Výchova ke zdraví Definice a pojetí zdraví • „Zdraví znamená různým lidem dosti odlišnou věc. Existuje totiž mnoho různých teorií zdraví a idejí, které se k tomuto pojmu vztahují.“ (Seedhouse, 1995) • „Zdraví je celkový (tělesný, psychický, sociální a duchovní) stav člověka, který mu umožňuje dosahovat optimální kvality života a není překážkou obdobnému snažení druhých lidí.“ (Seedhouse, 1995, Křivohlavý, 2001) • „Zdraví již nechápeme jako nepřítomnost nemoci, ale širší souhrn psychologických, sociálních, kulturních a přírodních vazeb.“ (Skácelová, 2004) • zdraví původně znamenalo „celek“ • pokud si dnes přečteme definici zdraví WHO, opět je holistické pojetí zdraví aktuální • Nejznámější je definice WHO z roku 1946: „Zdraví je stav, kdy je člověku naprosto dobře, a to jak fyzicky, tak psychicky a sociálně, není to jen nepřítomnost nemoci nebo vady, neduživosti.“ • David Seedhouse (1995) říká: • „Podstatou je představa, že člověk je bytostí, která je zaměřena k určitým cílům. Člověk něco chce, má touhy, někam směřuje, chce něco udělat, splnit, něčeho dosáhnout, chce své představy, plány a ideje realizovat. A jednoduše, aby toho dosáhl potřebuje být zdráv. Zdraví je tedy prostředkem k naplnění našich tužeb, zdraví je chápáno jako důležitý prostředek k dosažení cíle. Existují však i taková pojetí, kde se zdraví stává cílem samo o sobě“ (Křivohlavý, 2001). • Davida Seedhouse(1995) píše o 4 skupinách teorií zdraví: • teorie, které považují zdraví za ideální stav člověka, jemuž je dobře (wellness) • teorie, které chápou zdraví jako fitness – normální dobré fungování • teorie, které se dívají na zdraví jako na zboží • teorie, které chápou zdraví jako určitý druh síly • „Zdraví je stav, kdy je člověku naprosto dobře, a to jak fyzicky, tak psychicky a sociálně, není to jen nepřítomnost nemoci nebo vady, neduživosti.“ Klady definice: • definice WHO ukazuje na zdraví jako na kladnou, obecně žádoucí hodnotu • definice WHO ukazuje, že zdraví je více než nepřítomnost nemoci • definice WHO ukazuje, že zdraví není jen otázkou fyzického zdraví, ale zahrnuje i problematiku duševního zdraví a zdravých vzájemných vztahů mezi lidmi • definice WHO má motivační charakter, naznačuje cíl • definice zdraví WHO je jednoduchá, dobře zapamatovatelná Zápory definice • definice opomíjí stav, kdy člověku „není dobře“ – jde o negativní subjektivní pocit člověka, kterého něco bolí, ale neví se, co by mohlo být příčinou takového pocitu • definice opomíjí duchovní oblast člověka • definice nedefinuje pojmy, které používá • definice nedefinuje kritéria ideálu, který stanoví (př. sociálně zcela dobře…) • ideál zdraví je nepraktický, nerealistický • ukazuje člověku, že jeho zdravotní stav je nedokonalý Pracovní definice zdraví • Optimální stav zdraví určité osoby závisí na stavu souboru podmínek, které umožňují žít a pracovat tak, aby byly splněny její realisticky zvolené a biologické možnosti (potenciály). Zdraví 21 • analýza zdravotní situace v Evropě ukázala , že je nezbytné řešit tyto zásadní zdravotní problémy(WHO, 1983) : • 1. překotný nárůst nákladů na zdravotní péči • 2. stagnace zdravotní úrovně společnosti • 3. potíže při úsilí o redukci rizikových faktorů, které leží vně tradičně pojatého resortu zdravotnictví • „Hlavním sociálním cílem vlád a SZO v nadcházejících desetiletích by mělo být, aby všichni občané světa dosáhli do roku 2000 takové úrovně zdraví, která by jim umožnila vést společensky a ekonomicky produktivní život“ • Programové prohlášení Vlády ČR (srpen 2002) vyjadřuje vůli zavést program Zdraví 21 • Zdraví 21 – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR, Zdraví pro všechny v 21. století (MZ ČR 2003) • hlavní cíle programu – ochranu a péči o zdraví po celý život, snahu o snížení výskytu nemocí a úrazů a omezení strádání, které lidem přinášejí Cíle programu ZDRAVÍ 21 • CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU