TRÁVICÍ SOUSTAVA - přednášky
Mgr. Martina Pokorná
Trávicí soustava ­ dlouhá trubice, jejíž stěna je tvořena vazivem, hladkou svalovinou a
vystlána sliznicí; začíná dutinou ústní a končí konečníkem; hlavní funkcí je trávení (pomocí
trávicích enzymů) a vstřebávání (resorbce)
1. dutina ústní (cavum oris)
- prostor ohraničený patrem, tvářemi a rty; spodinu tvoří jazyk
- předsíň (vestibulum oris ­ ohraničena rty, tvářemi, zuby, dásněmi) + vlastní dutina
ústní (cavum oris proprium ­ tvořena tvrdým a měkkým patrem, patrovou mandlí,
dásněmi, jazykem a zuby)
- funkce: mechanické a chemické zpracování potravy + posun potravy do hltanu
- rty (labia oris) ­ podkladem je kruhový sval ústní, pokryty jsou na jedné straně kůží na
druhé sliznicí
- tváře (buccae) ­ povrch kůže a sliznice, plochý sval tvářový
- jazyk (lingua)
- nezbytný při zpracování a posunování potravy a při řeči
- skládá se z těla, kořene a hrotu
- se spodinou dutiny ústní je spojen jazykovou uzdičkou
- podkladem je příčně pruhovaný sval
- bradavky nitkovité ­ nejčetnější, způsobují jeho sametový vzhled
houbovité ­ při okrajích a hrotu
listovité ­ malé množství na okraji
hrazené ­ největší, na přechodu těla a kořene jazyka
- jsou sídlem chuťových pohárků
- zuby (dentes)
- nejtvrdší orgány lidského těla, soubor zubů - dentice
- korunka, krček, kořen + dřeňová dutina vyplněna dření (tvořena vazivem),
zubovina (dentin, obsahuje 72% anorganických látek, které způsobují tvrdost),
sklovina (email, kryje zubovinu v oblasti korunky, 98% anorganických látek),
tmel (cement, kryje povrch kořene)
- jsou uloženy v zubním lůžku a zpevněny tuhým vazivem ­ ozubicí
(periodontium)
- řezáky (d.incisivi), špičáky (d.canini), zuby třenové (d.praemolares), stoličky
(d. molares)
- chrup mléčný (20), chrup definitivní (32)
Slinné žlázy
- glandulae oris
- žláza příušní (glandula parotidea)
o váha cca 20 ­ 30g (největší)
o normálně nehmatná (při zánětech otéká a tvrdne)
o ústí proti druhé horní stoličce, na slinné bradavce tvářové
o vylučuje značně vodnatou, řídkou slinu
- žláza podčelistní (glandula submandibularis)
o váha cca 10 ­ 15g
o ústí u uzdičky jazyka
o vylučuje slinu hustou, s velkou příměsí mucinu
- žláza podjazyková (glandula sublingualis)
o váha cca 5g
o vývod na slinné bradavce
o hlenovité sliny (vazké)
- plus malé slinné žlázy ve sliznici tváří, jazyka, patra a vnitřní strany rtů
Sliny
- saliva
- bezbarvá, vazká, slabě alkalická tekutina
- přibližně 1,5 litru/den
- složení: voda (99%), hlen (mucin-obaluje sousta), soli (Na,Ca,K,P-zubní kámen),
enzymy ­ amyláza (ptyalin) ­ trávení sacharidů
- lysozym ­ antibakteriální význam
- funkce: příprava potravy na polykání ­ rozmělnění, obalení a začátek trávení
: zvlhčují dutinu ústní, ochrana před infekcí
: omezuje vznik zubního kamene
- řízení salivace ­ slinění je nervové (polykací centrum v prosloužené míše) --- atropin
a nikotin tlumí tvorbu slin; acetylcholin a pilocarpin ji podporují
- vylučování slin je řízeno reflexně ­ podnětem je sousto v ústech, či zrak, chuť, ...
