Microcephalia - mozek je proti normě zmenšený, anatomické součásti jsou však proporčně vytvořeny - vzniká v 2.–4. měsíci těhotenství - bez znaků předchozího poškození (stavy po zánětech, hypoxii, malformace) - bez významných změn motoriky - snížený intelekt - je součástí řady chromozomálních syndromů Projevy - myšlení lze přirovnat k úrovni předškolního dítěte - chudý, agramatický a špatně artikulovaný verbální projev - dovedou se učit jen mechanicky, především na praktické úrovni - konečné schopnosti v oblasti rozvíjení a chápání řeči jsou omezené - opožděná schopnost starat se sám o sebe - emocionální labilita Vliv na vzdělávání - IQ se pohybuje v rozmezí 35–49 - pokroky ve škole jsou omezené, jen někteří jedinci si osvojí základy čtení, psaní a počítání - někteří jedinci dosahují vyšší úrovně v dovednostech senzoricko-motorických než v úkonech závislých na verbálních schopnostech a naopak - vzdělávají se podle odpovídajícího vzdělávacího programu, nejčastěji v základních školách speciálních, další vzdělávání je možné ve škole praktické Historie - mentální postižení se vyskytovalo ve společnosti ve všech dobách - problém mentálního postižení se prohlubuje v průběhu historie se stoupajícími nároky na jedince ve společnosti Starověk - zmínky o mentálním postižení (dle dřívější terminologie o slabomyslnosti) můžeme objevit v Platonových a Aristetolevých spisech - v té době vzbudila slabomyslnost pozornost i u lékařských autorit jako byli Hippokrates a Galenos - za převažující postoj této doby je uváděno usmrcování defektních Středověk - „chybné děti“ již nebyly všude vyvražďovány, bylo využíváno těch, které byly schopny pracovat - Církev považovala duševně postižené za „plody ďábla“ a pronásledovala je - Ovšem už v raném středověku zaznamenáváme první pokusy pomáhat jim a starat se o ně - V 5. až 10. století vznikaly při klášterech špitály, kde se starali o mentálně postižené - Léčení duševně chorých bylo dlouho špatně řešitelné kvůli nedostatku léků a péče - V 16. století položil švýcarský profesor Felix Platter základy klasifikace duševních chorob Novověk - postižení byli považovány za choré, kterým je třeba pomáhat a je možné je zachránit - Jan Amos Komenský si všímal mentálně postižených ve svých pedagogických pracích; podle něj mají být vzdělávani i nenadaní, u kterých není možné očekávat nějakou úroveň vědomostí - John Locke navrhnul vykonávání diferenciální diagnostiky, která by rozlišila jiné duševní choroby od mentální retardace - Johann Heinrich Pestalozzi vychovával v ústavech zřízených pro opuštěné děti a sirotky také děti zaostalé - Phillipe Pinel udělal mnoho pro zhumanizování odborné péče o duševně postižené a podmínek jejich léčení; předložil klasifikaci idiocie Novověk - Velká francouzská revoluce zrušila všechny opatrovny choromyslných a chtěla vybudovat na začátku 19. století nové ústavy (z plánů se uskutečnila pouze stavba komplexu v Charentonu, který zařídil a vedl Dominique Esquirol) - Rakousko – rozdělení pacientů na „vyléčitelné“ a „nevyléčitelné“ - u nás jsou počátky péče o slabomyslné spojeny s rokem 1871; v tomto roce byl založen Spolkem paní sv. Anny v Praze první ústav pro idioty Ernestinum, jeho prvním ředitelem se stal lékař Karel Slavoj Amerling - zakladatelem české psychiatrie se stal Karel Herfort; jako ředitel Ernestina zavedl chorobopisy a osobní záznamy jedinců - zakladatelem české pedopatologie byl František Čáda, který spojil odborníky a zájemce v „Zemském spolku pro péči o slabomyslné“ Novověk - během druhé světové války byl v roce 1939 zřízen Říšský výbor pro vědecké podchycení těžkých dědičných chorob – za takovýmto názvem se skrýval úřad, který měl organizovat vraždění postižených dětí (akce T4) - V 50. letech 20. století vystupuje do popředí osobnost MR dítěte jako celek - 1961 – výnos Ministerstva školství ČSR – jedná se o pohled na definici MR, která se v praxi označovala termínem „rozumová zaostalost“, nebo „vadný rozumový vývoj“ - 1980 M. Sovák- definice slabomyslnosti: „Slabomyslnost (oligofrenie) je omezení vývoje všech psychických funkcí nejvíce však funkcí rozumových. Je to souhrn včasných a často mnohotvárných přínaků, které mají různé příčiny i rozličný základ patologicko – anatomický.“ - cca od roku 1991 – integrace; nyní mohou být integrovány i děti s MR - 2003 M. Valenta: „MR je možné definovat jako vývojovou duševní poruchu se sníženou inteligencí demonstrující především snížení kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností prenatální perinatální i postnatální etiologií“ Legislativa Leona Nevrlíková Listina základních práv a svobod } V ČR přijata 1993 } Článek 33 „Každý má právo na vzdělání“ Úmluva o právech dítěte } V ČR přijata 1991 } „Smluvní strany se shodují, že výchova dítěte má směřovat k rozvoji dítěte, jeho nadání a jeho rozumových schopností na nejvyšší možnou míru.