Daltonský plán a Winnetská soustava Daltonský plán o Zakladatelkou daltonského plánu byla Helen Parkhurstová o (*1886 ,+1973) Co je daltonský plán? · Dalton není metoda, nebo systém. Dalton znamená vliv. · Helen Parkhurstová · Daltonský plán navrhla Helen Parkhurstová v Daltonu kolem roku 1920. Co je daltonský plán? · Alternativní přístup k vyučování, který se soustředí na vývoj žáka jako individuality pomocí „řízené sebevýchovy“ Historie, vývoj o Helen Parkhurst vyučovala původně na jednotřídní škole ve Wisconsinu v USA – v roce 1905 tady jako začínající učitelka poprvé volí způsob vzdělávání, přizpůsobený individuální potřebě žáka namísto "frontálního" způsobu vyučování. o Od roku 1911 organizovala vyučování 8 -12 letých žáků, aby se vyrovnala s jejich individuálními problémy. o Poté více jak čtyři roky – během let 1913-1915 - pobývala v Evropě . Tady spolupracovala s Marií Montessoriovou od níž získala důležité podněty pro svou vlastní školu a prohlubovala své pedagogické vzdělání. Toto setkání ji velmi ovlivnilo. Historie, vývoj o Následně se vrátila do USA a v roce 1919 založila ve městě Daltonu (stát New York) Dětskou universitní školu o Škola byla později přejmenována na Dalton School o Jednalo se o střední experimentální školu pro chlapce a dívky (High School for Boys and Girls). o Helen Parkhurstová zde realizovala svůj pohled na vzdělávání mládeže. Tato škola funguje dosud spolu s dalšími institucemi všude po světě. o Záhy se vyučování podle daltonského plánu rozšířilo v Anglii a v průběhu 20. let se dále šířilo v Číně, Japonsku, Sovětském Svazu a prostřednictvím Kanady, Austrálie, Indie a Jihoafrické republiky i do dalších zemí světa. V Evropě byl s velkým úspěchem zkoušen v Nizozemí, Polsku. o Daltonský plán nezískal žádný větší ohlas ve své mateřské zemi (USA). Teoretické základy a praxi své reformní školy vyložila autorka v knize Education on Dalton Plan (Výchova podle Daltonského plánu) – kniha vyšla v roce 1923 v Londýně a byla přeložena do řady cizích jazyků. Základní principy Základní principy o Volnost (svoboda) - nejedná se o absolutní svobodu. Žák se učí sám nakládat se svým časem, má svobodu výběru metody, času a místa, kdy a kde se bude učivu věnovat. o Samostatnost - žák se učí jednat samostatně, má totiž za své vzdělání spoluzodpovědnost. K samostatnosti nutí i prvek volnosti. o Spolupráce – žák si může vybrat při řešení úkolů i spolupráci s ostatními. Ve školní komunitě je posilována spolupráce mezi staršími a mladšími žáky a samozřejmě mezi žáky a učitelem. Svoboda a zodpovědnost o Svoboda umožňuje žákovi vybrat si, který úkol splní dříve a který později. o Děti si po dostatečném vysvětlení organizují celý blok úkolů samy. o Plní několik typů předem zadaných úkolů, mohou si však vybrat pořadí a tempo, které jim vyhovuje. o Rozhodnou se, co splní hned, co naopak až na závěr a kolik času danému úkolu věnují. o Zvolí si místo pro práci, pomůcky, rozmyslí se, s kým budou spolupracovat. o Učitel předává část zodpovědnosti žákovi. To znamená, že žák je spoluodpovědný za konečný výsledek, ale také za způsob, jakým ho bude dosaženo. Samostatnost o Prostřednictvím tohoto principu se děti učí spoléhat samy na sebe. o Možnost samostatné práce ovlivňuje motivaci žáků. (Žáci jsou sami rádi aktivní.) o Samostatnost je také důležitým didakticko-organizačním faktorem. (Jestliže žáci mohou samostatně pracovat, dělají tak na vlastní úrovni a učitel má více času pomáhat těm, kteří jeho pomoc potřebují.) o Žáci se musí samy rozhodovat, nevyžadovat pomoc učitele