2. hltan
- pharynx
- dlouhý 12 ­ 14cm
- společná část trávicí a dýchací soustavy
- stavba stěny: sliznice tvořená mnohovrstevným dlaždicovým epitelem
: podlizniční vazivo ­ uloženy cévy a nervy
: svalovina příčně pruhovaná, umožňuje polykání
: serózní blána
- rozdělen na 3 oddíly:
o nosohltan
nosopharynx
ústí Eustachova trubice (napomáhá vyrovnání tlaku před bubínkem a za
ním)
hltanová-nosní mandle ­ nakupení lymfatické tkáně, operativní
odstranění
o ústní část
oropharynx
zde se kříží cesty dáchací a polykací
o hrtanový úsek
laryngopharynx
ve výši 4.krčního obratle přechází v jícen
hrtanová příklopka (epiglottis) ­ při polykání zabraňuje vniknutí sousta
do hrtanu
3. jícen
- oesophagus
- hrudní část trávicí trubice
- 25cm dlouhý, uložen před páteří
- funkce: posun sousta do žaludku (potrava jím prochází beze změn)
- skládá se ze 4 tkáňových vrstev:
o sliznice tvořená podélnými řasami
o podslizniční vazivo
o svalovina ­ horní 2/3 jícnu příčně pruhovaná, dolní 1/3 hladká, umožňuje
polykání (nad soustem se smršťuje, pod ním uvolňuje --- peristaltická vlna)
o povrchová vrstva
4. žaludek
- gaster, ventriculus
- uložení: na levé straně v horní části dutiny břišní
- hruškovitý tvar (někdy taky hákovitý)
- stavba: sliznice tvořená jednovrstevným, válcovým epitelem složeným v podélné řasy
(ústí
žaludeční žlázky)
: podslizniční vazivo ­ cévy, nervy
: svalovina ­ hladká, tvoří 3 vrstvy, směrem k vrátníku mohutní
: seróza
- plnění žaludku
o plní se ve vrstvách podél stěny
o 20 minut po jídle nastává žaludeční peristola ­ zvyšuje se tonus (napětí)
žaludku, potrava je smíchána s žaludeční šťávou a začíná trávení
o po žaludeční peristole začínají pohyby žaludku ­ peristaltické vlny a vzniká
trávenina (chymus) --- vrátník je uzavřen
o po určité době je trávenina uvolňována kruhovým svěračem vrátníku ze
žaludku do dvanáctníku
- žaludeční šťáva
o silně kyselá (pH-2)
o cca 2 litry/den
o HCl ­ tvoří cca 0,5% žaludeční šťávy, rozpouští vazivo, zabraňuje kvašení,
aktivuje pepsinogen na pepsin, tvoří celkovou kyselost, dezinfekční účinky
o pepsin ­ proteolytický enzym, vzniká z pepsinogenu, štěpí bílkoviny
o chymosin ­ sráží bílkoviny mléka na drobné vločky
o žaludeční lipáza ­ štěpí tuk na glycerol a mastné kyseliny
o mucin ­ chrání žaludeční sliznici před HCl
o voda ­ tvoří 99%
- vyměšování žaludeční šťávy
o je řízeno nervově a chemicky
o fáze reflektorická ­ ovlivňuje zrak, čich, chuť (podmíněné a nepodmíněné
reflexy)
o fáze gastrická ­ 30minut po jídle mechanickým a chemickým drážděním
sliznice, tvoří se gastrin
o některé látky sekreci žaludeční šťávy zvyšují (koření, alkohol, kofein,...), jiné
ji snižují (smetana, olivový olej,...)
- obranné mechanismy
o zvracení (emesis)
většinou ochranná reakce organismu před škodlivými látkami
reflexní děj s centrem v prodloužené míše
5. tenké střevo
- intestinum tenue
- dlouhé 3 ­ 5metrů
- trávenina jím prochází asi 5 hodin
- stavba: sliznice ­ tvoří kruhové řasy a klky
- je tvořena jednovrstevným, cylindrickým epitelem se vstřebávací
schopností
- obsahuje pohárkové buňky (tvoří hlen), trubicovité střevní žlázky
(vylučují střevní šťávu), lymfatické uzly a velké množství klků
- klky (villi)
- vysoké cca 0,2-1mm, počet 5-10miliónů
- povrch tvoří jednovrstevný resorpční epitel, uspořádaný do malých
výběžků - mikroklků
- zasahují i krevní a mízní cévy a nervy (živiny jsou vstřebány do
krve a odváděny vrátnicovou žílou do jater)
: podslizniční vazivo
: svalovina ­ uložena ve dvou vrstvách, promíchává a posouvá potravu
: seróza ­ tvoří okruží (mesenterium), které je upevněno k zadní stěně břišní
(volný závěs)
- funkce : transport
: trávení
: vstřebávání
- pohyby tenkého střeva: vznikají reflexně, chemickým a mechanickým drážděním
