|
ÚKOL 13/1:
Na příkladu následujících textů se pokuste zodpovědět následující otázky: Jací lidé píší do novin a časopisů o filmech? Jak se podle Vás liší níže uvedené texty? a) svým zacílením na čtenáře (jak byste popsali typického čtenáře každého z textů) b) svým obsahem c) stylem jazykového zpracování Na co se autoři textů při hodnocení filmu soustředili a co naopak opomíjejí? Pokud jsou v textech výrazy, kterým nerozumíte, pokuste se je objasnit Najděte místa, kde autor přesvědčivě argumentuje a kde naopak jeho argumenty nejsou příliš silné Pokud jste filmy popisované v textech viděli, zkuste několika větami shrnout svůj názor na ně a diskutujte o svém názoru s kolegy Jaké jsou podle Vás vlastnosti dobrého textu referujícího o filmu? Jak byste text recenze coby filmový kritik koncipovali Vy? TEXT 13/1 Ghost Dog – Cesta samuraje (Aleš Stuchlý, Literární noviny) TEXT 13/2 Nekrology za Jiřího Cieslara (Kamil Fila, Cinepur) TEXT 13/3 Příšerky řádí, Spiderman pláče (MF Dnes) TEXT 13/14Dějiny násilí (Petr Cífka, www.moviezone.cz) TEXT 13/5 Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (Viktor Palák, Abyss – metalový magazín)
PROCVIČOVÁNÍ/TEST: K zopakování této lekce nebo k otestování dosažených znalostí slouží test "kritika_test.qref" (viz sada otázek kritika_test.qdef a upravitelný popis odpovědníku kritika_test.qdesc)
|
Filmová kritikaAnotace:Filmová kritika je samozřejmou součástí světa filmu. Jako každá oblast lidské činnosti, má i ona svou historii, směry, vůdčí představitele a aktuální přítomnost. Budeme-li chápat filmovou kritiku jako poučenou rozpravu o médiu, jako intelektuálně podložený způsob reflexe, můžeme nalézt první filmověkritické texty již v počátcích kinematografie. Tato lekce stručně objasňuje úlohu, podoby a možnosti filmové kritiky. Zaměříme se v ní i na osobnost filmového kritika a specifika webové kritiky, jež se dnes rychle rozvíjí a jež díky své snadné dostupnosti nachází velké množství čtenářů, a to především mezi mládeží.Klíčová slova:film, filmová kritika, Internet, filmové weby, recenze, filmový kritik, podoby hodnocení, schematizace kritického soudu
I. Funkce a formy filmové kritiky
• Žádná filmová kritika není výhradně subjektivní nebo objektivní a z principu taková ani nemůže být.
II. Filmový kritik• Často se filmoví kritici rekrutují z řad žurnalistů, kteří mají blízko k filmové oblasti, ale žádného formálního filmového vzdělání – ať již praktického nebo teoretického – nenabyli. K psaní o filmu je přivedl jejich dlouhodobý zájem o danou oblast, vyspělý jazykový projev, bystré myšlení nebo zavčas využitá příležitost.• Druhou skupinu filmových kritiků tvoří ti, kteří studovali filmový obor na univerzitách. • V žádném případě nelze říci, že lepšími kritiky jsou lidé, kteří film vystudovali, někdy tomu může být právě naopak a nejvíce informací a postřehů mohou nabídnout čtenářům autoři, kteří nahlížejí na film a audiovizuální kulturu zpoza podloží jiného oboru (lingvisté, filosofové, estetici, psychologové aj.). • Nezbytným předpokladem pro výkon profese filmového kritika je kromě jazykové a argumentační preciznosti jeho erudice, znalost předmětu, o němž píše • Autor filmové kritiky je člověk, který vykonává odlišnou práci než ti, co film tvoří, je za ni (většinou) placen a náplní jeho činnosti rozhodně není přesvědčovat praktiky, že není neschopný pisálek, který nikdy nic pořádného nenatočil • Dogmatem není ani neměnnost profesí kritika a filmaře; filmový kritik se může stát výborným tvůrcem a naopak • Specifickou podobou kritiky se vyznačují Spojené státy americké. V této z hlediska filmového průmyslu rozhodující oblasti má filmová kritika neobyčejně významnou roli. Přední filmoví kritici (Andrew Sarris, Roger Ebert, Leonard Maltin aj.) mají výrazný vliv na čtenáře a potenciální diváky a není neobvyklé, že nejvýznačnější osobnosti z řad kritiků vydávají své texty v knižních souborech III. Typologie kritického psaní• Typy kritického psaní o filmu se odlišují jednak svým určením (podle povahy média, pro které jsou jednotlivé texty vytvářeny a také podle toho, v jakém formátu/žánru jsou psány. Jiný styl psaní se užívá při tvorbě textů pro populární časopis (Cinema nebo Premiere) a jiný zase pro odborná (Film a doba, Cinepur) nebo vědecká oborová periodika (Iluminace). Specifické nároky klade na své pisatele deníková kritika, která představuje v českých denících primární žánr kritické reflexe a komunikace listu se čtenáři. Zatímco v novinách a populárních časopisech jsou kromě recenzí přítomny i další publicistické útvary (glosa, rozhovor, anketa, reportáž, preview, anotace apod.), v odborných titulech