1
Kvalitativní výzkum
Kateřina Vlčková
Základy pedagogické metodologie
2
Kvalitativní výzkum
ˇ Odlišný způsob výzkumu než kvantitativní,
protipól
ˇ Dnes komplementární
ˇ V sociálních vědách dnes preferovaný
ˇ U nás zejména:
­ Pražská školní skupina školní etnografie (Kučera a
spol.)
­ FF MU (projekt kvalitativního výzkumu)
­ Sociologové (Katrňák atd.)
­ Na PdF MU ......
3
Východiska
ˇ Terénní práce výzkumníka
ˇ Hluboké poznání a jemná analýza
konkrétního prostředí
ˇ Prostředí = celistvá kultura
ˇ Kultura = soubor hodnot, postojů, pravidel
chování skupiny lidí
ˇ Skupina = obyvatelé městečka, školní
třída, mládežnická skupina, učitelský sbor,
....
4
Rysy kvalitativního výzkumu
ˇ Viz materiály ke kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu
ˇ Dlouhodobost
ˇ Intenzivnost
ˇ Podrobný zápis (zaznamenává se skoro vše,
pak se analyzuje)
­ Během pozorování krátké zápisky, poznámky, pak
složení celkového obrazu
ˇ Vysvětlování očima zkoumaných osob
­ Popis rozdílů, jak se jednotlivé osoby dívají na danou
věc, prožívají ji =. Pak složení celistvého, vnitřně
diferencovaného obrazu prostředí
5
Typické metody
ˇ Nestrukturované pozorování
­ Zejména převažuje tzv. participační
pozorování
ˇ Etnografické interview
ˇ Metoda životní historie
6
Postup při kvalitativním výzkumu
ˇ Analytická indukce
ˇ Konstantní komparace
7
Postup analytické indukce
1. Volba,stanovení výzkumného problému
2. Vstup do terénu, sběr údajů o 1 tzv. prvotním případu
(1 škola, třída, člověk)
3. Formulování prvotní hypotézy (nebo teorie) na
základě prvotních údajů
4. Rozšíření okruhu zkoumaných osob, ověřování prvotní
hypotézy
5. Pokud hypotéza neodpovídá, přeformuluje se
6. Hledání negativních případů = těch,které nepotvrzují
hypotézu
7. Formulace nové hypotézy
8. Pokud již všechny případy hypotéze vyhovují,
vytvoření nové teorie na jejím základě. Pokud ne,
proces pokračuje.
8
Zkrácený postup analytické
indukce
ˇ Celý postup je velmi náročný a zdlouhavý
ˇ Někdy se zkracuje:
ˇ Hned na začátku se zvolí skupina osob
ˇ Okruh se již nerozšiřuje
ˇ Formulovaná hypotéza se zdokonaluje
pouze ve vztahu k této skupině
ˇ Hypotéza vyhovuje ale pouze této skupině
ˇ Časově úspornější,ale méně přesné
9
Postup konstantní komparace
1. Nestanovuje se hypotéza na začátku, pouze
se stanovuje výzkumný problém a
zkoumané osoby
2. Sbírají se údaje, hledají se společné a rozdílné
prvky, formulují se kategorie prvků, třídí se do
kategorií, pak se syntetizuje
3. Sběr údajů zaměřený na zpřesnění kategorií ­
nevhodné kategorie se vylučují, přijímají se
nové, zjišťují se vztahy mezi nimi. Formuluje
se hypotéza.
4. Další zpřesňování pohledu ­ nacházení
společných rysů a pravidelností
10
Postup konstantní komparace
ˇ Jedná se o sled kroků, které probíhají
současně
ˇ Neustále se srovnává, komparují se data a
kategorie
ˇ Dokud se nedospěje k uspokojivému
vysvětlení jevů (teorii)
11
Výběr případů
v kvalitativním výzkumu
ˇ Záměrný výběr ­ proto, aby osoby byly
vhodné (měly potřebné vědomosti a
zkušenosti)
ˇ Nikdy se nepoužívá náhodný výběr (požadovaný u
kvantitativního výzkumu)
ˇ Vždy reprezentativní (jiné pojetí než u
kvantit. Výzkumu)
­ Osoby dobře reprezentují dané prostředí
ˇ dokonale dané prostředí znají, dlouho v něm žili...
