Masarykova Univerzita v Brně Pedagogická fakulta Seminární práce Seminář k psych. duš. vývoje Vývoj dětské kresby Denisa Staňková Pedagogické asistenství matematiky a občanské výchovy pro základní školy 1.ročník, 2.semestr Kresbou dítě komunikuje, vyjadřuje to, co ho zajímá, jaká má přání, co zažívá, ale i to, co ho trápí. Kresbou řekne kolikrát více než tisíci slovy. Dětská kresba je jedním z nejvhodnějších přístupů k poznání osobnosti dítěte. Budeme se jí věnovat ve více článcích. V tom dnešním se dozvíte, co děti v určitém věku kreslí a prohlédnete si pár obrázků dětí ve věku 1-10let. Kresba se u dětí mění v závislosti na vývoji a úzce souvisí s intelektem. To ale neznamená, že neobratné provedení kresby je příznakem duševní zaostalosti. 1. Jak se vyvíjí dětská kresba a co chce vlastně dítě kresbou vyjádřit? ž 1. Období - do 1 roku = Období skvrn › Pokud někteří rodiče dovolí svému dítěti v tomto věku „kreslit“, zjistí, že dítko tvoří skvrny, na čemkoliv a čímkoliv. Ale většina rodičů se ani nepokouší svému potomkovi dát tužku, aby se nedočkala případného úrazu.... ž 2. Období - okolo 2 let je obdobím tzv. "črtacích experimentů". Dítě provádí pouze hrubé tahy vedené z ramene. I ty se ale postupně vyvíjí. › tahy z ramene až 20 cm dlouhé - ruka vykonává kyvadlové pohyby › kulaté tvary, píchání, klubíčka - jde o spontánní (přirozenou, nenaučenou) činnost › čáry se postupně ředí ž 3. Období - okolo 3 let je obdobím, kdy kresba "něco" zaznamenává › do středu zájmu se dostává lidská postava, zpočátku zejména hlava Dítě již kreslení lépe zvládá a svým obrázkům dává určitý obsah. Kreslí postavy tzv. Hlavonožce, které jsou znázorněny kolečkem (představuje současně hlavu i tělo) a k němu připojuje dvě čárky (nohy) a často i další dvě čárky (ruce). S přibývajícím věkem dítěte se do obrázků dostává více detailů – v kolečku nakreslí oči, ústa, pupík, vše v podobě tečky nebo malého kolečka. › jako první dítě většinou nakreslí sluníčko ž 4. Období - okolo 4 let je obdobím tzv. "lineárního náčrtku". Toto období odborníci nazývají také "zlatým věkem dětské kresby". › dítě zapomíná původní obrys a vytváří nový. Projevuje se také zájmem o pohlaví (tatínek a maminka). ž 5. Období - 5-7 let je obdobím tzv. "realistické kresby" › kresba dítěte se začíná přibližovat skutečnosti, snaží se reálně zachytit více detailů (boky, ramena, prsty) › Kolem 5. a 6. roku se již začíná v dětských kresbách objevovat i další kolečko, které znázorňuje trup. Postava je vždy nakreslena zepředu. Ruce připojuje k trupu v různé výšce. Až kolem 6. roku dítě nakreslí tělo úplné, se všemi končetinami. › Do kresby postavy dítě promítá samo sebe, kreslí sebe a to tak, jak se právě cítí ž 6. Období - mezi 5 – 7 – někdy až 9 lety = Transparentnost (průhlednost) a sklápění › Objekty, které dítě ve svých kresbách zobrazuje, jsou jakoby průhledné. I když by měl být vidět jen vnějšek objektu, dítě zobrazí i to, co se nachází uvnitř. Např. nakreslí-li dům, vidíme, co je uvnitř domu, nakreslí-li postavu, vidíme skrz oblečení nohy, pupík. › Pro tento věk je typické tzv. sklápění. Kresby jsou bez perspektivy, dítě nedokáže rozlišit, co je vodorovné a co je svislé. Předměty bývají disproporční. › Dítě kreslí v tomto věku to, co zná, kreslí vše, o čem ví. Nakreslí například hlavu z profilu, ale přidá jí dvě oči, i když je vidět jen jedno. Ale ono ví, že na hlavě jsou oči dvě. ž 7. Období - Mezi 7 – 12 lety = Vizuální realismus › Dítě kreslí to, co vidí. Jeho