Sluchová protetika

   

   

   nsluchadla

   nosobní zesilovače

   npojítka s infračerveným a rádiovým přenosem

   nindukční smyčky

   npomůcky pro zesílení televize

   npomůcky pro zesílený poslech telefonu

   

   

   

   Sluchadla

   nelektroakustický přístroj, který zesiluje a moduluje zvuky podle typu a stupně sluchové vady

   nzesílený zvuk je veden do sluchového analyzátoru

   

   nsluchadla s analogovým zpracováním

              

   nsluchadla s digitálním zpracováním

             

   

   

   Dělení podle tvaru sluchadla:

   nsluchadla krabičková

   n(kapesní, kapsičková)

   

   nsluchadla závěsná - mají tvar půlměsíčku či háčku, který se zavěsí za boltec ucha. Zvuk je do
   zvukovodu veden  hadičkou a ušní olivkou.

   

   nsluchadla individuální  - jsou vyráběna přímo podle otisků boltce a vnějšího zvukovodu.

   Podle hloubky zavedení do zvukovodu rozlišujeme:

   n boltcová – vyplňuje dutinku boltce

   n zvukovodová- jsou vkládána až do vchodu zvukovodu

   

   nbrýlová – závěsné sluchadlo ve  straničce od brýlí

   

   

   

   Dělení podle způsobu přenosu akustického signálu:

   

   nsluchadla pro vzdušné vedení - většina sluchadel krabičkových, závěsných i individuálních

   

   nsluchadla pro kostní vedení - užívají se u těžkých převodních poruch sluchu, u krabič.
   sluchadla se místo sluchátka připojí tzv. vibrátor, který zvuk převádí na vibrace

      (př. BAHA sluchadlo)

   

   

   Složení sluchadla:

   ·        mikrofon a zesilovač

   ·        reproduktor

   ·        baterie

   

   Problémy, které mohou nastat při užívání sluchadel:

     o vybitá baterie
     o tvarovka ucpaná ušním mazem
     o špatně těsnící tvarovka či prasklá zvukovodná hadička – pískání sluchadla = akusticky
       zpětná vazba - pokud z ucha ven uniká zvuk zesílený sluchadlem – SP může tento zvuk
       zaslechnout mikrofonem sluchadla – sluchadlo ho okamžitě opět zesílí (ještě jednou
       zesílený zvuk unikne opět z ucha) – mikrofon ho zaslechne – zesílí a zapíská. Jediným
       akusticky správným řešením je dokonalá ušní tvarovka
     o okluze – jestliže mluví sám SP, rozechvívá svým hlasem chrupavčité stěny zvukovodu,
       vibrace směřují na bubínek, SP popisují zvuk svého hlasu jako nepřirozený a jako dunění
       v sudu

   

   

   

   Kochleární implantát

   nZvuk je přijímán mikrofonem v horní části řečového procesoru.

   nTam je zvuk zpracováván do zakódovaných signálů, které jsou vedeny do vysílací cívky.

   nVysílací cívka vysílá signály přes kůži do implantátu (přijímače/ stimulátoru), kde jsou
   převedeny na elektrické impulsy

   nImpulsy jsou posílány do svazků elektrod v hlemýždi, kde stimulují vlákna sluchového nervu.

   nSluchový nerv vede výslednou informaci do vyšších sluchových drah a dále do mozku

   

   (Pozn. Manifest Neslyšících proti KI - http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1131)

   

   

   Kmenový implantát

   nzkratka ABI (Auditory Brainstem Implant)

   nelektrody mají tvar terčíků na plochém nosiči,  aby se mohly "položit" na sluchová jádra v
   mozkovém kmeni

   nelektricky stimuluje sluchovou dráhu v úrovni sluchových jader a obchází tímto kondukční blok
   mezi kochleou a sluchovými jádry

   

   

   Pomůcky motivující ke čtení:

   nteletext a skryté titulky

   ntextová telekomunikace (mobilní telefon – SMS, psací telefon, fax)

   

   Pomůcky usnadňující získávání informací:

   ntelevizní technika

   npočítače

   nmultimediální programy

   nInternet (E-mail)

   nsignalizační pomůcky pro neslyšící

   nvibrační a světelné budíky, hodinky a minutky pro neslyšící

   

   

   

   Historický vývoj sluchadel

   

   npřikládání dlaně k uchu (popisuje již římský císař Hadrianus v obd. 117 – 138 n.l.) - zvuk
   lze zesílit asi o 6 dB

   

   nsluchové trychtýře (trumpetky) -zhotovené z vydlabaných zvířecích rohů a upravených lastur -
   19. století bylo zlatým věkem sluchových trychtýřů

   

   nsluchové trubice - nejdřív pro dva mluvčí s dvěmi mluvítky a později pro tři mluvčí a jednoho
   posluchače, dále vložky do boltce

   

   nzásadní zvrat ve vývoji přinesla elektronika  v obd. 80.let 19.století - vynález  uhlíkového
   mikrofonu

      (P.Rais 1861, D.E.Hughes 1878)

   

   nelektromagnetické sluchátko (A.G.Bell 1876) - zesilovalo až o 15 dB

   

   nelektronková sluchadla - vhodné i pro těžce sluchově postižené obd. od 1936

   

   npo druhé světové válce (1945 – 1950) díky technickému rozvoji (minimalizace elektronek, lepší
   baterie) možnost vytvářet přenosná sluchadla

   

   nzávěsná sluchadla spatřila světlo světa v r. 1957 a v 70. a 80. letech byla nejrozšířenějším
   typem sluchadlem

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   Doporučená literatura:

   

   HRUBÝ, J., BAREŠOVÁ. Didaktické a technické pomůcky pro sluchově postižené v MŠ a ZŠ. Praha:
   Septima, 1999

   HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 1.
   a 2. díl. Praha: Septima, 1997, 1998.

   NOVÁK, A. Foniatrie a pedaudiologie I. Poruchy komunikačního procesu způsobené sluchovými
   vadami. Praha: 1994.

   NOVÁK, A. Foniatrie a pedaudiologie II. Základy fyziologie a patofyziologie řeči, diagnostika
   a léčba poruch řeči. Praha: 1997.

   SVOBODOVÁ, K. Logopedická péče o děti s kochleárním implantátem. Praha: Septima, 2005

   

   

   

   Hypertextové odkazy:

   www.ckid.cz

   www. suki.cz

   www.kochlear.unas.cz

   www.kompone.cz