ČÁST I.-ÚVOD Kresba Kresba patří k nejstarším druhům umění vůbec. Je to také jeden z nejstarších způsobů, jakým lze vyjádřit pocity, nálady, momentální rozpoložení a jiné stavy mysli. Původně asi měla i mystický význam, mohla také sloužit ke komunikaci, a nebo prostě jen k výzdobě. Dětská kresba V kresbě se odrážejí různé psychické i jiné procesy, jde např. o kognitivní přístup ke ztvárnění tématu, o celkovou úroveň jemné motoriky a senzomotorické koordinace a o schopnost vizuální percepce. ČÁST II.-TEORETICKÁ ČÁST Možnosti použití dětské kresby Kresba může poskytnout některé informace o celkové vývojové úrovni dítěte, tyto informace jsou avšak pouze orientační. Kresba může sloužit také jako screening globálního vývoje rozumových schopností. Kresba se zdá být užitečná i pro zjištění úrovně senzomotorických dovedností, respektive vývoje jemné motoriky a vizuální percepce. Může signalizovat způsob citového prožívání, tj. tendenci k určitému emočnímu reagování i aktuální citové ladění. Je užitečným nástrojem k poznání určitých specifických vztahů a postojů, které dítě leckdy nechce, nebo ani nedokáže projevit jinak, např. o nich vyprávět. Kresbu je možno využít k posouzení úrovně rozumových schopností pouze u dětí předškolních, nejpozději však do raného školního věku. Poté už kresba tuto diferenciační schopnost ztrácí. Kresebné schopnosti dosáhnou přibližně v 10 letech určité standardní úrovně a dál se příliš nerozvíjejí, vývoj pokračuje pouze u dětí mimořádně nadaných nebo motivovaných. Abychom mohli podle úrovně kresby posoudit dosaženou vývojovou úroveň dítěte, musí být splněny základní předpoklady, jako jsou dílčí funkce, pokud nejsou tyto funkce rozvinuty, není dítě schopno nic nakreslit. Fáze dětské kresby Fáze presymbolická, senzomotorická fáze, která se vyskytuje u dětí již od batolícího věku, jde o čmárání, kdy má dítě radost spíše z pohybu než ze samotného výtvoru. Dítě se svým výtvorem dále nezabývá. Následuje fáze přechodu na symbolickou úroveň, což je období dodatečného (sekundárního) symbolického zpracování. Děti se začnou zajímat o to, co vytvořily a zjišťují, že kresba může být prostředkem pro zobrazení reality, stává se tedy symbolem. Ze začátku dítě neúčelně kreslí a teprve po dokončení výtvor pojmenovává (obvykle podle výrazného znaku, který je pro předmět typický). Další fází vývoje dětské kresby je fáze primárního symbolického vyjádření, kdy dítě dokáže uskutečnit úmysl kresbou něco konkrétního zobrazit. Kresba je pojímána jako vyjádření postoje dítěte k zobrazovanému objektu (mohou v ní převažovat subjektivně důležité znaky a jeho reálná podoba může být potlačena). "Dítě kreslí to, co o objektu ví, to co se mu na něm zdá důležité." Z. Matějček Fáze dětské kresby-Lucquet Rozlišuje intelektuální a vizuální realismus. Intelektuální realismus znamená, že děti malují to, co znají. Vyskytuje se především u dětí mladších. Vizuální realismus pak znamená, že děti malují to, co vidí. Jedná se především o starší děti. K přechodu od intelektuálního k vizuálnímu realismu dochází mezi 7. a 9. rokem. Fáze dětské kresby-Willats Tato teorie je založená především na vnímání perspektivy. Mladší děti kreslí 2D. Je to způsobeno omezenými znalostmi, pamětí, schopností koncentrace a rychlostí zpracování informací. Starší děti kreslí 3D-spolu s dozráváním CNS se zlepšují výše jmenované schopnosti. Dětská kresba není ovlivněna jen mentálním rozvojem, ale také vnímáním světa. Dítě není schopno kreslit realisticky, dokud nemá vyzrálé vnímání světa Teorie dětské kresby podle Piageta Děti kreslí nerealistické kresby kvůli dětinskému pohledu na svět a