Individuální vzdělávání a jeho varianta domácí vzdělávání (DV) Doc. PhDr. Stanislav Střelec, CSc. Následující podpůrná schémata mají význam jen ve spojení s doprovodným (vysvětlujícím) komentářem přednášejícího. Mohou studentům usnadnit pochopení podstaty složitějších výchovných jevů a osvojení základů teorie, která tyto jevy popisuje a vysvětluje. 1. Co je to domácí vzdělávání? 2. Důvody pro DV? 3. Nástin vývoje situace s DV v ČR. 4. Argumenty pro a proti DV v reflexích odborné veřejnosti. Literatura: Asociace pro domácí vzdělávání (www. domaciskola.cz) Domácí vzdělávání aneb škola bez zvonění? (Škola): Dobromysl (www.dobromysl.cz) Internetové periodikum Nová Budeč (www.nova-budec.szm.com) Mertin, V. Pedagogicko-psychologické aspekty individuálního vzdělávání. Pedagogika, 2003, č. 4, str. 405-417. Štech, S. Škola, nebo domácí vzdělávání? Pedagogika, 2003, č. 4, str. 419-435. Co je to domácí vzdělávání: - vzdělávací proces, realizovaný mimo školu, - vzděláván bývá žák nebo více žáků, většinou sourozenců, - vzdělavatelem bývá nejčastěji jeden z rodičů či prarodičů, popřípadě domácí učitel, - žák studuje kurikulem dané učivo, - v určených časových intervalech se dostavuje ke zkouškám do školy, - pokud v nich obstojí, získává vysvědčení, - DV je pouze jednou z možností, jedním z typů vzdělávání, - před jeho zahájením je nutno pečlivě zvážit všechny faktory, rizika, schopnosti dítěte pro tento typ studia, schopnosti rodičů vést jeho studium atd. Důvody pro DV: - zdravotní stav dětí, - působení rodičů v zahraničí (bez přiměřené možnosti vzdělávat děti), - v roce 1997 přibyla v ČR možnost DV dětí navštěvujících 1.-5.ročník ZŠ bez udání důvodu, - skupina rodičů,kteří volí DV ze světonázorových důvodů(tzv.ideologové), - skupina rodičů,která se domnívá,že bude své děti vzdělávat lépe než škola (tzv.pedagogové). Nástin vývoje situace s DV v ČR: - od šk. roku 1998/1999 pokusné ověřování domácího vzdělávání, - hledání funkčního modelu spolupráce rodin s kmenovými školami, - pravidelné hodnocení výsledků DV jendou za půl roku, - nabídka nepovinných konzultací rodinám prostřednictvím čtyř kontaktních ZŠ zařazených do experimentu, - počet dětí v DV se stabilizoval na 350, - jen v několika případech DV rodiče DV nezvládli nebo zanedbávali. Školský zákon č. 561/2004 Sb. § 41 - o povolení individuálního vzdělávání (DV) žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, - písemná žádost zákonného zástupce žáka, - pouze pro 1. stupeň ZŠ, - povinnost skládání pololetních zkoušek z příslušného učiva na kmenové škole, - ředitel školy může za určitých podmínek zrušit individuální vzdělávání žáka, - výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka s výjimkou učebnic, základních školních potřeb a kompenzačních pomůcek Argumenty pro a proti DV v reflexích odborné veřejnosti Argumenty pro DV: - každé dítě je jedinečné a vyžaduje individuální a specifický přístup, - DV je pro dítě přirozenější než školní vzdělávání, - pro DV je charakteristická výrazná osobní angažovanost učitele-rodiče, - pro DV je typický pozitivní vztah k dítěti, - (umožňuje současná škola pozitivní osobnostní a sociální rozvoj dítěte?) - celou řadu vzdělávacích dovedností (zejména trivium) nelze rozvinout bez angažovaného rodinného prostředí, - škola neefektivně hospodaří s časem- má velké časové ztráty pro žáky, - DV umožňuje vyšší a trvalejší vzdělávací angažovanost dítěte, - škola je odtržena od života více než rodina(vzdělávací dekontextualizace), - DV umožňuje aplikaci autentické diagnostiky( portfolio,činnostní a kurikulární prvky-učitel nepotřebuje jednoho nebo dva své žáky zkoušet), - školní zkoušková diagnostika je silným stresorem,vyvolává úzkost,únavový syndrom a v některých případech bezmocnost, - ve škole jsou zpravidla „úspěšní ještě úspěšnější a neúspěšní trvaleji neúspěšnými“, - výrazný školní neúspěch znamená propadání,propadání znamená opakování téhož – ne vnitřní diferenciaci a speciální nápravný program – „opakování nikomu neuškodí“, - za nejdůležitější podmínky DV je považována pevná citová vazba mezi rodičem a dítětem,vřelá a akceptující atmosféra a bezprostřední pomoc a podpora,které se dítěti dostává. Argumenty ve prospěch školního vzdělávání - důvody ekonomické, - přirozená novověká (moderní) tradice, - kvalifikovanost učitelů, - riziko problémové rodiny při DV, - „skleníkové podmínky“ v rodině, - limitovaný prostor pro rozvoj komunikativních , koopertivních a dalších sociálních dovedností, - dítě se potřebuje naučit jednat a vycházet také s jinými dospělými než s rodiči, - musí umět přijímat a respektovat pravidla sociálního soužití, - škola umožňuje také pocity společného sdílení,společných zážítků…, - součástí učitelské kvalifikace je pedagogicko-psychologická příprava a osobnostní kultivace vzdělavatelů, - škola zprostředkovává žákům společné poznatky a hodnoty,které musejí sdílet všichni členové společenství,mají-li si navzájem alespoň trochu rozumět a má-li společenství přetrvávat, - dítě potřebuje pevnou strukturaci míst,osob a rolí bez konfúzí,t.j. zaměňování rolí (matka-učitelka,matka-kamarádka či partnerka), - škola umožňuje dítěti vytvořit si jinak strukturovaný pohled na sebe sama a svět kolem,než to dělá uzavřenější prostředí rodiny, - základy primární socializace vytvořené v rodině potřebují konfrontaci a rozvoj v procesu sekundární socializace mimo rodinu, - dítě rodinu potřebuje také proto,aby se mohlo rozvíjet mimo ni, - škola není jen místem plným anonymity,ztráty odpovědnosti,neosobních kontaktů s učitelem,prostředím ohrožujícím dítě stresem,šikanou a nebezpečím drog, - škola učí dítě například podřizovat se nadosobním pravidlům,pokynům,principům, - škola učí děti oceňovat systematičnost,formu,model a další obecněji platné poznatky a hodnoty, - společnost si „vytvořila“ školu proto, že potřebuje, aby její členové úsporně,bez zbytečných ztrát,v relativním bezpečí získávali způsoby myšlení a dispozice k chování, které nelze získat jinde nebo jen s vynaložením příliš velkých nákladů.