Pedagogická diagnostika výchovných jevu
Pedagogická strategie, mínení:
stanovuje cíl výchovného pusobení
plánování a strategie výchovného pusobení (metody, formy práce...)
znalost prostredí a jeho nastavení
znalost specifik cílové skupiny i konkrétních jedincu
zvážení okolností, které mohou výchovný proces narušit
Naplnení výchovného cíle predpokládá dostatecnou znalost a schopnost využívat
nástroju poznávání osobnosti žáka (žáku) a jejich zmen v prubehu telesného,
duševního a sociálního vývoje.
Diagnostika ­ urcitý druh poznávání, jehož záverem je stanovení tzv. diagnózy, tzn.
odborne podložených poznatku o díteti, jeho individuálních zvláštnostech a
problémech (po stránce psychologické nebo sociální), které jsou nezbytné pro další
systematickou výchovnou práci sjedincem. Optimálne je stanovena také prognóza
dalšího vývoje a výchovne-intervencních opatrení.
Struktura diagnostického procesu:
1. Stanovení cílu diagnostické cinnosti
2. Shromáždení podstatných informací, optimálne anamnézu dítete
3. Stanovení diagnostických predpokladu
4. Volba diagnostických metod
5. Vlastní diagnostika (získávání, vyhodnocení a zpracování získaných dat)
6. Formulace diagnostických záveru, prognózy a výchovných postupu
Potreba diagnostiky
primární diagnostika detského kolektivu
primární diagnostika konkrétních detí vdetském kolektivu
problémová diagnostika detského kolektivu
problémová diagnostika konkrétního dítete
Obecné diagnostické metody
Anamnéza ­ rodinná, osobní
získávání všech duležitých informací z minulosti k objasnení soucasného stavu
jedince, nejcasteji je realizována anamnestickými rozhovory a písemnými dotazníky
Katamnéza ­ zkoumání prícin recidivy nežádoucích projevu v urcitém casovém
odstupu od ukoncení nápravné péce
Speciální diagnostické metody
Aplikují se speciálne a cílene ke konkrétnímu jedinci (skupine), popr. konkrétnímu
problému.
Delíme podle:
- zpusobu zjištování na:
pozorování, exploracní metody (dotazník, rozhovor), metody testové (didaktické,
logopedické, motoriky, laterality), kasuistické (studium príkladu), analýza detského
projevu (psaného, výtvarného, praktických cinností), projektivní techniky (napr. slovní
asociace, metoda nedokoncených vet ad.)
- podle zamerení zjištování na:
úroven vedomostí,
úroven vývoje reci (hovorové, psané),
úroven chování (sociální vlastnosti, vychovanost), a to v rodine, ve škole, pri ucení, v
práci, pri hre a zábave
úroven výsledku cinností (písemné, výtvarné, hudební, pohybové, pracovní)
úroven sociability, vývoje reci a motoriky, sebeobsluhy...
- podle jiných kritérií:
výkonové, funkcní, anatomicko-morfologické...
Podle toho, zda jsou metody zamereny prímo na aktivity jedince nebo jen s nimi
související údaje, je delíme na:
* prímé
* neprímé