vidění světa je již objektivnější. Nakreslí-li dům, není již vidět, co je uvnitř, pouze to, co je vidět okny. › v této fázi děti nevyužívají tolik fantazie. Kresba líčí to, co dítě skutečně vnímá (kreslí podle modelu apod.) › toto období je vrcholem dětského kresebného vyjádření (neukazuje už ale přesně psychickou vyspělost dítěte) › Kolem 7 let jsou některé děti schopné nakreslit profil. ž 8. Období - po 12. roce = Zobrazování v prostoru › Dětské kresby jsou velmi propracované, obsahují spoustu detailů, jsou vyumělkovanejší. 2. Zvláštnosti dětské kresby. ž Jde o určité typické znaky, které se v kresbě projevují v průběhu jejího vývoje. ž "Moment animismu" - oživování neživého, dítě hodně zapojuje fantazii. ž "Moment antropomorfismu" - zlidšťování, dítě připisuje lidské vlastnosti věcem. ž "Princip průhlednosti (transparence)" - tzv. rentgenový fenomén (např. jsou vidět nohy pod sukní apod.). ž "Intelektuální realismus" - dítě kreslí to, co nemůže být vidět (tygr - velké drápy). ž "Grafoidismus" - postava, předměty ohnuté ve směru písma. ž "Princip plošnosti" - zpočátku kresba schematická, plošná. ž "Princip automatismu" - stálé opakování jednoho námětu, které vede ke zdokonalování. ž "Zvětšování - disproporce" - dítě v kresbě zvětšuje, co je pro něj důležité. 3. Jak se vyvíjí zobrazování člověka v dětské kresbě. ž První znázornění člověka v dětské kresbě se nazývá „hlavonožec“. Jednotlivé části těla se pak objevují zhruba následovně: ž linka a třásňovité výběžky (nohy, ruce) v různém počtu ž ovál, který vyjadřuje hlavu i trup zároveň ž postupně se odděluje trup od hlavy a přibývají další znaky (oči, ústa) ž trup časem získává i rozlišení pohlaví, oblečení... ž figura se vztahuje k ploše a k jiné figuře ž naznačení pohybu ž pokusy o zachycení gesta ž profily - nejdříve u zvířat pak u lidí (smíšený profil - profil nosu, ale oči vedle sebe) ž snaha zachytit duševní stav - zaměření na obličej ž Pro lepší představu přikládám následující obrázky dětí ve věku 3 – 7 let. Z nich je vývoj kresby lidské postavy jasně patrný. ž Je vhodné dát dítěti velký formát papíru, aby si mohlo bez omezení rozvrhnout prostor ke kresbě. Každé dítě preferuje jiné barvy a často je má spojené i s určitým zvukem. Tato představivost, ale s věkem mizí. Ovšem pozor, u talentovaných jedinců zůstává! ž Každé dítě je svým způsobem umělec a rodiče by měli jeho tvorbu jednoznačně podporovat a neomezovat (neříkat dítěti, co má kam nakreslit, jakými barvami apod.) ž Jednotlivá stadia vývoje kresby mohou mít u různých dětí různou délku. Ovlivnit je může i doba, kterou dítě u kreslení denně stráví apod. ž Pokud tedy obrázky Vašeho potomka zrovna „nesedí“ s jeho vývojovým obdobím, nemusí to signalizovat nějakou poruchu. Stejně důležité jsou jeho projevy v jiných činnostech a aktivitách. 4. Kresba u dětí s vrozenými vadami ž Konkrétní znaky má i kresba dětí s vrozenými vadami. (Tyto znaky uvádím pouze pro Vaši představu. Diagnózu stanovuje pouze psycholog, a to po důkladném vyšetření dítěte s pomocí dalších metod.) např. › Sluchově postižené děti mají kresbu velice propracovanou, odpovídající vyšším vývojovým obdobím. › Zrakově postižené děti mají kresbu naopak chudou, postavy bez šatů apod. › Mentálně retardované děti většinou nepostihnou detaily, zůstávají u kresby hlavonožce. › Epileptici kreslí malé postavičky (kresba má max. 8 cm), nápadně široké, chybí detaily atd. › Děti s LMD nenakreslí souvislou čáru, postavu kreslí nakloněnou.