Specifické poruchy učení – charakteristika, klasifikace, náprava, možnosti vzdělávání SPU – charakteristika nRůznorodá skupina poruch, která se projevuje obtížemi při nabývání základních vzdělávacích dovedností – mluvení, čtení, psaní a počítání. nPoruchy mají individuální charakter, mohou vznikat na podkladě dysfunkce CNS. nVšechny příznaky SPU způsobují selhávání žáka ve školních výkonech a prolínají se do celého edukačního procesu èznemožňují mu přiměřeně reagovat, porozumět pokynům, plnit běžné úkoly a instrukce učitele. nTýká se 2 – 4 % jedinců, u chlapců je výskyt 3x častější!!! nAutoři: nMatějček, Zelinková, Tymichová, Pokorná, Novák... SPU – klasifikace nDyslexie nDysgrafie nDysortografie nDyskalkulie nDysmúzie nDyspinxie nDyspraxie Dyslexie = specifická porucha čtení, projevující se neschopností naučit se číst běžnými výukovými metodami. nPorucha může postihnout: nrychlost čtení, správnost čtení, porozumění čtenému textu!!! nProjevy: nzáměny tvarově podobných písmen, nzáměny akusticky podobných hlásek, nobtíže ve sluchové diferenciaci a diskriminaci hlásek, nneschopnost akustické a optické analýzy a syntézy slov, nobtížné skládání hlásek a písmen do slabik, npřidávání nebo vynechávání písmen, slabik, slov, ndomýšlení si textu, odhadování slov apod. Dysgrafie =„specifická porucha psaní, která postihuje grafickou stránku písemného projevu, tedy čitelnost a úpravu.“ (Zelinková, 2003, s. 42) Projevy: nobtíže při zapamatování tvarů písmen, nobtíže při jejich napodobování, npříliš velké či malé písmo, npísmo často obtížně čitelné, nnestejná velikostí grafémů, nneschopnost udržet písmena na řádku, nneupravený písemný projev apod. Dysortografie = „specifická porucha pravopisu, vyskytující se velice často ve spojení s dyslexií.“ (Bartoňová, 2006, s.147 ) nProjevy: nspecifické dysortografické chyby: nrozlišování krátkých a dlouhých samohlásek, nrozlišování slabik dy – di, ty – ti, ny – ni, nrozlišování sykavek, nvynechávání, přidávání, přesmykávání písmene, slabiky a nedodržování hranice slov v písmu; nobtíže při osvojování gramatického učiva a při aplikaci gramatických jevů. Dyskalkulie = specifická porucha matematických schopností, porucha se týká zvládání základních početních výkonů. nTypy: npraktognostická (narušení mat. manipulace s předměty, nakreslenými symboly – přidávání, rozklad) nverbální (problémy při označování množství, počtu předmětů, operačních znaků, mat. úkolů), nlexická (neschop. číst číslice, čísla, operační symboly), ngrafická (neschop. psát matematické znaky), noperační (porucha schop. provádět mat.operace), nideognostická (porucha v chápání mat. pojmů a vztahu mezi nimi). Dysmúzie = specifická porucha postihující schopnost vnímání a reprodukce hudby. nProjevy: nobtíže v rozlišování tónů, ndítě si nepamatuje melodii, ndítě nerozlišuje a není schopno reprodukovat rytmus. Dyspinxie = specifická porucha kreslení, která je charakteristická nízkou úrovní kresby. nProjevy: ndítě zachází s tužkou neobratně, tvrdě, ndítě nedokáže převést svou představu z trojrozměrného prostoru na dvojrozměrný papír, npotíže s pochopením perspektivy. Dyspraxie = specifická porucha obratnosti, schopnosti vykonávat složité úkony. nMůže se projevit při běžných denních činnostech, tak ve vyučování. nTyto děti bývají: pomalé, nešikovné, neupravené, jejich výrobky nevzhledné. nObtíže se mohou projevit při psaní, v rámci jednotlivých výchov, v