nedostatečnému mentálnímu vývoji. Vývoj kresby lidské postavy Vývoj kresby lidské postavy začíná tzv. stádiem hlavonožce. Děti začínají kreslit postavu člověka přibližně ve věku 3 let. Pro děti má největší význam lidský obličej, je důležitý při navazování sociálního kontaktu. Podstatné jsou i končetiny, které jsou důležité pro jakoukoli aktivitu. Dalším stádiem je stádium subjektivně fantazijního zpracování, které je charakteristické pro kresbu 4-5letých dětí. Dítě zobrazuje detaily, které jsou pro něj důležité bez ohledu na realističnost jejich zobrazení. Typickým příkladem jsou průhledné kresby. Následuje stádium realistického zobrazení. Na konci předškolního věku se dětské kresby stále více podobají skutečnosti. R. Kelloggová – reprezentativní fáze dětské kresby – nástup konkrétního logického myšlení (dětský realismus). Vývojově podmíněným jevem je zobrazení profilu a zachycení pohybu postavy. Poslední je stádium stagnace a preference schematického zobrazení. Po 10. roce dochází u dítěte k recesi. Kresebné schopnosti se už příliš nerozvíjejí, děti preferují schematické zobrazení (zjednodušení a redukce detailů). V prepubertě děti začínají být vůči své kresbě kritické a kreslení je přestává bavit. Kresba lidské postavy může někdy dokonce degradovat na nižší vývojový stupeň. Zkouška kresby lidské postavy Tato zkouška byla vytvořena v roce 1926 F. Goodenoughovou. Vycházela z předpokladu vývoje dětské kresby (vzrůstající správnosti a přesnosti, přibývání detailů). V roce 1963 byl test kresby lidské postavy rozšířen a revidován D.B.Harrisem. V roce 1982 byl test upraven pro českou populaci (Šturma, Vágnerová). Nejnovější americkou verzí testu kresby lidské postavy je Draw a Person: A Quantitative Scoring System jehož autorem je J.A.Naglieri. Zkouška má dvě části, dítě kreslí postupně mužskou a ženskou postavu. Test je určen pro děti 3.5 - 11 let. Dělí se na obsahový skór (kvalita a počet detailů) a formální skór (zpracování tématu – vzájemné proporce, spojení jednotlivých částí, symetrie). Znaky kresby, které mohou poukazovat na neurotické chování Jedním ze znaků, které mohou poukazovat na psychické potíže, jsou příliš malé nebo příliš velké figury. Nedostatečné nebo chybné spojení jednotlivých částí postavy může poukazovat na problémy sebepojetí Chybění podstatných částí těla jako jsou hlava, trup, končetiny, nebo rysy obličeje může znamenat emoční problémy. Zdůrazněné rysy v obličeji mohou předznamenávat potřebu být středem pozornosti. Nezřetelné obličejové rysy mohou zase znamenat introverzi. Pokud chybí trup, může se jednat o poruchu vlastního tělního schématu. Příliš krátké paže nebo ruce mohou signalizovat komunikační problémy. Nohy jsou symbolem rovnováhy a opory těla. Oblečení vyjadřuje přijetí sociálních norem, tento znak je podmíněn také vývojově. Úzkostné děti s perfekcionistickým přístupem kreslí postavu s mnoha propracovanými detaily. Dále mohou poukazovat na neurotické chování tyto znaky: nadměrné stínování, skrývání nebo zdůrazňování genitálií, zdůraznění nebo chybění končetin, černé mraky, černé slunce, slunce pod mrakem, chybějící postavy, chybějící části postav, prázdné vpadlé oči, přespříliš škrtání a neuzavřené tvary. Pokud se nějaká kresba opakuje příliš často, může to být také poměrně signifikantní. Problémy se u dítěte mohou vyskytovat i v případě, že dítě odmítá z nějakého důvodu kreslit. Výběr pomůcek Děti, které se umí prosadit, si častěji vybírají tužku s tlustší stopou, zatímco děti, které mají se sebeprosazováním problémy, volí tenké tužky s ostrým hrotem. Velikost papíru poukazuje na pozici, chce dítě v životě