Historický vývoj rodiny a manželství z pohledu sociologie Vývoj rodinného života, podstata změn Mgr. Martina Pokorná tradiční – předindustriální -stavovská rodina do období průmyslové revoluce chápána jako společenství lidí, kteří spolu žili pod jednou střechou a podléhali jedné autoritě dnešní význam = „domácnost“ sestávala z pokrevně příbuzných členů rodiny, poddruhů, čeledi a dalších jedinců v domě není až tak důležitá pokrevní příbuznost jak společné stolování vztah hospodáře k čeledi a poddruhům je do značné míry stejný, jakým je vázán ke svým pokrevním příbuzný pro tradiční rodinu je typické, že mnohem více než moderní rodina sloužila jako ekonomická jednotka Další význam tradiční rodiny: systém širokého pokrevního příbuzenství mezi vládnoucí vrstvou např. Habsburkové zjištěno, že na jednu domácnost připadalo průměrně 4, 73 osob rodiny s více dětmi spíše ve vyšších vrstvách (lepší péče o děti i matky) Prameny: pozemkové knihy berní ruly (úřední knihy ekonomické povahy – soupisy o pozemcích a platech) soupisy obyvatelstva podle víry „Čí země toho víra“ 16. století – katolíci a protestanti seznamy poddruhů matriky Hlavní rozdíly mezi rodinou tradiční a moderní (historická demografie) míra porodnosti a mortality (dříve vyšší) tzv. demografické krize v předindustriální společnosti masově rozšířená regulace porodnosti v moderní společnosti Z rozdílů vyplývají další odlišnosti: odlišné morální normy odlišné náboženské představy (absence) odlišný postoj k životu výrazná změna postavení žen a postižených lidí ve společnosti odlišné představy o určitém životním standartu L. Stone (1977) vymezil v období 16. - 19. století tyto fáze rodiny: Relativně malé, nukleární rodiny tj. rodiče a děti krátká střední délka života – nevznikaly (obvykle) trojgenerační rodiny četné a intenzivní kontakty s celou komunitou neexistovala větší citová blízkost mezi jednotlivými členy síť širších příbuzenských a sousedských svazků rodina plnila především ekonomickou funkci (záruka přežití) sňatky z majetkových důvodů (romantická láska byla dokonce považována za nemoc) označení „domácnost“ nebo o „celý dům“ než přímo „rodina“ domácnost je definována lokálně a nikoliv na základě pokrevního příbuzenského svazku (patřilo i služebnictvo) „přechodná“ forma rodiny existovala jen ve vyšších vrstvách vyskytovala se přibližně na přelomu 17. a 18. století nukleární rodina se vymezovala oproti celé společnosti hlavní důraz začal být kladen na mateřskou lásku a na přirozenou, racionálně podloženou autoritu otce „navazující“ forma rodiny začíná se objevovat v průběhu 19. století v mnoha aspektech přetrvává dodnes těsně spjatá s citovým individualismem, svobodnou volbou partnera na základě lásky, pevnými citovými vazbami uzavřenost vůči okolí, důraz na své soukromí J. Hajnal (1965) - dva základní historické modely rodiny severozápadní a jihovýchodní, které se podle něj stabilizovaly někdy počátkem 16. století dělící hranice mezi Terstem a St. Petersburgem tzv. „Hajnalova linie“ probíhala někde na pomezí dnešní Moravy a Slovenska Severozápadní model - znaky: malý počet členů rodiny (4 – 5 osob) nižší míra pokrevního příbuzenství v rodině relativně vysoký věk vstupu do manželství (25 - 26 let) 10% - 25% celoživotně neprovdaných žen a neženatých mužů - podmínka k uzavření sňatku - půda, na které by se mohli usadit a která by jim zajistila obživu dědické právo: majetek dědil prvorozený syn, ale musel vyplatit matku a sourozence (kteří museli odejít z domu) stanovila se odhadní cena celého majetku a buď jim nový vlastník dal jednorázovou sumu (to ale znamenalo prodat statek), ale mnohem častěji jim musel vyplácet závdavky (na sv. Havla a sv. Jiří) Do tohoto modelu patřily Čechy a větší část Moravy Jihovýchodní model - znaky mnohočlenné rodiny - velkorodina vysoká sňatečnost sňatkový věk 20 - 21 let dědické právo:přesně se neví, kdo co dědil, ale