Kurikulární rozpracování učebního tématu (od vzdělávacího programu k vyučovací hodině) Seminární práce do Školní pedagogiky 2 Pojmy: Vzdělávací kurikulum (kurikulum) = obsah vzdělání; to, co si má žák osvojit v rámci školního vzdělávání (ZV, SV,...). ■ Je odpovědí na otázku: CO - JAK - PROČ - S JAKÝM CÍLEM - ZA JAKÝCH PODMÍNEK (s kým - učitelem) si má žák ve škole osvojit, v čem se má rozvinout (srv. PRŮCHA, J. A KOL. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2003) ■ Kurikulární činnosti učitele = profesionální aktivity a s nimi spojené dovednosti, které učitel využívá při projektováníVýuky (příprava na vyučování, tvorba vzdělávacího programu...) Myšlenkový postup: 1. Obsahová analýza tématu (myšlenková - pojmová mapa) 2. Vazba tématu na „klíčové kompetence" z RVP ZV (najít přirozené a logické možnosti) 3. Vymezení výukových cílů ■ 4. Rozloženi tématu na dílci obsahy jednotlivých vyučovacích jednotek (na základě struktury myšlenkové mapy) 5. Didaktická analýza učiva (pojmová, operační a mezipředmětová) 6. Promýšlení výukových strategií a podmínek 7. Promýšlení evaluačních nástrojů a postupů Formální struktura seminární práce: Předmět - vzdělávací oblast: Tematický celek: Ročník: Téma (5-6 vyuč. jednotek)..... myšlenková mapa Cíle tématu:*) - vybírat v RVP ZV („cíle", „klíčové kompetence" a „očekávané výstupy"): - kognitivní (vědomosti) -psychomotorické (dovednosti, schopnosti) - afektivní - výchovné (postoje, potřeby, zájmy, hodnoty) Téma vyuč. jednotky Výukové cíle*) Did.an.učiva POJMOVÁ Did.an.učiva V F OPERAČNÍ Výukové strategie Metodické poznámky z mapy vyplývají z cílů tématu fakta učební úlohy pojmy (zaclání) generalizace (otázky) KONKRÉTNĚ, ve 2. os. 1. Obsahová analýza tématu (myšlenková - pojmová mapa) ■ Promyslet pojetí tématu, jeho „filozofii" (úhly pohledu) I ■ Vizuálně zpřehlednit téma (tematický celek) s I ohledem na vývojové možnosti konkrétní třídy I ■ Proniknout do logiky tématu - nadřazenost a I podřazenost pojmů, identifikace logických vztahů I mezi nimi; odlišit fakta, pojmy, generalizace ■ Strukturovat obsah do logických center kolem vybraných pojmů ■ Redukce tématu vzhledem k vývoj, možnostem a potřebám žáků („co o tématu mají - potřebují vědět např. prvňáci, třeťáci,...") 2. Vazba tématu na - cíle ZV - „klíčové kompetence" *) z RVP ZV (najít přirozené a logické možnosti) - „očekávané výstupy" (v předmětech a vzdělávacích oblastech) ompetence k řešení problémů *) ompetence komunikativní ompetence k učení Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence pracovní 3. Vymezení výukových cílu Výukový cíl = to, co si mají z výuky žáci „odnést" (nikoli to, co chce učitel „odučit") tzn. CÍL musí být formulován „v jazyce žákova výkonu" - „co má žák umět udělat". Měl by vymezovat, které vědomosti musí děti získat, které dovednosti a schopnosti se budou současně rozvíjet a v jakém smyslu se bude formovat žákova osobnost Struktura cílu tématu kopíruje strukturu kompetencí- 3 složky (domény): > kognitivní (znalosti, vědomosti) > psychomotorickou (dovednosti - schopnosti) > afektivní - výchovnou (postoje, potřeby, zájmy, hodnoty, osobnostní rozvoj) > sociální- komunikace, spolupráce Požadavky na formulaci výukového cíle > přiměřený (věku a možnostem dětí) > kontrolovatelný (vyjádřený jako pozorovatelná činnost