zaujímat-čím je papír větší, tím víc se dítě chce předvádět, výběr menšího papíru ukazuje na dobrou pozornost dítěte. Zvláštnosti ve výtvarném projevu dětí Antropomorfismus - děti připisují lidské vlastnosti věcem (polidštěné slunce) Transparence - tzv. „rentgenový fenomén“ (např. jdou vidět nohy pod sukní) Intelektuální realismus - dítě kreslí to, co nemůže být vidět (tygr - velké drápy, 2. oko/profil) Grafoidismus - postava či předměty jsou ohnuté ve směru písma R-princip – pravidlo pravého úhlu (papír: země-nebe; potřeba odlišit jeden směr od druhého – komín) Princip plošnosti - zpočátku je kresba schematická, plošná Princip automatismu - stálé opakování jednoho námětu, které vede ke zdokonalování (čáry-vlasy, tráva; oblouk-vlna) Zvětšování – disproporce - dítě v kresbě zvětšuje, co je pro něj důležité. Vynechává nepodstatné Simultaneita – výtvarné vyprávění, zahrnuto více situací z celého děje Kresba charakteristická pro děti s lehkou mozkovou dysfunkcí Celá kresba i postavy jsou nápadně disproporční. Jednotlivé části bývají připojeny na špatném místě. Často také chybí podstatné detaily. Kresba se vyznačuje rigiditou a stereotypií. Mohou se vyskytnout dva nosy nebo příliš mnoho knoflíků. Děti s LMD mohou kreslit bizarní tvary, obrázky vyčmárávat. Zpracování se jeví jako primitivní. Špatná koordinace se projevuje sníženou kvalitou čar. Pro lehkou mozkovou dysfunkci může být nápadná i poloha objektů, členění papíru či šikmý sklon. Kresba charakteristická pro děti s DMO, epilepsií, mozkovým nádorem (tumorem cerebri) Pro tyto onemocnění je typická disproporce pravé a levé strany či špatná koordinace. Vyskytuje se třes, přeškrtávání, navazované čáry. Čmárání je nejtypičtější pro epileptiky, ti často také kreslí tmavými barvami. Dalším ukazatelem zmiňovaných onemocnění může být tlak na tužku, sklon 10 stupňů, nebo bizarní tvary. Kresba typická pro děti s ADHD Děti s touto poruchou mívají zhoršenou motorickou koordinaci, potíže s motorikou. Často kreslí hůře a neradi. Držení tužky bývá nesprávné, ruka není uvolněná. V kresbě se vyskytují hrubé disproporce a postavy mívají šikmý sklon. Kresba charakteristická pro děti se sníženým intelektem Závisí na stupni postižení. Děti kreslí mnoho zbytečných detailů, místo očí kreslí křížky, místo nosu kostku. Děti se sníženým intelektem nekreslí z profilu, končetiny jsou jednodimenzionální. Ruce bývají znázorňovány jako hrábě-ptačí ruce, dolní končetiny bývají také ptačí nebo hákovité. Kresba se vyznačuje rigidností a stereotypií, nedodržováním správných proporcí. Kresba charakteristická pro děti s postižením zraku Kresba bývá vývojově opožděna. Později se dostavuje schopnost malovat 2D. Kresba bývá chudší v detailech. Typické je také připojení jednotlivých částí. Koordinace bývá nepřesná. Na kresbě bývá znatelné, jestli je postižení dítěte vrozené či později získané. Kresba typická pro děti se sluchovým postižením Vývoj kresby nebývá narušen. Proces konceptualizace je však opožděn-řeč se vytváří později, tvorba pojmů na vizuální úrovni je jiná. Kresba je bohatá na detaily. Výrazné bývají oči, zpracování bývá formální bez nápaditosti, někdy se vyskytuje velká zdobnost či chybění profilu. ČÁST III.