PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA 1 Zora Syslová OBSAH • Předmět předškolní pedagogiky • Pojetí dítěte a dětství v historickém kontextu, počátky a vývoj institucionálního vzdělávání u nás • Reformní hnutí a jeho odkaz dnešku • Proměny cílů předškolní výchovy, humanisticky orientované vzdělávání (OOM, RVP PV, MŠPZ) • Rodina jako výchovný činitel, předškolní pedagog • Dítě jako subjekt vzdělávání Obsah PP2 (3. semestr) *Cíle vzdělávání a jeho obsah – kompetence, vzdělávací oblasti, hodnocení výsledků vzdělávání *Organizace vzdělávání (spontánní a řízené činnosti), podmínky pro vzdělávání *Hra jako základní prostředek vzdělávání *Metody práce s dětmi (prožitkové učení) *Participační řízení, spolupráce s rodiči *Návaznost předškolního a základního vzdělávání • Předmět předškolní pedagogiky Čím se zabývá předškolní pedagogika? - Pomáhá zvyšovat úroveň pedagogické praxe Jaký je vztah mezi teorií a praxí? - Teorie zobecňuje konkrétní činnosti, vyjadřuje zákonitosti - Praxe aplikuje obecné „poučky“ Které další vědní obory se zabývají a pomáhají s poznáním dítěte předškolního věku? • Předmět předškolní pedagogiky Při sledování každé výchovné situace je třeba mít na paměti, že je v ní přítomná: *osobnost jedince, který je vychováván *sociální a přírodní prostředí *cíl, k němuž vzdělávání a výchovné působení směřuje *osobnost vzdělavatele (jeho styl) Eva Opravilová, 2005 „Nejraději bych napsal, že pro mateřské školy bychom měli mít nejlepší učitelky ze všech školských kategorií a školských stupňů, třebaže se tento požadavek může zdáti přemrštěný. Ale není přemrštěný, jestliže pochopíme, jak velký, zodpovědný a obtížný úkol svěřujeme učitelkám mateřských škol. Pokazí – li něco učitel u žáka desetiletého, dvanáctiletého, lze to ještě napravit. Ale počíná – li si nemoudře vychovatelka dítěte ve věku předškolním, nikdo nikdy již nenapraví chyby, jichž se dopustila.“ Stanislav Vrána, 1946 Zkušenosti ze vstupní praxe • Jaké cíle si klade dnešní MŠ? • Jaké je dnešní dítě? • Jaká je současná učitelka? • Co byste vytkli dnešní MŠ? • Co hodnotíte pozitivně na MŠ? Zkušenosti ze vstupní praxe JAK UMÍME POZOROVAT A ZAZNAMENÁVAT (POPISOVAT) CO VIDÍME? UKÁZKY - DĚTI * „Chování dětí bych hodnotila ve škole známkou „výborně“. Opravdu mě překvapilo, jak disciplinované, hodné, tiché a klidné děti po celou dobu působily.“ * „Děti jsou samostatné, ukázněné, klidné, spokojené, ohleduplné, usměvavé.“ * „Děti na praxi mi přišli spíš jako roboti. Ony sice všechno udělají, udržují pořádek, ale taková ta dětská hravost jim chyběla.“ * „Příchozí děti automaticky sedaly ke stolečkům a samostatně pracovaly, učitelka děti sledovala a dětem, které si řekly, radila. Děti, které si chtěly hrát odcházely k různým kamarádům do hracích koutků, případně si půjčily stavebnice nebo knížky k prázdným stolečků.“ UKÁZKY - DĚTI * „Děti se na všechno ptají paní učitelky : „Můžu si jít prosím, paní učitelko, hrát na dopravko?“ „ Můžu si jít prosím, paní učitelko, hrát za dětmi na překážkovou dráhu?“. Nejsou schopné se na ničem samy domluvit, na všechno potřebují souhlas paní učitelky a to když si malují: „ Paní učitelko můžu si prosím vzít místo voskovek progresa?“. * „Dva chlapci se spolu prali, oba to brali jako hru, dokud jeden toho druhého nepraštil víc než si ten druhý přál. Chlapec řekl: „Mě se to nelíbí“, ten druhý chlapec se mu omluvil a hráli si spolu dál. Učitelka vůbec nemusela do tohoto konfliktu mezi dětmi zasáhnout a děti ho v naprostém klidu vyřešily samy. Děti řeší téměř všechny své problematické situace neagresivně, hodně spolu komunikují.“ UKÁZKY - DĚTI *„Dva chlapci si skládali stavebnici. Společně postavili loď. Po chvilce si ji jeden z nich půjčil a z lodě se náhle stal fotoaparát, který mu však omylem spadl a rozbil se. V tom přišel druhý chlapec a byl nazlobený, že rozbil jejich loď, mračil se a sedl si smutně na židličku. Druhý chlapec přišel za ním a řekl mu, že to neudělal schválně, že fotil a spadla mu stavebnice, ať se na něho nezlobí. Chlapeček se pousmál a řekl, že to nevadí a omluvil se mu, že se na něho zlobil.“ UKÁZKY - UČITELKA * „U menších dětí učitelka jednala klidně, vše dětem vysvětlila, vedla děti k samostatnosti jak u převlékání, tak i při stolování. Nechávala jim možnost samostatně si zvolit jakou činnost chtějí dělat. Byl zde patrný i individuální přístup k jednotlivým dětem.“ * „Učitelky dokáží zaujmout, mají u dětí autoritu a současně jsou jim vždy nápomocny dobrou radou.“ * „Když děti chodily s problémy, které se vyskytly, snažila se je vždy navést k řešení a děti pak na vyřešení dané věci dostaly prostor. Paní učitelka se potom jenom zeptala, jestli zvládly problém vyřešit a případně jak jej vyřešily.“ *„Paní učitelka je velice klidná, až bych možná řekla bez emocí. K dětem se chovala mile.“ *„Vztah paní učitelky k dětem je velmi vřelý a poučný. Snaží se jim vše vysvětlit, dává jim pocit důležitosti, vnímá je, poslouchá a často chválí. Děti k ní rády chodí a se vším se jí svěřují.“ UKÁZKY - UČITELKA *„Žalování učitelky přecházely se slovy „to mě moc nezajímá za mnou s tím nechoď, to si musíte vyříkat vy dva spolu.“ *„Všimla jsem si, že na p.učitelku se neobrací mnoho dětí, i když samozřejmě stále jsou situace, které musí řešit. Jednu z nejčastějších zvládá takto: „P.učitelko, on mě bije!“ „Tak co s tím uděláš, jak to vyřešíš?“ když dítě neodpoví, pokračuje: „Řekni mu, že se ti to nelíbí, ať to nedělá! A jestli neposlechne, tak to budeme řešit dál…“ LITERATURA: BRUCEOVÁ,T. Předškolní výchova. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-068-5 OPRAVILOVÁ, E. Úvod do předškolní pedagogiky. Praha: SPN, 1985 OPRAVILOVÁ, E., KROPÁČKOVÁ, J. Studijní texty k předškolní pedagogice s úvodem do pedagogiky. Praha: Pedf UK, 2004. ISBN 80-7290-251-2 PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-631-4 PŘÍHODA, V. Problematika předškolní výchovy. Praha: SPN, 1966. ŠMELOVÁ, E. Mateřská škola. Teorie a praxe I. Olomouc: Pedf UP, 2004. ISBN 80-244-0945-8