: peristaltické ­ postupné ­ posouvají potravu 1-2cm/min
: segmentační ­ kývavé ­ prstencovité stahy v určitém oddílu
a míchání
tráveniny
- části tenkého střeva:
- dvanáctník (duodenum)
- dlouhý 25 ­ 30cm
- má tvar nepravidelné podkovy
- ústí do něj žlučovod a slinivka břišní
- lačník (jejunum)
- širší, uložený převážně v levé jámě kyčelní
- volně zavěšen v okruží (mesenterium)
- probíhá intenzívní trávení a vstřebávání
- kyčelník (ileum)
- kratší a užší
- ústí do slepého střeva
- vyplňuje spíše pravou dolní část dutiny břišní
- střevní šťáva
- čirá kapalina, nažloutlé barvy
- slabě alkalická
- 1 ­ 2 litry/den
- erepsin ­ komplex proteolytických enzymů, které štěpí bílkoviny na
aminokyseliny
- maltóza
- sacharóza štěpí sacharidy
- laktáza
- lipáza ­ štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny
- enterokináza ­ aktivuje pankreatický tripsinogen na tripsin
- sekretin ­ podmiňuje tvorbu šťávy slinivky břišní, vstřebává se do krve
6. tlusté střevo
- intestinum crassum
- dlouhé asi 1,5m, průměr cca 5 ­ 8cm
- potrava jím prochází asi 12hodin
- části tlustého střeva:
- slepé střevo (caecum) + červovitý výběžek (appendix vermiformix)
- tenké střevo do něj ústí jako nálevka ­ působí jako chlopeň (ileocekální
chlopeň - zabraňuje průchodu tráveniny zpět do ilea)
- uložen v pravé jámě kyčelní
- dlouhý přibližně 10cm, široký cca 0,6cm
- obsahuje velké množství mízní tkáně
- bývá chirurgicky odstraněn (záněty-appendicitis)
- vzestupný tračník (colon ascendens)
- příčný tračník (colon transversum)
- sestupný tračník (colon descendens)
- esovitá klička (colon sigmoideum)
- konečník (rectum)
- v pánvi se vyklenuje v širokou ampuli a na povrch ústí řitním otvorem (anus)
- sliznice tvoří 3 příčné řasy (střední řasa je tvořena hladkou svalovinou, která
má funkci přídatného svěrače nepodléhajícího vůli)
- v průchodu svalovým dnem pánve jsou uloženy další 2 svěrače (vnitřní
z hladké svaloviny, nepodléhá vůli + vnější z příčně pruhované svaloviny
podléhající vůli)
- v podkoží análního otvoru probíhají bohaté žilní pleteně
Stavba stěny:
- sliznice ­ tvořena nízkými řasami s malým množstvím resorpčních buněk
- obsahuje četné hlenové žlázky (produkují hlen a slepují zbytky potravy)
těsně pod ní jsou sítě krevních a mízních cév (vstřebávání vody a minerálních látek)
- podslizniční vazivo
- svalovina
- seróza
Funkce:
- vstřebávání vody, minerálů a glukózy (zahuštění tráveniny)
- tvorba hlenu ­ slepuje nestrávené zbytky potravy
- chrání sliznici před mechanickým a chemickým poškozením
- kvašení ­ kvasné bakterie štěpí cukry, tuky a celulózu --- vznikají alkohol a plyny, hnití
­ hnilobné bakterie štěpí bílkoviny --- vznikají jedovaté látky, tzv. mrtvolné jedy
(způsobují zápach stolice, jsou částečně vstřebávány do krve, rozkládají se v játrech a
posléze se vylučují močí)
- pohyby tlustého střeva: peristaltické
- stolice
- obsahuje nestrávené zbytky škrobu, tukové kapky, buničinu z ovoce a zeleniny,
vazivo, bakterie, epitelie, žlučová barviva (hnědá) a vodu
- vyprazdňování stolice (defekace) je reflexní děj s centrem v bedrokřížovém oddílu
míchy (podnětem je nahromadění stolice, které zvýší tlak v konečníku) --- je však
ovládáno vůlí (pocit defekace můžeme potlačit)
- množství a složení je ovlivněno množstvím a složením přijímané potravy
- zácpa (obstipace)
- průjem (diarrhoea)
- acholická stolice ­ bělavá, šedá (při poruchách vyprazdňování žluči)
- meléna ­ černá, obsahuje natrávenou krev (krvácení v horních oddílech GIT)
- enterorhágie ­ čerstvá krev ve stolici (při zánětech, nádorech, hemeroidech)
7. játra
- hepar
- největší žláza lidského těla (váha cca 1500g)
