   STRNADOVÁ, V. Hádej co říkám aneb Odezírání je nejisté umění. Praha: Helix, 2001.

   ŠEDIVÁ, Z. Rozvíjení sociální dovedností sluchově postižených. Praha: Septima, 1997, 1998

   ŠEDIVÁ, Z. Psychologie sluchově postižených ve školní praxi. Praha: Septima: 2006