PSYCHOPATOLOGIE Poruchy jednotlivých funkcí psychiky VNÍMÁNÍ, POZORNOST, PAMĚŤ PhDr. Denisa Denglerová, Ph.D. Vnímání (percepce) a jeho poruchy Nepatologické změny vnímání – smyslové klamy, Purkyňovy paobrazy, eidetismus, živá představa, pareidolie (zpodobňování), synestezie. Patické poruchy vnímání Iluze – falešné vjemy vyvolané reálným podnětem, jehož vnímání je zdeformováno, člověk je přesvědčen o pravosti svých vjemů. Dělení dle smyslů – zrakové (Capgrasův fenomén neboli iluze dvojníka), sluchové, čichové, chuťové, hmatové, pohybové, útrobní. Pickovy vize – borcení, posunování, prostupování stěnami. Vnímání (percepce) a jeho poruchy Pseudoiluze – kritický postoj, uvědomění si klamnosti vjemu. Halucinace – klamné vjemy, které nemají žádnou oporu v realitě, nejzávažnější poruchy vnímání. Halucinace elementární – fotony, akoasmata. Halucinace komplexní – buď jednoho konkrétního smyslu nebo kombinované. zrakové halucinace – mikropsie, makropsie, mikrozoopsie sluchové halucinace – hlasy, halucinace imperativní čichové halucinace Vnímání (percepce) a jeho poruchy Agnozie – neschopnost poznávat a interpretovat smyslové vjemy, přestože smyslové orgány jsou neporušené, jde o poruchu syntetické činnosti mozkových center. Nejčastěji vlivem léze či úrazu mozku, oblast neurologická. Depersonalizace – porucha citového prožívání při vnímání okolního světa či sebe samého, dominuje pocit odcizení. Autopsychická x somatopsychická x allopsychická (=derealizace). Hodnocení reálnosti zážitku: -c- pocit, že vnímá to, s čím se již dříve setkal (déja vu – dříve viděné, déja entendu – dříve slyšené) -c- pocit, že se se situací ještě nikdy nesetkal, pocity neznámosti a novoty (jamais vu – iluze dosud neviděného, jamais entendu – dosud neslyšeného) Pozornost (Prosexie) a její poruchy Různé vlastnosti pozornosti – tenacita (vytrvalost), kapacita (rozsah), koncentrace (soustředění se na určitý podnět), iritabilita (jaká síla podnětu je zapotřebí),… Druhy pozornosti: pasivní = spontánní aktivní = záměrná, volní protivolní Pozornost (Prosexie) a její poruchy Paměť a její poruchy Paměť – uchování informací o podnětu, který již nepůsobí, schopnost organismu uchovat strukturované informace v čase. Složky paměti: -c- vštípení obsahu -c- uchování obsahu -c- vybavení obsahu (reprodukce) – patří sem i znovuvybavení (rekognice), tzn. rozpoznání něčeho již známého Druhy paměti z hlediska doby uchování obsahu: -c- ultrakrátkodobá -c- krátkodobá -c- střednědobá -c- dlouhodobá Kvantitativní poruchy paměti Deteriorace paměti – celkové oslabení paměti, obvykle organického původu, progredující a ireverzibilní proces, oslabena může být každá složka paměti (nejčastěji vštípivost) či všechny Hypermnézie – zvýšená úroveň paměti, většinou zesílena schopnost vybavení paměťových obsahů na úkor jejich přesnosti. Selektivní hypermnézie. Hypomnézie – snížení paměti, celkové nebo částečné. Amnézie – ztráta paměti na určité časově ohraničené období -c- retrográdní amnézie -c- anterográdní amnézie -c- úplná, totální amnézie -c- ostrůvkovitá amnézie Palimpsest = alkoholické okénko – výpadek paměti vlivem intoxikace Kvalitativní poruchy paměti Paramnézie – porucha konzervace paměti, zkreslení zapamatovaných obsahů. Vzpomínkový klam – neskutečná událost se jeví být ve vzpomínce skutečnou, nezvratné přesvědčení o správnosti vzpomínky. Druhem vzpomínkového klamu je kryptomnézie – pacient se domnívá, že nejde o vzpomínku, ale o novou originální myšlenku (možnost neúmyslného plagiátorství). Konfabulace – doplňování chybějících vzpomínek údaji vymyšlenými ad hoc. Bájivá lhavost (pseudologia phantastica) – sdělování vybájených zážitků, obvykle dramatické popisy, kde je pacient hlavním hrdinou. Ekmnézie – nesprávná časová lokace vzpomínky, minulost pokládána za současnost apod.