Živá a neživá příroda IV Charakteristika jednotlivých skupin užitkových organismů Přednáška č. 7 Léčivé rostliny Mgr. Hiklová Ivana Obsah: • Úvod • Dějiny pěstování léčivých rostlin • Klíčové pojmy • Pěstování léčivých rostlin • Sběr a sušení léčivých rostlin • Využití léčivých rostlin • Homeopatie • Modeloví zástupci léčivých rostlin Dějiny pěstování léčivých rostlin a léčitelství n Nejstarší zprávy o pěstování rostlin pocházejí z starověkého Egypta – znali již 65 druhů léčivých rostlin.Dochovala se řada kreseb na stěnách v chrámech a pyramidách. n Z východních oblastí měla pro evropské lékařství značný význam Indie. Léčiva se rozlišovala jednak podle účinku,podle chuťových kvalit i podle mechanismu působení. n Znamenitými obchodníky s drogami a kořením byli Féničané. n Pak nastoupila éra známých řeckých a římských filozofů, přírodopisců a lékařů – Hippokrates, Aristoteles ad. n Zakladatelem lékařské botaniky byl Řek Theofrastos. n Pevný základ lékařství postavil Galenos. Měl ve velké oblibě léčivé rostliny a přípravky z nich. Napsal 131 lékařských spisů. n Arabský lékař Ibn Sína, který je znám pod jménem Avicenna. Jeho dílo přetrvalo století a má nevyčerpatelný zdroj lékařské moudrosti. n Z botaniků 16. stol. Měl největší význam Petr Ondřej Mattioli- sepsal lidový bylinář, který pak z němčiny do čeština přeložilTadeáš Hájek z Hájku. n Z českých bylinářů a lidových léčitelů jsou nejvýznamnější: Jan Černý, Vincenc Priessnitz, Charlotta Hanselová ad. Klíčové pojmy • Léčivá rostlina - bylina, která buď přímo nebo po určité úpravě, a to celá nebo její části jsou užívány jako droga s biologicky aktivními účinky na náš organismus. - rostlina rostoucí volně v přírodě nebo z ní vyšlechtěný kultivar, jež obsahuje terapeutické látky používané k léčení. Léčivá rostlina je léčivá pouze tehdy užíváme-li ji v době kdy jsme nemocní ! • Droga – za rostlinnou drogu považujeme sušenou rostlinu nebo její část (listy, kořen, plody, květy. Čerstvá rostlina drogou není. • Konzervace – zachování obsahu a složení účinných látek v usušené rostlině. Léčivé rostliny jako základ lidového léčitelství • Základem lidového léčitelství je rostlina.Celkem je známo přes 4000 druhů léčivých rostlin. • V dnešní době se u nás využívá asi 250 druhů. • Řada rostlin má protichůdné vlastnosti a proto je nelze bez znalostí vzájemně kombinovat. • Při nesprávném použití některé léčivé rostliny se může nejenom zhoršit zdravotní stav, může dojít i k vážnému poškození organismu, otravě, či úmrtí. • Nutná je dobrá znalost: - rostlin samotných - i jejich účinků - dávkování. Třídění léčivých rostlin Podle délky vegetace: Podle účinku: Jednoleté Byliny Dvouleté Léčivé rostliny Víceleté Jedovaté rostliny Valeologická stupnice 1. zelenina 2. ovoce 3. polní plodiny 4. bylinky 5. koření 6. léčivé rostliny 7. jedovaté rostliny Pěstování léčivých rostlin • Pěstují se ve speciálních osevních postupech, kde se střídají jen léčivé rostliny. • Pěstování - přímým výsevem na stanoviště (jitrocel) • - předpěstovanou sadbou (meduňka) • Podle nároků na hnojení můžeme rozlišit velmi náročné, středně náročné, méně náročné léčivé rostliny. Hnojením se ovlivňuje obsah účinných látek. • Podle délky vegetace: jednoleté – heřmánek pravý dvouleté – divizna velkokvětá vytrvalé – meduňka lékařská • Pěstování léčivých rostlin ZŠ na speciální části školního pozemku s vhodnými ukázkami zástupců, nesmí se pěstovat alergenní a jedovaté rostliny (náprstník, rulík ad.) Sběr léčivých rostlin Nejlepší léčivé účinky mají léčivé rostliny čerstvě nasbírané. Při sběru léčivých rostlin dbáme několika pokynů 1. Léčivé rostliny sbíráme v době, kdy obsahují největší množství účinných látek: KVĚTY - na začátku vykvétání LISTY - nejlépe před, ale i po odkvetení KOŘENY - časně z jara nebo na podzim PLODY - v jejich zralosti Další zásady sběru 2. Sbíráme za suchého slunného počasí. 