nalézáme rozsáhlé rozhovory, obšírné a fundované recenze a zejména studie, jež mohou svou pozornost soustředit i na relativně velmi úzce vymezený a specializovaný problém. K dobrým zásadám každého kritického textu by mělo patřit to, že autor svůj kritický soud dostatečně zdůvodní a dokáže precizně argumentovat, přičemž se snaží vyvarovat zaujatosti a předsudečného přístupu vůči jednotlivému filmu nebo jeho autorovi. Častým prohřeškem kritického psaní bývá to, když si autor neuvědomuje že kritika není reklama ani popis děje a už vůbec ne hledání skrytých záměrů autora filmu. V ideálním případě by měla recenze či kritika filmu čtenáře informovat o všech kvalitách i nedostatcích filmu, zařadit jej do širšího filmového i kulturního rámce a napomoci tak potenciálnímu divákovi k vytvoření jeho vlastního názoru.IV. Schematizované formy hodnocení• Proslulé hvězdičkování filmů (nejčastěji na pěti- až desetistupňové škále), které vyjadřuje hodnocení celého filmu nebo jeho dílčích kategorií (např. televizní programové věstníky, filmové databáze a lexikony, popularizační přehledy)• procentuální vyjádření hodnocení se využívá nejčastěji po desítkách procent (např. časopis Cinema dříve používal desítky a od jisté doby dvacítky procent) • specifické hodnotící křivky (např. agresivní filmovou publicistiku provozující TotalFilm) nikoli nepodobné finančním analýzám z prostředí tabulkových procesorů a prezentačních programů. • Více než na literární kvality, argumentační přesvědčivost, propracovaný pojmový aparát nebo kontextuální zasazení spoléhá mainstreamová filmová publicistika na konvencionalizované užití grafických symbolů • Ordinálním škálám (slovně vyjádřeným stupnicím) je společná značná jazyková vynalézavost, která se projevuje ve více či méně sofistikované slovní charakterizaci jednotlivých hodnotících stupňů. • Společným rysem všech schematizujících postupů hodnocení je jejich častá rezignace na argumentaci. • Takto pojímané hodnocení filmů je neobyčejně rozšířené. Využívají jej nejen časopisy, ale také tištěné i elektronické lexikony, encyklopedie a zejména denní tisk (MF Dnes, Lidové noviny), který usiluje nabídnout svým čtenářům jednoznačně čitelný a jasně definovaný výběr a názor V. Filmová kritika a InternetNedílnou součást kritického psaní o filmu tvoří texty vznikající v prostředí Internetu.• klasická webová periodika populárního zaměření, která se vyznačují relativně vysokými návštěvnostmi (v českém prostředí např. www.tiscali.cz, www.filmpub.cz, www.filmweb.cz, www.moviezone.cz) • seriózněji orientované projekty (www.zona.bloudil.cz, www.nostalghia.cz, www.fantomfilm.cz, http://www.25fps.cz/) • Většina z nich se živí prodejem reklamy v podobě bannerů (malých reklamních proužků) nebo je podporována silnější mediální skupinou a některé z nich vyplácejí svým autorům honoráře. Další z těchto webů jsou dílem nadšenců, kteří na svých stránkách pracují bez nároků na odměnu. V tuzemském prostředí ovšem vznikají i pokusy o komplexnější webové projekty, které mají podobu filmových databází shromažďující množství informací – např. www.csfd.cz. Svůj předobraz tyto stránky nalézají v celosvětové proslulé Internet Movie Database (IMDb). • Tyto stránky disponují možností okamžité zpětné vazby čtenáře, který po přečtení článků na místě k tomu určeném může vložit svou písemnou reakci, případně sledovat v časové nebo tematické posloupnosti reakce ostatních čtenářů. Ještě rozvinutější formu diskuse a metakritiky pak představují diskusní fóra (www.okoun.cz, www.mageo.cz, www.lopuch.cz), které nabízejí komunikaci v podobě virtuální nástěnky, na níž si jednotliví účastníci debaty „zavěšují“ své vzkazy k jednotlivým tématům. V českém prostředí se diskutuje o dabingu, kvalitě překladu cizojazyčných filmů, hereckých hvězdách, asijských kinematografiích, „divných filmech“ a celé řadě dalších témat. Další formu práce s filmovými texty představují weby, kde fanoušci jednotlivých snímků rozkládají a znovu sestavují děj připravovaných, již natočených nebo jen hypotetických filmů, přidávají k již existujícím kulturním artefaktům vlastní nápady a nejrůznějším způsobem je variují. • Zvláštní podmnožinu psaní o filmu představují webové stránky, jejichž základ tvoří tištěné filmové periodikum a jeho webové podoba je pouze jakýmsi doplňkem nebo variací. V českém prostředí je to případ webové stránky časopisu Cinepur (www.cinepur.cz), do nějž přispívají mladí proponenti oboru filmových studií z České republiky a Slovenska. Dalším projektem tohoto typu je anglická on-line mutace legendárního francouzského filmového časopisu Cahiérs du Cinéma (www.e-cahiersducinema.com) |