KÁZEN A UKÁZNENOST JAKO SPOLECENSKÝ JEV
Kázen ­ spol. jev spocívající v dodržování stanovených nebo dobrovolne prijatých
norem (rád ­ zákony, narízení, pokyny, pravidla...). Jsou bariéry, kt.
mohou svazovat, omezovat, ale také vych. vstríc ind., skup. a spol. zámerum.
Svoboda ­ spojena s mírou povinnosti a odpovednosti (právo cloveka vnitrne
svobodného, který ale totéž priznává ostatním)
Vlivy, pusobící na kázen:
1. kulturní tradice;
2. systém požadavku, príkazu, zákazu, zákonu, pravidel...;
3. sebekontroly (svedomí...)
Druhy kázne:
* podle sociálních oblastí (vojenská, obcanská, pracovní, sportovní, školní...)
* podle pedagogicko-psychologických kritérií (typ. bipolarita: vynucenáuvedomelá,
vnejší-vnitrní, autoritativní-demokratická...)
q poslušnost ­ vynucené, docasné respektování norem
q ukáznenost ­ vlast. celé osob., její soc. a psych. zralosti (vedomí norem)
Funkce kázne (vypl. z úlohy v živote jednotlivce a spolecnosti):
* individuální (v procesu sebevýchovy a ucení)
* sociální (koordinace lidských aktivit, postavení jedince ve skupine a spol.)
Základní podmínky výchovného procesu:
1. efektivní cinn. (pripravené, zajímavé, obohacující...),
2. dobré organizacní schopnosti pedagoga,
3. pozitivní vztah jedinec (díte) ­ pedagog,
4. kázen
Prekážky ve efekt. vých. práci:
1. dysfunkcní rodina,
2. vrstevnická skupina,
3. klima školy nebo zarízení (rozdílné prístupy pedagogu ...)
Duležitost spolupráce s odborníky, psychology, spec. pedagogy...
Rád školy, zarízení:
dodržování ­ kriterium pro hodn. kázne;
porušování (vztahy, ind.dispozice, podmínky, klima, poruchy, problémy...) ­
casto souvisí s delikvencí, základ kriminality.
Spolupráce s rodinou!
Pozitivní prínos pro práci pedagoga:
Charta skupiny, Smlouva (vytvorení žebrícku hodnot, které budou
respektovány a kontrolovány ze strany všech)
Diagnostikování a rešení kázenských problému:
a) príciny, podstata a souvislosti, kdy porušena norma (motiv)
b) osobnost jedince, úcastníku (vztahy, ind. zvlášt., VC, rodina, šk. výsl...)
c) predpoklady možného postihu, trestu a jeho následku
Pedagogické desatero:
1. Základem naší práce je pozitivní vztah k díteti, sverencum; lidem i
svetu.
2. Podporujeme tvurcí prístup žáku k poznání, rozvoj fantazie a
tovrivosti.
3. Oslabujeme strach z nového ci neznámého, ucíme žáky zacházet
s chybou, posilujeme sebevedomí a sebeduveru dítete.
4. Povzbuzujeme neduveru k autoritám, danosti, uzavrenému rešení ­
ucíme pochybovat, hledat, presvedcovat se.
5. Uvádíme deti do systému informací.
6. Vedeme k neustálému hodnocení a sebehodnocení, k sebereflexi.
7. Ucíme deti menit myšlenky v ciny, dotahovat veci do konce, nebýt
povrchní, presne formulovat, dávat si konkrétní a adekvátní cíle.
8. Vedeme k aktivnímu poslouchání, rozvoji komunikace, pestujeme
rozvoj celoživotních zkušeností.
9. Doprejme detem dostatek volnosti a svobody, ucme je demokratickému
chování, pestujme v nich patricnou toleranci, spoluzodpovednost a
odpovednost k sobe samému.
10. Pristupujme k díteti jako k plnohodnotnému cloveku, mající stejná
práva a povinnosti, jako k partneru v ceste za poznáním.