BLOOMOVA TAXONOMIE KOGNITIVNÍCH CÍLŮ K inovaci vzdělávacích obsahů může v mnohém pomoci taxonomie kognitivních (poznávacích, vzdělávacích) cílů. Nejznámější a z praktického hlediska nejpoužívanějším rozdělením kognitivních cílů je Bloomova taxonomie je složena ze šesti hierarchicky uspořádaných kategorií cílů označovaných jako: 1) znalost (zapamatování) 2) porozumění 3) aplikace 4) analýza 5) syntéza 6) hodnotící posouzení Každá z výše uvedených kategorií je dále členěna do subkategorií (Pasch a kol.). Hierarchické uspořádání cílových kategorií vychází z hypotézy všeobecně platné pro všechny výukové cíle: K dosažení vyšší cílové kategorie je nezbytné důkladné zvládnutí příslušného učiva na nižší úrovni osvojení. První kategorie zahrnující znalosti v sobě obsahuje cíle týkající se znovupoznání informace a znovuvybavení si poznatků a jejich pamětní osvojení (reprodukce terminonologie, dat, názvosloví, klasifikací, kritérií,metodologií, zobecnění a teorie). Cíle v této taxonomické kategorii formulujeme pomocí aktivních sloves: např. definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat, popsat, přiřadit, roztřídit, seřadit, reprodukovat, vybrat, vyjmenovat, určit. Při porozumění má žák prokázat pochopení učiva, které dokáží vyjádřit vlastními slovy (v případě potřeby za pomoci učitele). Typická slovesa pro stanovení cílových činností žáka: dokázat, graficky znázornit, jinak formulovat, uvést příklad, interpretovat, objasnit, odhadnout, odvodit, opravit, přeložit, přepracovat, převést, sestavit schéma, vyjádřit jinak (vlastními slovy, jinou formou), vypočítat, vysvětlit, zkontrolovat, změřit atd. Při aplikaci je již od žáků vyžadováno složité a tvořivé myšlení i vybavení informací. Dochází k transferu informací pro jedince nových (problémových). Žáci si musí informace nejen vybavit, ale musí s nimi i něco udělat, nejčastěji vyřešit nějaký problém. Pro operacionalizaci vyjadřujeme činnosti žáků slovesy: aplikovat, demonstrovat, diskutovat, interpretovat údaje a vztahy, načrtnout, navrhnout, plánovat, použít, prokázat, prozkoumat, registrovat, řešit, sestavit tabulku, sestrojit graf, uplatnit postup, uvézt vztah mezi…, uspořádat, vyčíslit, vyzkoušet aj. Analýza již od žáků vyžaduje vyšší myšlenkový proces. Jde o schopnost rozložit sdělení na prvky nebo části, tedy vykonat jeho rozbor. Při provádění analýzy je třeba, aby žáci překročili hranice pouhého memorování informací a dopracovali se k vlastním závěrům. Žák má být už schopen rozlišit fakta od hypotéz, zdůvodňující argumenty od závěrů, významné údaje od méně významných či nevýznamných. Typickými slovesy pro stanovování cílů jsou: analyzovat, najít princip uspořádání,podle mapy charakterizovat, podle mapy určit, podle tabulky charakterizovat, porovnat, provést rozbor, rozhodnout, rozlišit, rozdělit, roztřídit, specifikovat, vystihnout hlavní myšlenky apod. Syntéza znamená schopnost žáka skládat prvky a části v celek. Kombinací prvků a částí se vytváří struktura, jež předtím neexistovala. Žáci musí umět vyhledat, vybrat, skládat a použít řadu pojmů a principů z různých pramenů a odvětví a skládat je do nových útvarů. Typická slovesa: kategorizovat, klasifikovat, syntetizovat, kombinovat, skládat, modifikovat, napsat sdělení (zprávu), navrhnout, organizovat, podle mapy komplexně charakterizovat, shrnout, vyjmenovat důsledky, vyvodit obecné závěry, vypracovat zprávu atd. Nejvyšší kategorií kognitivních cílů je hodnotící posouzení. Jde o žákovu schopnost i potřebu posouzení hodnoty myšlenek, dokumentů, výtvorů, metod, způsobů řešení apod. z hlediska nějakého účelu (kritéria, normy). Žáci musí obhájit svá rozhodnutí logickými argumenty a faktickými důkazy nebo aplikací předem stanovených kritérií. Slovesy, které vyžadují nejvyšší stupeň myšlenkové aktivity jsou: argumentovat, diskutovat, obhájit, ocenit, oponovat, podpořit (názor), porovnat, posoudit, provést kritiku, prověřit, recenzovat, rozhodnout, srovnat s normou, vybrat, vyvrátit, uvést klady a zápory, zdůvodnit, zhodnotit aj. BLOOM, B. S. et al. Taxonomy of Educational objectives. New York : David McKay, 1956. BLOOM, B. S. Human Charakteristics and School Learning. New York: McGraw-Hill, 1976.