Romantismus v Británii zásadním způsobem ovlivnila průmyslová revoluce a průběh a ideály Francouzské revoluce. Zásadním impulsem pro nový myšlenkový a umělecký směr bylo rovněž dílo filozofa Jeana Jacquese Rousseaua. V literární oblasti romantismus předznamenali dva básníci: skotský bard Robert Burns, který se inspiroval životem a kulturou prostého zemědělského života a jenž je autorem řady slavných a dnes již zlidovělých písní, jako je např. Auld Sang Syne, a William Blake, mystický básník a rytec, jehož dílo nepřestává inspirovat soudobé umělce literární i jiné (jeho báseň Tygr kupř. inspirovala román Williama Saroyana Tracyho tygr nebo hudební skupinu Laura a její tygři). Manifestem anglického romantismu se stala sbírka Lyrické balady jezerních básníků Williama Wordswortha a Samuela Taylora Coleridge, jejíž druhé vydání Wordsworth opatřil předmluvou, v níž stanovil záměry a cíle nové poezie. Druhou generaci romanticků reprezentují tzv. básníci rebelové, zejména Percy Bysshe Shelley a George Gordon, Lord Byron, známí svým nekonvenčním životním stylem. Do stejné generace, ač tvorbou odlišný, patřil i John Keats, zřejmě největší a nejkomplexnější básník této doby.
V oblasti prózy byly předzvěstí romantismu sentimentální a gotický román, které zásluhou Waltera Scotta následoval román historický.
Také v malířském umění docházelo k radikálním změnám. John Constable proslul tvorbou v plenéru a jeho práce se štětcem předznamenává moderní výtvarné směry jako je např. impresionismus. Ještě výrazněji se tendence k impresi a abstrakci projevuje v díle J.M.W. Turnera.
Do Spojených států přišel romantismus asi o dvě desetiletí později, kolem roku 1820. Vytvořil si zde specifickou odnož tzv. transcendentalismu, k němuž patřili zejména Ralph Waldo Emerson a Henry David Thoreau. Emersonovy eseje a Thoreaův Walden, aneb život v lesích zásadně ovlivnili tvorbu Nathaniela Hawthorna a Walta Whitmana. K dalším význačným autorům této doby patří Herman Melville