pokaždé, když si neví rady, nespoléhat vždy na spolužáky v okolí. o Zpočátku je toto vše pro děti obtížné, protože musí zvládnout své úkoly bez cizí pomoci, ale postupně začínají být vedeny k samostatnosti i k sebekontrole. Spolupráce o Spolupráce spočívá v možnosti poradit se, pokud děti nevědí, kde hledat potřebnou informaci. o Pomocí učení se spolupracovat si žáci vytváří sociální a demokratické vědomí. Rozlišujeme dvě formy skupinové spolupráce: 1) Kooperativní skupiny – žáci plní zadaný úkol společně ve dvojici nebo ve skupinkách po třech či čtyřech. 2) Pomocné skupiny – žáci plní zadaný úkol samostatně, ale pokud něčemu nerozumí, mohou se zeptat spolužáka. Pět klíčových bodů spolupráce (podle Ebbense) 1) Pozitivní vzájemná závislost – úkol je formulován tak, že k dosažení dobrého výsledku se žáci navzájem potřebují. 2) Individuální zodpovědnost – každý člen skupiny je zodpovědný za vlastní přínos a za celkový výsledek. 3) Schopnost oboustranné komunikace – obsah zadání vyzývá ke spolupráci a podporuje vzájemnou komunikaci. 4) Sociální pohotovost – ke vzájemné spolupráci je nezbytně nutná a bude zhodnocena. 5) Pozornost ke skupinové práci – po splnění úkolu, který je určen ke společnému zpracování, probíhají závěrečné pohovory věnované jak obsahu, tak i procesu spolupráce. Způsoby práce o Dlouhodobé úkoly o House o Laboratoř o Prodloužená pozornost o Mnohé další dílčí metody... Dlouhodobé úkoly o Jedna z nejdůležitějších částí. Žák dostane dlouhodobý úkol. o Má stanovený cíl a aby se k němu dostal, musí si osvojit pečlivé časové plánování. o Úkol není jen soubor aktivit, ale vzdělávací projekt, na kterém se podílí i učitel. Jeden z významů základního principu spolupráce. o Součástí každého takového úkolu je základní materiál a soubor možných metod, které si může žák vybrat (princip svobody). o Další částí úkolu jsou pak extra aktivity navíc např. pro ostatní žáky. o Úkol je završen testem nebo zkouškou. Teprve po dokončení jednoho úkolu smí žák uzavřít smlouvu na další úkol. House o Tento prvek posiluje komunitu žáků a pomáhá jim získávání lepších sociálních dovedností. o Žáci se sdružují do „kmenové“ třídy. Každý den na začátku vyučování spolu diskutují o záležitostech školy a svých problémech. o V Daltonu je tento prvek velmi podporován. Na nižším stupni jsou združeny děti ve stejném věku. Na vyšším stupni pak spíše žáci stejných zaměření z různých ročníků. Na střední škole (high school) spolu pak bydlí. o Třídní učitel je zároveň něco jako trenér. Čím jsou žáci starší, tím se učitel mění v coache a předává zodpovědnost za vzdělávání na žáka. Laboratoř o Nepředstavujte si chemickou laboratoř. o Jde o zvláštní předem stanovenou hodinu, kdy se žáci věnují pouze svým projektům. Pracují svým tempem a svou metodou. o Tyto hodiny je třeba dopředu dobře časově naplánovat, protože slouží jako konzultace. o Učitel vstupuje do procesu jen na požádání. Odložená pozornost o Česká verze Laboratoře. o Jde o učitelem určený čas v normální hodině běžného vyučování, kdy učitel „není k dispozici“ o Žáci musí pracovat samostatně. Na nižších stupních se na katedru postaví dohodnutý symbol (plyšák, míček,…), který „nedovoluje“ žákům spolupracovat s učitelem Učitel o Daltonský plán není pro všechny. o Učitel je pro daltonský plán zásadní. o Vyhovuje kreativním učitelům. o Pro Dalton je zásadní komunikace mezi učiteli a samozřejmě mezi učitelem a žákem. o Učitel se musí vzdát dominantního postavení ve třídě. Učitel plní následující úkoly o Spolu s žáky připravuje pracovní plán, testy a