3. Sbíráme jen zdravé a čisté rostliny bez jakýchkoliv příměsí. 4. Pokud sbíráme ve volné přírodě, nevysbíráváme všechno. 5. Nesbíráme na chemicky hnojených polích a loukách, na železničních náspech a v blízkosti dopravních cest, průmyslových podniků. Při sběru nestlačujeme listy a květy, nepoužíváme sáčky a tašky z plastických hmot - může dojít k zapaření a následnému zčernání při sušení. Sušení rostlin • Sušení – proces odnímání vody při vhodné teplotě, za účelem znemožnění činnosti nežádoucích mikroorganismů, které způsobují poškození a zkázu sklizeného rostlinného materiálu. • Při sušení by se měla zachovat původní barva, vůně a chuť. • Nesušíme na přímém slunci, ale v kůlnách, půdách, v místnostech, které lze dobře provětrávat. • Nasbírané rostliny můžeme volně rozložit na plachtu nebo na nepotištěný bílý papír. • Teplota by neměla překročit 35°C. • Nové způsoby konzervace – zmrazování, silážování atd. Využití léčivých rostlin • Ideální způsob přípravy rostlinných léčiv je z čerstvých rostlin.To není ve většině případů možné – proto se rostliny konzervují (suší) a dále používají různými způsoby: 1. Nejužívanější léčebný prostředek – ČAJ Čaj připravujeme 3 způsoby: macerát (studený výluh) nálev (výluh za tepla) odvar (výluh za varu) 2. Prášky 3. Šťávy – ze surového rostlinného materiálu 4. Tinktury – výtažky z rostlinných materiálu 5. Sirupy – koncentrované roztoky cukru ve vodě 6. Masti, likéry, obklady, náplasti, koupele ad. Homeopatie • Zakladatelem je německý lékař Ch.F.S. Hahnemann • Pojem homeopatie vznikl z řeckých slov „homios“= podobný a „pathein“= cítit, trpět. • Homeopatie - léčení podáváním nepatrných dávek léků vycházející ze zásady léčení podobného podobným. • Homeopatické léky se připravují z původní substance rostlinného či živočišného původu, která se předepsaným způsobem ředí a promíchává. Jednoleté léčivé rostliny Sbíraná část: květ Pěstování: veškeré půdy, výslunné stanoviště vysévá se každý rok Využití: Je „všelékém“ zvlášť u malých dětí. Napomáhá pocení, mírní křeče, působí protizánětlivě, dobrý vliv na nervový systém regenerační účinky Významné je uplatnění v kosmetice. Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) Meduňka lékařská (Melissa officinalis) Sbíraná část: list a nať Pěstování: náročná ne teplo. množí se dělením trsů Využití: Snižuje nadýmání Snižuje krevní tlak Uvolňuje křeče žaludku Máta peprná (Mentha piperita) Sbíraná část: list a nať Pěstování: vyžaduje teplo, odstatečně vlhké a stíněné prostředí množí se vegetativně z řízků Využití: Při léčbě žaludečních potíží inhalace při chorobách dýchacích cest Účinnou látkou máty je silice s obsahem asi 50% mentolu Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) Sbíraná část: list a nať Pěstování: nenáročná, slunné teplé stanoviště množí se dělením trsů Využití: Působí antibakteriálně a protizánětlivě. Účinné kloktadlo při zánětech mandlí. Čaj se pije proti pocení Pro obsah jedovatého thujonu se nesmí užívat dlouhodobě. Kostival lékařský (Symphytum officinale) Sbíraná část: kořen Pěstování: nenáročná vlhké půdy množí se kořenovými řízky Využití: Vnitřně se užívá jen v malých dávkách - při zánětlivých procesech v žaludku Vnější použití - na špatně se hojící rány, pohmožděniny a zlomeniny. Použitá literatura O/ Bodlák J. a kol: Příroda léčí bylinář na konci 20.století, Granit. Praha. 1995, ISBN 80-85805-30-8 O/ Traxl V.: Léčivé rostliny ze zahrady, Květ. Most. 1992, ISBN 80-85362-08-2 O/ http://lecive-rostliny.yc.cz/ O/ http://www.biolib.cz/ Děkuji za pozornost Pěkný zbytek dnešního dne Hiklová Ivana J