2 Fyziologie slyšení a klasifikace sluchových vad

   

   Význam sluchu:

   ·         základ pro komunikaci (sociální vztahy)

   ·         zdroj informací o věcech a dějích v okolí

   ·         základ pro vytvoření vnitřní řeči (rozvoj abstraktního myšlení)

   ·         citová vazba na okolí svět - duševní zdraví

   ·         pomoc při orientaci v prostoru

   ·         plastičnost vnímání (povrch, hloubka)

   ·         jistota v pohybu (nositel varovných signálů)

   

   

   Anatomická stavba sluchového analyzátoru:

     o zevní ucho

   boltec a zevní zvukovod    

   *atrézie – zúžení zvukovodu, vrozená vada

     o střední ucho

   bubínek, sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek) Eustachova trubice - zajišťuje
   propojení středního ucha a nosohltanu, které slouží k vyrovnání tlaku mezi dutinou bubínku a
   zevním   

     o vnitřní ucho

   hlemýžď, vestibulum a polokruhovité kanálky

     o nervové dráhy (VII. a VIII. hlavový nerv)

   

   

   Etiologie sluchového postižení:

     o vnitřní příčiny (endogenní) - dědičnost (hluchota)-
     o vnější příčiny (exogenní)

   prenatální - nemoc v těhotenství (rubeola,toxoplazmóza, spalničky), RTG v těhot., RH
   inkompabilita rodičů

   perinatální - vlásečnicové krvácení do labyrintu, protrahovaný porod, klešťový porod, NPH
   (nízká porodní hmotnost)

   enviromentální faktory (získané, postnatální) - infekce (zánět mozkových blan – percepční
   nedoslýchavost, příušnice, spála, spalničky, černý kašel, meningoencefalitida, příušnice,
   spálový zánět středouší), léčba ototoxickými léky - opakované záněty středního ucha 
   (Streptomycin, Canamycin, Gentamycin), mechanická závada - ucpání zevního zvukovodu (převodní
   vady), úraz - ucha (perforace bubínku), hlavy či mozku, cévní krvácení, dále např. akustické
   trauma - zalehnutí uší, šum/hluk v uších

   

   

   Typy sluchových vad:

   Periferní nedoslýchavost či hluchota

     o převodní (důvodem např. překážka ve zvukovodu, perforace bubínku) - „slyší méně, ale
       rozumí“
     o percepční (porušena funkce vnitřního ucha, sluchového nervu nebo mozkové kůry) - „slyší
       hodně, ale nerozumí“
     o smíšená (kombinace převodní a percepční)

   

   Centrální nedoslýchavost či hluchota - postižen korový a podkorový systém sluchových drah

   

   

   Stupně sluchových vad:

   nedoslýchavost

   lehká (ztráta 20-40 dB)

   střední (40-70 dB)

   těžká (70-90 dB)

   

   hluchota

   úplná (totální)

   praktická (zbytky sluchu)

   

   ohluchlost

   

   

   

   Důsledky sluchových vad:

     o oblast poznávání - orientace v prostoru, narušení pocitu sebejistoty a osobní bezpečnosti,
       ztráta zvukového pozadí, vytváření představ
     o oblast vztahu k okolí (soc. kontakty) - zhoršená komunikace s intaktní populací až
       společenská izolace
     o oblast osobnosti - citová nevyrovnanost, labilita, citová oploštělost, neadekvátní reakce,
       vztek, agresivita

   

   

   

   Psychologické zvláštnosti SP:

   •řeč - nedostatečná sluchová kontrola, méně srozumitelná, nižší úroveň řeči

   ·         myšlení - statické, nepohotové, založené na konkrétních pojmech, vzniká nezávisle na
   řeči

   ·         pojetí sebe sama - cítí se méněcenní, když nerozumí, nebo jim není porozuměno,
   stáhnou se, mohou se snadno vzdávat

   ·         výkonnost - snadno se unaví, opožděná motorika (neotáčí se za zvuky)

   ·         vůle – slabá, nutná velká motivace

   ·         nesamostatnost - závislost na rodičích, tlumočníkovi, mnohdy snadná ovlivnitelnost

   

   

   

   

   Odborná diagnostická vyšetření:
   – metody objektivní

   BERA (elektrické odezvy v mozkovém kmeni)

   CERA (korové sluchové evokované odpovědi)

   SSEP – vyšetření ustálených evokovaných potenciálů, není potřeba spolupráce dítěte, provádí se
   především u kandidátů na kochleární implantát.

   Tympanometrie – vyšetření bubínku

   OAE (bez spolupráce dítěte) - měří sílu zvuku při tření vláskových buněk za zvukového signálu
   různé intenzity

   

   

   – metody subjektivní

   Slovní audiometrie

   ·         slovní sestavy o 10 slovech, sestavy informačně rovnocenné (častost výskytu, počet
   slabik, výška frekvence atd.)

   ·         výsledkem slovní audiometrie je slovní audiogram

   

   

   Tónová audiometrie

   ·         vyšetřovaný sám signalizuje okamžik, kdy zaslechne tónový podnět

   ·         záznam tónové audiometrie se zpracovává do audiogramu

   

   

   

   

   Literatura:

   

   LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003.

   

   ŠLAPÁK, I., FLORIÁNOVÁ, P. Kapitoly z otorhinolaryngologie a foniatrie. Brno: Paido, 1999.