sourozenci (jen sestry se vyvdávaly jinam) zůstávali na statku matky často přešly do pozice podruhyň výlučnost patrilineárního principu tvoření rodiny neolokalismus - v jihovýchodním modelu běžné (proti severozápadnímu modelu, kdy pod jednou střechou nikdy dlouhodobě nežily dva manželské páry) Hajnalova teorie dvojího modelu byla přijata nově byl model regionálně upraven ukazuje se, že ne všechny znaky byly tak přísně dodržovány jak na jihovýchodě, tak na severozápadě Evropy Moderní - dnešní rodina domácnost tvořená párem muže a ženy a jejich dětmi moderní pojetí rodiny – paradox - podle sociologických studií je v ČR jen 20% rodin, které odpovídají výše zmíněné představě ostatní procenta tvoří bezdětné páry, svobodní či rozvedení s dětmi i bez nich, vdovy, vdovci, sirotci, apod. uspořádání jednotlivých domácností - buď vícegenerační nebo naopak zde žije jen jednotlivec vícegeneračních domácností je dnes zhruba 12% (oproti středověku: 7% - 9%) a jsou tvořeny třemi i čtyřmi generacemi vícegenerační domácnosti jsou dány demografickým uspořádáním – delší průměrný věk a převaha poptávky nad nabídkou na trhu bytů, ekonomická stránka provozu a údržby domácnosti jednotlivec v domácnosti - výrazná změna konvencí role rodiny se uvolňuje v souvislosti s majetkoprávními vztahy žena během dvacátého století získala značnou samostatnost osobní, finanční a společenskou, dokonce nepovažuje za nutné udržovat vztah s mužem kvůli společné výchově dětí radikální změny převážně od konce 1.světové války konec 50. let 20. století – začíná trend snižování počtu dětí v rodině a růst rozvodovosti v USA cca od osmdesátých let, se stává určitou prestiží žít stylem single v ČR se rodina v tradičním pojetí rozpadá zhruba od sedmdesátých let 20. století, kdy došlo k definitivnímu překonání společenskému odsudku rozvodu Nejradikálnější změny v základní charakteristice rodiny: křesťanství – rodina – legitimní sex – ztráta monopolu (legitimní předmanželský sex, úvahy o legitimní nevěře v manželství) nové technologie – antikoncepce – výraznější hranice mezi sexem a početím od poloviny 70. let vysoký vzrůst nemanželských („nelegitimních“) dětí – v některých zemích až 50 % všech dětí rodí mimo manželství výběr manželského partnera neurčují rodiče (ohled na rodinný status, majetek, společenské začlenění), ale svobodně partneři (světové války, světová hospodářská krize, komunismus – nejistota majetku) křesťanství – transcendentní poselství pro manželství („Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj“) – oslabení a odmítání náboženství – přeměna z transcendentního významu na občanskou smlouvu – základem láska a sexuální přitažlivost – růst rozvodovosti a opakovaných manželství prohlubující dělba práce a rozvoj speciálních institucí (odluka bydliště a pracoviště; škola – vzdělávání dětí; masmédia – socializace; nemocnice, sociální zařízení – péče o nemocné, staré a postižené: rodina – zábava, citové bezpečí; větší vydělení z komunity výchova dětí již není hlavní náplní života muže a ženy dnes typická rodina s jedním dítětem, stoupá i počet dobrovolných bezdětných manželských párů (např. Německo – čtvrtina manželských párů) práce v mnoha odvětvích více dostupná i pro ženy – od konce 50. let ženy hromadně opouští domácnost a profesní kariéra se stává stejně důležitá jako pro muže – mateřství není celoživotní úděl, ale jen součást života Přístup sociologie rodiny k danému trendu předmět zkoumání (rodina) výrazně změněn (výrazná odlišnost v chování generací v rámci 20. století) teorie se netýká jen modelu monogamické, neolokální a dvougenerační rodiny (do poloviny 20. století normativně závazný pro střední třídu a nejrozšířenější v rámci společnosti) dnes je třeba vzít v úvahu i varianty a odchylky (hlavně mimo střední třídu) např. nesezdaná soužití, soužití homosexuálů, registrovaná partnerství, adoptivní a pěstounské rodiny