Kardiovaskulární soustava - SRDCE Mgr. Martina Pokorná SRDCE (lat. COR, řec. KARDIA) nsrdce dospělého člověka: 260 – 320 g nnovorozenec: 20 - 25 g nnepárový dutý svalový orgán uložený v dutině hrudní (k. hrudní, Th obratle) nvětší část (2/3) leží vlevo, menší část (1/3) leží vpravo od střední čáry ntvar kužele, velikost pěsti nširší strana = báze srdeční (= základna) směřuje vpravo nahoru a dozadu nužší strana = hrot (=vrchol = apex) směřuje doleva, dolů a dopředu nfce: cirkulace krve Stavba srdeční stěny 1. vnitřní vrstva : ENDOKARD = nitroblána srdeční nvystýlá srdeční dutinu, tvoří cípaté chlopně mezi předsíní a komorou 2. střední vrstva : MYOKARD = srdeční svalovina nzákladní fční vrstva TH specifický druh příčně pruhované svaloviny TH svalová vlákna spojena příčnými můstky nsvalová stěna síní je tenčí než svalová stěna komor (nejsilnější LK: 3-4cm) 2 základní vlastnosti myokardu: nDRÁŽDIVOST(excitabilita) – na základě elektrického impulsu nSTAŽITELNOST(kontrakce, systola, diastola) – důsledek dráždivosti TH srdce pracuje TRVALE a RYTMICKY, přizpůsobuje se tělesné práci 3. vnější vrstva: EPIKARD =přísrdečník nvazivový obal na povrchu srdce, přechází na začátek velkých cév TH odděluje se od nich a vytváří perikard PERIKARD (osrdečník) nzevní vazivový obal, nvak, ve kterém je srdce uloženo nprostor mezi epikardem a perikardem TH DUTINA PERIKARDU s tekutinou – usnadňuje pohyb srdce Stavba srdce 2 rýhy rozdělují srdce na srdeční oddíly: nvěnčitá rýha TH rozděluje srdce na oddíl síňový a komorový npodélná rýha (= svislá přepážka = síňokomorová přepážka(SEPTUM) ) TH rozděluje srdce na P a L část 4 dutiny: n2 síně (= ATRIA) TH PS, LS n2 komory ( = VENTRICULI) TH PK, LK Síň (atrium) nslabší stěna než u komory nLS (atrium cordis sinistrum ) nPS (atrium cordis dextrum) nsíně vybíhají v malé výdutě tzv. srdeční ouška - vstup do srdce při operacích Komora (ventriculus) nLK (ventriculus siniter) – silná svalovina - vypuzování krve do aortálního (velkého, tělového) oběhu nPK (ventriculus dexter)– zajišťuje cirkulaci krve v malém plicním oběhu nsíň a komora jsou spojeny otvorem síňokomorovým Pravá strana srdce : nPS a PK tvoří tzv. pravé srdce nDo PS vstupuje horní a dolní dutá žíla (HDŽ + DDŽ) nZ PK vychází plicní kmen = plicní tepna Levá strana srdce : nLS a LK tvoří tzv. levé srdce ndo LS přichází z plic 4 plicní žíly nz LK vystupuje nejsilnější tepna – srdečnice = aorta Chlopně nCípaté chlopně nP - trojcípá (valva tricuspidalis, valva atrioventricularis sinistra) nL - dvojcípá (mitrální, valva bicuspidalis, valva atrioventricularis dextra) nod kraje chlopní tenká vazivová vlákna - ŠLAŠINKY - upínají se na svalové výběžky komor - PAPILÁRNÍ SVALY Fce: usměrňují průtok krve jen jedním směrem (S a K) nPoloměsíčité chlopně nP komora – u výstupu plicního kmene (valva pulmonaria) nL komora – u výstupu srdečnice (valva pulmonaria) Fce: brání návratu krve z tepen do komor Výživa srdce nneustálá práce a nutný přívod kyslíku a živin a odvod zplodin metabolismu Věnčité tepny (koronární) npřívod kyslíku a živin nodstupují od aorty za poloměsíčitými