Netradiční výchovné a terapeutické činnosti ve výchovné práci pedagoga Přednáška z Teorie a praxe edukace Základní pojmy terapie – vychází z řeckého slova doprovázeti edukace – vyvádění (Platonova jeskyně stínů) • vzdělání - z hlediska osobnostního pojetí (kognitivní složka – osvojené vědomosti, dovednosti, postoje, hodnoty, normy,…) • z obsahového pojetí (konstruovaný systém informací a činností) • institucionální pojetí, socioekonomické pojetí, procesuální pojetíé • výchova – působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jeho vývoji Je těžké rozlišit jednotlivé pojmy, poněvadž vše se velmi prolínají. Pedagogové i terapeuti mohou užívat podobných technik (her). • terapeut nebude muzikou učit vyjmenovaná slova • pedagog se nebude pokoušet o psychoanalýzu a nediagnostikuje Rozdíly odlišující tyto činnosti hledejme v otázkách: • čím a jak působíme (potenciál sociální, terapeutický, vzdělávací, výchovný) • na koho působíme (cílová skupina - pacient, nebo klient („zdravý“ člověk) s určitým problémem, lidé s fyzickými či psychickými potížemi, student, frekventant, účastník,… • na co působíme (zvyšování soc. interakce, integrace osobnosti, schopnost uvolnit se, koncentrace, zvládání svých emocí, chování (spontánní i konstruktivní), sebedůvěra, sebeúcta, schopnosti poznání a přijmutí své role /omezení i možnosti/, rozšíření repertoáru rolí pro život, …) • čeho chceme dosáhnout – účel (léčba, léčebný postup, léčebná činnost, záměrné působení na osobnost k dosažení pedagogických i psychologických cílů ve vývoji jedince, prostředek emočního ventilace, sublimace /přenos v přijatelný směr/, katarze /duševní očista/, hledání alternativního postoje, modelu,…) • co se při ní děje, role (dramatická improvizace zaměřená k terapeutickým účelům, hledání alternativního postoje, modelu, představování, hraní a reflektování lidské zkušenosti, improvizace, interpretace, vstupování do rolí, simulace, ovlivnění postojů, nálad, vztahů, komunikace, integrace osobnosti a skupiny) • kdo působí (psycholog, psychiatr, terapeut, pedagog a vychovávatel, léčebný, speciální pedagog) • v jakých podmínkách - (prostředí- společenskovědní a výchovné disciplíny, v jakých podmínkách) Společné téma hledejme v „učení“ = poznání sebesama, osobnostním růstu, sebepojetí, sebereflexi, … Vybrané terapeutické obory • Dramaterapie • Arteterapie • Muzikoterapie • Hipoterapie • Canisterapie • Bodyterapie • Choreoterapie; • Terapie prožitkem • Dobrodružná terapie • Skupinová psychoterapie • Aj. Příklad srovnání příbuzných disciplín: • VÝCHOVA • TERAPIE • UMĚNÍ Výchova (dramatická, výtvarná, hudební, ve volném čase) • Záměrné působení na osobnost k dosažení pedagogických i psychologických cílů ve vývoji jedince • představování, hraní a reflektování lidské zkušenosti • improvizace, interpretace, vstupování do rolí, simulace • společenskovědní disciplíny Terapie (psychodrama, sociodrama, dramaterapie) • dramatická improvizace zaměřená k terapeutickým účelům, hledání alternativního postoje, modelu • zvyšování soc. interakce, integrace osobnosti • schopnost uvolnit se, koncentrace, zvládání svých emocí, chování (spontánní i konstruktivní) • sebedůvěra, sebeúcta,schopnosti poznání a přijmutí své role (omezení i možnosti) • rozšíření repertoáru rolí pro život, eklekticicizmus • psychicky nemocný člověk • pacient jako protagonista představující sebe sama • psycholog, psychiatr, terapeut léčba (dramaterapeut) Umění (teatroterapie) • má svůj potenciál sociální i terapeutický • osobnostní růst • prostředek emočního ventilace, sublimace (přenos v přijatelný směr), katarze (duševní očista) • ovlivnění postojů, nálad, vztahů, komunikace, integrace osobnosti a skupiny • pacient jako protagonista představující sebe sama • hledání alternativního postoje, modelu • léčebný, speciální pedagog