Brno 10.4. 2007 l „Dítěti můžeme říci dvěma způsoby, co je slepý člověk. Můžeme mu říci, že slepý člověk je člověk, který nevidí. Nebo mu řekneme:“Zavři oči a pokus se najít cestu z místnosti.“ Tento druhý způsob je tvořivá dramatika.“ l Brian Way Dramatická výchova Josef Valenta: „Dramatická výchova je systém osobnostně sociálního učení, tedy systém, v němž se navozují specifické situace, jejichž prostřednictvím se oživují procesy socializace, které v tomto případě nejsou „životně náhodnými“ procesy, ale procesy naplánovanými učitelem.“ • Silva Macková: • “ Učení se přímým prožitkem, vlastní zkušeností při jednání.“ Pavlovská M.: „ Dramatická výchova je pedagogickou disciplinou, která v procesu učení klade důraz na jednání a aktivitu, využívá přímého prožitku a vlastní zkušenosti v jednání, úzce souvisí s dramatickým uměním, neboť využívá jeho prostředků a postupů k splnění svých cílů, tzn. vychovat člověka kulturního, tvořivého, vnímavého, citlivého, empatického, schopného kontaktu a slovní i mimoslovní komunikace, člověka, který se umí orientovat v běžných i méně běžných životních situacích a mezilidských vztazích, který se umí rozhodovat a jednat svobodně a zároveň odpovědně.“ Využití DV ve škole l 1. Jako volitelný samostatný předmět je zařazena od 1. ročníku. l 2. Jako metoda práce je nejčastěji využívána v literární výchově, v českém i cizím jazyku, v prvouce, vlastivědě, dějepisu, zeměpisu, rodinné výchově, občanské výchově, lze ji však využít i v matematice, fyzice apod. Využívá se především při těch tématech, které se týkají konkrétního lidského jednání a chování, anebo které můžeme do mezilidských vztahů a situací převést. l 3. Jako pedagogický princip ji využívá většina pedagogů 1. st. ZŠ, neboť umožňuje využití hry jako přirozeného způsobu získávání nových poznatků a zkušeností. Na středních školách se můžeme setkat s dramatickou výchovou l V zájmové činnosti se dramatická výchova uplatňuje: l v literárně dramatickém oboru základní umělecké školy, l v divadelních, loutkářských a recitačních souborech, l v dramatických kroužcích na školách, v Centrech volného času, v klubech a institucích určených dětem a mladým lidem sociálně, fyzicky, smyslově a mentálně handicapovaným. Cíle v dramatické výchově 1. V rovině dramatické: • dovednosti v dramatické oblasti (hra v roli,výstavba celku, výrazové prostředky) • vědomosti o divadle (historie, teorie, dramaturgie) 2. V rovině sociální: • struktura, dynamika vztahy skupiny, kooperace • poznávání života, světa, lidí 3. V rovině osobnostní • psychické funkce (pozornost, vnímání, myšlení, komunikace, emoce, vůle) • schopnosti (inteligence, tvořivost, speciální schopnosti) a příslušné dovednosti • motivace a zájmy • hodnotový žebříček, postoje. * Základní metoda DV – dramatická hra l Podstatou dramatické hry je hra v roli, kterou můžeme dále členit na: l hru v situaci (simulace) l alteraci l charakterizaci. Dva směry DV l Linie výchovná l Linie divadelní Směry v DV l Playmaking (USA, Winifred Wardová) l Theatre games (USA, Viola Spolinová)) l Child drama (VB, Peter Slade) DV v ČR l Šedesátá léta – vytváření metodiky oboru, DV se využívala v zájmové oblasti l Osmdesátá léta – prohlubování metodiky, DV je povinným předmětem na pedagogických školách, využívá se v MŠ l Devadesátá léta – DV se dostává do škol s programem OŠ, studuje se na PdF, na JAMU v Brně a DAMU v Praze. l Začátek 21. století – období terminologické Děkuji za pozornost.