písemky o Úzce spolupracuje s ostatními učitely a rodiči o Komunikuje s žáky o učivu v hodinách i mimo ně o Pomáhá žákům s dalším výběrem studia Charakteristické rysy o H. Parkhurstová rozdělila učebnu do předmětových okrsků (subject corners) podle ročníků a vybavila je potřebnými pomůckami o je zrušen tradiční systém vyučovacích hodin i organizace žáků ve věkově homogenních třídách, což umožňuje žákovi postoupit v některém kurzu výše či níže o vyučování je založeno na individuální práci žáků za použití vhodných pomůcek a knihovny o žáci pracují v odborných učebnách podle individuálních plánů za poradní asistence učitele Charakteristické rysy o neruší se osnovy, učivo je dáno učebním plánem a je rozděleno na 10 kontraktů, které mají být během školního roku osvojeny (10 měsíců) o každý žák uzavírá s učitelem smlouvu a stvrzuje ji svým podpisem → dostává program práce na jeden měsíc (pro každý předmět zvlášť) o na začátku roku se program pro jednotlivé žáky sestaví na základě testem zjištěného nadání a stavu vědomostí každého dítěte Tento program práce obsahuje úkoly, které má žák splnit a návody, jak má pracovat o úvod (seznámení s úkolem) o předmět (stanovení učiva, kterého se úkol týká) o problémy (otázky a úkoly pro žáka) o písemná práce (úkoly, které musí žák zpracovat písemně) o pamětní úkoly o konference (témata a termíny společných porad žáků a učitelů) o literární odkazy (konkrétní odkazy na knihy, časopisy a další studijní prameny o ekvivalenty (kolik bodů si žák připisuje během práce za vyřešení určitých úkolů) o studium vývěsek (upozorňuje žáka, čeho si má všímat na nástěnkách - mapy, obrazy aj.) o program obsahuje minimální, normální a maximální výkony, kterých je třeba v určitém čase dosáhnout o žák začne libovolným předmětem podle vlastního uvážení a postupuje svým vlastním tempem o některé předměty se ale nadále vyučují hromadnou formou (např. tělesná výchova, hudební výchova, náboženství) o neukládají se domácí úkoly o na každodenních společných setkáních (30-40 minutových konferencích) žáci hovoří o výsledcích své práce Žák má k dispozici: o strukturované pracovní návody o bibliografické údaje o pokyny o odborné pracovny (žáci mohou přecházet z jedné pracovny do druhé) Pensum o nejviditelnější znak o učební obsahy, které by měl žák za určité období zpracovat, zvládnout nebo se v nich jinak orientovat. o význam: Žák mám mít celkový přehled o veškerém vyučovacím obsahu v jeho ročníku pro jasnější konečný cíl vyučování. o musí zcela jasně říkat, co je a bude vyžadováno a s jakými obtížemi se mohou žáci setkat. o může mít různé podoby – procvičovací, učební, kreslení, samostatného zpracování tématu. Pensum o Je vyvěšeno na speciální nástěnce, která může mít řadu grafických podob o Systém barev symbolizujících dny v týdnu o Barva ukazuje, v který den se dítě úspěšně zabývalo určitým předmětem o Školní zvonění daltonské vyučování nenarušuje. Role učitele o učitel se věnuje pouze jednomu předmětu o plní úlohu poradce, laboranta a hodnotitele o sestavuje úkoly pro žáky o zadává měsíční plány o seznámí žáka s úkolem a upozorní na dílčí problémy o usměrňuje práci žáků o udržuje nezbytný sociální kontakt o zajišťuje společnou práci žáků o řídí pracovní konference o vede osobní graf každého žáka i graf třídy o vede podrobné záznamy o žákově individuálním postupu o kontroluje zvládnutí učiva Smysl daltonského plánu o stálá modernost a dobová aktuálnost, velmi dobrá a funkční příprava pro občanský život v pospolitosti ostatních lidí o způsob životní cesty nebo nabídka