TEMA 2 Podnikové hospodářství a jeho metody OBSAH: • Teoretické a aplikované hospodářství • Podnikohospodářské modely • Princip výběru zkoumaných problémů v aplikovaném podnikovém hospodářství • Ukazatele hospodářské úspěšnosti: zisky rentabilita, hospodárnost, produktivita Předmětem podnikového hospodářství je chování a tím tedy rozhodovací proces v podniku. Sem patří rozhodování o: S cílech podniku - dosažení zisku, získání hospodářské moci, zajištění odbytu, ... S výstavbě podniku - variantní možnosti např. využití výrobních faktorů, volby organizačně-právní formy podnikání, sdružování podniků, nebo volby stanoviště podniku S způsobu zhotovování a zhodnocování výkonů - variantní řešení např. výrobních programů, výrobních procesů, opatřování vstupů, využití nástrojů odbytové politiky atd. Teoretické a aplikované hospodářství Podnikové hospodářství - dvě části, které se liší cílem svého poznání: 1) teoretické podnikové hospodářství 2) aplikované (užité) podnikové hospodářství. Teoretické podnikové hospodářství: CÍL - čisté poznání objektu podnikového hospodářství, tj.: prvků, vztahů a souvislostí POZNANI - nezaměřuje se na určitý účel PRINCIP VÝBĚRU PROBLÉMU - logická provázanost s podnikovým hospodářstvím - jednoznačné přiřazení k předmětu podnikového hospodářství Aplikované podnikové hospodářství: CIL - popis a zhodnocení empiricky zjištěných rozhodovacích procesů a formulace nových východisek pro rozhodování o podnikových procesech PRINCIP VÝBĚRU PROBLÉMU - vliv na dosažení vrcholového cíle - maximalizace zisku Předmět podnikového hospodářství: • existenciální stránka (to co je) • logickou stránka (to co má být) Empiricko-realistická podnikohospodářská teorie - dochází k ní poznáním existenciální stránky - na základě zkušenosti (empirie) popisuje a porovnává pozorované skutečnosti a jevy. - na základě abstrakce se postupuje od jednotlivostí k typickým jevům a pomocí induktivních soudů (kdy z konkrétních jevů odvozujeme obecná tvrzení, resp. chování) se usiluje o kauzální vysvětlení (vysvětlení vztahu příčina - následek) zjištěných skutečností. - existenciální stránka podnikového hospodářství má tedy empiricko-induktivní a statický charakter. Exaktní (čistá) podnikohospodářská teorie Na základě logicky vyvozených premis (výchozích tvrzení) odvozuje deduktivním způsobem (kdy hledáme konkrétní jevy, které odpovídají obecným tvrzením), částečně s využitím matematiky, relace a funkcionální závislosti mezi podnikovými veličinami. Hospodářské modely - produkt exaktní podnikohospodářské teorie. - nemožnost uplatnit metodu experimentu => vytvořením modelu lze jednotlivé souvislosti myšlenkově izolovat a pomocí logických soudů z modelu dedukovat (vyvozovat). - zjednodušené výchozí uspořádání se dosahuje pouze myšlením a vyvozováním soudů o důsledcích využívá metodu „ceteris paribus" (tzn. vše neměnné, resp. za jinak stejných podmínek). - mají charakter hypotézy, která platí, není-li vyvrácena - využívají se metody indukce (postup od zvláštního - konkrétního -k obecnému) - používají se též metody dedukce (postupu od obecného k jednotlivému - konkrétnímu) Podnikohospodářské modely členění podle několika hledisek: > podle původu premis, > podle druhu výpovědi a > podle druhu předpokladů o tom, jaký nastane výsledek. Členění podle původu premis (tvrzení) 1) reduktivní modely - abstrahují od reálné skutečnosti a pozornost se soustřeďuje na logickou stránku dění. Dílčí souvislosti získané izolující abstrakcí se považují za výchozí situace, ze kterých se dedukují vztahy mezi podnikovými veličinami, např. vývoj nákladů v konkrétním podniku. 