RG Asie Asie - geologie • Litosférické desky: - EUROASIJSKÁ - EGEJSKO-ADRIATICKÁ - IRÁNSKÁ - ARABSKÁ - FILIPÍNSKÁ - INDICKO-AUSTRALSKÁ Geologický vývoj, stavba • Nejstarší jsou prahorní štíty a tabule: - SIBIŘSKÁ ŠTÍT - ČÍNSKÁ TABULE • Konec prvohor KALEDONSKÉ VRÁSNĚNÍ, spojení Evropy + Asie přes Ural (EUROASIE) • Konec prvohor, počátek druhohor HERCINSKÉ VRÁSNĚNÍ, spojení Sibiř. štítu + Čínské tabule (PAMÍR, ALTAJ, ŤAN-ŠAN…) • Druhohory JANŠANSKÉ VRÁSNĚNÍ (postižena především oblast Zadní Indie), přibližování pevninských bloků jako základ Arábie, Indie • Třetihory: - připojení poloostrovů - pohoří východní Asie (JV směr) - Rudé moře • Čtvrtohory doznívá ALPÍNSKÉ VRÁSNĚNÍ (náraz indicko-australské a euroasijské desky) = vulkanická činnost + tektonické pohyby (dodnes) - zalednění (pevninské, horské) - eolitická činnosti Reliéf 1) Vertikální členitost: • Nížiny: Západosibiřská, Mezopotámská, Velká Čínská, Asámská, Mekongská, Kaspická… • Horské masívy • Území se zápornou nadmořskou výškou (příkopová propadlina Ghór – 400 m) 2) Horizontální členitost: • Nejvzdálenější místo od moře na světě (DŽUNGARSKÁ BRÁNA 2657 km) Nerostné suroviny Váží se na geologickou strukturu! • Sedimentární formace: = ropa, z. plyn (JZ Asie, Indonésie, SV a SZ Čína) – 70 % světových zásob = černé uhlí (nížiny Číny, SV Indie • Železná ruda (Indie, Čína) • Fosfáty na Blízkém východě • Soli, vápence, rudy cínu, wolframu, mědi, zinku…… • Světové zásoby radioaktivních surovin Kdo je největším dovozcem NS z Asie? Socioekonomická charakteristika Asie Obyvatelstvo: O/ Historický vývoj a kultura - jedno z ohnisek zrodu lidstva, dochovaly se památky – Babylon v Iránu, chrámy Ellóry v Indii, Petra v Jordánsku, Tádž Mahal v Indii, mešity, pagody… - díla myslitelů, básníků, vědců - vznik umělého zavlažování (dnes 3/4 světových zavlaž.ploch) + terasování svahů O/ 3 rasy (mongoloidní, negroidní, europoidní) O/ Bohatost antropologických typů O/ Složitý a pestrý jazykový vývoj + národnostní (čínsko-tibetské jazyky 1/2, indoevrop.+ indonéské + japonské 1/4) O/ Osídlení nerovnoměrné – Indie, Čína < 1/2 + Japonsko, Bangladéš, Pákistán, Indonésie O/ Hustota zalidnění < 600 obyv./km˛ (J Čína, střední Jáva) – protiklad Tibet, SZ Čína, centrální Saudská Arábie O/ Náboženství: • Buddhismus (vznik Indie, 6. stol. př.n.l, rozšíření Tibet, Čína, Japonsko, Zadní Indie…) • Hinduismus (Indie, Bali) – etnické náboženství • Islám • Křesťanství (JZ Asie) • Judaismus • Konfuciánství (vznik Čína, rozšíření Vietnam, Japonsko) • Taoismus Hospodářství Zemědělství: O/ JV ohniskem pěstování, odtud se šířilo do: - Číny - jih - jihozápad (ze stepních trav obiloviny) - jižní Arábie až Afrika (připojily se plodiny Středomoří) O/ Významná domestikace (prase, slepice, ovce, kozy, hov.dobytek) O/ Rýže = základní plodina (zavlažování, 2-3 sklizně) O/ Asie dodává 97 % svět. produkce juty, 90 % kaučuku, 85 % rýže, 75 % čaje O/ Čaj, koření, sója, kokosové ořechy, banány, citrusy, hlíznaté rostliny, cukrová třtina O/ Chov: - prasat (z důvodů náboženských jen Čína) - jaků (Tibet) - ovcí a koz (JZ, J) - buvolů (Indie) - bource morušového (Čína), slonů Průmysl O/ 16. Stol. Evropané - dováželi z Asie suroviny (koření, čaj, kaučuk, juta, bavlna…) - kolonie (drahé kovy, drahokamy, cín, uhlí, železná ruda…) O/ Asie těží 2/3 svět. produkce cínu a wolframu, přes 1/2 produkce ropy, významné je množství uhlí a železné rudy Doprava - v minulosti hlavně říční - dnes zahraniční obchod námořní (Perský záliv, Japonsko, specializované přístavy např. Bankok rýže) - železnice nerovnoměrné, zastaralé, nenavazují (hustá síť