pro pojetí života o přednosti ve sféře o morální (pocit odpovědnosti za vlastní rozvoj) o sociální (odmítání závisti, učení se spolupráci, odmítání uniformity) o pedagogické (aktivizace žáků, změna vztahů ve škole) o didaktické (rozvoj samoučení žáků, neblokování dobrých nebo slabých žáků, zvýšená motivace k učení) Co bylo daltonskému plánu vytýkáno o nedostatečné opakování učiva o nesystematické získávání poznatků o převaha knižního získávání poznatků o chybí činnosti, které by učily žáky naslouchat a komunikovat o učivo je s žákem málo prodiskutováno o chybí učitelovo výchovné působení o žáci mají málo příležitostí ke společným činnostem o přeceňují se žákovy volní vlastnosti, aktivita a zájem Plusy a mínusy o Variabilita vyučování o Výchova ke svobodě o Výchova k zodpovědnosti o Výchova ke spolupráci o Nedostatečné opakování látky o Nesystematičnost o Přílišné spoléhání na žákovu samostatnost. Jak vypadá daltonská třída? o Uspořádání lavic by mělo umožňovat pohyb po třídě, skupinovou i samostatnou práci. o Někde se lavice na potřebnou dobu přemisťují. Jak probíhá daltonská výuka? o V českých školách se vyučuje pouze v daltonských blocích např. třikrát týdně jednu vyučovací hodinu. o Blok je věnován procvičování a opakování látky. Děti si vybírají, kterému předmětu se budou věnovat a plní úkoly povinné, nepovinné a tzv. extra úkoly navíc. o Opírají se o literaturu nebo o pomoc spolužáka. o Řešení úkolů bývá vyvěšeno ve třídě pro snadnou sebekontrolu a splnění úkolů děti zaznamenávají na přehledné tabule, díky nimž vidí i učitel kolik a jaké práce komu zbývá. Daltonské prostředky ve vyšších třídách (3. třída a výše) o již týdenní zadávání úkolů o na celý týden musí být nabídnuto mnoho variací učiva, aby každé dítě mohlo splnit v dohodnutém čase svým tempem a podle vlastního výběru pořadí úkolů. o stanovený počet je splnit tři úkoly denně. o každý den plní děti jazykové a matematické úkoly, další předmět je na jejich volbě. 1. Zadávání úkolů o dostatečně přehledný pracovní list o týdenní plán práce je variabilní o popis učiva počítá s individuálními rozdíly dětí 2. Týdenní plán o nemusí nutně začínat v pondělí o konec týdne tak nezaskočí děti, které ještě nejsou se svou prací hotovy 3. Třídní služba o k rozdělení povinností slouží tabule třídních služeb nebo třídní rozpis o ve vyšších třídách si děti službu rozdělují samostatně o skupina je pak odpovědná za plnění všech úkolů a jejich splnění vyznačí na tabuli a ohlásí učiteli 4. Práce s informacemi o získáváme především při každodenní práci se žáky o pracovní listy dostatečně vypovídají o jejich práci o výsledky zkoušek mohou naznačit, že dítě učivo zvládlo (úroveň ovládací), případně je potřeba ještě něco zopakovat (úroveň opakovací) či špatný výsledek svědčí o tom, že dítě pracuje na úrovni frustrace a musí se vrátit k učivu, které již zvládlo, a to za pomoci učitele (úroveň frustrační). Pokusy se zaváděním daltonského plánu u nás: o 20. léta - prakticky byly prvky daltonského plánu vyzkoušeny ve školách na jižní Moravě a v letech 1927 až 1940 v Bakově nad Jizerou o 30. léta – daltonský plán byl realizován na komeniu v Praze – Michli o 90. léta – byly navázány kontakty s nizozemským daltonským hnutím a první čtyři školy v Brně se pokoušely uvést tento systém do vlastní praxe CDA – Czech Dalton Association, seznam daltonských škol u nás o ZŠ Brno, Husova 17 o ZŠ Brno, Chalabalova o ZŠ Brno, Křídlovická o ZŠ Brno, Mutěnická 3 o ZŠ Brno, Staňkova 14 - jen na 1. stupni o ZŠ Praha 5, Mohylová 1963 - jen v 1.