řeči. Etiologie SPU nlehká mozková dysfunkce (LMD) – 50 %, ndědičnost – 20 %, nkombinace LMD a dědičnosti – 15 %, nneurotická nebo nezjištěná etiologie – 15 %. SPU – náprava Podpůrná opatření ve škole: nPosadit dítě před „sebe“, doprostřed, ne na kraj. nVysvětlovat novou látku krátkými větami a jednoduchými slovy. nUjišťovat ho, že to dobře pochopilo, vštěpovat mu posloupnosti. nDomluvit se na úkolech. nVyhnout se únavě, rychlému tempu… Hodnocení a klasifikace: nVysvětlit ostatním rozdílný přístup. nBy mělo vycházet ze znalostí příznaků postižení. nJe třeba zvýraznit motivační složku hodnocení. nZažít pocit úspěchu!!! nHodnotit pouze jevy, které zvládl!! nUpřednostňování slovního hodnocení. nVýkony hodnotit spravedlivě. SPU – možnosti vzdělávání Formy vzdělávání: nindividuální péče prováděná v rámci vyučování učitelem kmenové třídy, nindividuální péče prováděná učitelem, který je absolventem speciálního kurzu, ntřídy individuální péče při ZŠ, ncestující učitel, nspeciální třídy pro děti s poruchami učení a chování, nspeciální školy pro děti s poruchami učení (ZŠ pro žáky s SPU, ZŠ pro žáky se SPCH), ntřídy při dětských psychiatrických léčebnách, nindividuální a skupinová péče v PPP, SPC. Lehká mozková dysfunkce (LMD) nADD – syndrom deficitu pozornosti bez hyperaktivity nADHD – syndrom deficitu pozornosti s hyperaktivitou nProjevy (ADHD): nhyperaktivita nimpulzivita, nnepozornost… Lehká mozková dysfunkce (LMD) Nástroje učitelů dětí s ADHD: nUspořádejte lavice do „U“. nKomunikujte s rodiči dítěte. nBarevně označte předměty denních aktivit a materiály, které si má dítě zapamatovat. nVyužijte různé materiály ke zlepšení pracovní paměti – hudba, fráze, pomůcky. nPoskytněte dítěti možnost pracovat u tabule. nUčte dítě, dělat si seznamy.. Surdopedie – vymezení oboru, charakteristika SP, etiologie, klasifikace, protetika, možnosti vzdělávání Surdopedie nlat. surdus = hluchý + řec. paidea = výchova n„Dílčí obor SP zabývající se výchovou a vzděláváním sluchově postižených.“ n1983 – vyděluje se z logopedie jako samostatná disciplína nPrevence sluchových vad, tvorba a rozvoj komunikačních kompetencí, výchova a vzdělávání, příprava na povolání… nPředmět zájmu: sluchově postižený jedinec: nPrelingválně SP (*do 6 let Ž), nPostlingválně SP (*po ukončení vývoje řeči). Příčiny sluchových vad Endogenní = vnitřní (50 – 75%) §geneticky podmíněné Exogenní = vnější (25 – 50%) nPrenatální období (chřipka, spalničky, příušnice, zarděnky,RTG záření… nPerinatální období (vlásečnicové krvácení do labyrintu, komplikované porody, nízká porodní hmotnost – pod 1500g, nedonošenost…) nPostnatální období §biologické (infekce, opakované záněty středo-uší…), §fyzikální (hlučné prostředí, stres), §mechanické (ucpání zvukovodu, perforace bubínku…). Terminologie nSluchová vada = trvalý stav x nSluchová porucha = dočasný stav nsluchová porucha přestavuje řešitelný problém, může však vyústit i ve sluchovou vadu!!! Klasifikace sluchových vad nDle typu: nPeriferní §Převodní vady (překážky po vnitřní ucho), §Percepční vady (vnitřní ucho, sluchový nerv či mozková kůra), §Smíšené vady. nCentrální npostižen korový a podkorový systém sluchových drah, abnormální zpracovávání zvukového signálu v mozku. Klasifikace sluchových vad nDle stupně: nNedoslýchavost (+ presbyakusis) nHluchota npraktická (71 – 90 dB, zbytky sluchu) ntotální (více než 90 dB) nOhluchlost (x prelingvální hluchota) nTinnitus – nepříjemné pískání, hučení v uších. Dvojí definice hluchoty Audiologická definice n„neslyšící“ – osoba se sluchovou ztrátou z medicínského hlediska. Kulturní definice n„Neslyšící“ s velkým N se cítí být příslušníky jazykové a kulturní menšiny, která užívá svůj vlastní jazyk (znakový jazyk) a má svou vlastní kulturu, zvyky.. Sluchová protetika nPomůcky usnadňující vnímání mluvené řeči nedoslýchavým: nsluchadla, nosobní zesilovače, nindukční smyčky, npomůcky pro zesílení televize, npomůcky pro zesílený poslech telefonu. nPomůcky usnadňující vnímání mluvené řeči neslyšícím: nkochleární implantáty, nvibrotaktilní a elektronické pomůcky. Sluchadla = „elektroakustické přístroje, které zesilují a modulují zesílené zvukové signály vedené do sluchového analyzátoru podle typu a stupně sluchové vady.“ npřidělena audiologem na základě odborného audiologického vyšetření, typ a nastavení sluchadel doporučuje foniatr nebo odborný lékař (ORL). nna zakoupení sluchadel částečně přispívá pojišťovna (75%, u dětí 100%). Kochleární implantát n= „elektronické zařízení, které dráždí elektrickým proudem nervová zakončení sluchového nervu v hlemýždi (cochlea).“ nIndikace v případě, že při používání sluchadla se nezjistí dostatečný rozvoj (sluch, řeč) a když nejsou poškozeny vláskové buňky. Důsledky sluchových vad nOblast kognitivní: nzhoršená orientace v prostoru, ztráta zvukového pozadí, sluchové kontroly… nOblast sociální (vztah k okolí): nzhoršená komunikace až společenská izolace, odlišnější orientace v sociálních hodnotách, vnímání světa může být zjednodušené a zdeformované nOblast psychologická (osobnost): ncitová nevyrovnanost, labilita, citová oploštělost, neadekvátní reakce, vztek, agresivita, psychická zátěž Komunikační formy SP nMluvená hlásková řeč nOdezírání nPsaná forma řeči nSystémy manuální komunikace: prstová abeceda znakované jazyky znakové jazyky mimika, gestikulace… Znakovaná čeština x znakový jazyk Znakový jazyk nkomunikační systém s vlastní gramatikou a lexikonem. Znakovaná čeština nvizuálně motorická forma dorozumívání odvozená od mluveného jazyka, je na mluveném jazyce závislá, každému slovu odpovídá jeden znak, vytvořena slyšícími. Možnosti vzdělávání nIntegrace (individuální, skupinová) nMŠ pro SP nZŠ pro SP nSŠ pro SP: nSOU pro SP, nOU pro SP, npraktická škola pro SP, nGymnázium pro SP, nSOŠ pro SP. Přístupy ke vzdělávání SP Orální metoda norientace na rozvoj mluvené řeči, vzdělávání jejím prostřednictvím. Metoda totální komunikace nTK je praktická metoda komunikace využívající při vzdělávání všechny možné a dostupné formy komunikace. Bilingvální metoda vzdělávání nve školách se jedná o paralelní používání znakového jazyka a mluveného hláskového jazyka majoritní společnosti převážně v jeho psané podobě. Logopedie vymezení oboru, postavení v systému věd, logoped, klinický logoped, logopedický asistent, komunikace, narušená komunikační schopnost – vymezení, etiologie, klasifikace, charakteristika jednotlivých poruch Logopedie nMladý vědní i studijní obor, formoval se v 1. pol. 20.stol., neustále se rozvíjí a mění. nLogos – slovo + paidea – výchova (výchova řeči). n„Vědní obor interdisciplinárního charakteru, jehož předmětem jsou zákonitosti vzniku, eliminování a prevence NKS.