Pedagogická psychologie Jaro 2008 Mgr. Mojmír Snopek, katedra podnikového hospodářství EsF, katedra psychologie PedF, Fss MU Brno 56 Tvořivost (kreativita) ■ w r ■ její rozvíjeni Pojem tvořivost hovoří se o kreativitě (pochází z řečtiny, kde má významy: plodit, rodit, tvořit) jako synonyma se často uvádějí pojmy: originalita, divergentní myšlení, invence, fantazie, intuice: Kreativita, z lat. creo = tvořím, plodím, rodím Originalita = něco nového, neobvyklého Heuristika = z řec. heurisko = nalézám, postupy, metody, techniky pro hledání řešení obtížných ^\ o úloh ¥ Definice tvořivosti E. P. Torrance: „Tvořivost je proces produkování hypotéz, jejich verifikace a komunikace výsledků. Tato definice v sobě zahrnuje tvorbu něčeho nového, něčeho, co jedinec předtím nevěděl anebo co předtím neexistovalo. Zahrnuje v sobě též takové věci jako invence, objevování, zvědavost, představivost, fantazie, experimentování, manipulace atd. Tvořivé myšlenky se stávají evidentními prostřednictvím takových věcí jako: vědecké teorie, vynálezy, kvalitnější výrobky, romány, básně, projekty, sochy atd." C. Rogers: „ Tvořivý proces je takový, ve kterém se prostřednictvím činnosti objeví nový vztahový produkt, vyrůstající z jedinečnosti individua na straně jedné a věcí, událostí, lidí anebo podmínek jeho života na straně druhé." M. Zelina: „Tvořivost je taková interakce subjektu s objektem, při které subjekt mění okolní svět, vytváří nové, užitečné a pro subjekt^^x referenční skupinu anebo populaci významné hodnoty." /w^^^í^s. J. Hlavsa: „Tvořivost je forma lidské činnosti, která přináší něco nového, originálního a současně společensky užitečného." \J Struktura tvořivosti (Klapková) Tvořivá osobnost—Tvořivý proces—Tvůrčí produkt Tvořivá osobnost Za hlavní faktory tvořivé osobnosti jsou považovány intelektové (kognitivní) a mimointelektové vlastnosti: Tvořivé myšlení, které je syceno tvořivým vnímáním a tvořivou fantazií. Základem tvořivého myšlení je podle J. P. Guilforda divergentní myšlení, to je myšlení, které jde různými směry a hledá různé způsoby řešení. Konvergentní myšlení spojoval s tradičním pojetím inteligence a považoval je za reproduktivní a netvořivé. Poslední výzkumy však ukázaly, že divergentní a konvergentní myšlení v reálných podmínkách neoperují odděleně, ale ve vzájemné interakci. Analytical------------------------- 1 his pari d tře ueatiw minds craves data, structure and «gartjabw. The analytical porben dissects resaarch inpOl and looks tor patterns That point to basic íiuman neeös and behaviors. Curious - The curious Porten lends tn ask "*itrfm—ťnůri} Ö\tm ůriCt this part Is willing tu try and CipCiiertM artyihirtcj if it mean* gaining abetter understanding or the proWem—ťi tfuives on observation and immeraon. Expressive The dpf ossire side desires to tel stones and narratives n pqmpcifcng ťashMi. Jliis portion seeks lo attract engage and wptrrjtc un aufonce Sensual The sensual sade seefcs to safe** iüilie senses. Aesthetics. beauty and torm are driving lorces bchind (he sensual, 7 Kognitivní/intelektové faktory tvořivosti Faktorovou analýzou J. P. Guilford vyčlenil 6 intelektových schopností charakterizujících tvořivost člověka: Mluence Mlexibilita >originalita >senzitivita >restrukturace >elaborace Fluence • bohatost, plynulost, kvantita myšlenek a představ, schopnost uvolnit tok nápadů, námětů, možností, nebo alternativ řešení • J. P. Guilford uvádí 4 složky fluence: - slovní - asociační -vyjadřovací - myšlenková Flexibilita