-3. ročníku o Gymnásium Slovanské Náměstí. Brno o Celkem asi 25 dalších škol aplikujících prvky Daltonského plánu. o Vzhledem k RVP nejsou naše daltonské školy plně daltonské! ZŠ Chalabalova, Brno o Spolupracuje s holandskými kolegy z Utrechtu o Realizuje třítýdenní cykly, jednu vyučovací hodinu týdně - úkoly z matematiky, českého jazyka a přírodopisu o Děti si předem volí pořadí, ve kterém splní úkoly jednotlivých předmětů a zapíší se do připravených formulářů o Jsou zavedeny odborné učebny matematiky, českého jazyka a přírodopisu, odborná literatura, alternativní učebnice daného předmětu o Úkoly jsou rozděleny na denní úkol a extra úkol. Důraz je kladen na samostatnost a sebekontrolu. Extra úkol si zapisují do zvláštního sešitu, který mají trvale uložený v učebně. o Vyučující předem vysvětlí, jaký úkol mají děti splnit. Ty pak kladou otázky a pak už spoléhají jen na své síly. Na závěr všechny čeká test. o Daltonský způsob práce umožňuje učiteli soustředit se na prospěchově slabší žáky. Především však utváří velký prostor pro schopnější děti. Winnetská soustava o Winnetská soustava nebo plán vznikl v Illinois ve městě Winnetka o Soustava měla překonat nedostatky Daltonského plánu, zvláště jednostranné knižní studium a přílišný individualismus o Zavedl ji Carleton Wolsey Washburne (1889-1968), kterého inspirovaly práce Johna Deweye, ve Winnetce u Chicaga o Byla uskutečňován ve 20. letech 20. století o Washburne sestavil sytém vyučovacích metod a postupů, uspořádaných v určitém organizačním rámci o Vycházel z Daltonského plánu, který poněkud obměnil a zlepšil tak, aby vzal v úvahu jeho největší nedostatky a odstranil je Winnetská soustava o Na rozdíl od Daltonského plánu dělí učivo na společný základ a kreativní skupinové aktivity. Společný základ musí absolvovat všichni, aby postoupili do dalšího ročníku. Skupinové aktivity dávají žákům prostor k seberealizaci, slabším žákům pak během tohoto času učitelé pomáhají, aby zvládli společný základ. o Avšak ani tento systém zcela nepřekonal nedostatky Daltonského plánu, jeho individualismus, formalismus a fragmentárnost ve vzdělání o Zachovává princip samoučení a ze sociálních důvodů je spojuje s hromadným vyučováním o Daltonská škola s využitím prvků Winnetské soustavy v současnosti ve světě existuje hlavně v USA, Holandsku, Anglii nebo anglicky mluvících zemích, které přejímají některé její prvky o Winnetský plán nastartoval změny v curriculech zvláště amerických škol. Carleton Wolsey Washburne (1889-1968) o Narodil se v Chicagu, kde navštěvoval školy řízené Johnem Deweyem o Bakalářskou hodnost získal na Stanfordově a doktorát na Kalifornské univerzitě o Od roku 1912 učil šest let na školách v Kalifornii a od roku 1919 pracoval jako školní inspektor ve Winnetce- předměstí Chicaga o Zde se věnoval výchově v období raného dětství a sestavil výukové programy pro elementární školu o Založil střední školu na základě Winnetské soustavy- snažil se o nejvýhodnější využití zásady individualizace ve výchově a vzdělávání o Byl ředitelem Letní školy pro učitele ve Winnetce o Během druhé světové války a po ní měl důležitý úkol v reorganizaci školské soustavy v Itálii o Kariéru uzavřel ve funkci profesora na Státní univerzitě v Michiganu, kde pracoval v letech 1961- 1967 Systém učiva Učební látka byla rozdělena na dvě části: o první část obsahovala základní učivo, každý žák ji měl absolvovat individuálně svým tempem o druhá část byla tvořivá, byla založená na praktických úkolech ze života a řešila se ve skupinové práci Učivo je rozděleno do předmětů o