- jsou uložena v dutině břišní vpravo, těsně pod bránicí
- základní stavební jednotkou jater je jaterní lalůček (lobuli hepatis)
- skládá se z trámců jaterních bb (trámec je složen z dvou těsně k sobě
přiložených jat. bb)
- mezi nimi probíhají větve vrátnicové žíly, které se spojují do jaterních žil a
dále vedou do DDŽ
- ve štěrbinách jaterních trámců začínají jaterní žlučovody (větví se jako portální
žíla a sbíhají se do vývodů, které pak tvoří jaterní žlučovod)
- na povrchu jsou játra kryta serózní blánou
- jsou rozdělena na: - pravý lalok a levý lalok z vrchní strany
- dolní strana je rozdělena jaterní brankou (porta hepatis), kterou
prochází vrátnicová žíla, jaterní tepna a žlučovod
- cévní zásobení: vrátnicová žíla (vena portae) přivádí krev z trávicí soustavy (z
nepárových orgánů dutiny břišní) a odvádí ji do DDŽ; jaterní tepna přivádí do jater
okysličenou krev
- funkce: detoxikace (zneškodnění jedovatých látek ­ amoniak, alkohol)
: tvorba žluči (sekretorická funkce jater)
: metabolická (přeměna cukrů na glykogen, rozklad aminokyselin)
: zásobárna látek (tuky, cukry, některé vitamíny)
: zásobárna krve
- žluč (chole)
- tvoří se v jaterních bb nepřetržitě
- cca 800 ­ 1000 ml/den
- hustá, žlutozelená tekutina
- do duodena odtéká žlučovými cestami
- nitrojaterní ­ žlučové kanálky v jaterním lalůčku
- mimojaterní - dlouhé asi 5 ­ 8 cm
- pravý a levý žlučovod (ductus hepaticus dexter a sinister) --
jejich spojením vzniká společný jaterní vývod ­ k němu
se připojuje vývod žlučníku (ductus cysticus) -- jejich
spojením vzniká žlučovod (ductus choledochus)
- složení:voda (97%)
: hlen
: žlučová barviva (tvoří se z hemoglobinu ze zanikajících erytrocytů ve
slezině, červený bilirubin + zelený biliverdin, jsou to odpadní produkty
toxické pro organismus, ve střevě se rozkládají a zabarvují stolici)
: soli žlučových kyselin (rozptylují tuky na drobné kapénky, která pak dále
štěpí lipáza ve střevě)
: cholesterol
minerální látky
- funkce žluči při trávení:
- neutralizuje žaludeční obsah (spolu s pankreatickou šťávou)
- napomáhá vstřebávání tuků
- stupňuje peristaltiku střeva a další tvorbu žluči
- odvádí některé škodlivé látky a toxiny
8. žlučník
- vesica fallea
- leží na spodní ploše jater
- zásobárna žluči
- žluč se zde koncentruje (vstřebává se voda)
9. slinivka břišní
- pankreas
- 25 cm dlouhá, šedorůžové barvy
- uložená za žaludkem, přirostlá k zadní stěně břišní
- části: hlava (caput) ­ vyplňuje ohbí dvanáctníku
tělo (corpus)
ocas (cauda) ­ dotýká se sleziny
- smíšená žláza -- produkuje sekrety (pankreatická šťáva) a inkrety (inzulín a glukagon)
- povrch je složen z lalůčků ze žlázového epitelu -- vycházejí z nich kanálky, které se
spojují v hlavní pankreatický vývod (ductus pankreaticus) ­ ústí na Vaterské papile
v duodenu
- Langerhansovy ostrůvky ­ shluky bb (beta buňky), které tvoří inzulín -- snižuje
hladinu cukru v krvi (on. diabetes mellitus) (glukagon je tvořen alfa bb)
- pankreatická šťáva
- čirá, zásaditá tekutina (neutralizuje kyselou tráveninu ze žaludku)
- vyloučí se ji cca 0,5 ­ 1 litr/den
- její sekrece je řízena nervově (reflexně, z menší části) a chemickými látkami
(sekretin)
- složení: - anorganické látky
- organické látky ­ trypsin (bílkoviny) ­ v duodenu se aktivuje na
trypsinogen
- pankreatická amyláza (sacharidy) ­ aktivuje se žlučí
- pankreatická lipáza (tuky)
10. pobřišnice
- peritoneum
- tenká, lesklá serózní blána -- vystýlá všechny stěny dutiny břišní (pobřišnice nástěnná
přechází na stěny malé pánve ­ pobřišnice útrobní)
- vytváří několik řas ­ okruží tenkého střeva (mesenterium, největší) + velká a malá
předstěra (omentum majus a omentum minus)
- funkce: produkuje tekutiny a resorbuje látky (př. i toxiny)