chlopněmi (ucpání = infarkt myokardu) nPravá věnčitá tepna (a. coronaria dextra) přivádí okysličenou krev P poloviny srdce nLevá věnčitá tepna (a. coronaria sinistra) přivádí okysličenou krev pro svalovinu L poloviny srdce Srdeční žíly a věnčitý splav nodvádí krev z myokardu hl. do PS Činnost srdce nzákladem je rytmická činnost: nstah - SYSTOLA (vyprázdnění srdečních dutin) nochabnutí – DIASTOLA (naplnění srdečních dutin) SRDEČNÍ REVOLUCE njeden cyklus srdeční činnosti n72 srdečních revolucí/min. =TEP SRDEČNÍ REVOLUCE nSYSTOLA SÍNÍ ( zároveň DIASTOLA KOMOR) nkrev ze S a do K, cípaté chlopně jsou otevřeny nK se naplní krví do určitého napětí 2. SYSTOLA KOMOR (zároveň DIASTOLA SÍNÍ) nna počátku uzavření cípatých chlopní nzačíná zvyšováním napětí svalstva komorových stěn a větší tlak než v aortě a otevření poloměsíčitých chlopní a krev do plicního kmene (P) a do aorty (L) 3. DIASTOLA KOMOR (zároveň DIASTOLA SÍNÍ) nuzavření poloměsíčitých chlopní a zabránění návratu krve do K (krátká diastola celého srdce) nplnění S krví –do PS – z HDŽ a DDŽ –do LS – okysličená krev z plicních žil notevřené cípaté chlopně krev a i do K npo naplnění S nastává opět 1. fáze Řízení činnosti srdce nřízena automaticky impulsy, které vznikají přímo v srdci nimpulsy vytváří převodní systém srdeční (= excitomotorický aparát) nje tvořen svalovými vlákny, které mají bohatý obsah sarkoplazmy a malé množství fibril Převodní systém srdeční (PSS) nuzlík síňový (NODUS SINUATRIALIS) nuzlík síňokomorový (NODUS ATRIOVENTRICULARIS) nHisův můstek (FASCICULUS ATRIOVENTRICULARIS) nPurkyňova vlákna Fce jednotlivých částí PSS nSINUSOVÝ UZLÍK (předsíňový, sinoatriální, nodus sinoatrialis) numístěn v PS nahoře nvznik vzruchů = rytmické smršťování P a L síně nurčuje základní rytmus srdeční činnosti = „časovač rytmu“, „uzlík primární srdeční automacie“ nSÍŇOKOMOROVÝ UZLÍK (atrioventrikulární,nodus atrioventricularis) ndolní část PS nze síňokomorového uzlíku vychází tzv. Hisův můstek nHISŮV MŮSTEK (síňokomorový svazek, fasciculus atrioventricularis) nspojení svaloviny S se svalovinou K n v mezikomorové přepážce se H. můstek rozděluje na 2raménka, P a L Tawarovo raménko (ramus dexter et sinister) nkončí v myokardu obou komor nPURKYŇOVA VLÁKNA nkonečné větvení ramének nvzruchy, které po nich přijdou, vyvolají smrštění komor Převodní systém srdeční nHDŽ nSinusový uzlík nSíňokomorový uzlík nHisův svazek nOblouk aorty nLS nP a L Tawarovo raménko nPurkyňova vlákna Srdeční činnost je také ovlivněna: Prodloužená mícha: ninteroreceptory - receptory na změny tlaku (oblouk aorty, rozvětvení krkavic , ústí dutých žil, PS) nkardioinhibiční centrum – při zvyšování tlaku a nutné zpomalení činnosti a vlákna vegetativních nervů = parasympatikus a zpomaluje srdeční činnost (acetylcholin, bloudivý nerv) nkardioinhibiční centrum– při snížení tlaku a nutné zrychlení činnosti a vlákna vegetativních nervů = sympatikus (adrenalin) a zrychluje srdeční činnost nvliv emocí (strach, leknutí, radost, …) nvliv mozkové kůry npůsobení různých látek (hormon dřeně nadledvinek – adrenalin, hormon štítné žlázy - tyroxin)