individualizujících (mateřský jazyk, matematika, psaní, čtení ) a socializujících (hudební, tělesná a výtvarná výchova, ruční práce, dramatizace, literatura) o pro individualizující předměty byly sestaveny speciální učebnice, ve kterých byl návod k řešení úkolů ve formě obdobného příkladu o pro samostatnou kontrolu byly v učebnicích připojeny výsledky řešení příkladů a testy v různých obměnách Podobně jako v Daltonském plánu je učivo dáno pro všechny žáky standardně. Systém práce ve výuce o učební individuální plán byl sestaven na dva roky o žáci pracují samostatně, ve skupinách a hromadně o samostatné studium zabírá jen polovinu vymezeného času, druhá polovina je věnována společným činnostem dětí o do skupin se žáci zařazovali podle individuálních zájmů a schopností o hromadně pracují žáci v sociální činnosti- diskuze, dramatizace, hry… o čas ke zvládnutí látky samoučením a samostatnou prací je individuální o každý den se zařazuje tzv. volná hodina, kterou je možno využít k dohnání toho, co žák nestihl. Tam, kde se žák věnuje příliš dlouho jednomu úkolu nebo předmětu, pomáhá a usměrňuje práci učitel o stejně jako v Daltonské škole se nepropadá, žák buď postupuje dál, nebo se vrací k opakování a procvičování Hodnocení učebních výsledků o Učivo je sestaveno do programů, pokračujících krok za krokem, kterým odpovídají kontrolní testy o Testy neplní funkci známky, pouze hodnotí zvládnutí nebo nezvládnutí učiva o Autodiagnostické testy umožňovaly provádět sebekontrolu a teprve, když se žák přesvědčil, že učivo zvládl, nechal se přezkoušet učitelem o V případě neúspěšného ukončení testu měl žák možnost znovu se vrátit k učivu za pomoci prohlubovacích cvičení o Hodnocení žáka mělo podobu zápisu o splnění cíle o Větší důraz na opakování se projevil v možnosti více cvičit pro méně úspěšné žáky, k tomu měli možnost zabývat se navíc určitými partiemi učiva, které byly určeny k opakování Organizace školy o třída zůstává pohromadě, žáci sedí v jedné místnosti, ale pracují individuálně o učitel má být rádce, pomáhá při samostatném studiu a připravuje učební problémy a zkouší o diagnostická funkce učitele byla tak posílena výraznou žákovou sebekontrolou o jsou využívány třídy, pracovny, laboratoře o byly podporovány kolektivní činnosti s důrazem na význam sociálních dovedností, spolupráce a solidarity, na rozvíjení sociálního cítění a tvořivosti žáků (společné hry a zábavy, výlety, společní shromáždění, realizace společných projektů, práce v dílnách a na zahradě) o žáci měli svoji samosprávu, vydávali vlastní časopis, věnovali se výtvarným a hudebním činnostem o kladen důraz na společenský život školy Literatura o Jůva, V. sen. & jun.: Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 1995. o Průcha, J.: Alternativní školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1994. o Röhner, R. – Wenke, H.: Ať žije škola. Daltonská výuka v praxi. Brno: Paido, 2000. o Röhner, R. – Wenke, H.: Daltonské vyučování. Stále živá inspirace. Brno: Paido, 2003. o Rýdl, K.: Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Praha: Agentura STROM, 1998. o Singule, F. – Rýdl, K.: Pedagogické proudy 1. poloviny 20. století. Praha: SPN, 1988. o Svobodová, J. – Jůva, V.: Alternativní školy. Brno: Paido, 1995. o Václavík, V.: Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové: LÍP, 1997. o http://www.zspremyslovo.cz/dalton.htm o http://www.chalabalova.cz o Průcha: Alternativní školy, Portál, Praha 1996 o www.dalton.org o http://en.wikipedia.org/wiki/Dalton_Plan o http://www.daltoninternational.org