“ } Problematice lidí s handicapem věnován především článek 23 Národní program vzdělávání – Bílá kniha } Schválena 2001 } Část dokumentu se věnuje vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Bílá kniha- podstatné pro integraci: } Podpora trendu integrace do běžných škol tam, kde si ji rodiče přejí a škola dokáže zajistit podmínky a kritéria } Posílit roli poradenského systému- poradenství musí mimo jiné směrovat k podpoře integrace dětí se zdravotním postižením do běžných typů škol a k tvorbě inkluzivního vzdělávání } Zajistit maximální autonomii rozhodování rodičů všech dětí se speciálními vzdělávacími potřebami o formě jejich vzdělání } Zásadně změnit koncept vzdělání- partnerství mezi rodiči, školou a dětmi Zákon 561/2004 (Školský zákon) } Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání } Vzdělávání je založeno na rovném přístupu každého občana ČR bez jakékoli diskriminace z důvodů rasy, pohlaví, majetku…………. zdravotního stavu a zohledňování potřeb jednotlivce Zákon 561/2004 (Školský zákon) } §16-vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami } §16(odst. 1) Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, nebo sociálním znevýhodněním. } §16(2) Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zákon 561/2004 (Školský zákon) } §16(5) Speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů zajišťuje školské poradenské zařízení } §16(6) Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Zákon 561/2004 (Školský zákon) } Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. } Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Zákon 561/2004 (Školský zákon) } §16 (7) Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Zákon 561/2004 (Školský zákon) } §16 (9) Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy a vyšší odborné školy může se souhlasem krajského úřadu ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. } V případě dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení. Zákon 561/2004 (Školský zákon) } § 18 Individuální vzdělávací plán } Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákon 561/2004 (Školský zákon) } § 19 Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem pravidla a náležitosti zjišťování vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných a úpravu organizace, přijímání, průběhu a ukončování vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných, náležitosti individuálního vzdělávacího plánu a podmínky pro přeřazování do vyššího ročníku. Zákon 561/2004 (Školský zákon) } §50 (2) } Umožňuje řediteli uvolnit žáka ze zdravotních či jiných závažných důvodů zcela nebo z části z vyučování některého z předmětů Zákon 561/2004 (Školský zákon) } § 116 Školská poradenská zařízení } Školská poradenská zařízení zajišťují pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a přípravě na budoucí povolání. } Školská poradenská zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a rodinu, zdravotnickými zařízeními, popřípadě s dalšími orgány a institucemi. } Zákon 306/1999 o poskytování dotací soukromým školám } pojednává o jejich financování. Každý rok jsou mimoto ustanoveny normativy ohledně dotací } Zákon 563/2004 o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů } řeší vzdělání a kvalifikaci pedagoga a asistenta pedagoga } Zákon č. 48/2005 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky } § 6- bezplatné poskytování pomůcek žákům se zdravotním postižením ve výši 100 Kč na jeden rok Vyhláška 72/200 5 } Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních } poskytují poradenské služby žákům se zdravotním postižením a znevýhodněním integrovaným ve školách } SPC zpracovává materiály pro integraci Vyhláška 73/2005 } Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných } § 3 - pojednává se zde o individuální, skupinové integraci } „Žák se přednostně vzdělává formou individuální integrace v běžné škole, pokud to odpovídá jeho potřebám a možnostem“ } § 6 – Individuální vzdělávácí plán odstavec 4- důvody pro IVP, údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, seznam speciálních pomůcek } § 10 - v běžné škole lze individuálně integrovat maximálně 5 žáků se speciálně vzdělávacími potřebami Použitá literatura } PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. rozš. a přeprac. vydání. Brno: Paido, 2006. 404 s. ISBN 8073151200. } PIPEKOVÁ, J. Osoby s mentálním postižením ve světě současných edukativních trendů. 1. vydání. Brno: MSD, spol. s.r.o, ISBN 8086633403 } www.msmt.cz