Do roku 2020 by se měl současný rozdíl ve zdravotním stavu mezi jednotlivými členskými státy evropského regionu snížit alespoň o jednu třetinu • CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ Do roku 2020 snížit zdravotní rozdíly mezi socioekonomickými skupinami nejméně o jednu čtvrtinu zlepšením úrovně deprivovaných populačních skupin • CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA Do roku 2020 vytvořit takové podmínky, aby všechny narozené děti a děti předškolního věku měly lepší zdraví umožňující jim zdravý start do života. CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH • Vytvořit podmínky, aby do roku 2020 mladí lidé byli zdravější a schopnější plnit svoji roli ve společnosti • Jak škola, tak i zdravotnictví má strategický nástroj k dosažení zlepšení zdravotního stavu zejména u dětí a mladistvích. Strategie péče o zdraví zahrnuje celoživotní podporu zdraví, jejíž složkou je výchova jedince k odpovědnosti za zdraví. Významnými aktéry procesu podpory zdraví dětí a mládeže jsou rodiče a pedagogové • Děti a dospívající mládež by měly být ZPUSOBILEJŠÍ ke zdravému životu a měly by získat schopnost dělat ZDRAVĚJŠÍ ROZHODOVÁNÍ. • Mladé lidi ohrožuje celá řada zdravotních rizik typických pro toto životní období, např. drogy, tabák, alkohol, touha po sexuálních zkušenostech. • Snížení tělesné aktivity a nezdravé stravovací návyky vedou v mnoha zemích k vyššímu počtu obézních osob mezi dětmi a mladými lidmi. Obezita mnohdy přetrvává do dospělosti. Děti a mládež minimálně sportují • Stoupá počet alergických onemocnění, onemocnění nervového a pohybového systému, trvá nárůst poruch chování, stoupá počet závažných úrazů • Sebevraždy se v ČR staly, stejně jako v ostatních rozvinutých zemích, jednou z častých příčin úmrtí v tomto věku • Chybí dostatečná nabídka sportovních a tělovýchovných aktivit Syndromu rizikového chování v dospívání • Za poslední desetiletí došlo k nárůstu problematiky adolescentů v oblasti psychosociálního a rizikového sexuálního chování • Mluví se o tzv. nové morbiditě mládeže nebo o syndromu rizikového chování v dospívání • konzumace návykových psychoaktivních látek • předčasné a rizikové sexuální chování) • Více pozornosti bude třeba věnovat zdravotnímu stavu školních dětí a mladistvých ve vztahu k provozním podmínkám školy, režimu života a vztahům mezi spolužáky • Při výchově ke zdravému životu a rozhodování je třeba zaměřit úsilí kromě mládeže etnických minorit, zvláště na mládež učňovskou • CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ Do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 let možnost plně využít svůj zdravotní potenciál a aktivně se podílet na životě společnosti. • CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ Do roku 2020 zlepšit podmínky pro psychosociální pohodu lidí a pro lidi s duševními poruchami zajistit dostupnost komplexních služeb. • CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ Podstatně snížit nepříznivé důsledky infekčních nemocí prostřednictvím systematicky realizovaných programů na vymýcení, eliminaci nebo zvládnutí infekčních nemocí, které významně ovlivňují zdraví veřejnosti. • CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ Do roku 2020 by se měla snížit nemocnost, četnost zdravotních následků a předčasná úmrtnost v důsledku hlavních chronických nemocí na nejnižší možnou úroveň. • CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY Do roku 2020 zajistit, aby počty zranění , postižení a úmrtí, která jsou důsledkem nehod a násilných činů, trvale a výrazně poklesly • Cíl 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Do roku 2015 zajistit bezpečnější životní prostředí, v němž výskyt zdraví nebezpečných látek nebude přesahovat mezinárodně schválené normy • CÍL 11: ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL Do roku 2015 by si lidé v celé společnosti měli osvojit zdravější