pružnost myšlení proti rigiditě, strnulosti, stereotypnosti myšlení, jedná se o duševní pohyblivost, schopnost měnit východiska řešení, dívat se na problém z různých hledisek, překonávat návyky a stereotypy. J. P. Guilford rozeznává její 2 druhy: - spontánní - subjekt není nucený být flexibilní, typické jsou skoky z jedné kategorie do druhé - adaptivní - subjekt nemůže vyřešit problém bez flexibility 1 <-* I Originalita • schopnost produkovat nové, neobvyklé, odlišné, zvláštní myšlenky řešení, odpovědi, které se zakládají na „vzdálených" asociacích, anebo jsou vtipné a vyznačují se překvapující vynalézavostí Restrukturace/Redefinice • schopnost předělávat, transformovat a reorganizovat již vytvořené. Schopnost použít staré poznatky novým způsobem, změnit funkci předmětu anebo jeho části; modifikovat, redefinovat informace. Senzitivita (citlivost na problémy) • schopnost intenzivně vnímat a hodnotit prostředí, vidět mezery, nedostatky v řešení, reagovat na možnosti zlepšení, vyhledávat a připravovat problémy k řešení. - řešitel buď uvádí nedostatky u věcí běžné denní potřeby anebo jaké problémy vidí v sociálních vztazích a institucích /r^ Elaborace • schopnost prověřovat, domyslet, rozpracovat detaily řešení, dovést myšlenku do konce (dokončit řešení), elegance řešení - obsah testů tvořivosti nemusí být jen sémantický, ale i symbolický, figurální, behaviorální Mimointelektové vlastnosti tvořivosti (J. Holešovský) reflektivita - snaha poznat, pochopit, objevit, přijít věci na kloub variabilita - proměnlivost a dynamičnost autonomie - nezávislost autoregulace - vědomá kontrola a řízení vlastní činnosti dynamogenie - činorodost predilekce - zaujetí, citový vztah k tvůrčí práci imediativita - bezprostřednost, nespoutanost, snadné odstraňo-vání bariér li r\ asertivita - tendence k sebeprosazování \J f Tvořivý proces a produkt • Tvořivost lze charakterizovat jako proces, který se odehrává v člověku na základě vnějších podnětů a vnitřních stavů a jeho výsledkem je produkt; přičemž tento proces a produkt zpětně ovlivňují člověka. Fáze tvořivého procesu nejčastěji uváděné členění tvořivého procesu podle G. Wallasa (1926) - přípravná (preparační fáze) - celá předcházející příprava člověka (i výchova a vzdělávání) a všechny pokusy řešit problém - inkubační (latentní f.) - člověk vědomě neuvažuje o problému, mohou se však realizovat nevědomé procesy, které přispívají k řešení problému - iluminační (inspirační f.) - objevují se nápady a myšlenky, jak vyřešit problém; řešení problému, cíle - ověřovací (verifikační f.) - vědomé hodnoceníf^X praktická realizace a ověření efektivnosti řešení problému/výsledků | Q ¥ Tvořivý proces Velký význam pro vyučování má ověřovací fáze tvořivého procesu, protože důkaz o správnosti řešení je silným motivačním činitelem pro další učební činnost. Musil (1989) navrhuje členění PASPSA PASPSA - Musil P - percepce: vnímání problémů, protiřečení, ale i podnětů a symbolů A - analýza: rozbor situace, problému, stanovení cílů SP - syntéza a produkce: nápadů, alternativ řešení S - selekce: postupný výběr nejslibnějšího v v reseni A - aplikace: uplatnění nápadů vůči překážkám Tvořivý produkt a jeho druhy Objektivní tvořivý produkt - absolutní tvořivost, celospolečenská úroveň tvořivosti spojená s talentem v určité oblasti činnosti. Díky své „objektivitě" má společenský význam pro skupinu nebo pro všechny lidi a posouvá vývoj v dané oblasti dopředu. Jde o takový produkt, jež je který předtím neexistoval (objev, vynález). Subjektivní tvořivý produkt- nemá takový společenský význam, nepřináší nové, originální výtvory, projevuje se v běžných životních situacích, je nositelem základní životní spokojenosti, má význam pro vývoj osobnosti a pro seberealizaci. Takovéto výtvory^pP^^ produkují hlavně děti. Vznikají v procesu her a učení se. Měření tvořivosti Tvořivost člověka se stává měřitelnou prostřednictvím produktů jeho činnosti. Na základě nich možno hodnotit úroveň tvořivých schopností konkrétní osobnosti. Mezi nejznámější psychologické diagnostické metody zjišťování tvořivosti patří: -Torranceho T.T.C.T. test tvořivého myšlení - Schdrerův projektivní kresebný test kreativity a osobnosti KREATOS fíŠ^\ - Urbanův test tvořivosti f Q f Měření tvořivosti • Měření fluence: patří sem následující úkoly: - Za určitou časovou jednotku vymyslet co nejvíce slov, která začínají určitou skupinou písmen (např. roz-). - Nebo uvést co nejvíce slov, která mají podobný význam. Podnětové slovo je např. tvrdý. Možné odpovědi - pevný, tuhý, drsný atd. - Nebo vyprodukovat co nejvíce nápadů na hypotetickou situaci -jaké by byly důsledky toho, kdyby lidé neměli potřebu spánku. - Hodnocení je jednoduché: spočítají se všechny vymyšlené odpovědi. • Měření flexibility: sem patří: - Např. test neobvyklého použití věcí. - Jedinec má za úkol uvést některá netradiční použití věcí, na která přijde za určitou časovou jednotku. Např. noviny - ochrana před chladem, založení ohně apod. Při vyhodnocování je nutné klást důraz na to, zda jsou odpovědi rozdílné, zda se v nicír J projevuje změna zaměřenosti myšlení. Počet těchto změn J zaměřenosti se potom považuje za ukazatele pružnosti myšlení. Měření tvořivosti Měření originality: - Např. test, který se označuje jako „Titulky k příběhům". Příběh: „Nový úředník v obchodním domě objednal před příchodem zimy 100 rukavic, ale zapomněl dodat, že mají být v párech. Obchodní dům má nyní na skladě 100 rukavic na levou ruku." K tomuto příběhu má jedinec vyprodukovat titulky. Příklad běžného titulku: „Úředník propuštěný." Jako originální jsou hodnoceny titulky, které jsou vtipné, neobvyklé a pouze vzdáleně asociované s příběhem (např. „levý s množstvím levých" apod.). Měření senzitivity: pro problémy - Patří sem např. test vidění problémů. Obsahuje názvy běžných předmětů. Úkolem jedince je uvést problémy, které ho napadnou s uvedenými předměty. Předmět - svíčka. Problémy -jak ji zapálit, jak dlouho bude hořet, co udělat s kapajícím voskem. Skóre představuje počet správných odpovědí, které prezentují postihnuti problému. O J Měření tvořivosti Měření redefinice: - Např. test spojování předmětů. Obsahuje seznamy dvojic předmětů, každý jiného druhu. Je třeba spojit je tak, aby z nich vznikl nový předmět. Např. hůl a hřebík lze spojit v oštěp, udici apod. Vyhodnocuje se tak, že za správnou odpověď se bere nový předmět, který je funkční sám o sobě bez použiti dalších v i v m O predmetu. Měření elaborace: patří sem: - Test vypracování plánu. Jedinci je předložen náčrtek plánu, do kterého se musí dokreslit detaily, aby se stal účelným. Např. plánek nedokončeného bytu, města, apod. - Časový limit pro jednotlivé testy je přesně určen, většinou se pohybuje v rozmezí 2-5 minut. Tyto testy lze použít k zjišťování tvořivých schopností u dětí a dospělých. Lze jimi také formou hry zpestřit různá setkání dětí. Kritéria vyhodnocení a časové limity jsou pro tyto účely postačující. K experimentálním účelůrrfN doporučujeme jít k pramenům. % ^^ j