Japonsko) - automobilová, tažná zvířata - potrubní: Ve kterých zemích se uplatňuje? Čína O/ Současné sociálně ekonomické reformy začaly v r. 1978 (dříve než v „socialistických“ zemích): • HDP se za období 1978 – 2003 zvýšilo 7x (pokud vydrží tempo rozvoje, v r. 2020 se celkovým HDP vyrovná USA) • Tempem ekonomického růstu (9 % ročně) předehnala všechny země! • 1. místo na světě v produkci oceli, uhlí, cementu, bavlny, skla, bavlněných tkanin. • Obrat zahraničního obchodu přesáhl v r. 2003 400 mld. $ (z toho podíl hotových výrobků byl téměř 80 % - pro srovnání v Rusku 25 %). • To vše provázel růst reálných mezd! (venkov až 4,5násobný). Jižní Asie – SE charakteristika J Asie má asi 1,5 mld. Obyvatel, prodces formování národů dosud neskončil (např. Paštunové v Pákistánu jsou Nomády). 4/5 hovoří indoevropskými jazyky. Asi 35 etnik má více než 1 mil. příslušníků (Hindustánci, Bengálci). Státy jsou většinou mnohonárodní. Průměrná hustota osídlení přes 250 obyv./km˛ (Bangladéš r. 2005 více než 1000 obyv./km˛ ). Region má výraznou historii. Indie O/ Náboženství – zastoupen je hinduismus (80 %), islám (Džammú, Kašmír), křesťanství, buddhismus… Hinduisté vidí život jako opakující se koloběh. Věří, že skutky minulého života jsou příčinou nynějšího postavení (kastovní systém). K základním pojmům patří „nenásilí“. Diskriminace byla oficiálně zakázána 1955, zákonodárství existenci kast neuznává (společenské důsledky však přetrvávají). Jihovýchodní Asie • JV Asie = křižovatka světových civilizací – setkávání a působení indické, čínské, muslimské. • Před půlstoletím regionem politických rozbrojů, ekonomických zmatků. Vietnamu se podařilo uhájit celistvost a nezávislost před Francií, pak před USA, nakonec před Čínou • ASEAN – Association of South East Asian Nations (dnes + 3? – Čína, Japonsko, Jižní Korea) • Buddhismus – vznik 6. – 5. stol. př.n.l v SV Asii, namířené proti kastovnictví • Obyvatelstvo – téměř 600 mil. obyv. (víc obyvatel než 5x rozlehlejší Latinská Amerika), 11 velmi rozdílných států. Jihozápadní Asie - Mašrik (arabsky východ) = státy Arabského poloostrova, Egypt, Súdán. - Arabský východ = „východ“ ne geograficky, ale kulturně - Blízký východ = geopolitické označení - Z regionu pochází písemnictví, návyky počtů, astronomická pozorování, počítání času. Vznikla zde 3 hlavní monoteistická náboženství – judaismus, křesťanství, islám. Původ zde mají důležité kulturní plodiny – pšenice, ječmen, žito. - Nejkonfliktnější oblast světa („euroasijský Balkán“) O/ ROPA: největší zdroje na světě, hlavní zásoby v prostoru Perského zálivu. Ve velkých státech (např. Írán) se příliv petrodolarů využívá v národním hospodářství. Naopak v malých státech jdou ropné příjmy k nepočetným jedincům („výkladní skříň regionu“, dovoz spotřebního zboží, stavební boom, letiště v poušti, energetické soustavy, systémy zásobování vodou Západní Asie Po rozpadu Sovětského svazu vzniklo v asijském prostoru osm nových samostatných států. O vliv zde soupeří Rusko (to považuje celé bývalé území SSSR za zónu svých geostrategických zájmů) s Tureckem, Íránem a Čínou, vměšovat se snaží USA (Indie, Pákistán, Ukrajina). Rusko je příliš slabé, aby dokázalo tuto oblast izolovat od okolních zájmů a příliš chudé, aby oblast ekonomicky využívalo. USA jsou příliš vzdálené, aby získaly dominantní postavení v regionu, ale příliš silné, aby zůstaly stranou. Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán Obyvatelstvo: pomalu doznívá populační exploze. 40 % populace žije ve městech. Ve velkých střediscích žilo donedávna mnoho Rusů. O/ Charakterizujte hospodářství západoasijských republik.