“ nPředmětem zájmu: NKS u osob všech věkových kategorií!!! Logopedie – postavení v systému věd nv ČR tradičně součástí SP. ntěsný vztah k obecné pedagogice a ostatním oborům SP. nzabývá se patologickou stránkou komunikačního procesu è to určuje její vztah k ostatním oborům: nobory medicíny, nobory psychologie, njazykovědné obory… Logoped, klinický logoped, logopedický asistent Logoped nAbsolvent akreditovaného magisterského programu SP, SZZ z logopedie a surdopedie. Klinický logoped npůsobí v rezortu zdravotnictví. nAbsolvent akreditovaného magisterského programu SP, SZZ z logopedie a surdopedie Ë absolvování specializačního vzdělávání v oboru klinická logopedie. Logopedický asistent nAbsolvent bakalářského programu SP na PedF se SZZ z logopedie (do roku 1993 absolventi logo.kurzu). npracuje pod vedením logopeda!!! Organizace logopedické intervence v ČR nV kompetenci 3 rezortů: nMinisterstva školství, mládeže a tělovýchovy, nMinisterstva zdravotnictví, nMinisterstva práce a sociálních věcí. nLogopedi působí i v nestátním sektoru è po roce 1989 *soukromé, nadační, charitativní organizace, které se zabývají poskytováním služeb osobám se speciálními potřebami. Rezort MŠMT ČR nBěžná MŠ, ZŠ – integrace !!! (individuální, skupinová). nLogopedické třídy při MŠ. nLogopedické třídy při ZŠ. nSpeciální třídy při ZŠ pro žáky s poruchami učení. nMŠ logopedická. nZŠ logopedická (denní, internátní, hodiny individuální logo.péče). nMŠ, ZŠ pro SP, nMŠ speciální, ZŠ praktická, ZŠ speciální, nMŠ, ZŠ pro TP, nSPC, PPP. Komunikace nlat. Communicatio = sdělování. n„Obecně lidská schopnost užívat výrazové prostředky k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů.“ nCíl komunikativního chování: nvzájemné dorozumívání a sdělování informací, nudržování a pěstování mezilidských vztahů. nŘeč – specificky lidská schopnost. nSlouží ke sdělování pocitů, přání, myšlenek. nNení člověku vrozená, na svět si přinášíme dispozice, které se rozvíjí až při verbálním styku s mluvícím okolím. Komunikace nVerbální komunikace nvšechny komunikační procesy, které se vykonávají za pomoci hlasité či psané řeči. nNonverbální, neverbální komunikace nveškeré dorozumívací prostředky neslovní podstaty. nMůže doprovázet mluvenou řeč, ale také tvořit samostatné jazykové jednotky (např. piktogramy). nŘeč očí, výrazy obličeje, gesta, doteky, pohyby, přiblížení/oddálení, fyzické postoje, úprava zevnějšku a životního prostředí. Narušená komunikační schopnost Lechta (1990, s. 19) říká, že: „Komunikační schopnost jednotlivce je narušena tehdy, pokud některá z rovin (či několik rovin současně) jeho jazykových projevů působí interferenčně vzhledem k jeho komunikačnímu záměru.“ Může jít o: nfoneticko-fonologickou, nmorfologicko-syntaktickou, nlexikálně-sémantickou, npragmatickou rovinu. NKS – etiologie nEtiologie (příčiny vzniku) je různá. nZ hlediska časového rozlišujeme příčiny: npre- nperi-, npostanální. nZ hlediska lokalizačního nejčastější příčiny: ngenové mutace, chromozomové aberace, norgánová poškození receptorů, npoškození centrální části, npoškození efektorů, npůsobení nevhodného, nepodnětného, nestimulujícího prostředí (např. příčina OVŘ dítěte)… NKS – klasifikace dle symptomů nvývojová nemluvnost nzískaná orgánová nemluvnost nzískaná neurotická nemluvnost nporuchy zvuku řeči nporuchy plynulosti a tempa řeči nporuchy artikulace nporuchy grafické podoby řeči nsymptomatické poruchy řeči nporuchy hlasu nkombinované vady a poruchy řeči 1. vývojová nemluvnost OVŘ n„Nemluví-li dítě ve 3 letech nebo mluví méně než ostatní děti v tomto věku – OVŘ.