12
Výběr případů
Používá se kumulativní výběr
­ podmnožina záměrného výběru
­ začíná se s 1 člověkem, malou skupinkou
­ okruh se rozšiřuje
­ Tzv. snowball sampling (sněhová koule)
13
Výběr případů ­ další možnosti
Používají se i další varianty:
ˇ Výběr extrémních případů
ˇ Vybere se učitel, který způsobuje konflikty v
učitelském sboru
ˇ Výběr případů s dobrou reputací
ˇ Vybere se škola, která je známa dobrými vztahy s
rodiči
ˇ Rodina, jejíž děti jsou mimořádně talentované
14
Výběr případů
­ srovnání s kvantitativním přístupem
ˇ Ve srovnání s kvantitativním výzkumem se
zkoumá méně případů
ˇ Jde však o intenzivní, hluboké zkoumání
­ E povrchní, impresní postřehy
ˇ Často se odhalí mnoho nových,
překvapujících skutečností
15
Vstup do terénu
ˇ Je v kvalitativním výzkumu klíčový moment
ˇ Sblížení se zkoumanými osobami
ˇ Akceptování výzkumníka je podmínkou výzkumu
ˇ Vrátný (gatekeeper) ­ pochopí výzkum, otevře
prostředí výzkumníkovi
ˇ Sponzoři ­ společní známí, zprostředkují první
kontakty
ˇ Utajení (covert research) ­ výzkumník pracuje
jako člen skupiny, skupina neví,že ji zkoumá
ˇ Učitel je výzkumníkem ­ náročné učit a zároveň to sledovat a
zapisovat
ˇ Důležitý je vzhled, oblečení ­ zejména pro děti a
učitele
16
Validita a reliabilita u kvalitativního
výzkumu
ˇ Reliabilita je slabinou
ˇ Validita je silnou silnou stránkou
17
Reliabilita
ˇ Kvalitativní výzkum je protipólem kvantitativního
ˇ Zkoumají se specifické situace (než typické) =>
není možno vyhovět základnímu požadavku
reliability ­ replikovat výzkum
ˇ Situace se totiž mění
ˇ Povinností je popsat přesně metody a postupy,
aby si čtenář mohl ověřit korektnost postupu
18
Validita
Zabezpečuje se
­ dlouhodobostí výzkumu
­ přímým kontaktem s realitou
­ rozsáhlým,velmi konkrétním, výstižným,
přesným popisem; často s použitím
autentických citátů
19
Triangulace
ˇ Důležitý prostředek k podpoře validity
ˇ Protínání (z navigace, geodézie), křížová validizace
ˇ Několik způsobů:
1. Použití více zdrojů údajů
ˇ Výroky osob o události a novinové články
2. Více metod sběru údajů
ˇ Každá uchopí téma z jiného úhlu
ˇ Např. participační pozorování, interview, studium dokumentů
3. Triangulace výzkumníků
ˇ Více osob zkoumá, konfrontují se jejich závěry
4. Více teoretických přístupů
ˇ Umožní to podívat se na zjištěné údaje z více hledisek
20
Metody kvalitativního výzkumu
ˇ Hlavní metodou je výzkumník sám ­
porozumět lidem a událostem
ˇ Výzkumné metody mají své ustálené
kroky, ulehčí práci v terénu a zpracování
údajů
21
Pozorování
v kvalitativním výzkumu
ˇ Používá se nestrukturované pozorování
ˇ Nepoužívají se pozorovací systémy
ˇ Stanoveny jsou pouze události,jevy, osoby, které
se pozorují
ˇ => pružný přístup, odhalují se nové, nečekané
jevy
ˇ Několik variant ­ dle selektivnosti záznamu
událostí
­ Vzorky událostí (selektivní)
­ Terénní zápisky
­ Participační pozorování (výzkumník se
spoluúčastní)
22
Etnografické interview
ˇ Liší se od kvantitativního interview
­ Snaží se zjistit, jak lidé interpretují svět kolem sebe, jaké
významy připisují událostem
­ Informant (ne respondent) ­ informuje, odhaluje, ne
odpovídá jen na otázky
­ Naslouchá více, nehovoří skoro, monolog, výzkumník by měl
hovořit méně než informant
ˇ Základní pravidlo: čím hovoří jeden méně, tím více hovoří druhý
­ Projevuje sympatie
­ Čte se mezi řádky
­ Nestrukturované nebo strukturované s širokými otázkami
23
Etnografické interview
ˇ Liší se od kvantitativního interview
­ Přátelský rozhovor
­ Informant někdy ani neví, že se jedná o interview
­ Atmosféra uvolněná
­ Realizuje se v přirozeném prostředí informanta Serie
interview ­ prohlubuje se téma, opakuje se, bere se z jiného
úhlu pohledu nebo se bere další téma, otázky se opakují
­ Používá se jazyk, výrazy informanta (ne vědecký apod.)
­ Tón řeči se má přibližovat běžné, každodenní komunikaci
­ Výzkumník považuje informanta za sobě rovného
24
Etnografické interview
ˇ Interview vždy začíná ,,zahřátím" informanta ­
nejprve se začíná běžným rozhovorem
ˇ Tím se nastolí raport = příjemné, uvolněné
ovzduší mezi výzkumníkem a informantem
­ Příznakem toho, že raport nevznikl, jsou
jednoslovné odpovědi informanta
ˇ Obvykle se interview nepoužívá jako
samostatná metoda, ale je součástí více
metod (pozorování, analýzy artefaktů atd.)
25
Etnografické interview
ˇ Zjištěné údaje se ověřují specifickým
způsobem ­ zpětná verifikace
­ výzkumník se vrátí k informantovi (až interview
přepíše a po určitém časovém odstupu)
­ a ověřuje, zda to, co ten odpověděl, zda to
správně pochopil
- Informant často poskytne další důležité informace
- Problematika se prohloubí
- Etické ­ informant má právo vědět, jaks e jeho
slova zapsala a vysvětlila