dítěte - význam tzv. aktivních sloves - viz Bloomova taxonomie cílů aj.) > konzistentní (prostupný - nižší cíle směřují k dosažení vyšších a naopak) > jednoznačný - formulace cíle by neměla připouštět různé interpretace Náročnost výukových cílu K posouzení náročnosti výukových cílů slouží tzv. taxonomie: ■ Bloomova taxonomie - kognitivní náročnost (zapamatování - pochopení - aplikace - analýza - syntéza - hodnocení) ■ H. Dave - psychomotorická doména (dovednosti) (nápodoba - cvičení - zpřesňování - koordinace - automatizace) ■ Kratwohl a kol. - afektivní doména (vnímání - reakce - ocenění - organizování - zvnitřnění) 4. Rozložení tématu na dílci obsahy jednotlivých vyučovacích jednotek (na základě struktury ______myšlenkové mapy)___________________________ Každé téma se realizuje v určitých „krocích", příp. v několika vyuč. jednotkách - logický postup: 1. Začínáme od toho, co už děti znají (vstupní diagnóza) - např. brainstorming 2. Dále postupujeme ve smyslu logického uspořádávání znalostí prostřednictvím aktivních společných činností podle pravidla od blízkého k vzdálenému, od jednoduchého k složitému, od konkrétního k obecnému... využívame přirozených poimovvch center tématu, která se nám vytvořila ve vstupní myšlenkové mapě. 3.Téma se uzavírá shrnutím, aplikací poznatků v nějakém produktu, prezentací výsledku práce a vyhodnocením postupu a výsledků jednotlivců i celé třídy (nejlépe spojit se sebehodnocením) 5. Didaktická analýza učiva (pojmová, operační a mezipředmětová) Didaktická analýza učiva = analytická myšlenková činnost, kterou provádí učitel nad učební látkou (tématem), aby objevil a realizoval veškerý její výchovný a vzdělávací potenciál (J. Skalková) 1. Pojmová analýza = analýza stěžejních pojmů v tématu a vztahů mezi nimi. _______ Nástroje: > pojmová mapa > analýza struktury učiva - 3 kategorie: • fakta • pojmy • generalizace 2. Operační analýza = analýza činností, které budou děti ve výuce provádět, aby bylo dosaženo cíle. _______ Vytvoření soustavy konkrétních učebních úloh (zadání) - v plném znění - požadavky: > formulace ve 2. os. > různé typy úloh pro rozmanité způsoby poznávání a učení (viz Bloomova taxonomie) - dynamika výuky > gradace > diferencované úlohy pro různé typy žáku, pro různé formy výuky (skup., indiv., hromad.) > co nejvíce úloh směřujících k autentickému učení > celý soubor úloh by měl směřovat k vymezeným cílům hodiny (tématu) 3. Analýza mezipředmětových vztahů: k integraci vzdělávacích obsahů: 1. horizontální (mezipředmětové vztahy) 2. vertikální (návaznosti „předtím" a „potom", souvislosti cyklického rozvíjení učiva v dalších ročnících) 6. Promýšlení výukových strategií a podmínek Učební zadání jsou řazena určitým způsobem, takže vyjadřují strategi výukového postupu: induktivní deduktivní sociálně zprostředkovaná výuka Podmínky výuky uvedeme jako metodické poznámky 7. Promýšlení evaluačních nástrojů a postupů Položíme si otázku: Jak zjistíme, zda bylo dosaženo stanovených cílů ? Podmínka: isou určena kritéria pro hodnocení ve vztahu k cíli Možnosti: B prezentace výstupního produktu žáků, vyhodnocení na základě předem dohodnutých kritérií I didaktický test > sebehodnocení > .....NA VRHNĚTE další možnosti... Přeji Vám hodně úspěchů při plnění seminárního úkolu a pocit, že je to pro Vás osobně přínosné.