-PRAKTICKÁ ČÁST-VÝZKUM Srovnání kreseb rodiny Čtyři děti jsme požádali o nakreslení jejich rodiny. Bylo jim umožněno kreslit barevně a byl jim ponechán dostatek času. Markétka Markétce je 5 let. Mezi její zájmy patří kreslení, zpěv, zvířátka a stavebnice Lego. Má dominantní pravou ruku. Viz. Příloha 1 Některé způsoby interpretace kresby její rodiny: Na obrázku vidíme rodinu u jídla. Jídlo obecně přináší lidem slast, mohlo by tudíž poukazovat na pohodovou rodinnou atmosféru. Velmi zajímavé je též propracování detailů, což bychom mohli vykládat jako tendenci k perfekcionismu. Na první pohled také zaujme lustr. Žárovka v něm je zobrazena jako malé Slunce. Postava matky a otce je nakreslena červeně, červená barva bývá považována za barvu lásky. Důležité může být i to, že obě tyto postavy jsou červené, stejná barva může také znamenat, že tyto osoby k sobě nějakým způsobem patří. Neopomenutelná je postava babičky, která má každou končetinu namalovanou jinou barvou a jedna noha dokonce chybí, ale může jít i o chybu z nepozornosti. Samu sebe nakreslila Markétka v kočárku, to bychom mohli pokládat za sdělení, že se cítí být opečována, nebo touhu být zase miminkem. Všimněme si také vlastnoručního podpisu. David Davidovi jsou tři roky. Je levák, ale orientaci nemá zafixovanou, takže někdy kreslí i pravou rukou. Je pečlivý a na svůj věk i velmi chytrý, má obrovskou slovní zásobu. Foto: viz příloha 2 a 3 Kresby: viz přílohy 4-10 Adélka Adélce jsou 4 roky Má dominantní pravou ruku Když byla Adélka menší, cvičila Vojtovu metodu Je poměrně tvrdohlavá Kresby: viz přílohy 10-16 Adélka nepovažuje za důležité kreslit prsty, protože ty máme všichni stejné, ale například vlasy máme odlišné, ty kreslí. Patrička Patričce je 8 let. Je cílevědomá a chytrá. Má sklony k perfekcionismu. Foto: viz příloha 17-19 Kresby: viz příloha 19-22 Kresba princezny Podařilo se nám získat kresby princezen od dívek z jedné nejmenované školky. Věk autorek prvních třech kreseb je zhruba 5 let. Pro srovnání přikládáme obrázek od Evičky, které jsou teprve roky 3. Obrázky jsme neviděli vznikat. Malé děti bývají velmi originální, poté, co se dostanou do kolektivu, přijímají nové inspirace od lidí okolo sebe a jejich kresba se tak stává "mainstreemovou" záležitostí. Dříve nebo později se pak navrací k vlastní kreativitě. Kresby dívek ze školky: 23-25 Kresba Evičky: viz příloha 26 ČÁST IV.-ZÁVĚR Závěry Kresba může být u mladších dětí využita jako diagnostický nástroj. Prozrazuje hodně o tom, jak dítě vidí sebe, své okolí. Vypovídá také hodně o celkové vývojové úrovni dítěte, ale i o problémech nebo harmonii v rodině. Tato metoda nemusí být stoprocentní. Například dítě, které maluje černé mraky, což by se mohlo vykládat jako posmutnělost a rodiče by mohli být znepokojeni, nemusí svědčit o depresi či jiných problémech dítěte. Obavy jsou na místě, pokud se negativní motivy v kresbách dítěte opakují. Kresby všech dětí, které jsme testovali, zhruba odpovídají jejich vývojové úrovni. Všechny děti kreslily rády a nepodařilo se nám prokázat žádné významnější problémy ve vztahu k rodině. ČÁST V.-LITERATURA Zdroje 1. Cognitive and Perceptual Development in Children's Drawing. www.brown.edu. [Online] [Citace: 28. 4 2009.] http://www.brown.edu/Courses/CG11/2007/Christina_Herrero/theories.html. 2. Říčan, Pavel. Techniky psychologické diagnostiky v dětském věku. http://is.muni.cz. [Online] [Citace: 28. 4 2009.] 3. ŠKUBALOVÁ, T. Re: Prezentace – doplnění k tématu „Dětská kresba“ [elektronická pošta]. Message to: „Lenka Himerová“ [2009-4-29]. Osobní komunikace. 4. Švancarová, Lea. Kresba lidské postavy. http://is.muni.cz. [Online] [Citace: 28. 4 2009.] 5. Vágnerová, M. Kresebné techniky. http://is.muni.cz. [Online] [Citace: 28. 4 2009.] ČÁST VI.-PŘÍLOHY Přílohy Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7 Příloha 8 Příloha 9 Příloha 10 Příloha 11 Příloha 12 Příloha 13 Příloha 14 Příloha 15 Příloha 16 Příloha 17 Příloha 18 Příloha 19 Příloha 20 Příloha 21 Příloha 22 Příloha 23 Příloha 24 Příloha 25 Příloha 26