životní styl • CÍL 12: SNÍŽIT ŠKODY ZPŮSOBENÉ ALKOHOLEM, DROGAMI A TABÁKEM Do roku 2015 výrazně snížit nepříznivé důsledky návykových látek, jako je tabák, alkohol a psychoaktivní drogy • CÍL 13: ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY Do roku 2015 by obyvatelé měli mít více příležitostí žít ve zdravých sociálních i ekonomických životních podmínkách doma, ve škole, na pracovišti i v místním společenství. • CÍL 14: ZDRAVÍ, DŮLEŽITÉ HLEDISKO V ČINNOSTI VŠECH RESORTŮ Do roku 2020 by si všechna odvětví měla uvědomit a přijmout svoji odpovědnost za zdraví. • CÍL 15: INTEGROVANÝ ZDRAVOTNICKÝ SEKTOR Do roku 2010 zajistit lepší přístup k základní zdravotní péči, která je orientována na rodinu a na místní společenství a opírá se o flexibilní a vhodně reagující nemocniční systém. • CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE Do roku 2010 zajistit, aby řízení resortu zdravotnictví od zdravotních programů až po individuální péči o pacienta na klinické úrovni byla orientována na výsledek • CÍL 17: FINANCOVANÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB A ROZDĚLOVÁNÍ ZDROJŮ Do roku 2010 zajistit takový mechanizmus financování a rozdělování zdrojů pro zdravotnictví, který bude spočívat na zásadách rovného přístupu, efektivity, solidarity a optimální kvality • CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ Do roku 2010 zajistit, aby odborníci ve zdravotnictví i zaměstnanci dalších odvětví získali odpovídající vědomosti, postoje a dovednosti k ochraně a rozvoji zdraví. • CÍL 19: VÝZKUM A ZNALOSTI V ZÁJMU ZDRAVÍ Do roku 2005 zavést takový zdravotní výzkum a informační i komunikační systém, který umožní využívat a předávat znalosti vedoucí k posilování a rozvoji zdraví všech lidí. • CÍL 20: MOBILIZACE PARTNERŮ PRO ZDRAVÍ Do roku 2005 zapojit do naplňování strategie ZDRAVÍ 21 občany, jejich organizace, veřejný i soukromý sektor • CÍL 21: OPATŘENÍ A POSTUPY SMĚŘUJÍCÍ KE ZDRAVÍ PRO VŠECHNY Do roku 2010 přijmout a zavést postupy směřující k realizaci ZDRAVÍ 21, a to na celostátní, krajské a místní úrovni, které budou podporovány vhodnou institucionální infrastrukturou, řízením a novými metodami vedení. (www.who.cz/PDF/Zdravi21.pdf) Programy podpory zdraví ve školách • Česká republika - 1992 zapojila do mezinárodního projektu WHO „Program podpory zdraví ve školách“ • Hlavní myšlenkou projektu je holisticky pojímané zdraví a realizace jeho podpory v Z a M • Program je založen na principech pohody prostředí, zdravého učení a otevřeného partnerství • Programy podporující zdraví ve školách má v České republice dlouhou tradici. Proces ozdravění ZŠ v České republice se datuje od osmdesátých let a je možné jej rozdělit do tří etap • První etapu (1986 – 1990) zahájil SZÚ v Praze, který provedl výzkum na základních školách a na základě výsledků vytvořili projekt „Ozdravný program na ZŠ“ , který byl zaměřen na ochranu před stresem a napětím na Z • S projektem byly seznámeny všechny ZŠ v republice a přes 100 škol jej realizovalo • Druhá etapa (1991-1995) byla aktivována návštěvou expertů WHO, kteří představili a nabídli projekt „ Program podpory zdraví na ZŠ“ • Garantem programu se v ČR stalo Národní centrum podpory zdraví, nyní Státní zdravotní ústav • Od roku 1996 do současnosti probíhá třetí etapa, kdy se široká laická i odborná veřejnost seznamuje s principy Zdravé školy, byla vytvořena síť mateřských škol podporujících zdraví a byl vytvořen manuál, který seznamuje s principy projektu a obsahuje metodiku pro tvorbu projektu • První pilíř : Pohoda prostředí • Pohoda věcného prostředí • Pohoda sociálního prostředí • Pohoda organizačního prostředí • Druhý pilíř: Zdravé učení • Smysluplnost • Možnost výběru a přiměřenost • Spoluúčast a spolupráce • Motivující hodnocení • Třetí pilíř : Otevřené partnerství • Škola jako model demokratického společenství • Škola jako kulturní a vzdělávací středisko obce