2) konstruktivní modely - premisa se nevytváří redukcí, ale model se konstruuje z určitých základních pojmů, např. struktura účtů zachycující hospodářské dění v podniku. Členění podle původu premis - východiskem je formulace problému, který má být prostřednictvím modelu poznán. popisné (deskriptivní) modely - podává zjednodušený obraz hospodářské skutečnosti aniž by ji analyzoval a vysvětloval či poskytoval návod k přijímání podnikohospodářských rozhodnutí (např. účetnictví podniku) vysvětlovači (explikativní) modely - podávají výpověď o příčinách podnikových procesů. - vyjadřují hypotézy o zákonitostech dění v podniku. rozhodovací modely - usnadňují výběr optimální varianty hospodářského jednání. - přenášejí poznatky získané prostřednictvím vysvětlovačích modelů do praktického rozhodování v podniku. Členění podle druhu předpokladů o výsledku modelu - členění rozhodovacích modelů podle informovanosti o důsledcích rozhodovacích variant zahrnutých v modelu: > deterministické modely vyjadřuje rozhodovací situace v podmínkách plné informovanosti. Předpoklad, že výsledek se dostaví se stoprocentní pravděpodobností (s jistotou) a že výsledky jednotlivých variant jednání jsou známé. > stochastické modely - zobrazuje rozhodovací situaci v podmínkách rizika. Proměnné výsledku modelu mohou nabývat různých hodnot, ale pravděpodobnosti výskytu výsledků jsou známé. > modely her - při modelování rozhodovacích situací u nichž není možné pro proměnné výsledku stanovit žádné pravděpodobnosti, rozhodovací situace v podmínkách nejistoty. Princip výběru zkoumaných problémů v aplikovaném podnikovém hospodářství - vymezuje zkoumané problémy s ohledem na cíle, které sledují lidé přijímající podnikatelská rozhodnutí. - cíle nelze odvozovat z norem ani ideologických představ, musí se zjišťovat empiricky. Podnikové hospodářství zaznamenává cíle sledované podniky aniž by je eticky a sociálně hodnotilo. Orientačními veličiny pro rozhodování podniku: • ceny výrobních faktorů a ceny produkovaných statků a výkonů. Tyto ceny se vytváří střetáváním nabídky a poptávky na zásobovacích a odbytových trzích a usměrňují výrobní faktory tam kde je očekávaný rozdíl mezi hodnotou vynaložených faktorů a jejich výnosem nejvyšší, tedy tam kde je očekávatelný nejvyšší zisk. Princip výběru zkoumaných problémů v aplikovaném podnikovém hospodářství - vymezuje zkoumané problémy s ohledem na cíle, které sledují lidé přijímající podnikatelská rozhodnutí. - cíle nelze odvozovat z norem ani ideologických představ, musí se zjišťovat empiricky. Podnikové hospodářství zaznamenává cíle sledované podniky aniž by je eticky a sociálně hodnotilo. Orientačními veličiny pro rozhodování podniku: • ceny výrobních faktorů a ceny produkovaných statků a výkonů. Tyto ceny se vytváří střetáváním nabídky a poptávky na zásobovacích a odbytových trzích a usměrňují výrobní faktory tam kde je očekávaný rozdíl mezi hodnotou vynaložených faktorů a jejich výnosem nejvyšší, tedy tam kde je očekávatelný nejvyšší zisk. Vrcholový cíl podniku = dlouhodobá maximalizace zisku - užití výrobních faktorů řídí očekávaný zisk. - zisk rozhoduje o tom, které statky a v jakých množstvích se budou vyrábět. - podnik nesleduje pouze tento cíl. - princip maximalizace zisku se sleduje nikoliv neomezeně, ale s ohledem na vedlejší podmínky (další cíle). potíže při určení podnikatelského chování orientovaného na max. zisku: 1) Pojem zisku není jednoznačně určen. Existují rozdílná vymezení zisku (zisk bilanční, kalkulační, zisk po zdanění atd.) a tím také rozdílné varianty jednání vedoucí k jeho maximalizaci. 