Výzkum Kvalitativní, kvantitativní Etapy výzkumu * Stanovení výzkumného problému * Informační příprava výzkumu * Příprava výzkumných metod * Sběr a zpracování údajů * Interpretace údajů * Psaní výzkumné zprávy Výzkumný problém * Pedagogický problém musí vyjadřovat vztah mezi dvěma nebo více proměnnými. * Existuje vztah mezi pohlavím žáka a mírou aktivity žáka v předmětu občanská výchova a aktivizační činnosti učitele? * Existuje vztah mezi pohlavím žáka a mírou aktivity žáka ve výuce předmětu občanská výchova? * Existuje vztah mezi pohlavím žáka a aktivizující činnosti učitele v předmětu občanská výchova? * Zde nezávisle proměnnou je pohlaví žáků a závislými proměnnými míra aktivity ve výuce a aktivizující činnost učitele. Jak neformulovat výzkumný problém * Široce př. Otázky humanizace vyučování na středních školách * Autor stanovil téma, ne VP * př. problémové vyučování v přírodopisu * VP není hodnotný * Pomáhá domácí čtení rozvoji žáka? * Triviální, odpověď ano, ne * Jsou učitelé na ZŠ tvořiví? Tři typy výzkumných problémů * Deskriptivní * Jaké učební výsledky dosáhli žáci alternativních škol? * Jaká je proporce jednotlivých vyučovacích činností učitelů vlastivědy? * Relační * Jaký je vztah mezi sebepojetím žáka a prospěchem na SŠ? * Kauzální * Je nedirektivní výchovný styl efektivnější pro vytvoření pozitivních postojů žáků k učiteli než direktivní? Hypotéza * Je vyjádřena v podobě podmíněného výroku o vztazích mezi dvěma nebo více proměnnými * Stručně, jasně formulována * Je ověřitelná * Nulová H1: Mezi aktivitou chlapců a aktivitou dívek není ve vyučovacích hodinách občanské výchovy statisticky významný rozdíl. * Alternativní H1: Chlapci jsou ve vyučovacích hodinách občanské výchovy aktivnější než dívky. Kvalitativní výzkum * Založen na fenomenologické filozofii * Zdroj dat:přirozené prostředí * Dlouhodobost, intenzivnost, podrobný zápis * Výklad jevů očima aktérů * Produkt: detailní popis jednotlivých případů * Příčiny jednání * Metody přejímány z etnografie, sociologie * Zúčastněné pozorování, kvalitativní , etnografický rozhovor, případová studie, výzkum životního příběhu Postup * Analytická indukce * Konstantní komparace Analytická indukce * Volba výzkumného problému * Formulování hypotézy na základě prvotních údajů * Zkoumání prvotního případu * Modifikace hypotézy * Hledání dalších případů, negativních případů * Formulace nové hypotézy Konstantní komparace * Volba výzkumného problému a zkoumaných osob * Hledání společných a rozdílných prvků, syntéza. Formulování kategorií jevů. * Další sběr dat, zpřesnění kategorií. Zjišťování vztahů mezi kategoriemi. Formulování hypotézy. Výběr výzkumného souboru * Výběr záměrný * Rozsah se řídí saturací * Kumulativní výběr (snowball sampling) * Výběr extrémních případů * Výběr případů s dobrou reputací Validita, reliabilita * Validita=platnost * Měříme to, o čem se domníváme, že měříme? * Dlouhodobost výzkumu, triangulace (metod sběru dat. Výzkumníků, zdrojů údajů) * Reliabilita= spolehlivost měření. omezená Pozorování * Nestrukturované * Vzorky událostí-není selekce * Zachycení situace vcelku, stanovení minimální situace (1 nebo několik osob, pozorování není dlouhé, stanovení, co budu pozorovat, objektivní pozorování, nezaujímám vztah, přesný záznam) * Terénní zápisky-selekce (záznam doplněn o vlastní komentář) Participační pozorování * Doplnění nestrukturovaným interview a analýzou artefaktů * Doslovné výroky * Zápisky datovány bez komentáře * Souhrny z pozorování-vytyčení problémů, otázek, komentáře (vznik teorií) Nestrukturovaný rozhovor * Raport-otázky k uvolnění atmosféry * Zpětná verifikace * Narativní interview (přelomové momenty, hlavní fáze, klíčové osoby) Analýza shromážděného materiálu * Třídění do kategorií * 40-50 kategorií * Kódování-části textu se označí kódovým číslem Kvantitativní výzkum * Založen na pozitivismu * Zdroj poznání je objektivní * Cíl výzkumu: objasňování jevů na základě vědecké teorie a ověřování hypotéz * Hlavní metody: experiment, standardizované pozorování, dotazník, strukturovaný rozhovor Výzkumný soubor * Náhodný výběr-reprezentativní soubor, výběr:losování, tabulka náhodných čísel * Stratifikovaný * Záměrný výběr Výzkumné metody * Pozorování * Škálování * Dotazník * Standardizované interview * Obsahová analýza textu * experiment Pozorovací systém * 1, Pochvala nebo povzbuzení (P) * 2,Objasnění, rozvíjení nebo použití myšlenek navržených žáky (Ř) * 3, Dává otázky (O) * 4, Přednáší (Ř) * 5, Dává