Základy pedagogické metodologie VÝZKUMNÉ NÁSTROJE - ŠKÁLY ŠKÁLY ● obvykle bývají součástí dotazníku ● je to nástroj, který umožňuje zjišťovat míru vlastnosti jevu nebo jeho intenzitu ● posuzovatel (respondent) vyjadřuje svoje hodnocení určením polohy na škále TYPY ŠKÁL PŘÍKLAD ŠKÁLY: Např.: Uřči oblíbenost předmětu na škále od 1 (nejvíce oblíbený) po 7 (nejméně oblíbený). N - předmět nemám v ročníku. Český jazyk 1 2 3 4 5 6 7 N Matematika 1 2 3 4 5 6 7 N Chemie 1 2 3 4 5 6 7 N podle Gavora 2000 POKUSTE SE VYMYSLET ŠKÁLU TYPY ŠKÁL POŘADOVÁ ŠKÁLA: Např.: Uveďte pořadí oblíbenosti předmětů. Nejoblíbenější předmět označte 1 atd. Český jazyk ___ Matematika ___ Cizí jazyk ___ fyzika ___ dějepis ___ chemie ___ podle Gavora 2000 POKUSTE SE VYMYSLET POŘADOVOU ŠKÁLU TYPY ŠKÁL INTERVALOVÉ ŠKÁLY: Např.: „Šetřím v domácnosti vodou“ stále - velmi často - často - občas - nikdy - nevím 1 2 3 4 5 6 -1 výzkumník k jednotlivým polohám na škále přiřazuje číselnou hodnotu - s tím se dá dále statisticky pracovat. podle Gavora 2000 POKUSTE SE VYMYSLET INTERVALOVOU ŠKÁLU TYPY ŠKÁL Sémantický diferenciál (bipolární škály) apatický 1 2 3 4 5 čilý zakřiknutý 1 2 3 4 5 sebejistý pasivní 1 2 3 4 5 iniciativní podle Gavora 2000 dále viz. dokument POKUSTE SE VYTVOŘIT BIPOLÁRNÍ ŠKÁLU S ALESPOŇ ČTYŘMI POLOŽKAMI TVORBA BIPOLÁRNĆH ŠKÁL Karajní póly tvoří protikladné vlastnosti. Zásady při tvorbě bipolárních škál: 1. Stejný slovní druh. ANO: odborník 1 2 3 4 5 laik Ne: odborník 1 2 3 4 5 nevyzná se 2. Druhý výraz by neměl být záporem prvního ANO: svědomitý 1 2 3 4 5 lajdácký NE: svědomitý 1 2 3 4 5 nesvědomitý 3. Týž výraz můžeme použít jen jednou: ANO: zdvořilý 1 2 3 4 5 hrubý NE: jemný 1 2 3 4 5 hrubý 4. Pečlivě vybírat vhodné protiklady. Nic moc: tichý 1 2 3 4 5 nervózní Lepší: klidný 1 2 3 4 5 nervózní podle Gavora 2000 TYPY ŠKÁL LIKERTOVY ŠKÁLY Likertovy škály se používají na měření postojů (konstrukt postoj nemůžeme měřit přímo - nepřímo jej často zkoumáme analýzou míry souhlasu či nesouhlasu s daným výrokem) jak souhlasíš s tímto výrokem? „Matematika je můj nejoblíbenější předmět“ plně souhlasím souhlasím nemám vyhraň. názor nesoulasím plně nesouhlasím další viz. dokument podle Gavora 2000 POKUSTE SE VYMYSLET VÝROK A K NĚMU LIKERTOVU ŠKÁLU, KTERÁ BUDE MĚŘIT NĚJAKÝ POSTOJ VYHODNOCOVÁNÍ ŠKÁL Např.: 339 validních respondentů Jak souhlasíš s výrokem: „Chci se podílet na ochraně životního prostředí.“ a) určitě ano 65 19,2% b) spíše ano 202 59,6% c) spíše ne 54 15,9% d) určitě ne 18 5,3% VYHODNOCOVÁNÍ ŠKÁL OPIŠTE SI A ZODPOVĚZTE NÁSLEDUJÍCÍ POLOŽKY: Jak souhlasíte s výrokem: „Výtvarná výchova byla na základní škole můj oblíbený předmět.“ „Hudební výchova byla na základní škole můj oblíbený předmět.“ a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) určitě ne Korelační analýza by nám mohla pomoci potvrdit (nebo vyvrátit) demonstrační hypotézu: „Existuje vztah mezi oblibou výtvarné výchovy a hudební výchovy u žáků základní školy.“ VÝZKUMNÉ NÁSTROJE - POZOROVÁNÍ ● sledování činností lidí (registrace, popis) ● strukturované pozorování: pozorovatel si předem stanoví kategorie, v rámci kterých bude pozorovat. Pozorovatel si musí dopředu připravit pozorovací arch, do kterého zaznamenává pozorování (např. mapa třídy). Do archu se zaznamenává např. frekvence komunikace učitele s jednotlivými žáky. viz. dokument podle Gavora 2000 POZOROVACÍ SYSTÉMY ● komplexní nástroje připravené na práci pozorovatele ● jsou jich tisíce ● významné: Flandersův, Bellackův podle Gavora 2000 PRŮBĚH POZOROVÁNÍ ● přímé pozorování: pozorovatel je sice maximálně nenápadný ale v místnosti s pozorovanými ● nepřímé pozorování podle Gavora 2000 ZÁKLADNÍ ZPŮSOBY ZÁZNAMU KATEGORIÍ ● zaznamenávání trvání kategorií: měří se délka dané činnosti ● zaznamenávání výskytu kategorií: pozorovatel udělá čárku, nebo zapíše číslo jevu, když zpozoruje zkoumaný jev (tomu se říká kódování) ● intervalové kódování: pozorovatel kóduje do jednotlivých časových kategorií (např. 3s, 10s, 15s, atd.) ● přirozené kódování: učitel udělá záznam na začátku každé pozorované kategorie (např. učitel hodnotí odpověď žáka) podle Gavora 2000 VYHODNOCOVÁNÍ KATEGORIÍ ● frekvence: zjišťuje četnost výskytu dané kategorie ● sekvenční: zjišťuje se sled (která kategorie následovala za kterou) viz. Gavora 2000 podle Gavora 2000 DĚKUJI ZA POZORNOST Zdeněk Hromádka 13549@mail.muni.cz Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta MU v Brně