2) Podnikatelé přijímají svá hospodářská rozhodnutí nikoli jako homo oeconomikus, tedy „ideální podnikatel", který nezná jiný cíl než maximalizaci zisku, má dokonalý přehled a schopnost nekonečně rychle reagovat a jedná s hospodářskými partnery kteří mají stejné schopnosti, ale jako reální lidé Ukazatele hospodářské úspešnosti: zisk, rentabilita, hospodárnost, produktivita Vrcholový cíl všech podniků = dlouhodobá maximalizace zisku Podnikový výsledek v , , v , ,. u WTľ íu A" \ '\ = oceněny vynos - oceněna spotreba VF (hospodářský) J J ^ výnos > spotřeba VF výnos < spotřeba VF výnos = spotřeba VF ZISK ZTRÁTA Vyrovnaný výsledek Pojetí zisku Bilanční zisk - vyčísluje se jako kladný rozdíl mezi výnosy a náklady daného období. - je vyjádřením zúročení vlastního kapitálu. (V podnicích fyzických osob a osobních společnostech je tvořen i odměnou za práci podnikatele nebo společníků.) Kalkulační zisk - vyčísluje se jako kladný rozdíl mezi výnosy a náklady daného období. - vypočítává se v rámci plánování a rozpočtování nákladů jako kladný rozdíl mezi kalkulačními výnosy a náklady. (V rámci vy číslování kalkulačního zisku se považují úroky z vlastního kapitálu a podnikatelská mzda za náklady.) Formulace ziskového cíle Absolutně - rozdíl mezi výnosy a náklady v účetním období Relativně - hospodářský výsledek účetního období poměříme použitým kapitálem (hovoříme také o rentabilitě). • rentabilita celkového kapitálu • rentabilita vlastního kapitálu • rentabilita obratu Rentabilita celkového kapitálu zisk + úroky z cizího kapitálu celkový kapitál * 100 Úroky z cizího kapitálu - zahrnovány do nákladů daného období. Pro výpočet rentability (výnosnosti) celkového kapitálu se tedy musí úroky hrazené poskytovateli cizího kapitálu jako cena úvěru, přičíst k zisku. Rentabilita vlastního kapitálu zisk vlastní kapitál * 100 Rentabilita obratu zisk obrat (tržby) - * 100 Rentabilita cizího kapitálu úroky z cizího kapitálu cizí kapitál * 100 Ukazatele rentability - poměrové ukazatele hodnotového charakteru - východiskem pro jejich stanovení jsou veličiny monetární, hodnotové r r Ukazatele produktivity - mají materiální, objemový charakter - východiskem jsou veličiny kvantitativní Příklad - maximalizace rentability vlastního kapitálu Varianta Karel Novák VKt = 4 000 000 Kč Zt = 800 000 Kč Varianta Karel Novák + bratr VK2 = 8 000 000 Kč Z2 = 1 400 000 Kč a) Zt - Z2 = 600 000 Kč b) RVKKN1 = 800 000 / 4 000 000 = 0,2 RVKKN2 = 700 000 / 4 000 000 = 0,175 Rozšíření firmy není pro pana Karla Nováka účelné. Produktivita - poměr mezi určitým výkonovým výsledkem v naturálních jednotkách (měřených v kusech, kilogramech a pod.) a k tomu nutným objemem vynaloženého výrobního faktoru (např. hodiny lidské práce, hodiny práce strojního zařízení, jednotky množství materiálu a pod.) - označuje se také pojmem technická výnosnost nebo užitkovost. vyrobené množství produkce Produktivita =-------------------------------------------------- * 100 vynaložené množství výrobního faktoru Produkce - vzniká spotřebou více výrobních faktorů (např. práce a materiálu). Dílčí produktivita - vyrobené množství určitého produktu vztáhne k vynaloženému množství jen jednoho výrobního faktoru Hospodárnost - vztah mezi peněžně vyjádřeným výnosem a oceněným vynaloženým množstvím výrobních faktorů. vynos Hospodárnost =----------* 100 náklad cena produkce Hospodárnost = Produktivita * ------------------------------ cena výrobních faktorů Vypočtená výše hospodárnosti je bezrozměrná, je to poměrná veličiny, podíl. Jestliže je podíl (kvocient) roven 1, dosažený výnos pokrývá náklady. Dosáhne-li hodnoty vyšší než 1, bylo dosaženo zisku. Příklad-produktivita a hospodárnost Produktivita =100 šroubků / kg drátu má-li se zvýšit o 10 % -> 110 šroubků z 1 kg drátu, tzn. > při konstantním množství drátu X šroubků 10 kg drátu X= 1100 šroubků /10 kg drátu > při konstantním množství šroubků 1000 šroubků ^7^ tt: =110 šr./kg drátu X kg drátu ö X = 9,09 kg drátu Děkuji za pozornost, nyní je prostor pro vaše dotazy