10 INFLACE, DEFLACE Směnný kurz, euro 2. Inflace = růst cenové hladiny v ekonomice, způsobený růstem množství peněz v oběhu X deflace l Důsledky: • narušuje signály o relativních cenách • není dokonale predikovatelná – nejistota odrazuje investory • redistribuce příjmů • pokles kupní síly peněz • v extrémním případě: útěk od peněz Členění inflace l Podle tempa – Mírná – Pádivá – Hyperinflace l Podle „viditelnosti“ – Zjevná – Skrytá – Potlačená l Podle příčiny – NÁKLADOVĚ TLAČENÁ: nabídkové šoky (mzdy, ceny surovin) – POPTÁVKOVĚ TAŽENÁ: poptávka je vyšší než dostupnost zboží a služeb – Ve skutečnosti kombinace obou l Podle očekávání – Očekávaná – Neočekávaná Deflace l Pokles celkové cenové hladiny l Růst kupní síly peněz l Je výhodné mít deflaci? Deflace není výhodná l Způsobuje odklad spotřeby l Spekulace na další pokles cen l Pokles zisků firem l Růst nezaměstnanosti l Pokles růstu ekonomiky l Pokles cenové hladiny l Bludný kruh !!! Jak se měří inflace? l Cenové indexy l CPI = index spotřebitelských cen l Celkové náklady na výrobky a služby typického spotřebitele - spotřební koš l Míra inflace = *100 Složení spotřebního koše v ČR Problémy s měřením životních nákladů l Substituce = koš neodráží reakce spotřebitelů na změny cen l Nové výrobky l Změny kvality CPI X deflátor HDP l Změny cen produkce nakoupené spotřebitelem X cen doma vyrobené produkce l Pevně stanovený koš X skutečně vyrobené produkce Vývoj inflace v ČR Očišťování od inflace l Indexace = automatická úprava o výši inflace l Reálné veličiny – Reálný hdp – Reálná úroková míra Rekordní inflace Směnný kurz CZK/ZWD 1 Kč = 629,958,689 Zimbabwských dollarů Směnný kurz l = hodnota jedné měny vyjádřená v jiné měně l Apreciace = zhodnocování (posílení domácí měny) l Depreciace = znehodnocení (oslabení domácí měny) l Devalvace X Revalvace Režimy směnného kurzu l Fixní (CB garantuje cenu měny) – S pásmem fluktuace – Bez pásma l Plovoucí (floating) – Řízený (s možností intervence CB) – Volný Depreciace – oslabování měny l Vyvolána poklesem poptávky po domácí měně nebo růstem její nabídky na devizových trzích – Pokles poptávky po našem zboží v zahraničí – Odliv kapitálu l Dopady: – Zlevňuje domácí vývozy v zahraničí (podpora exportu) – Zdražuje dovozy – Zvyšuje hodnotu dluhu v zahraniční měně – Zahraničí je dražší pro domácí, tuzemsko je levnější pro zahraniční turisty Dopady depreciace l Původní kurz 30 Kč/EUR – Exportujeme Pilsner Urquel, prodejní cena 15 Kč – Při daném kurzu stojí půllitr 0,5 Eura l Depreciace kurzu na 40 Kč/EUR – Exportujeme Pilsner Urquel, prodejní cena 15 Kč – Při deném kurzu stojí půllitr 0,38 Eura – Pro zahraničí levnější, ale český obchodník dostane stejně, 15 Kč Apreciace měny – posílení měny l Vyvolána růstem poptávky po domácí měně, nebo poklesem její nabídky na devizových trzích – Růst poptávky po našem zboží v zahraničí – Příliv kapitálu l Důsledky – Zdražuje exporty – Zlevňuje importy – Snižuje hodnotu dluhu v zahraniční měně – Zahraničí je pro domácí levnější, a domácí ekonomika pro cizince dražší. Důsledek apreciace měny l Kurz 30 Kč/EUR – Půjčím si 100 Eur – Dlužím 3000 Kč l Apreciace měny na 20 Kč/Eur – Dlužím 2000 Kč – Ten komu dlužím dostane stejně, 100 Eur Evropská integrace l 1951: Pařížská smlouva = založení ESUO (BEL, NIZ, LUC, FR, IT, SRN) l 1957: Římské smlouvy = EHS a Euratom l 1968: dobudování celní unie l 1993: vznik EU (Maastrichtská smlouva) l 1999: hospodářská a měnová unie 11 členů EU l + 2001: Řecko l + 2007: Slovinsko l + 2008: Kypr, Malta l + 2009: SR EURO l Společná měna EU – Musí příjmout všechny země EU, vyjma GB a Dánska. – Potřeba splnit Maastrichtská kritéria l Podmínka nutná, nikoliv postačující l Dokončení reforem velmi žádoucí l Přijetí eura má výhody i nevýhody + Odstranění nejistoty pro firmy obchodující se zahraničním – Odstranění mechanismu nastolujícího rovnováhu Maastrichtská kritéria l Míra inflace nesmí být větší o víc než 1,5 % než je průměr 3 zemí s nejnižší inflací l Dlouhodobé úrokové sazby nesmí být vyšší o víc než 2 % l Země musí udržovat stabilní kurz, aniž by devalvovala l Deficit veřejného sektoru nesmí přesáhnout 3 % HDP (kromě výjimečných dočasných událostí) l Veřejný dluh nesmí přesáhnout 60 % HDP Plnění kritéria cenové stability Plnění kritéria deficitu rozpočtu Kritérium vládního dluhu Kritérium úrokových sazeb Kurzová stabilita