“ nNejčastější příčiny: nprostředí, dědičnost, nadužívání masmédií… Vývojová dysfázie n„NKS, ke kterému dochází poškozením raně se vyvíjející CNS a jež se může projevovat neschopností nebo sníženou schopností verbálně komunikovat, i když jsou podmínky pro vytvoření této schopnosti přiměřené.“ nPostihuje výslovnost, gramatickou strukturu, slovní zásobu, deficity v oblasti JM, Gfm., paměti a pozornosti, porucha kresby, přidružení SPU… 2. získaná orgánová nemluvnost (afázie) nŘeč byla vyvinuta, ale na základě poškození dominantní hemisféry mozku došlo ke ztrátě již nabyté schopnosti komunikovat. nSložitá systémová porucha è narušení nejen komunikačních schopností, ale celé psychické, emocionální, volní sféry postiženého člověka. nPříčiny: nCMP, úrazy a poranění mozku, nádory, encefalitida, degenerativní onemocnění CNS, intoxikace mozku. 3. získaná neurotická nemluvnost (mutismus) n„NKS, kdy dochází ke ztrátě artikulované řeči.“ nNarušení: psychogenně podmíněné, na podkladě silného psychického traumatu. nElektivní mutismus nabsence řeči v konkrétní situaci, prostředí, v kontaktu s určitými osobami. 4. poruchy zvuku řeči (huhňavost, palatolalia) Huhňavost (rinolalie) n„NKS, která postihuje zvuk řeči i artikulaci.“ nhypernazalita – huhňavost otevřená, patologicky zvýšená nosovost, nhyponazalita – huhňavost zavřená, patologicky snížená nosovost (mnň = bdď), nsmíšená forma. Palatolalia nNKS, jejíž příčinou jsou orofaciální rozštěpy.“ nporucha rezonance, artikulace, srozumitelnosti řeči. Orofaciální rozštěpy 5. poruchy plynulosti a tempa řeči (koktavost, breptavost) Koktavost n„Syndrom komplexního narušení koordinace orgánů participujících na mluvení, který se nejnápadněji projevuje charakteristickým nedobrovolným (tonickým, klonickým) přerušováním procesu mluvení.“ ndosud se nepodařilo odhalit příčiny vzniku… Breptavost n„NKS charakteristické tím, že si ho daná osoba neuvědomuje, má malý rozsah pozornosti, narušena je percepce, artikulace a formování výpovědi.“ nDezorganizace myšlení, bezobsažná řeč, rychlé tempo řeči, opakování hlásek, chybná artikulace, nepravidelné tempo řeči, prodlužování hlásek, monotónní řeč. 6. poruchy artikulace (dyslalie, dysartrie) Dyslalie n„Neschopnost používat jednotlivé hlásky anebo skupiny hlásek v komunikačním procesu podle příslušných jazykových norem.“ nDěti s dyslalií tvoří až 2/3 dětí přijatých do logopedické péče. nnejčastěji chybná výslovnost sykavek a hlásky r. Dysartrie n„Porucha motorické realizace řeči na základě organického poškození CNS.“ nvývojová – nejčastěji spojena s DMO. nzískaná – cévní mozkové příhody, úrazy, onkologická onemocnění, roztroušená skleróza. nna 2000 novorozenců 1 DMO. 7. poruchy grafické podoby řeči nDyslexie, dysgrafie, dysortografie… 8. symptomatické poruchy řeči n„NKS provázející jiné, dominantní postižení, nemoc, poruchu.“ nNejčastější symptomatické poruchy řeči: nNKS u dětí s DMO, nNKS u dětí MR, nNKS u dětí se ZP. 9. poruchy hlasu n„Vznikají na základě přechodných nebo trvalých změn a v důsledku patofyziologické činnosti dýchacích, fonačních, rezonančních a artikulačních orgánů.“ nDysfonie = funkční poruchy mluveného hlasu. nDysodie = poruchy zpěvního hlasu. nhlasová hygiena: notužování, upevňování nervového systému, správná životospráva – dostatek spánku, strava, pitný režim, aktivní odpočinek – zdravý celkový způsob života, nhlasová školení a cvičení, nhlasový odpočinek.