pokyny (P) * 6, Kritizuje (I) * 7, Odpověď nehlásícího se žáka, jehož vyvolal učitel (A) * 8, Odpověď hlásícího se žáka, jehož vyvolal učitel (A) * 9, Spontánní odpověď žáka bez udělení slova (A) * 10, Žák položil otázku nebo vyslovil komentář (A) * 11, Samostatná práce žáků (S) * 12, Ticho nebo zmatek Zpracování * Jednotlivé pozorované činnosti zaznamenáme kódováním v pětivteřinových intervalech do pozorovacích kategorií. * kódy do sloupců za sebou a napsaná čísla do tabulky, matice 12x12, přičemž čísla po dvojicích podle toho jak následovala za sebou. * Záznam (čárka) v matici se dělá vždy na místě přetnutí prvního čísla a druhého čísla páru. První číslo páru se vždy týká řádku, druhé číslo páru sloupce matice. Tímto způsobem se přenesou do tabulky zapsané kódy. * Aktivita žáka a aktivizační činnost učitele jsem zaznamenávala podle výše zmíněného pozorovacího systému a následně srovnala pomocí vzorců: (podle Maňáka) * Au= (O+P)/(Ř+I) * Až=(A+S)/(Ř+I) Škálování Př. matematika je můj nejoblíbenější předmět plně souhlasím 1 2 3 4 5 plně nesouhlasím dotazník * Uzavřené otázky * Otevřené otázky, obtížně zpracovatelné * škálované Dotazník ostychu při komunikaci pro žáky základní školy * Třída: * Pohlaví: * Škola: * Dnešní datum: * Uvedeme 14 vět, které se týkají toho, jaké máš pocity, když hovoříš s jinými lidmi. * Zakroužkuj „ANO!“, když s větou úplně souhlasíš. * Zakroužkuj „ano“, když částečně souhlasíš. * Zakroužkuj „?“, když si větou nejsi jistý(á). * Zakroužkuj „ne“, když s větou částečně nesouhlasíš. * Zakroužkuj „NE!“, když s větou úplně nesouhlasíš. Ukázka části dotazníku Informace k použití dotazníka * Tento dotazník zjišťuje stupeň ostychu žáků základní školy při komunikaci. Před vyplňováním je třeba vysvětlit způsob odpovídání (zakroužkování správné volby), význam jednotlivých odpovědí a uvést několik příkladů z jiné oblasti. * Na prvním stupni základní školy učitel čte žákům znění otázek, žáci mají před sebou formulář dotazníku. Učitel však nesmí otázky při vyplňování komentovat, ani žákům nijak radit. Skórování: * ANO! =1b * Ano=2 b. * ?=3 b * ne=4b * NE!=5b. * Sčítejte body otázek 2,3,4,6,8,9 a 12 * Sčítejte body otázek 1,5,7,10,11,13 a 14 * Údaje dosaďte do vzorce: Celkové skóre= (42+součet A)-součet B * Skóre má být mezi 14 a 70. Čím je skóre nižší, tím má žák pravděpodobně menší strach z komunikace. Hypotetický průměr je 42. * Reliabilita české verze dotazníku (Cronbachovo alfa) ověřená na podsouboru brněnských žáků je 0,72. Americký dotazník měl v těchto ročnících reliabilitu 0,79. Obsahová analýza textu * Metoda kvantitativní obsahové analýzy se zakládá na sledování dopředu stanovených kategorií a umožňuje kvantifikovat rozsah těchto kategorií v analyzovaných materiálech. Obsahové prvky textu se kvantifikují, vyjadřují se jejich frekvence, pořadí, ale i stupeň. Obsah textu, který je sám o sobě kvantitativní (slova, věty, témata) je převedený na kvantitativní míru. Pomocí vytvořených analyzovaných kategorií a subkategorií třídíme a zaznamenáváme výskyt významových jednotek (slova, věty, obrázky), které jsou opsané prostřednictvím ukazatelů (indikátorů). Postup * Vymezení základního souboru textů * Vymezení významové jednotky * Př. genderová korektnost učebnic tvorba slovníku jednoslovných výrazů = významové jednotky * =podstatná jména označující člověka mužského * a ženského rodu. * Stanovení analytických kategorií * V rámci slovníku rozdělím slova do dvou kategorií * A) veřejná sféra – slova označující mužské a ženské * postavy v různých povoláních či při různých zájmových činnostech * B) soukromá sféra –zde patří všechna slova označující osoby obou pohlaví neinstitucionalizovaných vztazích (ženy, muži, děvčata, chlapci) , v domácnosti (matka, otec, dcera, syn), mimo školy (kamarád/kamarádka, přítel-přítelkyně * Kvantifikace * Interpretace zjištěných frekvencí Typy dat proměnných * Nominální * Kategorizace, každá kategorie má jen jeden prvek, př.pohlaví, typ školy, dosažené vzdělání * Pořadové (ordinální) * nelze změřit přesná hodnota, nelze určit velikost intervalu * mezi žáky (škály, žáci podle píle) * Intervalová. * Rozdíl mezi sousedními body je stejný (IQ, míra aktivity) Statistika pro data * Ordinální a ordinální (Spearmanův pořadový korelační koeficient) * Nominální a nominální: chí-kvadrát * Nominální a intervalová: U-test (neparametrická data), T-test (parametrická data) * intervalová a intervalová: Wilcoxonův test Testování normality * Shapirův –Wilksův test